• Mix realtime strategie s RPG
Už od dob prvního Warcrafta jsou fantasy RTS velice žádaným a oblíbeným žánrem, ale jestli v poslední době mluvíme o tom, že real-timové strategie procházejí těžkým obdobím vývoje, kdy nové nápady spíše stagnují a na svět naopak přicházejí samé klony, tak pro fantasy strategie to platí dvojnásob. V normálních RTS se totiž autoři většinou orientují na nejistou budoucnost lidstva, kde se žádné meze nekladou, ale fantasy svět je dějištěm dávné minulosti a zde jsou určité hranice. Jednak prostředí je prakticky pořád stejné, zbraně také a jediné, co se dá ještě inovovat, jsou různá kouzla, které však hru jako celek rozhodně nevytrhnou. Proto se herní vývojáři rozhodli implantovat do těchto strategií RPG prvky, které měli hru nejen oživit, ale přidat ji i nový rozměr.

zdroj: tisková zpráva Ukázkovým případem takové strategie je například Warlords: Battlecry, kde vše z počátku vypadalo velmi nadějně, ale pohořelo bohužel na všudypřítomném stereotypu. V Phantagramu šli ale ještě dál a místo pouhých RPG prvků vyrobily hru kde strategie a RPG má stejnou váhu. V době, kdy se KUF připravoval, zaujal tento nápad mnoho lidí a proto byl nejeden příznivec tohoto herního žánru pln očekávání, neboť nikdo nepochyboval, že půjde o něco, co tu ještě doopravdy nebylo. Jaká je ale skutečnost? Opravdu se jedná o takovu pecku, o jaké se mluvilo v různých preview?

•Warcraft jako předloha
To je otázka, která byla zodpovězena celkem záhy po vydaní KUF a bohužel nezbývá mi nic jiného, než hned v úvodu recenze konstatovat, že se jedná o docela slušný propadák. Ne že by něco z toho, co bylo už dříve uveřejněno, neplatilo, opravdu se ve hře vyskytuje většina věcí, které autoři naslibovali, ale problém je trochu někde jinde. Nejde totiž o to, co této hře chybí, jako o to, co v ní je a bohužel tímto problémem je postižena hra jako celek. Ačkoliv tu máme RPG prostředí a hrdiny, kteří neustále vylepšují své schopnosti získanými zkušenostmi, chyba lávky je v prostředí ve kterém se vše odehrává. Děj se volně přesouvá ze strategie do RPG, takže například dvě mise hrajete RTS, pak jednu čistě jenom jako RPG atd. To vše by bylo ještě pořád na první pohled OK, ale když začnete hrát strategickou část, hned od začátku se nebudete moct zbavit pocitu, že je to vlastně jenom laciná kopie stařičkého Warcraftu s několika vylepšeními.

zdroj: tisková zpráva Musíte neustále „vyrábět“ vojáky a lučištníky jako na běžícím pásu, protože Orkové a různí démoni na vás pořád divoce útočí v obrovských masách a vy si ani (stejně tak i v RPG části) nemůžete uložit pozici. KUF je díky této vlastnosti zapeklitě těžká hra a tak opakování misí se pro vás nestane výjimkou, ale pravidlem. No považte sami, pokud jsem nemožnost ukládat si pozice ve hrách jako Ground Control omlouval, zde prostě nemohu. Mise trvají hrozně dlouho, musíte se starat o těžbu surovin, verbovat vojáky a vylepšovat výzbroj - to vše zabere hrozně moc času. Pak jen stačí, aby se jedna maličkost zvrtla, vy nesplníte jeden bod z cílů mise a jedete hezky od začátku. Je sice chválihodné, že máte i během strategické části k dispozici své hrdiny, kteří vám mohou vydatně pomoci svými kouzly, ale zase při všem tom zmatku, kdy cvičíte jednu jednotku za druhou a provádíte upgrady, pořád musíte své postavy hlídat, protože nejsou nesmrtelní a hlavně jsou nenahraditelní. Desítky padlých jednotek snadno oželíte, protože si vyrobíte nové, ale pokud ztratíte svého hlavního hrdinu, můžete začít zase znova.

•Klon Diabla
Když se přesuneme k RPG části, která měla, po zkušenostech z RTS oblasti, tak říkajíc zachránit co se dalo, znovu na vás dolehne tentýž pocit jako předtím. Ano, i tato část je jen prachsprostým okopírováním Diabla, nic jiného. Vůbec nic vás zde nepřekvapí, cestou sbíráte červené lahvičky pro doplnění života, modré pro manu (jak originální) a později třeba i žluté, zelené s dalšími různými účinky. Sbíráte předměty, berete si zbraně protivníku atd., prostě to, co už jste dělali ve všech rpg-ečkách co už kdy vznikly. Po splnění questů v podobě „osvoboď vězně z chrámu“, „vymlať co se dá“, se poté zase vracíte bojovat na strategické pole proti dalším bandám a takhle to jde pořád do kolečka.

zdroj: tisková zpráva Jenom znovu připomínám, že ani zde si nemůžete uložit pozici a i když nepovažuji RPG část za tak obtížnou, trvá to někdy prostě moc dlouho a vy to musíte hrát chtě nechtě na jeden zátah. Pokud vás nedej bože někdo zabije, tak máte pěknou smůlu a hezky si ten několikahodinový maratón zase zopakujete. Velkým problémem je pak fakt, že vždy musíte jít tou samou cestou, takže nevím jak koho, ale mě takové RPG velice záhy začalo nudit. Ono totiž abyste se dostali do dalších traktů podzemí, musíte se probojovat někam, kde dálkovým zařízením otevřete dveře, které se nacházejí na druhé straně mapy a až pak můžete pokračovat za hlavním cílem. Je tedy vyloučeno, abyste si pro zpestření zvolili pro příště jinou cestu nebo taktiku.

• Neskočte na špek
Další věc, o které se musím zmínit je vcelku hrozná grafika, která zaspala dobu, podobně jako u Diabla 2. Animace postav se omezují pouze na to nejnutnější, takže jejich pohyby podle toho taky vypadají. Vzezření terénu, budov a podzemí je opět jen „obtáhnuto“ z jiných her a lehce upraveno, proto je asi grafika zastaralá, protože v poslední době moc fantasy strategií nevyšlo a tak nebylo z čeho čerpat :))

zdroj: tisková zpráva Každopádně je v celém KUF jasně vidět, že krom nápadu na spojení strategie s RPG se zde už nic nového prostě nekoná. Co šlo, to se prostě obšlehlo ze starších her a zřejmě se čekalo, že hráči zblblí vidinou kombinace dvou žánrů padnou na zadek a z KUF se stane kultovní hit, který strčí Diablo do kapsy. To je ovšem špatně, takhle to totiž vypadá na prachsprostý útok na peněženky hráčů, kterým později ale zbydou pouze oči pro pláč, protože tato hra může potěšit snad jen toho, kdo ještě žádnou fantasy strategii či RPG nehrál a takových lidí asi moc není.

Má rada tedy zní - pokud toužíte po dobrém RPG, vraťte se nejspíše k Diablu 2 a pokud mermomocí chcete fantasy strategii, počkejte ještě nějaký ten pátek a dočkáte se Warcrafta III, který určitě bude stát za to.