Name: Dungeon Siege:Legends of Aranna recenze
Item: Dungeon Siege: Legends of Aranna
Rating: 8

Akční RPG Dungeon Siege bývá hráči zavrhováno i zbožňováno. Pokud patříte do té druhé skupiny, za dalším dobrodružstvím a hordou nepřátel se můžete vydat do džungle nového ostrova v datadisku.

Autor: Mirek Zeman
Publikováno: 31.prosince 2003

Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 1,5 týdne

zdroj: tisková zpráva Pokud byste se snažili udělat si pro sebe závěr o kvalitě počítačové hry Dungeon Siege: Legends of Aranna (která je jakýmsi datadiskem pro akční RPG Dungeon Siege, ovšem samostatně spustitelným) na základě hodnocení zahraničních recenzí, museli byste dospět k závěru, že se jedná o velmi kontroverzní titul. Ne snad že by hra sama o sobě obsahovala nějaké téma, jež by se dalo tímto výrazem označit, je však kontroverzní z hlediska vnímání většiny lidí a hodnocení se tak pohybuje ve dvou extrémech - velmi dobré nebo velmi špatné.

• Zamyšlení nad herním principem
Tyto názory jsou většinou vyřčeny na základě jedné z klíčových vlastností Dungeon Siege: Legends of Aranna (dále už jen DSLoA), a tou je linearita. Hra je lineární plus minus autobus takřka stejně jako předchozí titul, ovšem zatímco původní DS se to snažila dosti maskovat, DSLoA již žádné takové ambice nemá. V průběhu hraní jdete neustále dopředu, zabíjíte nepřátele, otevíráte truhly, jdete dopředu, zabíjíte nepřátele, rozbíjíte sudy atd. Občas se sice ocitnete na rozcestí, kde si zdánlivě můžete vybrat, ale ve skutečnosti jedna z možností většinou končí po pár metrech slepou uličkou.

Možná to zní trochu přihlouple, je však třeba si uvědomit, že na stejném principu byla (úspěšně) založena hra Diablo, kde jste postupovali rovněž pořád hlouběji a hlouběji a zabíjeli nepřátele a otevírali hrobky; přičemž úrovně měly předem daný charakter a rozměr. A dnes recenzovaná hra je vlastně Diablem s více postavami, ačkoli – tedy alespoň pro mne – postrádá oproti Diablu určitou vnitřní dynamiku a ponurost. V zásadě tedy stojíte před jednoduchým rozhodnutím: buď linearita ano a DSLoA ano, nebo linearita ne a DSLoA ne.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Pokud se pro DSLoA rozhodnete, začínáte novou kampaň (v singlu nebo multiplayeru) ve sněhem zasypané vesnici s jedním hrdinou (či hrdinkou) vámi zvoleného jména. Ten je bezprostředně po prozkoumání nejbližšího okolí postaven před úkol vypořádat se s potvorami sužujícími vesnici svými nájezdy a vydobýt z jejich područí zpět ledovou jeskyni, která slouží jako sklad potravin. Jakmile v této první zkoušce ohněm obstojíte, vydáváte se po stopách ukradeného artefaktu Hvězdná hůl (v angl. Staff of Stars), potvory jménem Shadow Jumper a vašich rodičů, již vesnici v minulosti opustili.

• Volba a specializace postavy
zdroj: tisková zpráva Na začátku hry si nevolíte povolání, jako je obvyklé v jiných RPG, pouze pohlaví a máte možnost ovlivnit některé atributy vzhledu (obličej, barva vlasů, kamizoly a kalhot…). Vaše povolání se profiluje podle vašeho stylu hraní. Základem charakteru jsou tři vlastnosti: síla, obratnost a moudrost a čtyři dovednosti: chladné zbraně, palné zbraně, bojová magie a přírodní magie. Vlastnosti a dovednosti jsou spolu logicky svázány, takže například používání meče rozvíjí dovednost chladné zbraně, vlastnost sílu a minimálně obratnost a moudrost.

Stejná logika funguje i opačným směrem, tj. na používání toho kterého meče musíte mít dovednost chladné zbraně a vlastnost síla na určité úrovni, jinak je pro vás daná zbraň nepoužitelná. Vlastnosti a dovednosti se rozvíjí samy od sebe získáváním zkušeností plynoucích ze zabíjení nepřátel a nepřidělujete jim žádné body či něco podobného. Podle toho se profiluje i váš charakter. Můžete se tedy svobodně rozhodnout, zda budete specialisté na jednu oblast, nebo budete znát trochu od všeho.

Na základě zkušeností z hraní DS a DSLoA jsem však dospěl k závěru, že znát „trochu od všeho“ postrádá smysl, protože pak získáte přístup pouze k průměrným (slabým) zbraním a průměrným (slabým) kouzlům. Vzhledem k omezenému počtu nepřátel (vyskytují se samozřejmě v nových druzích) je ve hře omezené penzum zkušeností, takže tento handicap nelze vyrovnat ani tréninkem. Navíc je v DSLoA možné mít více postav a vždycky se vyplatí jeden expert na bojovou magii, než dva průměrní šmudlalové.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Týmová práce a pomoc ptakoještěra
Tím jsem nakousl možnost, jež je zmíněna již v jednom z úvodních odstavců, a tou je možnost mít na cestách doprovod v podobě osmi dalších charakterů. Ty nemáte k dispozici od začátku, ale potkáváte je v průběhu nejrůznějších událostí. Já vřele doporučuji začít si vytvářet skupinu již od samého začátku, protože pokud jedné postavě (třeba té své vlastní) dovolíte, aby se výrazně vypracovala nad další, začne potom na úkor ostatních získávat více zkušeností (jednoduše zabije více nepřátel…) a zbytek skupiny bude velice slabý.

Ale skupina rovněž unese na svých zádech více předmětů nashromážděných na dobrodružstvích, které pak můžete zpeněžit. Pokud jde o nošení předmětů samotné, novinkou DSLoA oproti DS je přítomnost batohu, jenž je možno za mrzký peníz pořídit a tento rozšíří obsah inventáře daného charakteru přibližně o polovinu, protože ve hře není počet předmětů nesených v inventáři omezen vánou, ale jeho velikostí.

zdroj: tisková zpráva

Vyjma inventáře či inventáře rozšířeného batohem můžete nalezené předměty svěřit mule, která se po zakoupení stává členem skupiny. Další novinkou týkající se nošení předmětů je v DSLoA možnost pořídit si namísto muly jakéhosi ptakoještěra, jenž je vyjma transportu schopen i boje. V porovnání s mulou má však menší inventář a vzhledem k tomu, že mula se v průběhu bojů drží rozumně v povzdálí a nebyly s ní žádné problémy, přišel mi nákup ptakoještěra neefektivní.

• Dělení předmětů
Předměty se ve hře v zásadě dělí do dvou hlavních skupin: zbraně (chladné, palné) a magie (bojová, přírodní). Pak jsou zde ještě nejrůznější podružnosti, jako části brnění, kouzelné artefakty v podobě amuletů a prstenů, lektvary doplňující manu a zdraví, případně knihy – ty většinou nesou pouze informace, ale občas vám mohou i trvale zvýšit nějakou vlastnost nebo dovednost. Předměty se povětšinou nacházejí ve všudypřítomných sudech, truhlách či mrtvolách nepřátel a mohou být buď obyčejné nebo kouzelné, s nějakou speciální vlastností.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Nashromážděné předměty lze prodávat u obchodníků (kovářů a kouzelníků), kteří se nacházejí většinou ve městech, ale občas mají rozbité tábory i na místech, kde by to člověk očekával ze všeho nejméně. Vzhledem k tomu, že v DSLoA se to magickými předměty jen hemží, budete většinou trávit u obchodníka desítky a desítky minut, než se vám podaří skupinu optimálně vybavit a všechno nepotřebné prodat, aby vám to nezabíralo místo pro další vybojované poklady.

zdroj: tisková zpráva • Souboje
Boj by ve hře měl být taktickou záležitostí, alespoň jsou zde pro tuto možnost připraveny nástroje v podobě volby formace, volby chování členů skupiny atd. Ve skutečnosti tomu tak ovšem není. Hra je do té míry triviální (rozuměj lehký) a souboje natolik časté, že veškerá taktika se scvrkává na povel k útoku. Pokud některé postavě začne docházet mana nebo zdraví, mezerníkem dění na obrazovce zastavíte, v klidu a pohodě všechny napojíte příslušnými lektvary, které nyní lze automaticky přidělit těm, kdo je zrovna potřebují, a jede se dál.

Tato trivialita se promítá i do systému magie. V DSLoA má sice k dispozici pestrou paletu nejrůznějších kouzel (útočných, obrazných, můžete vyvolávat nemrtvé, zahánět nemrtvé, sám kouzelník na sebe může brát nejrůznější podoby…), ale ve skutečnosti jich využijete asi jen naprosté minimum. Většinou jen nejsilnější útočné kouzlo a nejsilnější hojivé kouzlo a tím paleta končí, protože prostě nemáte potřebu ztrácet čas tím, že se budete měnit v krysu nebo medvěda.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů

Tím se dostávám k zásadnímu negativu hry – je prostě příliš jednoduchá. Ačkoli jsem ji hrál na nejvyšší obtížnost, byl jsem v průběhu hraní zabit asi třikrát čtyřikrát. Stačí mít ve skupině silného kouzelníka specializovaného na přírodní magii, kterému koupíte (či jinak vyšašíte) mocné hojivé kouzlo (účinkující nejlépe na celou vaši skupinu) a stáváte se takřka neporazitelnými. A kdyby vám náhodou už jó teklo do bot, vždycky se to dá mezerníkem zastavit a požít něco kouzelných lektvarů… v klidu a pohodě.

• Zpracování
Pokud dáte na technické zpracování, můžete si k výčtu negativ přidat ještě technické zpracování, protože DSLoA je postavena na původním grafickém enginu DS, který už je docela vysloužilý a ani v rozlišení 1024x768 (maximální rozlišení) nemusí být extra pohlazením pro něčí oko. Jednou z pozitivních věcí na technickém zpracování, jíž hra podědila po svém předchůdci, je ovládání, které je velmi zdařilé a velmi intuitivní; kéž by takové měly i ostatní počítačové hry.

zdroj: tisková zpráva Závěrem je třeba říci, že Dungeon Siege: Legends of Aranna není špatná hra, která jde přesně po stopách původní hry. Pokud překousnete linearitu, nízkou obtížnost a najdete si něco, co vás bude motivovat v dalším hraní (nové zbraně, nová kouzla…), nabídne vám do příchodu plnohodnotného druhého dílu dobrou, asi tak 20-30hodinovou zábavu plus mírně vylepšený multiplayer. Za zmínku stojí také to, že na 3 CD naleznete i kompletní první díl Dungeon Siege, což asi potěší hlavně ty, kteří ho na jaře 2002 minuli.

Stáhněte si k Legends of Aranna: Demo, Videa, Trailer, Cheaty

Stáhněte si k původnímu Dungeon Siege: Čeština, Patch, Videa...

Související články: Dungeon Siege recenze (4/2002) a návod, Novinky

Mirek Zeman
autor dělí svůj čas mezi psaní, studium a tisíc a jednu další věc, o hrách psal v minulosti hlavně pro časopisy Score a Level, nejraději má adventury a RPG, nepohrdne ani dobrou akcí, za nejdůležitější část počítačové hry považuje příběh, protože pro kvalitní příběhy má obzvláštní slabost (všechny články autora)