Recenze
Turok - mega-recenze
13. 2. 2008
|
Redakce Games.cz
V husté džungli nehostinné planety, která připomíná Zemi v období druhohor, se prohánějí stáda prehistorických ještěrů, jejichž zájmem je někoho nebo něco sežrat. Stala se obětí nerozvážných kroků i hra?
Pentiment – recenze detektivní adventury ze středověké kroniky
14. 11. 2022
|
Šárka Tmějová
Pokání na potkání
Steep: Road to the Olympics - recenze
20. 12. 2017
|
Lucie Jiříková
Olympijské hry, ať už letní nebo zimní, jsou jednou z největších sportovních událostí na světě. Svou polívčičku si tak na nich rád přihřeje každý, kdo může. Třeba i vývojářská společnost Ubisoft, která vydala rozšíření Road to the Olympics ke hře Steep.
The Finals – recenze multiplayerové střílečky, která vás nechá zničit téměř vše
17. 1. 2024
|
Michal Krupička
Vyhodit dům do vzduchu je hračka
Arma 3: Western Sahara – recenze nového rozšíření českého vojenského simulátoru
30. 11. 2021
|
Pavel Bier
Jedeme do Afriky!
The Surge - recenze
30. 5. 2017
|
Patrik Hajda
Hry typu Dark Souls mě vždy fascinovaly. Zatímco v jiných titulech představuje frustrace nepěknou vlastnost, která změní váš pohled na danou hru k horšímu, v případě akčních RPG je obtížnost vlastně důvod, proč je mnozí hrají. Touha zažít frustraci při neustálém prohrávání v náročných soubojích, má zkrátka něco do sebe. A byť je Dark Souls právoplatný král svého žánru, zamiloval jsem si i jeho dva roky starou „kopii“ Lords of the Fallen, kterou spoluvyvíjeli i tvůrci z německého studia Deck13 Interactive. A když se pak objevila zpráva, že stejný tým pracuje na akčním RPG se sci-fi tematikou, vítězoslavně jsem zvedl ruce a pronesl hlasité „WOW“. Teď už jen zbývá otázka, zda se The Surge povedlo naplnit má očekávání. A odpověď? Minimálně v několika bodech zní rozhodně ano. Je tu ale jedno velké ALE.
Brigador: Up-Armored Edition - recenze
22. 8. 2017
|
Mars Vertigo
Neonové izometrické peklo na planetě Solo Nombre nikdy nevypadalo lépe. A nejenže lépe vypadá, ale ono se to také podstatně lépe hraje a zní. Loňská recenze původní verze Brigador pěla oslavné verše o velkém retro počinu, který byl velkou poklonou klasickým devadesátkovým titulům, jakými jsou například kyberpunková taktická akce Syndicate či zlatá amigacká vyvraždovačka s mechem v hlavní roli Walker. A kdyby snad Brigador vznikl tehdy na principech podobných těm, na kterých běží dnes, šlo by bezpochyby o legendu žánru. Bohužel, dnešní rozmlsaný a přehlcený herní trh občas způsobí to, že i hry kalibru Brigador tak nějak nemilosrdně zapadnou navzdory ovacím ze strany herních kritiků.
Dark Souls III: The Ringed City - recenze
7. 4. 2017
|
Jan Vrobel
Hned v úvodu recenze, zdá se, že posledního obsahu v celé Dark Souls sérii, je třeba uvést upozornění: původní Dark Souls považuji za jednu z nejlepších her všech dob. Ostatně, řada her právě od prvního dílu DS leccos převzala nebo rovnou okopírovala. Od některých mechanismů přes estetické prvky až po celý koncept (jako například Lords of the Fallen nebo Nioh). Třetí díl je pak podle mě ve všech ohledech dotažená "soulsborne" hra, odehrávající se ve fanouškům povědomém světě. Dark Souls III je tedy z mého úhlu pohledu prakticky bezchybný titul, akorát mu chybí ten prvotní šok a úžas. Pokud jste ovšem nikdy žádnou Souls hru nehráli, právě teď s oběma DLC, tedy Ashes of Ariandel a The Ringed City, je ideální chvíle na pot, slzy, řvaní, zen, fascinaci, a nakonec i hlubokou a bolestnou lásku. S tím vším na paměti se pojďme podívat na zoubek městu, na němž se podepsal zub času, které ale přesto, nebo právě proto, přetéká zázraky.
Football Manager 2024 – recenze
16. 11. 2023
|
Václav Pecháček
Překvapivě skvělé završení jedné kapitoly
Octopath Traveler 2 – recenze pokračování výborného RPG
7. 3. 2023
|
Pavel Skoták
Dosáhl druhý díl stejně závratných výšin?
Of Ash and Steel – recenze duchovního nástupce Gothicu
18. 12. 2025
|
Michal Krupička
Návrat na začátek tisíciletí s hromadou ambicí
Lost Soul Aside – recenze oběti svých vlastních ambicí
5. 9. 2025
|
Ondřej Partl
Kterak se Kaiser s drakem skamarádil
Reanimal – recenze nejnovějšího hororu od tvůrců Little Nightmares
18. 2. 2026
|
Michal Krupička
Tarsier Studios jsou zpět
The House of the Dead 2: Remake – recenze předělávky, která nemusela nikdy vyjít
15. 8. 2025
|
Michal Krupička
Když je moderní verze ve všem horší
Warhammer 40,000: Rogue Trader – Lex Imperialis – recenze rozšíření se superpoldou
7. 7. 2025
|
Aleš Smutný
S odznakem, pistolí a kyberpsem
Gears of War 4 - recenze
10. 10. 2016
|
Aleš Smutný
Popravdě řečeno jsem se Gears of War 4 bál. Kromě toho, že jsem měl po páté vstoupit do stejné řeky, mi přišlo, že je celý herní systém zastaralý. „Schovej se za bednu, všechno vystřílej, přesuň se dál, schovej se za kamenný kvádr, všechny vystřílej, přesuň se dál...“ Kdysi vlajková loď Xbox 360 s tímto systémem v současné generaci stříleček opravdu připomíná dinosaura. Ale takového, který dokázal oklamat evoluci, a nabízí kvalitní zábavu ve dvou zcela rovnocenných složkách – kampani a multiplayeru.
Devil May Cry 5 Special Edition – recenze návratu skvělé rubačky
28. 1. 2021
|
Pavel Makal
Vyplatí se nákup next-gen verze?
Strategic Command WWII: World at War - recenze
16. 1. 2019
|
Pavel Skoták
Jakmile člověk s alespoň minimálním zájmem o historii dostane nějaký ten válečný simulátor, měl by automaticky dostat chuť vyzkoušet si alespoň jeden z bezpočtu “co kdyby” scénářů. Právě války nabízí podobným fantastům plno neuskutečněných scénářů ve stylu, co kdyby se Polsko dokázalo bránit Německu, a co kdyby na ně nezaútočili ještě i Sověti. Co by se stalo, kdyby se Japonci drželi dál od Pearl Harboru a věnovali se jen Číně? Ani jeden z těch scénářů nedopadl dle mého očekávání.
The Evil Within 2 - recenze
23. 10. 2017
|
Ondřej Švára
Zlo může mít mnoho podob a vypadat třeba jako karneval v maskách. V survival akci The Evil Within 2 jsou maškary tak děsivé, že se jich museli štítit snad i ti, kteří je vymýšleli. To dává na srozuměnou, že tento japonský horor nemění styl a již podruhé obléká násilí do nepřehlédnutelně extravagantního kabátku. Naštěstí mu ale také nechybí variabilní hratelnost, velkorysý design úrovní a víc než dostatečná herní doba. Na osvědčených základech vznikla hlubší, propracovanější a lépe vyladěná hra.
Super Mario Run - recenze
27. 1. 2017
|
Jan Hrdlička
Je působivé, nakolik se Super Mario Run daří zachytit kouzlo klasických mariovských eskapád navzdory skutečnosti, že z jejich formulky odebírá několik klíčových složek. Co ovšem obdržíte na oplátku, je návyková mobilní plošinovka ve formě auto runner titulu, kterou lze pohodlně ovládat jednou rukou. Malým škobrtnutím se na cestě nevyhne, i přesto se ale jedná o skvělý debut Nintenda na poli mobilního hraní.
Resident Evil Village: The Winters' Expansion – recenze
31. 10. 2022
|
Pavel Makal
Návrat do vesnice
Amnesia: The Bunker – recenze hrůzného hororu
5. 6. 2023
|
Jakub Malchárek
V prvoválečných katakombách po vás něco jde
The King’s Dilemma: Chronicles – recenze hry, v níž rozhodujete o osudu království
31. 3. 2023
|
Václav Pecháček
Ze stolu na počítače
Gears 5 – recenze
19. 9. 2019
|
Alžběta Trojanová
Určitě se vám to už taky stalo. Hrajete hru, jenže vás moc nebere. A tak jdete na internet, abyste si s ostatními společně postěžovali, jak se to tentokrát nepovedlo. Místo toho se na vás ale vyvalí vlna nadšení. Vítejte v mém světě, do něhož s mohutným dupáním a neustálou střelbou vstoupily Gears 5.
World of Warcraft: Shadowlands – recenze endgamu
6. 1. 2021
|
Pavel Skoták
Konec dobrý, všechno dobré
Half-Life: Alyx – recenze
2. 4. 2020
|
Jiří Svák
Nový Half-Life, to je něco, co se nestává každý rok. Vlastně ani co pět let, nebo dokonce dekádu. Jde o celých 13 let, kdy naposledy spatřil světlo světa titul s tímto názvem, což je o to horší, že spousta z nás si dobře pamatuje na cliffhanger v závěru Epizody 2. Half-Life: Alyx není třetím dílem série, takže na události poslední hry nenavazuje, ale nebojte, i tak má co nabídnout, obzvláště těm, co holdují univerzu Half-Life a nebojí se na hlavu nasadit VR headset.
