| Autor: Kate Publikováno: 30.května 2005 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/českáDoba recenzování: 2 týdny |
Věcí, která na Trackmanii Sunrise upoutá hned od začátku, je zcela nový grafický styl. Zatímco jednička se dala v tomto ohledu směle zařadit mezi budgetovky, TMS už vypadá opravdu profesionálně, a to i co se týče zpracování herních menu a editoru (viz dále). Trojicí herních prostředí tvoří ostrov (Island), záliv (Bay) a pobřeží (Coast), kde si zajezdíte jak v ulicích velkoměsta, tak i v typicky venkovském prostředí. Pro ještě diverznější letní atmosféru jsou navíc nachystány hned čtyři denní doby - připravte se tedy na jízdy za svítání, pod pražícím sluncem, k večeru i v noci. Trackmania Sunrise vypadá v pohybu pod jakoukoliv oblohou moc pěkně (jen za tmy je vše trochu nepřehledné) a patříte-li mezi fandy NFS: Underground, pak se vám do vkusu trefí ještě lépe. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Základem singleplayeru v Trackmania Sunrise jsou čtyři mody, mezi kterými pochopitelně nechybí ani Race (Závody) a Puzzle z minulého dílu. V Závodech jezdíte klasicky na čas, kdežto v Puzzle je vaším úkolem nejdříve danou trať postavit nebo dostavit pomocí zadaných prvků a teprve pak na ní zajet co nejlepší jízdu. Oba mody tedy zůstávají od jedničky stylově beze změny, a proto raději místo věnujme těm novým. 
zdroj:
tisková zpráva
Těmi jsou styly hry nazvané Platform (Plošiny) a Crazy (Bláznivé). Prvně zmiňovaný mód není ani tak o tom, zajet trať co nejrychleji, ale spíše co nejlépe. V praxi jde tedy o minimalizaci počtu restartů na checkpointech, kterými jste projeli. Jak lze snadno odvodit, mapy pro Plošiny jsou daleko rafinovanější a zákeřnější, než ty pro Závody. Nutnost poslat autíčko do vzduchu a přímo za letu se jej zase snažit zbrzdit, zde totiž opravdu není ničím výjimečným. Suverénní projetí od startu až do finiše je na některých tratích přímo nadlidský úkol, ale jak víme, hráčská zarputilost a odhodlanost dokáží nakonec vždy divy.Co se týče Crazy modu, pak jeho podstatu vystihuje už sám název. Úkolem je několikrát projet danou trať, přičemž s každým kolem se časový limit na její zdolání snižuje. Ve finále tak jedete s vědomím časové tísně po známé cestě třeba už pošestnácté, s prstem přilepeným na šipce vpřed a mraky dalších autíček (i vašich vlastních replayů) všude kolem. Uznejte, že z toho by se člověk po chvíli zbláznil raz dva :-) Ačkoliv tedy „Bláznivé tratě“ patří rozhodně mezi to nejoriginálnější a nejšílenější, co TMS nabízí, moje srdce si příliš nezískaly. Plošiny mě bavily rozhodně víc. Pokud ovšem máte jiný vkus, jsou tady pro vás v celé své šílenosti. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Sbírání medailí a pohárů Tratě pro jednotlivé mody jsou roztříděny klasicky do sérií. Pokud chcete odemknout další trať nebo dokonce celou novou sérii, musíte nejdříve získat daný počet medailí. Pro posun v rámci série vám stačí obvykle jen bronz, pokud ale chcete odemknout všechny série, budete potřebovat i cennější kovy a poháry. Obtížnost hry tím samozřejmě zvolna, ale o to znatelněji narůstá. Vezmeme-li v úvahu fakt, že Trackmania nabízí kolem 30 tratí v každém modu (vyjma menšího Crazy), dostáváme hru s životností několika desítek hodin, a to ještě počítáme bez multiplayeru nebo stahování přídavných tratí z webu. Medaile přitom získáváte stejně jako v původní Trackmanii za to, jak rychle trať zajedete. Pro každý kov je zkrátka na každé trati stanoven limit, který musíte pro jeho získání překonat. Bronz a stříbro ještě dokážete obvykle zvládnout v pohodě, ale na zlato už musíte příslušnou mapu skutečně dobře znát. V modu Plošiny se samozřejmě medaile odvíjí od počtu restartů. Společnost při jízdě vám pokaždé dělají jak vaši vlastní „duchové“ (průhledné replaye, kopírující vaše nejlepší časy) tak i motivační soupeři. 
zdroj:
tisková zpráva
Novinkou jsou poháry, opět ve třech kovových provedeních, pro jejichž získání musíte postupně bez přerušení projet na medailové časy všechny tratě dané série. A to už dá opravdu fušku! • Tři typy vozů s odlišným chováním Závodit můžete ve třech druzích vozů podle vybraného prostředí. Všechny typy se od sebe liší pochopitelně vizuálně, ale co je zajímavější, tak rovněž prakticky, a to opravdu velmi citelně. Zatímco sporťáky dosahují extrémních rychlostí a okamžitě reagují na příkazy, u takových Coast cars je ježdění daleko těžkopádnější a ovládání mnohem náročnější. Bay Cars (připomínají SUV) pak tvoří jakousi středí cestu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Model poškození je ovšem pro všechny vozy stejný, a to naprosto žádný. S autem můžete narážet do mantinelů, převracet se, prostě dělat cokoliv, a pokud se vám podaří vrátit jej na silnici, pojede vždy stejně bezproblémově dál. Právě absence modelu poškození by mohla být největším argumentem kritiků hry. • Arkáda na n-tou 
zdroj:
tisková zpráva
Trackmania Sunrise se stejně jako původní hra vyznačuje opravdu nenáročným ovládáním. Pro jízdu si prakticky vystačíte jen s kurzorovými šipkami. Dále si můžete volně měnit pohled kamery, přičemž použitelné jsou v podstatě tři – first-person výhled a bližší či vzdálenější výhled zpoza vozu. V některých úsecích některých tratí se vám ale kamera přepne automaticky (zřejmě pro zpestření), takže se můžete těšit třeba i na nucený retro výhled z ptačí perspektivy.Tratě jsou kromě klasických silnic a cestiček plné nejrůznějších zrychlovacích pruhů, můstků pro skoky, nakloněných oválů a dalších prvků, které připomínají spíše kusy z nějakého lunaparku. Nejzajímavější novinkou oproti jedničce je určitě „kolečko“, evokující horskou dráhu, kdy se sice neustále dotýkáte koly silnice, ale jste přitom hlavou vzhůru. Když si k tomu přidáte extrémní rychlosti až několika set km/h a možnost měnit rychlost vozu i za letu, dostanete alespoň přibližný obrázek o tom, jaká Trackmania vlastně je. Zajímavou a pro mě dosud stále záhadnou herní vlastností je ovšem komentář vašich automobilových dovedností, či spíše zvrhlostí. Pokaždé, když se vám povede nějaký pěkný trik (otočení auta, jízda po dvou atd.), uvidíte v pravém horním rohu jeho popis. To je ale ovšem také (aspoň dle mých dosavadních zkušeností) všechno. Škoda, přeci jen, když už ve hře jakési rozpoznávání vašich akcí je, mělo by se toho nějak - a hlavně viditelně - využít. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Lakovna - vyzdob si své fáro Dalším zábavným prvkem je možnost uživatelských úprav vozu. Nenechte se mýlit, nejde o tuning. Koneckonců, v tak arkádově hře by něco podobného asi ani nemělo význam. Jediné, co můžete měnit, je vzhled vozu. K dispozici je široká paleta podkladových barev a bohatá nabídka různých samolepek nebo šablon pro sprejování. Volit přitom lze jejich velikost, natočení, odlesky nebo průhlednost. Potěší i možnost automatické zrcadlové aplikace stejného vzoru na druhou stranu vozu. • Předělaný, ale stále jednoduchý editor 
zdroj:
tisková zpráva
Konečně se dostáváme k věci, která asi nejvíce odlišuje TMS od ostatních arkádových závodů. Stejně jako v jedničce, ani tady nechybí editor pro tvorbu vlastních tratí. Na rozdíl od toho předchozího je ale tento mnohem pohodlnější na ovládání. Už jen proto, že se tu konečně ke slovu dostane i myš, se kterou si můžete libovolně natáčet herní plochu a přibližovat nebo oddalovat objekty. Principiálně je ale vše stejné jako u jedničky, ačkoliv celé prostředí editoru vypadá lépe a prvky jsou jinak uspořádány.Hned zezačátku není na mapě žádný podklad, takže si musíte svoji zemi/ostrůvky vytvořit sami. Co se týče prvků samotných, najdete tu prakticky opět vše, co je na tratích ve hře - různé domečky a zkrášlovala na zpestření krajiny i nepřeberné množství všelijak stočených či nakloněných kousků tratí. Práce jako taková se pak nijak neliší od stavby tratí v původní Trackmanii. Za závody opět získáváte body, které pak využijete právě v editoru pro „nákup“ traťových prvků. Můžete přitom měnit jejich orientaci, umísťovat je do různé výšky (nově i do podzemí) a skládat si tak své vlastní mapy, které se pak dají samozřejmě dále po internetu rozšiřovat. Na to všechno jsme ale už dávno zvyklí. • Síťová hra a lokalizace Multiplayer je dnes u závodních her věc téměř nezbytná, která kolikrát i z méně zajímavého titulu dokáže udělat skutečnou zábavu. Lidský prvek prostě asi jen tak nic nenahradí. V Trackmania Sunrise je na výběr hra po lokální síti, přes internet a nebo hra více lidí na jednom počítači, tedy tzv. Hot Seat mod. Při tom se může zapojit až 8 hráčů, kteří se postupně střídají a jezdí buď na čas nebo na kola. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Na rozdíl do prvního dílu, jehož česká lokalizace byla opravdu hodně špatná, netrpí Trackmania Sunrise CZ žádnými výraznějšími nedostatky. Kdo by chtěl rýpat, asi by si nějaké vhodnější alternativy překladu vymyslel (už minimálně „Bláznivé“ u popisu tratí zní trochu ….bláznivě ;) Já jsem ale žádné do očí bijící nesrovnalosti při hraní nezaznamenala. Ostatně, TMS není hrou, kde by bylo nějak mnoho textů nebo dokonce kde by byl právě text tím, na čem nejvíc záleží. • Návyková hratelnost K celkovému kladnému hodnocení nesmíme ještě zapomenout připočítat výborný soundtrack, který nabízí vše od rocku po tanečněji laděné melodie. Soundtrack není extra rozsáhlý, ale mně osobně vybrané písničky na nervy nelezly ani při několikátém přehrávání. Poslední zábavnou možností, kterou musím zmínit, je ukládání záznamu jízdy. To bylo sice možné už i v první Trackmanii, ale až v TMS jsou vaše replaye (s pěkně dynamicky se měnícím pohledem kamery) opravdu vhodné i k veřejné prezentaci. Navíc můžete přímo ze hry generovat jejich avíčko. 
zdroj:
tisková zpráva
Sečteno a podtrženo – Trackmania Sunrise si vás získá ani nebudete vědět jak. Jakmile tuhle hru jednou spustíte, těžko ji budete vypínat, takže to mějte na paměti a rozhodně ji nezkoušejte hrát o polední pauze v práci :-)Stáhněte si: Demo, Trailery... Související články: Novinky, Dojmy z dema, Trackmania CZ recenze (9/2004) |
| Kate | |
| autorce je 20 let, studuje MFF UK obor informatika; kromě psaní pro Tiscali Games recenzuje i pro časopis LEVEL a TV pořad GamePage; nejspolehlivěji ji k počítači připoutá akce s promakaným příběhem nebo vojenská simulace, volný čas ale tráví i jinak |
