Výsledky hledání pro: Pro Evolution Soccer

Gran Turismo 7 – recenze

2. 3. 2022 | Patrik Hajda

Jak dopadly next-genové závody?

SOCOM: Combined Assault - recenze

20. 6. 2007 | Redakce Games.cz

Rainbow Six, Ghost Recon, SWAT… vítejte v žánru taktických akcí, který od svého vzniku urazil překotnou cestu plnou zjednodušujících herních prvků a nápadů, ovšem poslednímu SOCOM na PS2 zůstalo zdravé jádro.

Dragon Age: The Veilguard – recenze dlouho očekávaného pokračování fantasy RPG

8. 11. 2024 | Šárka Tmějová

Staré BioWare v novém?

Call of Duty: Black Ops 6 – recenze nového dílu největší akční série

29. 10. 2024 | Michal Krupička

Když je kampaň delší a multiplayer akčnější

Trackmania Sunrise CZ - recenze

30. 5. 2005 | Redakce Games.cz

Pokračování arkádových závodů Trackmania je konečně tady a přináší nová prostředí, ještě šílenější herní módy, vylepšený editor tratí a nádhernou grafiku. Co dalšího nás na hře dostalo, se dozvíte z recenze české verze.

Space Hulk - recenze

3. 10. 2013 | Karel Drda

Mít za zády velkou a prověřenou značku ještě neznamená, že se všechno musí podařit na výbornou. Tahová strategie Space Hulk trpí paradoxně nejvíc právě spojením s kultovním univerzem Warhammer 40,000, který požívá stále velké popularity nejen mezi hráči počítačových her, ale i mezi příznivci těch deskových.

Space Hulk: Third Edition - atmosférická deskovka

22. 1. 2011 | Martin Kaller

Deskovka Space Hulk představuje v pořadí již třetí edici hry, jejíž začátky se datují do doby před více než dvaceti roky. Za ten čas - skrze několik rozšíření - doznala zajímavých změn, přičemž zde představená třetí edice si činila ambice vzít ty nejlepší nápady z minulosti a spojit je v kompaktní celek. Bohužel se tenhle záměr nepodařilo tvůrcům realizovat úplně stoprocentně.

Teenage Mutant Ninja Turtles - recenze

29. 3. 2007 | Redakce Games.cz

Sice vylezli z kanálu, ale to ještě není důvod nad nimi ohrnovat nos. Obzvlášť, když čtveřici želváků probudili ze spánku tvůrci Perského prince. Právě s ním má filmová hra mnoho společného, byť je zjednodušená a týmovější

Sonic Frontiers – recenze další nepovedené revoluce

9. 11. 2022 | Pavel Makal

Tak to zase jednou nevyšlo

Hard West 2 – recenze temného westernového RPG

23. 8. 2022 | Pavel Skoták

Tahový horor na Divokém západě

The Life and Suffering of Sir Brante – recenze vynikající příběhové hry

14. 12. 2021 | Václav Pecháček

Kudy se budou ubírat vaše kroky?

Outriders – recenze kooperativní střílečky

10. 4. 2021 | Pavel Makal

Mohl bych taky jednou dostat nějakou dobrou hru, prosím?

Far Cry New Dawn – recenze

15. 2. 2019 | Ondřej Švára

Herní série Far Cry je typickou ukázkou úspěšného self-made projektu. Z kdysi pouhé demonstrace síly rozhraní DirectX 9 vzešla globální značka s vlastním celovečerním filmem a pětidílnou herní sérií doplněnou o řadu spin-offů, jako je New Dawn. Novinka ohromí živoucím světem s nádhernými přírodními kulisami a bystrou umělou inteligencí. Dynamická hratelnost s nečekanými zápletkami vystačí na desítky hodin zábavy, kterou nicméně omezuje velká svázanost s pátým dílem ságy, mikrotransakční žebrota Ubisoftu a přehnaná vulgarita příběhu.

Steel Division: Normandy 44 - recenze

28. 7. 2017 | Václav Pecháček

Hrozně rád bych se někdy podíval do Normandie. Procházel bych se půvabnými severofrancouzskými městečky, zíral přes kanál na břehy Albionu, schovával se před bouřlivým počasím, představoval si, kam bych umístil těžký kulomet, do kterého lesíka bych uschoval jednotku parašutistů a jakou silničku bych zvolil tepnou své ofenzivní operace. Tohle trošku znepokojivé fantazírováni mi do hlavy nasadila Steel Divison: Normandy 44. Tahle výborná real-time strategie z druhé světové války před vás totiž (jakmile proniknete její tvrdou, špatně poživatelnou slupkou) postaví takovou iluzi generálského řemesla, až vám jedna ruka automaticky vklouzne do kabátu.

Star Wars: The Old Republic - recenze

27. 1. 2012 | Aleš Smutný

Tak jak to je? Je Star Wars: The Old Republic revoluční? Evoluční? Devoluční? Luční? Odpověď na tuhle otázku si budete muset zjistit sami, protože jestli něco není jednoduché, či spíše, jestli něco je prakticky nemožné, pak je to zhodnotit univerzálně něco: a) tak rozmanitého, b) tak dynamicky se vyvíjejícího, c) tak mohutného, jako MMORPG. Počitadlo čistého času, který jsem v tomto světě strávil, je ale momentálně někde za 140 hodinami a určitě na této metě neskončí.

Plants vs Zombies 2: It's about time - recenze

19. 8. 2013 | Pavel Dobrovský

Když před čtyřmi lety vydal PopCap Plants vs. Zombies, zasadil mezi hry s tématikou zombokalypsy neočekávanou kytku. Ve variaci na žánr tower defence jste sázeli bojové kytky jak o život a ničili s nimi vlny zombíků. Tak pitomé a absurdní to bylo, až ze hry vyrostl hit na úrovni Angry Birds. Podtitul Bylo na čase u dvojky je více než pravdivý. PopCap po vydání původní hry usnul na vavřínech složených ze sto padesáti miliónů zákazníků a během let se z Plants vs. Zombies pomalu ale jistě stávala vysychající vzpomínka.

Crusader Kings III: Royal Court – recenze prvního velkého rozšíření středověkého hitu

8. 2. 2022 | Václav Pecháček

Královský dvůr otevírá své brány

Back 4 Blood – recenze nástupce Left 4 Dead

25. 10. 2021 | Jan Slavík

Jednou to možná bude dobrá hra

Life is Strange: True Colors – recenze

14. 9. 2021 | Jan Slavík

Povedená, ale ne dokonalá hra na city

13 Sentinels: Aegis Rim – recenze

30. 10. 2020 | Jan Slavík

Strhující sci-fi, těžko zapomenutelný zážitek

A Total War Saga: Troy – recenze

20. 8. 2020 | Václav Pecháček

Vypadalo to na průšvih… a ono ne!

Battlefield 1 - recenze PC verze

21. 10. 2016 | Aleš Smutný

První světová válka je ve hrách, pohříchu, opomíjená. Snad kvůli mylné představě, že šlo jen o válku zákopovou - tedy plazení se bahnem skrz ostnaté dráty pod palbou kulometného hnízda, to vše jen s vidinou pěti minut života nebo hrdinského obsazení další bahnité díry v zemi. V době sci-fi stříleček a zahlcení moderními konflikty se do prvního globálního konfliktu pustili tvůrci z DICE v Battlefield 1. A světe div se, zadařilo se!

PlayStation All-Stars Battle Royale - recenze

4. 12. 2012 | Jiří Škrampal

Jednou to přijít muselo a je vlastně s podivem, že to Sony trvalo tak dlouho. Uplácat si vlastní Super Smash Bros., lehce oprášit kdysi slavná jména, na která teď sedá prach, naházet je do arény, a nechat je dělat to, co umějí nejlépe - střílet, sekat, mlátit a kopat. Ač koncept tohoto bojovkového subžánru vypadá jednoduše, dostat se na úroveň blockbusteru od Nintenda vyžaduje o stupínek víc umu i píle, než do hry bylo studio SuperBot Entertainment (pod taktovkou Santa Monica) schopné a ochotné investovat.