Recenze

Age of Empires III: Definitive Edition – recenze

Je to dobré, ale zahrajte si radši dvojku

Overfall - recenze

Everking se zase ztratil. Pojďme ho všichni hledat! Dlouho jsem přemýšlel nad vhodným českým ekvivalentem, ale zatímco Všeotec zní ještě docela normálně, Vždykrál je na tom o něco hůř. Ať už se ale přikloníme k jakékoliv variantě, je tato postava kdesi ztracená, a nic netušící hráč se vydává na dlouhou pouť po mořích a ostrovech osídlených trpaslíky, elfy, orky a další havětí s jediným cílem – záchrana světa. Everking jako jediný dokáže zastavit hordy barbarských nájezdníků, kteří připomínají Vikingy, co se jako vlna valí z podivného kouzelného portálu. Je čas spasit svět ve hře Overfall.

Age of Mythology: Extended Edition - recenze

Lag. Málokdy lze hru vystihnout jedním jediným slovem, ale zrovna v případě Age of Mythology: Extended Edition není co řešit. Neodehrál jsem v ní jediný plynulý multiplayerový zápas. Sek-sek-sek. Po čase se z toho stal už takový předválečný rituál. Do chatu někdo napíše „lag?“, ostatní přikývnou, smutně konstatují, že jde o běžnou věc a se zaťatými zuby rozjedou budování svých impérií. Tahle předělávka nefunguje dobře, ale přeci jen mluvíme o jedné z nejlepších realtime strategií vůbec…

Star Hammer: The Vanguard Prophecy - recenze vesmírné strategie

Zůstává smutnou skutečností, že zdaleka nejlepší vesmírnou strategií poslední dekády je HD remaster skoro 16 let starého a dodnes nepřekonaného Homeworldu. Vyšla sice celá řada 4X strategií, kde půtky mezi kosmickými loděmi tvoří značnou část zážitku (Sins of Solar Empire, StarDrive a další), ale hry zaměřené jen na taktické bitvy, ať už jednodušší RTS jako byla Star Trek Armada či komplexnější věci právě typu Homeworldu, aby jeden pohledal elektronovým mikroskopem. Změnit by to chtěla simultální tahovka Star Hammer: The Vanguard Prophecy od Black Lab Games vydávaná pod záštitou Slitherine. Zaklíná se příslibem hlubokého taktického zážitku a nelineární kampaní z pohledu malé formace lodí. Dočkali jsme se konečně, když ne nástupce, tak alespoň podařené variace vesmírné taktické strategie?

Mortal Kombat X - recenze PC verze

Mortal Kombat a Street Fighter II. Nerozlučná dvojice rivalů, se kterými jsem kdysi dávno zažíval nejhezčí herní léta. Ano, už je to dobré dvě dekády, ale když je vám nějakých dvanáct, třináct, prožíváte videohry tzv. na plný pecky, máte celou armádu kamarádů, kteří jsou ochotní si ohoblovat ukazováčky mlácením do klávesnice a občas vám přijde jako dobrý nápad věnovat trénování fatalit celý víkend. Ani jedna ze zmíněných sérií si bohužel neudržela kvality svých nejslavnějších dílů, ale obě se dokázaly revitalizovat. Street Fighter svým čtvrtým a Mortal Kombat devátým dílem vstoupily napůl do nového rozměru (v obou případech se jednalo o tzv. 2.5D mlátičky), ale především konečně oslovily novou generaci. A zatímco Street Fighter dál spí na vavřínech čtyřky a jejích nekonečných upgradů, Mortal Kombat se po čtyřech letech rozhodnul udělat další krok kupředu s dílem označeným římskou desítkou.

Baldurs Gate 2

Baldur's Gate 2: Shadows of Amn - recenzeAutor: AnubisPublikováno: 23.října...

Iron Danger – recenze unikátního taktického RPG

Her, v nichž můžete vracet čas, je plus minus nekonečno, ale žádná z nich není jako Iron Danger. Tahle realtimová, ale zároveň tahová, sólově kooperační RPG strategie se vymyká přirovnání. Nejbližší, co mě z vlastní zkušenosti napadá, je hudební program Audacity, jen místo tracků mixujete úskoky, výpady a kouzla – a výsledkem je symfonie zabíjení. Zní to divně, hraje se to skvěle.

Age of Empires: Definitive Edition – recenze

Vývojáře Age of Empires: Definitive Edition rozhodně nemůžete obvinit z toho, že svůj remaster dvacet let staré strategické legendy odflákli. Od základu předělaná grafika, opětovně nahraný soundtrack i částečná modernizace mechanik jejich snahu jasně dokazují. Jenže bohužel narazili na jeden zásadní problém. Nostalgická část mozku nám našeptává, že před dávnými lety byly hry lepší než dnes. Je to hloupost. Hry byly většinou horší, a remaster prvního dílu Age of Empires je toho názorným příkladem.

Wasteland 2 - recenze

Nedohrál jsem a možná ani nedohraju. Wasteland 2 mě v jeden moment (zhruba v 90 % délky), zastavila podivnou směsí chyb a designových lapsů. Časem to tvůrci opraví, ovšem mnohem hůř jsem na tom s motivací pokračovat. Hra stojí hned na několika nohách – příběhu (hlavní zápletce, příbězích lokací/frakcí a na rozhodnutích s následky), tahových soubojích, lootu a rozvoji postav. A na všechny tyhle končetiny kulhá jak pouštní ranger, vracející se do masomlejnku sebevražedné mise. Když ani jedna složka díla není skutečně solidní, je v záplavě her, chrlených dnešním herním průmyslem, těžké nedat hře někde v půli vale. Devadesátky jsou pryč, víme?

Viking: Battle for Asgard - recenze

Bohové jsou zase šílení. Tedy ti, které na severu uctívali fousatí mořeplavci. Nejudatnější z vikingských bojovníků Skarin má nyní na svých bedrech nejen osud lidí, ale i osud samotného sídla bohů - Asgardu.

Top Spin 4 - recenze

Ze všech zemí světa se právě v té naší čekalo na nový Top Spin možná úplně nejvíce. Ne že bychom byli národ zapálených tenisových fanoušků nebo snad — nedejbože — zapálených nadrženců. Důvod je čistě patriotistický, protože právě čtvrtý člen oblíbené tenisové série se rodil v České republice, v pražských studiích 2K Czech. Jak proběhl porod? A je dítě v pořádku? Nebojte se, čtěte dál a vše podstatné se dozvíte.

Darksiders III - recenze

Takhle dlouhé intro je jako stvořené pro ztrátu pozornosti. Tuhle cimrmanovskou parafrázi jsem si říkal několikrát během asi tříminutového úvodu vedeného neuvěřitelně monotónním hlasem, který se snaží zasvětit hráče do Darksiders III. Pokud si dáte tu trpělivost a budete správně rozeznávat jednotlivá slova ztracená v absurdně hlubokém hlase, dozvíte se něco málo o čtyřech jezdcích Apokalypsy, vedoucí úloze Charred Council a především o velice netrpělivé jezdkyni Fury, se kterou se pustíte do záchrany lidstva.

Elex - recenze

Gothic. Téhle, v srdci Evropy neuvěřitelně populární, hře jsem zasvětil velkou část svého dospívání a dlouhé roky jsem byl velice jsem aktivním členem neméně neuvěřitelné komunity kolem serveru Gothicz.net. Ten funguje dodnes, a to navzdory faktu, že poslední Gothic vytvořili Piranha Bytes v roce 2006. Od té doby vytvořili tři díly kvalitativně rozporuplné série Risen a letos přichází s novinkou, která na první pohled boří jejich zaběhnuté zvyklosti. Elex totiž na hráče míří sice tradiční hratelností, ale především laserovými puškami. Vítejte v postapokalyptické sci-fi.

Codename: Panzers CZ - recenze

Dlouho očekávaná 3D real-time strategie od tvůrců hry S.W.I.N.E. je konečně tady a to rovnou v lokalizované verzi od Cenegy. Dokázali Panzers naplnit své vysoké ambice a pokořili veškerou konkurenci z druhé světové?

Runes of Magic - recenze

MMORPG zasazených do fantasy světů je skutečně přehršel. I když World of Warcraft zcela jasně vede, ostatní se snaží zaujmout třeba tím, že za ně neplatíte.

American Conquest: Divided Nation - rec.

Americká občanská válka se ve své době stala nejhorším ozbrojeným konfliktem na tomto území a tyhle slavné bitvy či tažení generálů, jejichž jména vešla do dějin USA, můžete prožít v nástupci RTS od tvůrců Cossacks.

Age of Wonders: Shadow Magic recenze

Po krachu firmy 3DO stojící za Heroes of Might & Magic mohou fanoušci tahových fantasy strategií oslavovat nového krále - Age of Wonders: Shadow Magic - který posouvá tuto herní sérii k dokonalosti.

Dungeon of the Endless - recenze

Neuplyne rok, aby herní scéna nevydala aspoň jednu pořádnou rogue zabíračku, která staromilce vyždímá dosucha a odkopne zničené, vynervované, ale spokojené. Experimentování s žánrem navíc zajišťuje, že se každou chvíli posouvá novým směrem, takže o různorodou zábavu rozhodně není nouze. Jak jde ale dohromady rogue like hra s tower defense a tahovou strategií? Není tenhle mix s názvem Dungeon of the Endless už trochu moc extrémní?

Betrayer - recenze

Z filmů, her i knížek jsme za dlouhá léta zvyklí, že když se nám pod rukama rýsuje opravdu kolosální průser, můžeme volat o pomoc jak chceme a stejně nedorazí. Nebo se nakonec posily objeví, ale s křížkem po funuse.

Wargame: AirLand Battle - recenze

Wargame: European Escalation před rokem příjemně překvapila všechny fanoušky realtimových strategií, kteří zrovna neholdují hrám typu „postav základnu - vycvič jednotky - vrhni to všechno na základnu nepřítele“. European Escalation zcela zavrhla první bod a druhý si notně upravila. Jednotky necvičíte, ale za body získané z ovládaného území jich povoláváte přesně stanovený počet z předem sestaveného balíků. A konečně třetí pilíř tradičních RTS her si první Wargame v rámci taktiky upravila zcela k nepoznání. Stejně jako ve válce není v European Escalation nutné klikat co nejrychleji myší, ale vše dopředu promyslet a neposílat osamělého pěšáka proti tanku T-80.

Halcyon 6: Starbase Commander – recenze

Žijeme v úžasné době! Po dekádách plánování jsou virtuální helmy konečně dostupnou realitou, davy lidí po ulicích honí Pokémony a šest lidí z Massive Damage, Inc. vytvořilo hru, o níž sním od roku 1998 – kosmickou variaci na staré díly. Mé nadšení proto bude v recenzi Halcyon 6, mixu strategie, RPG a startrekovského sci-fi, evidentní. Splněné sny ale vždycky trochu zavání nočními můrami. Co se tedy v Halcyon 6 vyvedlo, a co už méně?

Dungeon Siege:Legends of Aranna recenze

Akční RPG Dungeon Siege bývá hráči zavrhováno i zbožňováno. Pokud patříte do té druhé skupiny, za dalším dobrodružstvím a hordou nepřátel se můžete vydat do džungle nového ostrova v datadisku.

Freedom Force - recenze

Jásejte, osvoboditelé dorazili! Komiksoví superhrdinové z Freedom Force přišli právě včas, aby zachránili New York před zkázou v taktické strategii s RPG prvky od tvůrců System Shocku.

Gorasul: Legacy of the Dragon - recenze

Žánr RPG nyní zažívá nebývalý rozkvět, po Wizardry 8 je dalším přírůstkem do rodiny těchto her dračí příběh s názvem Gorasul, který spadá mezi jasné klony Baldurs Gate - je to dobře nebo špatně?

Tower of Time - recenze fantasy RPG

Svět, do kterého tvůrci z nezávislého studia Event Horizon zasadili svou chytlavou směs RPG a real-time strategie Tower of Time, býval na stejných kolejích jako ten náš. Jeho fantasy rasy žily v osvíceneckém souznění a kvetoucí průmyslová revoluce přinášela první plody v podobě parních motorů a létajících strojů. Pak ale přišla magie.