Recenze

Cold Zero: The Last Stand - recenze

John McAffrey se dostal pod tlak hned dvou mafiánských organizací a cesta ven je dlážděná krví padlých. Pomůžete mu přes ni přejít v překvapivě zábavné a originální směsici žánrů od JoWoodu?

Vambrace: Cold Soul – recenze

Vambrace: Cold Soul se už od prvního pohledu nesnaží zapřít svou inspiraci v Darkest Dungeonu. Zmíněné hře se podobá hratelností a místy i vizuálním stylem. Oproti svému vzoru je však mechanicky jednodušší, méně promyšlená a bohužel také ne zrovna extrémně zábavná.

Subnautica: Below Zero – recenze

Zima a mráz pod mořem

Horizon Zero Dawn - recenze

Luke Skywalker, Rey, Jake Sully… Aloy by si si mohla s leckterými kinematografickými ikonami podat ruku. Monomýtus, tedy tradiční hrdinský příběh, zabral ve Star Wars, v Avatarovi a svoji lety prověřenou roli perfektně sehraje i v Horizon Zero Dawn. Vývojáři z Guerrilla Games předkládají typickou cestu hrdinky, kdy jsme svědky přerodu šikanovaného vyvrhele společnosti v osobnost, o které budou zdejší kmeny pět písně po další generace.

Resident Evil Zero HD - recenze

Rok po Resident Evil HD Remaster vydává Capcom další zrestaurovaný zombie horor, kterým chce opět udělat radost především skalním fanouškům série. Řada z nich si ovšem díky remasteru zahraje RESI Zero vůbec poprvé, protože prequel prvního dílu vyšel ve své době exkluzivně pouze pro konzoli Gamecube a později i pro Wii. Je tedy otázkou, zda má třináct let starý titul i dnes co nabídnout nejenom fanouškům série, ale i novým hráčům.

Arma 3: Global Mobilization - Cold War Germany – recenze

Arma 3 od svého vydání v roce 2013 ušla dlouhou cestu a i když se zdálo, že se po loňském vydání DLC Tanks přiblížila ke konci svého životního cyklu, opak se ukázal pravdou. Bohemia Interactive se v půlce dubna vytasila s oznámením nového DLC Global Mobilization, které se zároveň stalo prvním oficiálním third party dodatkem pro třetí Armu.

Men of War: Assault Squad 2 – Cold War – recenze

Když se řekne studená válka, řada hráčů si určitě vzpomene na skvělou příběhovou RTS World in Conflict či novější sérii Wargame od Eugen Systems – obě tyto značky dokázaly, že může jít o vynikající strategickou tematiku. Série Men of War si díky svým nepochybným kvalitám o takové zasazení přímo říkala. Minulý díl, Men of War: Assault Squad 2, byl sice poněkud rozporuplný, ale nakonec se německým Digitalmindsoft vcelku povedl. Takže se v případě Cold War není čeho bát… nebo ano?

Cold War - recenze

Matthew Carter není vládním špiónem ani nedisponuje dálkově ovládanými kapesními helikoptérami, takže se musí při výpravě do SSSR spolehnout jen na váš důvtip, právě díky čemuž se tato česká hra stává přitažlivou.

Cold Fear - recenze

Venku je počasí, že by psa nevyhnal, ale tvrdí chlapi z pobřežní stráže musí nazout gumáky, zapnout větrovku, pozřít pár tablet kynedrilu a vzhůru na rybářskou loď, kde už se tetelí paraziti a zombíci z hororu Cold Fear.

In Cold Blood

In Cold Blood - recenzeAutor:XentarPublikováno: 8.listopadu 2000• Den první Místo: ...

Mutant Year Zero: Road to Eden – recenze

Do baru vejde prase, kachna a jednooká liška, a objednají si… ne, tohle není začátek hrozného vtipu, nýbrž recenze na Mutant Year Zero: Road to Eden, kde k podobným situacím dochází běžně. Odehrává se totiž na Zemi po jaderné válce, která zničila většinu civilizace a přizvukující radiace si slušně pohrála s genetickým kódem zbylých přeživších, což uspokojivě vysvětluje antropomorfní zvířátka.

Horizon Zero Dawn: The Frozen Wilds - recenze

Vývojáři z Guerrilla Games nechali svůj nový unikátní svět Horizon Zero Dawn poprvé vykročit do nekompromisního světa zavedených značek a zhýčkaných hráčů letos v březnu. Horizon vykročil pravou nohou a stejně dobře má našlápnuto i datadisk The Frozen Wilds. Ten totiž nic zásadního nemění. Nabízí další dávku vytříbené hratelnosti, sympatických postav, náročných soubojů a působivého prostředí. Jen to tentokrát balí do nesrovnatelně kompaktnějšího formátu.

Cold War Conflicts - recenze

Cold War Conflicts je realtimová strategická hra, která využívá engine už postarší hry Sudden Strike 2 stejného ražení, ale narozdl od ní se vše odehrává během korejské a izraelsko-arabské války v letech 1950-1973.

Horizon Zero Dawn Complete Edition – recenze PC verze

Aloy se vrací a sluší jí to ještě víc

Codename Panzers Cold War - recenze

Přinést na poli válečných strategií něco nového není zrovna lehké. Pokračování zavedené série to zkouší alespoň s fiktivním konfliktem za Studené války.

Strike Suit Zero - recenze

Čtyři a půl tisíce lidí zaplatilo na kickstarterové kampani na dokončení (protože hra už byla v pokročilém stádiu vývoje) Strike Suit Zero téměř sto sedmdesát pět tisíc dolarů – mnohem víc, než vývojáři z Born Ready Games žádali. Důvodem byla lákavá představa vesmírných bitev, ve kterých se standardní průměrná raketa mění v neporazitelného transformera, posla vesmírné apokalypsy. A kdo by něco podobného nechtěl!

Alpha Black Zero - recenze

Týmová sci-fi akce Alpha Black Zero je názorným příkladem toho, jak slibný námět a příběh může dokonale pohřbít technické zpracování. Nebo snad autoři chtěli zůstat věrni názvu a proto vydali hru ve verzi alpha?

Gorky Zero CZ - recenze

Jméno vojáka: Col Sullivan. Rod: Splinter Cell. Země původu: Polsko. Jazyková vybavenost: plynně česky. Cíl mise: ukrajinská továrna se zakázanými pokusy na lidech. Další reference: Agent Mlíčňák a Gorky 17.

Counter-Strike: Condition Zero - recenze

Po mnoha odkladech a třech změnách vývojářů konečně přichází Condition Zero, předělávka nejpopulárnější síťové hry do singleplayeru. Dostavil se zázrak nebo jde o vyhozenou tisícovku jen za starý známý CS s boty?

Kentucky Route Zero - recenze první epizody

Jake Elliott a Tamas Kemenczy nejsou žádná ořezávátka. Během tří let ukázali v řadě menších titulů, že ví, co chtějí dělat – třeba pronásledovat králíka mezi rozpadlými domy v Ruins za doprovodu atmosférické hudby a výrazného vizuálu. Krok po kroku, hru po hře, se přibližovali ke svému zatím největšímu projektu, Kentucky Route Zero. Adventura utopená v temných odstínech v první epizodě teprve začíná, a i když herní dobou nepřekročí několik desítek minut, připoutá vás k počítači fascinací nočními úkazy, tajemnými tančením stínů a tichem spící krajiny.

Project Zero 2: Wii Edition - recenze

Dvě mladé dívky (dvojčata), opuštěná vesnice, spousta duchů a strach o život budou vašimi hlavními společníky v Project Zero 2: Wii Edition. Žánrově jde o survival horor, viděný z perspektivy třetí osoby, v němž sledujete velice pomalu se odvíjející příběh zmíněných dvou dívek. Brzy po startu hry se dvojice rozdělí a vámi ovládaná osoba musí zachránit svou sestru, přestože jí něco říká, aby ze strašidelné vesnice sama zmizela. Její role se logicky ujímáte a je jen na vás, jestli seberete odvahu na dokončení příběhu, nebo se bezmocně schoulíte v křesle a necháte se dohnat k šílenství.

C&C: Generals Zero Hour - recenze

Víc než jen obyčejný datadisk. Tak by se dal popsat přídavek Zero Hour pro real-time strategii z rodiny C&C, který hru neobohacuje jen o další kampaně a jednotky, ale také o zbrusu nové herní možnosti.

Corruption 2029 – recenze

Chcete krátkou verzi? Corruption 2029 je skoro to samé jako originální tahová strategie Mutant Year Zero: Road to Eden, která si od nás v recenzi vysloužila velmi pěknou osmičku. Jen s tím rozdílem, že tahle „novinka“ už není ani originální, ani pěkná. A ta dlouhá verze? Rozklikněte zbytek recenze.

Heroes of the Pacific - recenze

Průzračně moře, písčité pláže a nekončící řady palem... Škoda jen, že zuří druhá světová válka a mně se stále nedaří setřást z ocasu japonské Zero. Už mi dochází, proč seržant říkal, že se asi staneme hrdiny Pacifiku...

Aurora Watching - recenze

Sam Fisher a Solid Snake v jednom a ke všemu na vás budou mluvit česky. Zdali se pokračování Gorky Zero povedlo překročit svůj stín a stát se solidní konkurencí pro zavedené krále stealth-akcí, se dozvíte pouze u nás.

Strike Suit Infinity - recenze

Vesmírná střílečka Strike Suit Zero měla mnoho potenciálu, který však tvůrci nevyužili. V podstatě by se dalo říct, že hra působila, jako by si její vývojáři ukrojili příliš velký krajíc vesmírné akční arkády, který se jim nepovedlo dost dobře sežvýkat. V případě Strike Suit Infinity proto zvolili jiný přístup. Hru zbavili veškerého zbytečného pozlátka, osekali z ní, co mohli a nechali prakticky jen základní hratelnost. Pomohlo to?