• Den první
Místo: Uranový důl, Volgia
Cíl mise: zjistit, co se stalo s Kiefem, agentem CIA

Čas 00:03:00
Právě skončilo intro. Pěkné. Grafika i namluvení úžasné. Začínám se bát. Co to je za svět, ve kterém žiju?

Čas 00:05:
Jsem v akci před budovou, ve které zmizel americký kolega. Musím ho najít a zachránit. Ruská spojka to však nechá celé na mě, jediná pomoc je v tom, že ten ruský buran odlákává pozornost stráži cigaretami. Ale zabaví jen jednoho, ostatním musím zmizet z dohledu. Ještě že se kachní chůze trénuje už na základce. Uff, nevšimli si mě. Co teď?

Čas 00:15
Konečně uvnitř. Naštěstí si stráže nechaly namluvit, že jsem jen údržbář, ale tohle inkognito nemůže dlouho vydržet

Čas 00:30
Na stopě, musím se ale dostat dolů do dolu. Nezbude než použít tu samou cestu jako přítel Kiefer, kterého teď někde dole honí. Naštěstí i zde se najdou spolupracovníci. Při pohledu do hlavně mé „devítky“ spolupracuje i otylý skladník.

Čas 00:50
V dole přituhuje, nacházím tam lépe vyzbrojené stráže. Profesor donucený ke spolupráci s režimem tím, že mu unesli dceru. A konečně informace o Kieferovi. Je dole. Jdu za ním.

Čas 01:10
Nemám rád výtahy, je jich tu zbytečně moc.

Čas 1:30
Je po všem, nebo ne? Kiefer je mrtvý. Ve Volgavii se vyskytuje modrý nefalit, nerost, z něhož je možné vyvinout zbraně účinnější než vodíkové bomba. Informace o tom jsem nahrál do své Armory, snad budou analytikům k něčemu.

• Podobnost se sérií Crusader
zdroj: tisková zpráva Tak takhle vypadá běžný týden agenta britské MI5. Hledání ztracených kamarádů kdesi na východě v nějaké post-sovětské republičce. Likvidace nepohodlných strážných, předstírání a převleky. To všechno je práce Johna Corda, vašeho Alter ega, ve hře In Cold Blood (ICB). Bude na vás, zda nakonec osvobodíte Malou Alexandru, zabráníte šílenému prezidentovi a jeho „ministru vnitra“ v odpálení raket s náloží modrého nefalinu a zachráníte tak svět. To vše v herním stylu, který kombinuje klasické adventury s akční hrou.

Svým zpracováním připomíná In Cold Blood starého dobrého Crusadera (No remorse, No regret), kde jste v roli přeběhlíka ze speciálních jednotek k podzemnímu hnutí bojovali proti světovému ekonomickému konsorciu podobným stylem. Jediným rozdílem je občasné používání různých předmětů mimo obligátní devítimilimetrové automatické pistole.

Stejně jako v Crusaderovi se v ICB autoři soustředili zejména na příběh a vytvoření odpovídající atmosféry za použití vkládaných animovaných sekvencí při důležitých událostech. Podobné je i ovládání vašeho agenta, kláves není třeba mnoho, důvod se dozvíte záhy, ale v podstatě vám postačí ke všemu, co je potřeba vykonat.

• Den druhý
Místo: Velitelství bezpečnostních složek, Volgia
Cíl mise: Získat další informace o modrém nefalitu, zachránit profesorovu dceru Alexandru

Čas 00:01
To nám to začíná, jako by nestačil ten robot v dole. Teď tu jeden číhá hned na začátku. Ještě, že se ty mašinky neobejdou bez proudu, každou chvíli se musí nabíjet. Elektromagnetická mina v robotí nabíječce robota maličko přeprogramuje. S tím druhým to bude podobné. Pitomý plech.

Čas 00:10
Cely. V jedné z nich je profesorova dcera. Dříve, než jí odtud odvedu, musím zajistit únikovou cestu. S Alexandřinou pomocí se dostávám dál. Musím přijít na to, jak odtud ven!

Čas 00:20
Zase hra na údržbáře, potřebuji se dostat nahoru k serveru, ale automatické kulomety jsou i nad síly agenta Její výsosti. Alespoň nemusím střílet, montérky jsou výborná propustka. Až mi bylo líto toho důstojníka na toaletě. Lenoch, naštěstí nechal id kartu v sejfu.

Čas 00:30
K čertu, už o mně vědí. Bylo zvláštní sledovat rozhovor Volžského prezidenta a jeho pohůnka s tou zvláštní dívkou z dolu, když je přerušil ten vystrašený strážný oznamující můj průnik. Rychle pryč.

Čas 00:40
Data jsou v bezpečí, ale Alexandru už teď nezachráním. Zatracená práce..

• Nešikovné ovládání
zdroj: tisková zpráva ICB vyšla původně na platformě Sony Playstation. Toto suché konstatování v sobě skrývá velké zklamání. Ovládání hlavní postavy totiž vychází z možností placky, tudíž jej jako pravověrní majitelé IBM PC kompatibilních strojů budete skousávat s obtížemi. Naprosto nelogická je hlavně jedna, právě ta nejdůležitější činnost. Zabíjení. A tomu se v ICB opravdu nevyhnete, ačkoliv mnoho situací můžete řešit různými cestami. Představte si, že pokud chcete někoho zlikvidovat potichu, je to v pořádku, ale pokud musíte sáhnout proklatě nízko pro pistol, budete k tomu potřebovat 2, slovy dvě, klávesy. Ve světě, kde rychlejší vyhrává, je to neskutečný průšvih.

A aby toho nebylo málo, tak interakce s některými předměty vyžaduje naprosto přesné postavení agenta vůči manipulovanému. Tato přesná poloha však většinou není předem známa. V okamžiku, kdy se v nejbližším okamžiku má zpoza dveří vynořit strážný robot, a vy nemůžete nacpat minu na to správné místo, zachrání vás pouze funkce load. Nutno však přiznat, že dvojice save & load funguje bezchybně a překvapivě rychle.

• Den třetí
Místo: silniční vlak, někde ve Volgii
Cíl mise: najít a zachránit Chi-ling Chun, čínskou agentku

Čas 00:00
Pane chraň mě, to je ale potvora… kola dvakrát větší než je výška muže, to je monstrum. Naštěstí staré způsoby fungují, lano a kotva, a už jsem nahoře. Jak prosté, milý Watsone.

Čas 00:05
Zapalovač pod hlásičem požáru je také klišé, ale opět výborně funkční. Konečně jsem opravdu uvnitř. Pár strážných a další hrátky s plechem. Pomalý průzkum přináší ovoce. Komunikační centrum a ovládání zbraňových systémů jsou pod kontrolou. Ale Chi tu není, musím dál.

Čas 00:30
A sakra, nejenže mám najít tu agentku, ale ještě ke všemu je tu bomba, buď budu rychlý, anebo konec. Patnáct minut není nic moc, vzhledem k tomu, že bomba je někde ve skladu o dva vozy dál.

Čas 00:43
Uff. Bomba sice není zneškodněná úplně, ale mám alespoň hodinu na to, abych našel Chi a vzal roha. Snad to půjde. Musím dál dopředu.

Čas 00:55
zdroj: tisková zpráva Tak jo, půjde to, ale okamžik, kdy sem se díval do ústí protiletadlových dvojčat, se mi bude vracet ve snech ještě dlouho. Zaplať bůh za počítač v zbraňovém centru. Ale cesta zpátky zabrala spoustu času.

Čas 01:10
Skoro půl hodina už uběhla a já mám zablokovaný postup dál. Přes vagón plný stráží to nepůjde a na střechu se normálně dostat nedá. Snad jedině… raketová sila ústí na střechu, ale jak se tam ksakru dostat? No nic, zeptáme se.

Čas 01:30
Tak konečně Chi. Roboti už jsou stará vesta a díky strážím zamčeným v místnostech byla cesta celkem snadná, ale to věčné vracení se... Až skončím, budu muset do lázní. Ale teď musíme zneškodnit bombu.

Čas 01:40
Konečně ta ženská k něčemu je. I když…. Odpoutat zbytek vlaku nebyl špatný nápad, ale mohla se aspoň zmínit, že tím zapojí v odpojené části autodestrukční systém. Teď už je to jedno, musíme obsadit můstek. Na řízení téhle bestie se těším.

Čas 01:55
Poslouchá hezky, potvora, jen volant trochu klouže v rukavicích od krve.

• Grafika a shrnutí
zdroj: tisková zpráva Grafické zpracování je původem hry také ovlivněno, i když to není rozhodně tak špatné. Jednotlivé lokace jsou krásně vyrenderovány, vždy doplněny nějakou jednoduchou animací v pozadí a 3D panáček se hezky prochází. To, že občas projde vyřazeným robotem nebo se naopak zasekne ve dveřích je nepříjemné, ale pokud využíváte bratry S&L, nerozhodí vás to tak, jako to po hodině a půl hraní bez uložení rozhodilo mě.

Moc se omlouvám, pokud předchozí řádky působí příliš odstřelujícím dojmem, tak to není. Výše zmíněné nedostatky vychází z toho, že se jedná o konverzi z placky, s tím se musíme smířit. Na druhou stranu je vidět, že autoři hry z Revolution Software (tvůrci obou dílů adventury Broken Sword) mají s vývojem her opravdu velké zkušenosti, které zde uplatnili. Příběh, ačkoliv nebo právě protože je naplněn klišé, je naprosto poutavý a atmosféra je díky prolínání herního engine a animaci v kombinaci s hudbou naprosto strhující. A právě o to tu jde.