John Carpenter's Toxic Commando – recenze zombie řežby z pera mistra hororu
Když se zombie spojí s bahnem
Resident Evil Requiem – recenze velkolepého návratu slavného hororu
Leon na místě činu
Dying Light: The Beast – recenze animálního řádění Kylea Cranea
Bestiální odbočka z postapo Alp
The House of the Dead 2: Remake – recenze předělávky, která nemusela nikdy vyjít
Když je moderní verze ve všem horší
Killing Floor 3 – recenze kooperativního masakru zombíků
Potřetí a zase zcela jinak
Days Gone Remastered – recenze přeleštěné zombie apokalypsy
Já a moje motorka
Dead Island 2 – recenze zombie řežby v HellA
Mladí a neklidní? Krásní a nechutní!
Hráli jsme spoustu her pro PlayStation VR2. Tyhle by neměly ujít vaší pozornosti
Malé i velké zážitky ve virtuální realitě
Dying Light 2: Bloody Ties – recenze DLC, které si klidně můžete nechat ujít
Tenhle návrat nebyl potřeba
Dying Light 2 Stay Human – recenze parkourové zombie akce
Zombie nejsou mrtvé
Back 4 Blood – recenze nástupce Left 4 Dead
Jednou to možná bude dobrá hra
Iratus: Lord of the Dead – recenze
Zástupy mrtvých pochodují a ve vzduchu je cítit pach rozkládajícího se masa. Mumie bojuje bok po boku se zombií a kostlivcem… a lidé prchají. Zbylé šiky odvážných se shlukují, aby bránily poslední zbytky svobody. Země živých už nikdy nebude jako dřív. Nekromant Iratus si ji hodlá podmanit, tvrdě a nekompromisně, jednou provždy.
Zombie Army 4: Dead War – recenze
„Hurá, Hitler je mrtvý,“ rozléhalo se po světě. Ale radost byla předčasná. Smrt jednoho tyrana je ničím ve srovnání s událostmi, které následovaly. Ikonický knír po sobě zanechal miliony mrtvých, kterým není dopřáno odpočinku: německá armáda znovu povstala a již počtvrté v řadě ohrožuje zbytek chudáků Evropanů. Kdo by si byl pomyslel, že kosit tisíce nacistických zombií bude po tolika iteracích stále skvělá zábava?
They Are Billions – recenze
Svět je zamořený a neobyvatelný. Bilióny… Ehm. Pardon, miliardy nemrtvých jsou drženy na uzdě jen Císařskou říší, poslední výspou lidstva, při jejímž designu autoři zcela očividně porušili copyright Warhammeru. Ostatně, They Are Billions jsou skrz naskrz syntézou několika velkých témat a jmen RTS scény. Herní styl i nabídky jsou podobné Starcraftu, stavění obran a „krtkování“ v základně zase jakékoliv tower defense. Bohužel, se svým dědictvím si přináší i své problémy.
Days Gone – recenze
Deacon St. John, bývalý člen seriózního motorkářského gangu, milující manžel, veterán, drsný, ale přátelský chlap, který umí nenávidět i odpouštět. Tak právě s tímto charismatickým týpkem s kšiltem pevně otočeným dozadu jsem strávil desítky hodin, které byly zcela mimo má očekávání. Ve většině případů to myslím v dobrém, ale Days Gone bohužel chybí „tradiční“ perfektní dotaženost playstationových exkluzivit.
Pathway - recenze
Sám švihácký archeolog tu sice chybí, ale jinak je dobrodružství pod taktovkou rogue-lite tahové strategie Pathway od studia Robotality jak vystřižené z Indiana Jonese. Všechny kulisy jsou na místě: Blízký východ a Afrika, pluky nacistů, tajemné artefakty, ještě tajemnější kultisté, hrozně moc prastarých chrámů a samozřejmě skvadra jaksepatří tvrďáckých hrdinů.
Overkill‘s The Walking Dead - recenze
Když se licenční hry ujme zkušené a schopné studio, může se z ní vyklubat klenot, kterým je letošní Spider-Man. I známí harcovníci však mohou selhat a zařadit se tak vedle nesčetně dalších, kteří si na oblíbených značkách vylámali zuby – Overkill‘s The Walking Dead je toho bohužel důkazem.
