| Autor: Jiří Sládek Publikováno: 6.října 2009 | Verze hry: finální/anglická/PC Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Úctyhodný repertoár zaklínadel Kouzel je ve hře přehršel, více než stovka, nicméně vesměs jde o stejná zaklínadla jako v předchozí hře. Což ale zas tak moc nevadí, jelikož výběr je opravdu pestrý. Zaklínadla jsou rozdělená do dvanácti škol (ohnivá magie, vodní magie, magie kostí, alchymie a mnohé další) a učíte se je pomocí svitků, vesměs vypadnuvších ze zabitých nepřátel. Pro bojové účely si můžete namapovat kouzla na pravé myšítko a pak s ním smažit nepřátele. Stejně jako v minulém díle se protivníci ovšem poměrně hloupě zaměřují, a ve velké rubanici (kdy vám jsou třeba ku pomoci nějací spojenci) je v podstatě spíš dílem náhody, koho zasáhnete. Boje jsou tak sice akční, ale poměrně nepřehledné. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Opravy a obchody Soupeře můžete posílat do věčných lovišť nejen magií, ale i nějakou tou zbraní; časem se propracujete k různým mečům, holím, kladivům či katanám. Dovednost se zbraní si za dovednostní body můžete zvyšovat, stejně jako třeba obranyschopnost, opravování předmětů nebo očarovávání zbraní a jiných pomůcek. Výroba artefaktů je stejně jako v předchozím díle poměrně propracovaná, a dočkáte se i mobilního obchodníka a skladiště v jednom – tlustého džina, kterého můžete kdykoliv vyvolat. Kromě toho jsou ale po vesnicích a městech rozházeni i běžní obchodníci, takže nakoupit a prodat můžete opravdu ledacos. • Křídla, rohy, ocas Už v recenzi prvního dílu jsme chválili postupnou proměnu hrdiny. Ve dvojce už logicky nejde o tak originální prvek, ale stejně vás potěší, když třeba cikánce narostou netopýří křídla a zvýší tak o něco její rychlost. Podle používaných kouzel a také volby, za hrajte za dobrou či zlou postavu, se váš hrdina postupně mění v ideál hodný následování nebo naopak hrůzu nahánějící monstrum. Různé výrůstky na tělo nebo dokonce rohy či ocas nejsou v téhle hře ničím zvláštním. Postava se tak mění tak trochu jako ve Fable... Hrdinu navíc můžete vylepšovat i pomocí speciálních tetování, která přidávají všelijaké bonusy. Grafika se od předchozího dílu příliš nezměnila, ale neurazí, i když vypadá trochu letitě (v této souvislosti mne opravdu pobavila systémová hláška, že mám víc než rok starou grafickou kartu a mohl bych tudíž mít problémy... ale ty se naštěstí nedostavily, engine je dobře optimalizovaný a hra plynulá). Jedničku připomínají i stejné (nebo velmi podobné) stylizované obrázky při nahrávání hry. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Stereotyp a chaotické boje Největší slabinou prvního dílu byla chabá hratelnost a značný stereotyp. Udělali s tím autoři něco? Spíš ne. Tedy... určitě ne. Zatímco minule se nuda dostavila po pár hodinách, tentokráte jsem nevítanou společnici zaregistroval už po pár desítkách minut. Hra je překvapivě místy poměrně těžká a umřít je opravdu snadné; o to otravnější je pak návrat na místo, kde jste skončili. Umírat budete možná i proto, že boje jsou trochu chaotické a při zaměřování protivníků se – stejně jako minule – dost často překliknete a napálíte ohnivým kouzlem třeba své pomocníky, což moc nepotěší... Ale to už jsme konec konců zmiňovali výše. Bezcílné bloumání po krajině, rozbíjení předmětů, které by snad mohly něco ukrývat, a mlácení potvor je docela nuda. Jenže sledování příběhu ani plnění vedlejších úkolů není o moc zábavnější. A je jedno, jestli je plníte v magické říši Absolute, Stínovém světě nebo Zrcadlovém labyrintu, tedy jedné ze tří hlavních rovin celé hry. A já vlastně nevím tak úplně proč. Pobíhání mezi NPC a hledání artefaktů či souboje s bossy i jejich poskoky jsou v Dawn of Magic 2 teoreticky stejné jako v jiných akčních RPG. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii • Nic pro náročné hráče Tahle hra je stejně rozporuplná jako jednička. Pár vychytávek, jako je výroba a vylepšování předmětů, tetování hlavního hrdiny nebo jeho postupná proměna, stejně jako úctyhodný repertoár kouzel jen horko těžko vyvaží spornou hratelnost a značnou repetitivnost vašeho akčního řádění. Zatímco se jednička díky některým originálním prvkům vyhoupla aspoň kousek nad průměr, druhý díl už ničím nepřekvapí a body navíc mu za neotřelost opravdu přidat nemohu. Na chvíli určitě může zabavit nenáročné publikum, ale trvanlivou zábavu od Dawn of Magic 2 nečekejte. Související články: Recenze prvního dílu, Novinky... |
| Jiří Sládek | |
| autor je šéfeditorem portálu TN.cz |
