Zlotřilá společnost snažící se vyvinout sérum na zpomalení, či vyložené zastavení stárnutí neodvede tu nejlepší možnou práci a vypustí mezi občany virus, který z živých dělá nemrtvé. Města přecházejí v lockdowny – neuzavírají se před tím venku, to venek se v nich snaží lapit zlo.
Se zlem je v něm ale uzavřené i dobro. Tehdy se povolá opravdový specialista, který pronikne do města duchů, vyzvedne, co se po něm chce a vrátí se v bezpečí zpátky. Možná tahle anotace připomíná počátky série Resident Evil, ale ve skutečnosti se bavíme o novince Vultures – Scavengers of Death, která se devadesátkovými horory přiznaně inspiruje.
Tahem kupředu
Děje se tak ale jen tematicky, atmosféricky, graficky a částečně i herně. No dobře, to není zrovna málo oblastí, ale přední je ona obrovská změna v hratelnosti. Vultures jsou totiž tahovka! Demoverze, z níž jsem pořídil tyto dojmy, vás zavede do poměrně rozlehlé policejní stanice, na kterou nahlížíte sice shora, ale vzdálené kouty místností jsou zahalené tmou, takže pocit stísněnosti a strachu z neznáma, které ale leží jen pár metrů před vámi, tu bezesporu je.
Retro grafika kulisám dodává příjemnou atmosféru a dává vzpomenout na něco dávného, známého, ale s příchutí nového. O klaustrofobii se stará i fakt, že na rozdíl od většiny tahovek tady nehrajete za tým, tedy alespoň v demu ne. Jste jen jeden docela obyčejný člověk, který vyráží do akce nalehko.
Máte nůž, pistoli s pár náboji, jeden Molotovův koktejl a lékárničku. Od začátku jste proto velice zranitelní a setkání s více než jedním nemrtvým berete opravdu vážně. S jedním si ale poradíte hravě bez nutnosti jedinkrát vystřelit. Kombinace výpadů nožem a odstrčení nepřítele zajistí bezúhonnou likvidaci cíle. Když se totiž pokusíte zombie jen tak obejít, riskujete vpád do zad.
Malý, ale silný arzenál
V boji máte vždy tři pohyby a tři akce, přičemž mezi akce se vedle útoku a odstrčení řadí ještě použití lékárničky, vrhací zbraně, přebití či prohození pozice s nepřítelem. Je to úzká paleta možností, ale i tak se s nimi dá zahrát pořádné divadlo a hra je moc příjemně taktická.
Dokonce jsou tu tři režimu pohybu od normální chůze přes běh po plížení, kde si asi domyslíte jednotlivé výhody a nevýhody. A když zrovna nebojujete, můžete prohledávat místnosti. Jednak hledáte úkolové předměty, ale jsou tu samozřejmě i náboje, lékarničky, a dokonce možnost najít daleko lepší zbraň – s brokovnicí je to teprve pořádná sranda!
Navíc si vybíráte, do jaké části prohniláka zasáhnete. Tělo je největší jistota, zásah do nohy může protivníky zpomalit či úplně zastavit způsobit a do hlavy to samozřejmě nejvíc bolí, ale také vás výpad stojí hned dvě z vašich tří drahocenných akcí. Minout v takovém případě opravdu zamrzí.
K tomu všemu jsou tu i stavy, tedy například krvácení, které u zombie způsobuje zranění s každým jejím pohybem; nebo takové hoření, které má šanci se šířit dál.
Dveře, DVEře, DVEŘEEE!
Vultures také hojně pracují s dveřmi, respektive jejich překonáváním. Spousta jich je zamčená, takže potřebujete klíč nebo přístupovou kartu. Další jsou zabarikádované z druhé strany, takže hledáte jiný vstup do dané místnosti. Vzniká tím bludiště, kde se dá docela snadno ztratit a dost minut jsem ztratil hledáním těch posledních neotevřených dveří, bez čehož mise nešla dokončit.
Trochu zamrzí, že je hra tahová i mimo souboje. Průzkum to totiž značně zdržuje. Mimo boj neřešíte akce, takže se můžete svobodně léčit a přebíjet zbraně, z čehož se rychle stane rutina – není nic horšího než tyto úkony řešit akcemi přímo v boji, ale když už na ně dojde, jde o další skvělý prvek taktiky. Aneb vyplatí se mi utratit akci na přebití pistole, nebo ji raději využiju k výpadu nožem?
Vyčistit celou policejní stanici a splnit všechny úkoly mi zabralo něco přes hodinu a byl jsem velmi příjemně překvapený, jak zábavná hodina to byla. Jen doufám, že další mise trochu přitvrdí, protože jakmile člověk přišel na kloub akcím v čele s odstrkováním, už mu moc nešlo o kejhák.
V demu se našly i neduhy – žádná z přítomných zombií nedisponuje útokem na dálku, s čímž souvisí i fakt, že protivník za stolem vás bude dokola a dokola následovat a nikdy vás nedožene, takže i na poměry nemrtvých by neškodilo přidat na inteligenci (čestnou výjimkou je závěrečný boss, který měl v repertoáru zajímavější tahy, ale byla to skutečně výjimka a s brokovnicí šel stejně moc rychle k zemi).
Nicméně obecně vzato jsou Vultures – Scavengers of Death opravdu příjemným překvapením. Tahovka s jedinou postavou, velmi omezenou výbavou a pomalým průzkumem zamořených míst je velice zábavná, má skvělou atmosféru a místy dokáže i trochu poděsit surovostí, byť hororové prvky tu nehrají prim a vyloženě bát se opravdu nebudete. Rozhodně doporučuji vyzkoušet demo a já už jdu vyhlížet plnou verzi.