Recenze

Game of Thrones (RPG) - recenze

Po nepovedené strategii Game of Thrones: Genesis se studio Cyanide snaží známou značku provařit v RPG žánru a bohužel opět prokazuje svou (ne)schopnost se s tématem nějak slušně vypořádat. Upřímně nechápu, kde Francouzi vzali licenci na Game of Thrones. Seriál tuhle povedenou ságu katapultoval mezi nejcennější artefakty současné mediální zábavy, takže byste čekali, že se o herní adaptace poperou větší, známější a hlavně šikovnější studia. Z nějakého důvodu se tak nestalo, čili jsme odkázání na Cyanide a jejich metodu „sekám to jak Baťa cvičky, ono se to vyplatí“.

Worms Reloaded - recenze bláznivé strategie

Po devíti letech se i na počítače konečně vracejí naši známí červíci ve 2D zpracování. Komu nesedělo 3D, může jásat.

Planet Alcatraz - recenze

Neznámé RPG s kriminálníky z Ruska pokusem o smíchání Falloutů a Jagged Alliance. Čím po úvodním zděšení dokázalo překvapit, než vše ukončila studená sprcha?

Dawn of Magic 2 - recenze

První díl nabitý magií sice přinesl pár originálních nápadů, ale díru do světa neudělal. Napraví reputaci tohoto akčního RPG z Ruska jeho pokračování?

Tales of Vesperia - recenze

RPG z dílen japonských vývojářů zažívají velký ústup ze své dřívější slávy. Zlepší kredit rytířů Bušidó nejnovější počin od známé firmy Namco Bandai? Zkuste hádat...

The Chosen: Well of Souls - recenze

Svět je opět v nebezpečí. Opět se všude potulují démoni, moc Pána temnot vzrůstá a pouze jeden jediný, rek udatný, má šanci téměř jistou apokalypsu zastavit... Máte chuť na dalších pár klikanců?

Dream Pinball 3D - recenze

Vydavatel Zuxxez zbrojí hlavně na Two Worlds, na nějž vecpal reklamu i do pinballového stolu ve hře s kuličkami z různých materiálů. Proč ale i jinak působí jen jako předskokan než jako vrchol žánru?

FIM Speedway Grand Prix - recenze

Jedním z dosud opomíjených typů závodů na PC byla plochá dráha, která u nás má dlouhou tradici a slušnou popularitu. Situaci se snaží změnit tato simulace, která disponuje i oficiální licencí FIM.

Icewind Dale II - recenze

Studio Black Isle v druhé polovině devadesátých let pomohlo postavit na nohy žánr RPG a nyní přichází s pokračováním Icewind Dale, která vás podruhé zavede do království věčného mrazu a zimy.

Paris-Dakar Rally - recenze

I těm méně bystřejším z nás by při vyslovení názvu hry Paris-Dakar Rally mělo dojít, že nejspíš půjde o nějakou tu Loprajzovinu.

FIM Speedway Grand Prix 15 - recenze plochodrážní simulace

Závody motocyklů na ploché dráze nepatří mezi nejoblíbenější sporty na světě. Proto je docela neobvyklé setkat se s nimi v herní podobě. Závodní novinka FIM Speedway Grand Prix 15 však mile překvapí. Dokáže pobavit nejen velké motoristické fanoušky, ale i ostatní hráče. Specifický sport imituje dostatečně věrně a zároveň umí být i velmi zábavná. Škoda prázdného multiplayeru a nedostatečné výuky soutěžních pravidel.

Cradle - recenze

Když se členové čtyřčlenného ukrajinského studia Flying Cafe for Semianimals posadili kolem stolu, aby prodiskutovali podobu své nové hry, jejich debata pravděpodobně probíhala nějak takhle: “Tu hru zasadíme do Mongolska. Doprostřed nádherných nekonečných stepí, do malé jurty s vycvičeným orlem,” říká první. “Hmm, dobrý nápad, a bude se odehrávat v roce 2070, co vy na to?,” kontruje druhý. “No jasně! V té jurtě totiž bude kromě orla taky androidí dívka, co je napůl váza,” přisadil si další “Cože?” “Jo! A bude tam obří rozpadlý zábavní park, kde budou hráči kolem sebe házet spousty virtuálních barevných kostiček!” „Ehm…“ „Počkejte, ještě tam bude robotický dědeček ve vznášedle, a bude mít takové ty srandovní brýle s nosem a knírem!“ „No tak jo, jdeme na to,“ shodli se a dali se do práce, kterou nakonec dotáhli do konce.

Massive Chalice - recenze

Druhým a určitě ne posledním crowdfundovaným projektem Double Fine (Broken Age) je Massive Chalice. Za hrou ovšem nestojí Tim Schafer a ani nejde o typickou hru ze stáje Double Fine, postavenou na dialozích či příběhu. Naopak, těžištěm hratelnosti je takticko-akční tahová strategie spojená neustálým a nezvratným umíráním postav, jež nahrazují jejich potomci, na které bedlivě dohlížíte. Nakonec se z téhle podivnosti vyklubala solidní, nadprůměrná hra.

Sid Meier's Starships - recenze

Jednou má prý člověk létat vesmírem tak snadno a rychle, že mu vzdálené hvězdy budou před očima ubíhat jako stanice metra. To už bude všechno úplně jiné. I války, které se do kosmu jednoduše přestěhují. Svéráznou představu o vzdálené budoucnosti se "supergalaktickými" konflikty nabízí i tahová strategie Sid Meier's Starships, která sice duchovně navazuje na kvalitní Civilization: Beyond Earth, a sdílí s ní i některé herní prvky či pravidla, ale jinak se jí nevyrovná prakticky v ničem.

Ori and the Blind Forest - recenze

I mezi nezávislými hrami existují obrovské rozdíly. Hrát můžete díla bez výrazného stylu, pokročilé technologie i líbivého kabátku, zkrátka bez ambic. A pak jsou tu projekty jako Ori and the Blind Forest, které svoji kvalitou překonávají mantinely vlastního žánru. Přestože plošinovky již dávno patří alternativě, Blind Forest v sobě nese znaky mainstreamové velkorysosti a snad i proto si hru okamžitě zamilujete. Nadchne vás výtvarná uměleckost, velkoryse pojaté herní prostředí, atmosféra plná emocí, svůdná hratelnost, zkrátka všechno. Tahle hra se může stát nejlepší plošinovkou letošního roku.

The Talos Principle - recenze

Víra je dobrým prostředkem k pochopení vlastní existence. Chorvatští Croteam (Serious Sam) ji spojili s filozofií, vědou i zábavou a vznikla z toho hra The Talos Principle. Nová přemýšlivá 3D bludišťovka učiní z hráče moderního apoštola, který při řešení logických hádanek naváže dialog se Stvořitelem, dojde k poznání a inspiruje celá lidská pokolení. Výjimečná je však novinka nejen soutokem myšlenek, vedoucích (snad) k odhalení podstaty života. The Talos Principle potěší i jako logický rychlík s velkou směsicí herních nápadů.

FRACT OSC - recenze

Bez vysvětlení, perspektiv a jakékoliv naděje, že by mohlo být líp, jsem se octil uprostřed ničeho. Přivítal mě svět bez charakteru a všechno zahalovala mlha beznaděje. Trocha kovových barev okolo „sršela“ smyslností asi jako cisterna popelářského auta. Brzy mě napadlo že, Fractu někdo zapomněl vdechnout život. Svět této hry postrádal krásu i logičnost, neměl začátek ani konec, neměl nic, co by stálo za zmínku. Zkrátka jsem si vytrpěl nesmyslné herní seznámení. Nechat se znova pozvat k hraní Fract? To by byl atentát na rozum, pomyslel jsem si. I když… tahle hra používá docela zajímavé mimikry.

Banished - recenze

Jmenovala se Marles a zemřela ještě předtím, než nastoupila do školy. Malá holčička neměla co do volátka. Není to překvapující, úmrtnost dětí bývala astronomická, ale tenhle křížek jde přímo na mé triko. Marles je někde hala bala zahrabaná a já si uvědomuji, že coby conquistador mám zásadní mezery ve vzdělání. Dva roky po smrti malé dívčiny se k ní připojuje polovina zmrzlé vesnice a já jen bezmocně sleduji to kolonizátorské fiasko…

Nihilumbra - recenze filozofické plošinovky

Na počátku nebylo nic. Tedy skoro nic. Jen párek očí zabodnutých do neforemného obalu. Není to krásná metafora k lidskému životu? Atmosférická plošinovka Nihilumbra k němu přistupuje vskutku nestandardně. Vypráví o životě, jak ho obvykle nevnímáme. Není prý výsledkem práce božských rukou, ani směsicí chemie a hmoty. Nihilumbra stylizuje naše bytí spíše jako kdyby ho kreslila matka příroda - někde na pomezí reálna a fantazie.

Outlast - recenze

Skupinka zkušených a z velkých studií vytroušených vývojářů se rozhodla začít pracovat na novém projektu, nazvat ho hororem, a aby na sebe upoutala pozornost, rovnou o něm prohlásila, že bude tím nejděsivějším, co jste kdy hráli. Podobných výkřiků do prázdna už tu bylo tolik, že se na ně dokáže chytit snad jen absolutní naivka.

Breach - recenze netradiční střílečky

Rozmazlený multiplayerem v Call of Duty: Black Ops i Battlefield: Bad Company 2 jsem se pustil do téhle na první pohled bradavičnaté ošklivky. A pěkně jsem se z počátku proklínal. Obyčejná, čistě onlinová střelecká soutěž v ošklivém prostředí, zvuky připomínající starý Quake a malý počet serverů, to vše působilo depresivně i uboze.

Magicka - recenze promarněné hry

Představte si, že si koupíte auto, které ale jen couvá; notebook, jehož monitor nefunguje, nebo třeba nůžky, které jsou tupé. A teď si představte, že si koupíte hru, která je postavená na kooperaci a multiplayeru, a jen tak mimoděk lze hrát i v jednom hráči. Nainstalujete ji a... tušíte správně – multiplayer nejede, kooperace už tuplem a vy jste odsouzeni k hraní na vlastní pěst. Ano, právě jste si pořídili Magicku!

Forza Horizon 2 Presents Fast & Furious - recenze

Spojit arkádový jízdní model Forza Horizon 2 a benzínem nasáklý filmový spektákl Fast and Furious 7 zní jako logický nápad. To by ho ale musel někdo dotáhnout do konce, protože změnit logo a úvodní videoklip vážně nestačí. Do desátého dubna byl tenhle samostatně stažitelný přídavek zdarma, tudíž nebylo nutno zdlouhavě přemýšlet o tom, zda stáhnout či nestáhnout. Jenže co nyní, když stojí dvě stovky?

Oknytt - recenze

Když se řekne pohádka, většině z nás se vybaví mírumilovný a možná i lehce fantaskní příběh o pravdě a lásce, která vždycky zvítězí nad lží a nenávistí. Jenže pohádky mohou být i temné a hororové, jak připomíná tvorba bratří Grimmů nebo příběh adventury Oknytt.

Escape Plan - recenze

Každá nová platforma potřebuje co nejdříve po zahájení prodeje najít dva tituly: bestseller a tzv. imidžovku. V případě handheldu PS Vita měl od začátku největší potenciál stát se bestsellerem titul Uncharted: Golden Abyss, což se zřejmě i naplnilo (čísla nemám, hádám). No a na titul imidžovky, tedy hry, která ukazuje, že daná platforma má na „něco víc“, se nejvíce třásla logická záležitost Escape Plan.

Misadventures of P.B. Winterbottom - rec.

Brblal tu někdo, že se hry zjednodušují? Potom by měl zpozornět a upnout pozornost k logické arkádě s pánem v černobílém hávu, který cestuje časem a skládá koláč.

Master Rallye - recenze

Dálkový automobilový závod Master Rallye napříč Evropou a Asií si vybrali chlapíci z britské firmy Steel Monkeys jako námět k vytvoření stejnojmenné hry. Zda něčím vyniká, se dozvíte v této recenzi.

Lock On: Modern Air Combat - recenze

Po předlouhém čekání se moderní letecký simulátor Lock On: Modern Air Combat konečně dočkal svého vydání. Byly sny všech virtuálních pilotů skutečně naplněny? Odpověď najdete v naší obsáhlé recenzi.