Recenze

Silent Hill 2 – recenze nezapomenutelného remaku

V neklidných snech vídám to město

Sherlock Holmes: Chapter One – recenze

Nejlepší videoherní zpracování slavného detektiva

Death Stranding 2: On The Beach – recenze

Kurýrství s duší i výbušnými psy

Splitgate 2 – recenze arénové střílečky s portály

Když se Master Chief vloupá do Aperture Science

Assetto Corsa - recenze Xbox One verze

Možná si vzpomenete, jak skoro před dvěma lety recenzoval PC verzi Assetto Corsa kolega Švára, a neubránil se zdravému nadšení, které vedlo k výsledné devítce. Už tehdy ovšem varoval před tím, že Assetto je pořád ve vývoji a není to tak docela hra. Jde spíše o simulaci v pravém slova smyslu - takovou tu studenou a odosobněnou, která by se mnohem lépe vyjímala někde v závodní stáji (nebo na vojenské základně). Je to prostě stroj bez emocí a přísný učitel,  nic víc. My se teď ke hře vracíme, protože před pár měsíci vyšla i na konzole. 

World of Goo 2 – recenze logické hry se slizem

Legendární logická pecka s novými nápady

Legacy of Kain: Soul Reaver 1 & 2 remastered – recenze

Jeden z nejslavnějších herních hrdinů se vrací oslavit 25. narozeniny

Spider-Man 2 – recenze

A ještě jednou do New Yorku…

Doom Eternal: The Ancient Gods, Part One – recenze

Ještě pekelnější, ještě božštější

Ether One - recenze

Tíseň, zoufalství a pocit vlastní nemohoucnosti. To jsou obvyklé emoce, které člověka pohltí v tíživých či zásadních životních situacích. Poprvé se přihlásí o slovo s proměnou dítěte v teenagera kvůli ztrátě iluzí. Podruhé se vrátí s vlnou nečekané zodpovědnosti při úhradě prvních složenek a nakonec si na oběť počíhají k podzimu života, kdy udeří nejsilněji. Možná proto je nová 3D adventura Ether One tak osobním a emotivním sdělením. Věnuje se totiž velmi obtížnému a intimnímu tématu - duševní poruše. 

DarkStar One - recenze

Je vám líto, že nikdy nevzniknul druhý díl oblíbeného Freelancera? Tato hra se snaží jít v jeho šlápějích, ale přitom nabízí vlastní příběh a možnost létat v možná nejzajímavějším plavidlu, jaké kdy brázdilo herní vesmír

Ni no Kuni: Wrath of the White Witch - recenze

Fandové JRPG žánru to v aktuální konzolové generaci neměli vůbec lehké. Namlsáni klenoty z „péesdvojky“ vzhlíželi k zářným HD zítřkům a těšili se na hutnou japonskou žranici. Pravda, na Xbox 360 i PlayStation 3 bychom napočítali několik kousků, které by stály za desítky hodin pestrobarevného hříchu, ale staré dobré časy nám nikdo nevrátil.

Ghostrunner 2 – recenze skvělé kyberpunkové řežby

Blesková akce, co chytne a nepustí

Moving Out 2 – recenze zábavného stěhování

Jako by na stěhování bylo něco zábavného…