Autor: Jiří Sládek Publikováno: 6.dubna 2009 | Verze hry: anglická/PC/review Doba recenzování: 1 týden |
![]() ![]() ![]() Bitvy spíše komorní Cold War není o obrovských bitvách desítek a stovek jednotek; jde spíše o taktizování s menším počtem vojáků a strojů, v realtimovém režimu. Obvykle počet jednotek v průběhu mise rozšíříte – i když tu nestavíte základnu a nevyrábíte klasickým způsobem jednotky, některé objekty vám umožní přivolat posily. Někdy se k vám také nějaký ten voják přidá v průběhu bitvy, a také docela často objevíte opuštěné stroje. Atmosféru války zlepšuje i nezávislé (vámi neovladatelné) působení spojeneckých jednotek, které se k vám třeba přidají při útoku nebo. ![]() ![]() ![]() Zabráním strategického bodu obvykle získáte nějakou výhodu. Tak třeba můžete ovládnout obrovské stacionární dělo s ničivou silou. Nebo radar, který vám jednou za čas může ukázat všechny jednotky na mapě. A nebo depo či polní nemocnici, tedy ideální místo na opravu strojů a doléčení vojáků. A nechybí ani přístav, heliport nebo skladiště, tedy místa, které vám mohou „vyprodukovat“ čerstvé jednotky. AI nijak neoslní Kampaň můžete hrát na čtyři různé obtížnosti. Při volbě Easy jí zvládnete za víkend, na Normal už budete muset taktizovat a při dalších dvou se docela zapotíte. Je docela škoda, že kampaň jako celek nemůžete hrát v kooperativním multiplayeru, přesto, že je do hry implementován – bohužel jen na úrovni scénářů. Nepřátelští vojáci vedení umělou inteligencí nedělají vysloveně kraviny, ale že by dokázali třeba nějak koordinovaně útočit, neřku-li se pokusili o záludný obchvat, to tedy ne. Připadali mi spíš pasivní: snad všechny větší akce počítačového soupeře jsou naskriptované, je to znát hlavně na protiofenzívách po zabrání určitého území. Celá hra v tomto ohledu tak nějak průměrná. Pathfinding vašich jednotek funguje jakž takž, až na občasné vzájemné motání větších strojů nebudete mít vážnější problémy. ![]() ![]() ![]() Obsazování tanků i budov Jednoduché ovládání a vesměs přímočaré úkoly by mohly vést k přesvědčení, že hra nemá žádnou strategickou a taktickou hloubku. Není tomu tak. Vojenské operace musíte leckdy provádět s rozvahou a využít každé možnosti, jak posílit své pozice. To znamená třeba obsazovat nepřátelské stroje. Třeba posádku tanku můžete vyhnat tak, že rozpálíte pancíř svými plamenometčíky, a dělostřelce zas může postřílet snajpr... Tohle se osvědčilo už v minulých dílech a funguje to zas. Další známou akcí je obsazování budov a bunkrů, nově můžete své pěšáky také krýt za různými bednami a podobnými překážkami. Herní engine ale počítá s destrukcí většiny objektů, takže třeba domek neskýtá absolutní bezpečí – nepřátelé jej klidně mohou palbou z těžších zbraní srovnat se zemí, stejně jako rozstřílejí sudy nebo tankem vyvrátí strom. Specializovaní pěšáci a upgrady pro techniku S pěchotou si vůbec můžete docela pohrát. Většina jednotek má nějaké speciální schopnosti, a využijete jak průzkumníky a snajpry, tak minometčíky, bazukáře, kulometčíky či mediky. A také ženisty schopné zaminovat cestu, postavit zátaras či vyčistit minové pole. Některé profese navíc mohou postavit jednoduchou stavbu – třeba kulometné hnízdo, polní lazaret, depo nebo strážní věž. ![]() ![]() ![]() Vaši chrabří hoši se s bojovými zkušenostmi zlepšují, mohou dosáhnout až tří úrovní. Část armády – tzv. core units – navíc putuje z mise do mise a vyplatí se na ně dávat pozor a pěkně si je piplat a vylepšovat. Na některé dávat pozor dokonce vyloženě musíte, a to na hlavní hrdiny, kteří jsou přítomni i přímo na bojišti. Mezi boji si poslechnete nejen brífink k další misi, ale také si můžete pohrát se svými hlavními jednotkami: za body prestiže vybrat vylepšení či koupit nové jednotky. Do mise jich pak vezmete jen omezený počet, takže se vyplatí mít pestrou armádu a bojovat vždy s jednotkami, které se hodí na daný typ úkolu. Slušná grafika Grafické zpracování je přívětivé, řekl bych odpovídající žánru. Ať už se pohybujete v rozstříleném Berlíně, na francouzském venkově nebo sněhem pokryté základně někde v Severním moři, vždy máte dobrý přehled o bojišti. Atmosféru dokresluje sovětský rozhlas (v angličtině se silným, hollywoodsky ruským přízvukem) i výkřiky vojáků. ![]() ![]() ![]() další obrázky v galerii I když hra postrádá takový ten „wow“ efekt, fakticky není technickému zpracování možné vyloženě vytknout nějaký velký nedostatek. Tedy snad až na zbytečně dlouhé nahrávání; když něco zkazíte a využijete funkci Load, tak si trochu počkáte. A u ovládání je zas škoda, že přes poměrně bohaté volby není možné změnit některé klávesy – a třeba pauzování bych osobně mnohem více ocenil na mezerníku, než na klávese Pause. Lehký nadprůměr, žádná špička ![]() Stáhněte si: Demo, Videa, Trailery... Související články: Novinky, GC dojmy, Codename Panzers 1 recenze, Codename Panzers 2 recenze |
Jiří Sládek | |
autor je šéfeditorem portálu TN.cz |