Recenze

3D Scooter Racing vs Scooter Pro

S příchodem léta se stává jízda na skládací mikrokoloběžce stále populárnější a z toho se snaží těžit i tyto dvě budgetové hry.

Ultimate Marvel vs. Capcom 3 (PSV) - recenze

V našich končinách se majitelé handheldu PS Vita pravděpodobně více zajímají a těší hlavně na kapesní verzi Mortal Kombat, než že by nějak zvlášť hltali informace a videa o Ultimate Marvel vs. Capcom 3. A přitom je to velká škoda, protože tento port konzolovky z minulého roku patří aktuálně k tomu nejlepšímu, co lze vlastně na PSV hrát. Menší zájem je však logický vzhledem k tomu, že Mortal Kombat, Street Fighter či Soul Calibur hry tu mají přeci jenom delší tradici a obecně spadají mezi klasické bojovky. A klasiku, tu máme my Češi rádi, nejenom k obědu :)

Fate of Hellas VS Golden Horde - recenze

Výhrůžky, že se engine z Ancient Wars stane odrazovým můstkem celé sérii historických strategií, nabývají docela realistických rozměrů a od stromu se odkutálela hned dvě jablka naráz.

Desert Rats vs. Afrika Korps CZ - recenze

Dnes na náš trh přišla česká verze real-time strategie, která se odehrává za 2. sv.války v ještě ne tak úplně profláknuté severní Africe. Čím dokázala zaujmout vedle příběhu, skládání vlastní armády či její rozmanitostí?

Aliens: Colonial Marines - recenze PC verze

Když mi bylo dvanáct, zbastlil jsem si z plastového samopalu, gumové sekerky, vysloužilé žehličky a plechového kastlíku na propisky DIY variaci na mariňácký smartgun. Byla to skulptura, na kterou při mé vrozené šikovnosti padlo několik kilometrů kobercové pásky, ale výsledek stál za to — pokud někdy rodnému sídlišti hrozila invaze vetřelců, JÁ byl připraven jí čelit. Nevím, jestli to něco vypovídá o mém dětství, ale rozhodně to znamená, že bych měl být ideální cílovkou Colonial Marines. Kdyby mi bylo dvanáct.

Plants vs Zombies 2: It's about time - recenze

Když před čtyřmi lety vydal PopCap Plants vs. Zombies, zasadil mezi hry s tématikou zombokalypsy neočekávanou kytku. Ve variaci na žánr tower defence jste sázeli bojové kytky jak o život a ničili s nimi vlny zombíků. Tak pitomé a absurdní to bylo, až ze hry vyrostl hit na úrovni Angry Birds. Podtitul Bylo na čase u dvojky je více než pravdivý. PopCap po vydání původní hry usnul na vavřínech složených ze sto padesáti miliónů zákazníků a během let se z Plants vs. Zombies pomalu ale jistě stávala vysychající vzpomínka.

Shadowgrounds - recenze

Dinosauři jako Alien Breed již dávno spokojeně tlí v srdcích hráčů pod nánosy vzpomínek a jejich kouzlo jako by z novodobých stříleček vyprchávalo. Znovuobjevil Shadowgrounds onen recept na esenci čisté hratelnosti?

Street Fighter X Tekken - recenze

Určitě vzpomínáte na věčné debaty o tom, kdo by z koho udělal kůlničku na dříví. Van Damme z Norrise, Norris ze Seagala, Seagal ze Snipese a Snipes z Lundgrena? Nebo to bylo naopak? Fandové akčních béček se v devadesátých letech mohli hádat do krve (mnohem častěji spíš do dna, protože tyhle debaty probíhaly v hospodě), ale byl to až Stallone a jeho Postradatelní, co nám dalo alespoň pár odpovědí. A po letech dohadů přichází rozřešení i na herní scéně. Jin vs. Ryu? Ken vs. Paul? Bison vs. Heihachi?

Mortal Kombat - recenze

Dějové kejkle u posledních Mortal Kombatů začaly až nebezpečně připomínat zápletky Ordinace v růžové zahradě a dokonce ani crossover Mortal Kombat vs. DC nedosáhl podobných kvalit jako konkurenční Marvel vs. Capcom. Jeho třetí díl na Street Fighter IV enginu je mimochodem pro Mortal Kombat solidní konkurencí. Oba pojí 2,5D herní systém (3D postavy v 2D ringu), ale tam, kde si Capcom hraje a kombinuje mnohdy nezkombinovatelné - v dešti orgastických megakomb - tam se Mortal Kombat pokorně vrací ke svým kořenům a servíruje snad nejmacatější kampaň jednoho hráče, kterou jste kdy v bojovce zažili.

Nové obrázky z Might & Magic IX

Společně s oficiálním potvrzením datumu vydání v březnu 2002 se dnes na internetu objevily...

Red Faction: Armageddon - recenze

Víte, že dnes je lukrativnější domy bourat nežli stavět? Důkazy nám o tom dennodenně dává městská samospráva, když dohazuje spřáteleným demoličním firmám, nebo rovnou městským technickým službám, předražené zakázky. Tak třeba čtyřdenní demolice třech slepených malých domků z počátku dvacátého století stojí v malém okresním městě čtyři miliony korun. A to se ještě starosta chlubí, že cenu usmlouval z původních deseti. A když se ho zeptáte, kolik by stálo zbourat starou školu na náměstí, bez okolků vyplácne kulatou sumu čtyřiceti milionů. To je byznys.

Sherlock Holmes: Crimes & Punishments - recenze

Sherlock Holmes toho ve hrách zažil už spoustu, zejména pod taktovkou studia Frogwares, které pro detektiva a hráče vymýšlí nová dobrodružství již přes deset let. Pod jeho taktovkou anglický gentleman s bystrým úsudkem a specifickým smyslem pro humor zatočil třeba s nejmazanějším zlodějem na světě (Sherlock Holmes vs Arséne Lupin), dopadl sadistického zabijáka (Sherlock Holmes vs Jack the Ripper) a naposledy se očistil z křivého obvinění, které ho mohlo stát kariéru i samotný život. I přes záplavu nejrůznějších dobrodružství jsme ale se Sherlockem přesto něco nezažili - volnost při sbírání důkazů a usvědčování viníka. Frogwares přesně tento styl vyšetřování v souvislosti s dílem Sherlock Holmes: Crimes & Punishments (v ČR také Zločin a trest) slibovali a světe div se, nakonec svůj slib z velké části splnili, což lze ve videoherním průmyslu považovat za malý zázrak.

Bitva v Ardenách - recenze

Bitva v Ardenách představovala zoufalý pokus německé armády o zvrácení událostí na konci války. Tehdejší mrazivou atmosféru zachycuje třetí díl RTS série, kterou odstartovaly hry Desert Rats vs. Afrika Korps a D-Day.

Amnesia: The Bunker – recenze hrůzného hororu

V prvoválečných katakombách po vás něco jde

Natural Selection 2 - recenze

Znáte tenhle? Vejde mariňák do baru a umře. Vejde druhý mariňák a také umře. Třetí taky natáhne bačkory. Až toho čtvrtého napadne počkat na posily s plamenometem. Jo, tak tohle ale není vtip. Takhle nějak funguje přirozený výběr v praxi.

WWE 2K19 – recenze

Herní série WWE si po převzetí společností 2K Games v roce 2013 udržuje svůj zajetý standard. Kvalit WWE SmackDown! vs. Raw sice podle mého názoru nedosahuje (ačkoliv přiznávám, že tady může hrát roli i jistá dávka nostalgie), ale každoročně přináší velmi kvalitní zpracování toho vůbec nejbrutálnějšího videoherního zápasení, které ve skutečnosti vlastně ani zápasením není. To je docela obdivuhodné, protože tato hra nemá žádnou přímou konkurenci (nejbližším příbuzným je asi UFC, ale ta je o poznání jinde), a tak vývojáře v podstatě nic netlačí, aby ji vylepšovali.

Rogue Warrior - recenze

Autentický příběh válečného veterána, parádní prolínání akce a stealth pasáží, či působivé zabíjecí fatality. To zní jako kandidát na příjemné překvapení Vánoc. Ale kdeže.

Die Hard: Nakatomi Plaza - recenze

Podle akčního trháku Smrtonostná past s Brucem Willisem vznikla stejnojmenná střílečka odehrávající se v mrakodrapu Nakatomi Plaza, která kopíruje děj filmu a ohromuje bohužel jen v záporném smyslu.

Pollen - recenze

Snad každý milovník noční oblohy občas v duchu kráčí po cizích planetách. Myšlenka života daleko od matičky Země zaujala i autory z Mindfield Games, kteří z ní vytvořili průzkumnou adventuru Pollen. Pokus o atmosférické sci-fi se však nevyvedl. Fiktivní střet lidských kolonizátorů s cizokrajným nebezpečím v sousedství Saturnu postrádá potřebné napětí, délku a někdy i smysl.

Injustice 2 - recenze

Filmoví superhrdinové před přibližně deseti lety uchvátili popkulturní prostor a jejich popularita naznačuje, že ho jen tak neopustí. Marvelovské celovečeráky se staly synonymem pro blockbuster a jejich úhlavní sok, DC Comics, jen horko těžko dobývá v tomhle derby ztracené pozice – navzdory tradici svých hrdinů v čele s Batmanem a Supermanem. U Wonder Woman, která právě přichází do kin, je situace o něco lepší, ale Marvel přesto vede v propracovanosti a dosahu svého filmového multiverza o několik délek. Ve světě videoher se ovšem role obrací. A je to především díky sérii bojovek Injustice od studia NetherRealm. Sérii, která si v tomhle žánru sebevědomě vyšlapala svou vlastní cestičku.

Observer - recenze

Píše se rok 2084, a pokud vám snad tento letopočet nápadně evokuje název jistého Orwellova románu, jste částečně doma. Budoucnost není zdaleka růžová a svět si prošel globálním super ničivým konfliktem, který zdevastoval valnou část vyspělé civilizace. Její zbylé ostrůvky ovládají megakorporace, které si usurpují politickou moc. A i přesto, že se náš příběh odehrává na území takzvané Páté Polské Republiky, jde pouze o skořápku reminiscence, chycenou do područí pevného korporativního diktátu Chironu, protože právní státy jako takové přestaly de facto existovat.

Global Operations - recenze

Rádi byste si zkusili obdobu Counter-Strike i ve hře pro jednoho hráče, ve které se stanete součástí speciálního komanda? Přímo pro vás by byly určeny Global Ops, ale nejdříve si raději přečtěte varování.

Constant C - recenze

Pokusů o vytvoření ideální logické plošinovky přibývá a v poslední době zjišťujeme, jak se ku svatému hernímu grálu tvůrci přibližují. Nápadů lehce ubývá, zato roste počet různých kombinací hratelnosti a designu, s nimiž mohou hráči zažívat nová dobrodružství. Constant C je toho ukázkovým příkladem. Je směsí všeho, co jsme za poslední dva roky na Games.cz hráli, ale není to úplně na závadu. Když se kopíruje s citem, punc plagiátorství se může stát výhodou.

Infested Planet - recenze

Herní vývojáři v posledních letech našli nový recept na pokrok. Originalita v něm většinou nehraje větší než podružnou roli. Ovšem i s malou špetkou koření se dá přece vařit. Problém v klesající originalitě her se dá šikovně obejít, když se autorům povede bezvadně zkombinovat vše, co už bylo vymyšleno, a dát tomu s nepatrnou dávkou novot další smysl.