Dojmy z King‘s Bounty 2: Triumfální návrat legendy, nebo horší Heroes?
Nový díl zlomového titulu překvapuje, jen ne vždycky v dobrém
Humankind je skvělá hra, nejen klon Civilizace. I když její největší tahák netahá
Míšení národů? K čemu?
Ve Fights in Tight Spaces se budete cítit jako John Wick či James Bond
Hodně příjemný „akční“ puzzle
King Arthur: Knight‘s Tale: Z lovu na krále Artuše se klube velmi zajímavé RPG
Stal jsem se na chvíli Mordredem
Fights in Tight Spaces bude skvělým nástupcem Slay the Spire
Výborné (karetní) rvačky
Total War: Troy baví na kampaňové mapě, ale selhává v bitvách
Homér by netušil, která bije
Jestli ještě nemáte dost apokalypsy, zkuste si povedenou strategii Dreadlands
Dreadlands jsou bohem zapomenutou pustinou, kde se nic neodpouští – rozhodně ne vaše strategická selhání. A přestože je hra zatím ve fázi early accessu, nabízí už teď spoustu hodin postapokalyptické zábavy. Co jiného taky hrát v době apokalypsy než postapo, že?
Gordian Quest je první hra, která se vyrovná Slay the Spire
Kdybych měl vytvořit osobní top desítku her poslední dekády (nebo třeba generace či jiného významného období), rozhodně byste v ní našli loňský hit Slay the Spire. Neskutečně návyková hratelnost pramenící z jednoduchého deckbuildingu byla natolik zásadní, že se během jednoho roku od jejího vydání vyrojila spousta klonů, z nichž ale jediný dokáže svému předobrazu konkurovat, ne-li ho rovnou předčit. Jmenuje se Gordian Quest.
Dojmy: Urtuk: The Desolation ukojí váš hlad po obtížné, svobodné strategii
Urtuk vás uvede do děje zhruba tímto scénářem: Jste vězeň. Někdo vás vysvobodil. Snažíte se utéct. Chytili vás. Musíte bojovat. Zvítězíte. Utíkáte dál. A samozřejmě bojujete dál. Sice okamžitě poznáte, že se pořád ještě jedná o early access a dojem z hraní je hodně omezený, ale ono to vlastně ani moc nevadí. Hned vám vysvětlím, proč.
Nechcete čekat na Tróju? Zkuste si Total War v době bronzové díky povedeným modům
Po oznámení A Total War Saga: Troy jsme s Alešem v redakčním pokecu lamentovali, že bychom místo lokálního zaměření pouze na trojskou válku raději viděli plnohodnotný Total War zasazený do naprosto fascinující éry pozdní doby bronzové. A světě div se, on už takový Total War existuje! Samozřejmě nikoliv oficiální, ale fanouškovské mody jsou občas podobně působivé jako produkce Creative Assembly.
Dojmy z Gamescomu: V Dark Envoy můžete navždy umřít klidně po 20 hodinách hraní
Hry s permanentní smrtí už dávno nejsou nic nevídaného. Žánr roguelike se rozšířil napříč všemi možnými herními styly od stříleček až po tahové strategie. Většinou se s ním ovšem vážou jasně daná pravidla, mezi něž patří například to, že jeden průchod hrou nesmí trvat příliš dlouho – koho by bavilo se s nějakou postavou patlat desítky hodin, pak ji v jediném nepovedeném souboji navždy ztratit a začínat nanovo? „No přece úplně každého!“ odpovídají vývojáři taktického RPG Dark Envoy.
Dojmy z Gamescomu: Humankind je nádherná, ale nepříliš originální variace na Civilizaci
Nechci autorům z francouzského studia Amplitude kecat do řemesla, už jenom kvůli tomu, že já jsem v životě nevyvinul jedinou strategickou hru a oni už jich mají na kontě pěkných pár (série Endless Space, Endless Legend), ale přesto si dovolím jednu poznámku: Když už děláte klon Civilizace s jediným skutečně odlišným nápadem, měli byste si být jistí, že je ten nápad opravdu zajímavý a promyšlený. Nejsem si vůbec jistý, jestli to v případě Humankind platí.
Dojmy: Conglomerate 451 je zajímavý, syrový kyberpunk
Ze stále neopadající retro vlny se dnes mohou těšit také příznivci krokovacích dungeonů. Pravé oldschool zážitky, i když nejen ty, přináší Conglomerate 451, duet pro starosvětské RPG dobrodružství a kyberpunkovou atmosféru. Ještě nehotová verze hry naznačila potenciál, se kterým by mohla oslovit jak věrné fanoušky žánru, tak i další hráče.
Dojmy: V Total War: Three Kingdoms hrají prim osobnosti vojevůdců
Ačkoliv chystanou další variaci série Total War, tentokrát z prostředí starověké Číny, můžete hrát jako klasický Total War, tvůrčí tým z Creative Assembly se shoduje na tom, že byste si ji měli zahrát v příběhovém módu. Měl jsem k dispozici třicet kol od začátku hry za slavného Liu Beie a musím říct, že styl a pozlátko Příběhů Tří říší je podle mne hlavní tahák hry.
The Banner Saga 3 – dojmy z hraní
Spustím hru na Steamu. Párkrát zmáčknu escape, objeví se menu, a za chvíli už mě vítá úvodní video. Stačí prvních pár tónů hudby, několik chraplavých slov, chvilkový pohled na rozervanou krajinu, a moje nálada se radikálně mění. Z veselého očekávání hry, kterou jsem vyhlížel dva roky, ve stažené hrdlo, když si uvědomuju, jak beznadějně se jeví osud mých oblíbených postav. The Banner Saga 3 ve mně zvládá probouzet emoce jako málokterá hra. Rád se s vámi podělím o dojmy z prvních tří kapitol preview verze.
RPG Stygian: Reign of the Old Ones působí jako skvělá pocta Lovecraftovi
Prastaří chapadlatci jsou stále čím dál tím víc populární. Neplatí to jen ve světě knih a videoher, ale z vlastní zkušenosti mohu potvrdit i obrovské množství stolních her s tématikou lovecraftovského hororu. Ale když už to člověk vidí na každém kroku, začne se to dost zajídat. Proto mě první pohled na tahové RPG Stygian: Reign of the Old Ones nechal chladným, jenže pak jsem si vyzkoušel právě vydané demo a... míra mého aktuálního nadšení zavání až nepříčetností!
Obkličte teroristy v End State, tahovce pro hardcore stratégy
I když se za rohy End State skrývají moderně vybavení disciplinovaní vojáci a název sám působí jako z dílny Toma Clancyho, nemá nová tahová strategie nic společného s Ubisoftem nebo jiným vydavatelským gigantem. Autoři z malého finského studia Iron Sight se sice hlásí k inspiraci Rainbow Six a Ghost Recon: Wildlands, ale jedním dechem dodávají, že je nenechávají chladnými ani XCOM: Enemy Unknown nebo Jagged Alliance. End State, říkají, to má být pořádně hardcore tahovka, která nenechá fanoušky žánru spát. To to byla ta dobrá zpráva. Ta špatná? Říkají to už deset let.
Tomb Kings přináší do Total War: Warhammer II svěží, pískem zaváté kostlivce
Na rovinu se přiznám, že ve fantasy Warhammeru jsem nikdy neviděl kouzlo v pseudoegyptských Tomb Kings a ani ve WH40K jsem nepovažoval Necrony za extra atraktivní na hraní. Jenže, člověk stárne, časy se mění… a hlavě jsem dostal možnost si v Londýně zahrát pár bitev za Tomb Kings v Total War: Warhammer II a světe div se, tohle by mohla být zábavná frakce.
Dojmy z hraní: V Divinity Original Sin II zradíte své přátele a bude se vám to líbit
Ještě než se pustím do popisu dema Divinity: Original Sin II, které mi bylo předvedeno na Gamescomu, je potřeba si ujasnit jednu věc – jsem silně zaujatý. První díl série je jedním z mých nejoblíbenějších RPG, hlavně kvůli bezvadnému kooperativnímu zážitku, který nabízí. Sdílené dialogy, výborně napsané úkoly, zábavné tahové souboje, kdy na sebe různé systémy občas dost nepředvídatelně reagují - to a mnoho dalšího považuji za neobvykle skvělou ukázku herního designu. Když studio Larian téměř přesně před rokem spustilo kickstarterovou kampaň s cílem zafinancovat vývoj pokračování, nebylo o čem váhat a svou troškou do mlýna jsem přispěl i já.
Dojmy z hraní: Civilization VI se nebojí změn, zároveň ale zachovává, co se osvědčilo
Na šestý díl Civilizace se po oznámení snesla vlna kritiky za „dětinsky vypadající grafiku, kterou bude určitě následovat i úpadek a zjednodušení všech mechanismů.“ Po asi půlhodině hraní však musím konstatovat, že obě výtky jsou liché. Výtvarnou stránku nechme stranou, ta je na osobním vkusu každého. Daleko důležitější jsou jednotlivé mechanismy. Šestá Civilizace konečně neodstraňuje to, co do minulého dílu přidaly datadisky, ale nabaluje na funkční kostru další prvky, případně mění a vylepšuje, co nefungovalo ideálně.