Recenze

Dispatch – recenze superhrdinského návratu filmových adventur

Duchovní nástupce Telltale v plné síle

Age of Empires IV – recenze

Je to nejlepší středověká strategie všech dob?

Need for Speed: Payback – recenze

Vývojářům z Ghost Games se podařilo vyprodukovat podle mého názoru jeden z nejhorších dílů dlouholeté série Need for Speed. Payback přitom není vyloženě otřesný, nebo sotva funkční. Dá se hrát, auta vypadají hezky, otevřený svět je sice bez osobnosti, ale je použitelný. A když ve vysokých rychlostech s vytuněným Mustangem kličkujete mezi civilními auty, zatímco vám na paty šlapou jiní závodníci a cíl je už v dohledu, je to vlastně docela fajn. Jenže...

Zaklínač 3: Divoký hon - recenze

Games Convention, Lipsko, srpen 2006. Parta mladých Poláků stojí před svým stánkem s nápisem The Witcher, lámanou angličtinou nesměle oslovuje západní novináře a snažně je prosí, aby se šli podívat na jejich hru. Docela úsměvný pohled… A teď přetočte čas o devět let dopředu. Parta osmělených Poláků filtruje zájem západních novinářů přes vytížené PR oddělení a spokojeně pozoruje, jak celý RPG pozitivní internet nebrebentí o ničem jiném než o jejich nové hře. Příběh CD Projekt Red je "success story" jak vystřižená z učebnice, protože Zaklínač 3: Divoký hon představuje její dosavadní vrchol.

Doom Eternal – recenze

Je půlnoc a já konečně dohrál Doom Eternal. Po téměř 30 hodinách mám oči podlité krví, rozdrcená klávesnice kliká z posledního a těším se, že konečně ulehnu do nebeského klidu. Jenže ne a ne zabrat. Tepovku odhaduju na 100+ a mysl je stále ve střehu, připravena ve zlomku vteřiny uskočit, změnit směr, vystřelit, rozdrtit démonickou lebku. Hrát nového Dooma je do značné míry intenzivní workout. Pravda, bicáky, jako má Doomguy, nikomu před monitorem nenarostou, ale frenetická akce rozpumpuje váš organismus a nedá vám spát. Doslova.

Vampyr – recenze

První světová válka končí a nad londýnským obzorem bude brzy svítat. Důvodů k radosti byste však mnoho nenašli. Sluneční svit odhalí prázdné ulice neutěšeného města svíjejícího se v křečích epidemie španělské chřipky. A jako by to nestačilo, v temných stínech se plíží další, daleko horší hrozba. Na toto jeviště vstupuje Jonathan Reid, prominentní chirurg a přední britský specialista na transfúze, který se právě probudil ve zkrvavené košili na hromadě mrtvol a netuší, co se mu stalo. Vítejte v akčním RPG Vampyr od tvůrců oceňované adventury Life is Strange, studia Dontnod.

Deus Ex: Mankind Divided - recenze

Rozdělené lidstvo. Na jedné straně pomyslné i skutečné barikády stojí lidé s vlastními těly z masa a kostí, na té druhé pak ti vylepšení, augmentovaní, se svými kovovými končetinami a implantáty v rohovkách. Nepokoje, terorismus, demonstrace a mocenské tahanice. Šedé eminence si mnou ruce ve stínech, společnost připomíná sud se střelným prachem. Takové je jeviště, které si na vás chystá Deus Ex: Mankind Divided, volné pokračování Human Revolution z roku 2011.

DiRT Rally - recenze

Klasická herní rallye potřebuje konkurenci jako prase drbání. Úpadek, jaký žánr stihl v posledních hrách od italských Milestone a britských Codemasters, naznačil nezdravou tvůrčí pohodu, ne-li přímo nesoudnost. Možná se ale blýská na lepší časy. Codemasters nyní úžasně oživili značku DiRT vzpomínkou na krásné časy s Colin Mcrae Rally 2. Motoristický světe, „div se“, DiRT Rally dopadla mnohem méně trapně než loňská reedice staré klasiky.

Mario & Luigi: Paper Jam Bros. - recenze

Již dlouhá léta platí, že RPG ze světa Super Maria jsou stabilně zábavná a kreativní. Paper Jam Bros. se navíc chlubí kombinováním klasického hopsačkového univerza s tím, které znáte ze hry Paper Mario. Výsledek má tedy potenciál potěšit snad všechny RPG pozitivní fanoušky kníratých instalatérů. A asi nebudu prozrazovat příliš, když řeknu, že se to opět povedlo. 

Read Only Memories - recenze kyberpunkové "adventury"

Jak by se asi cítila první umělá inteligence, která by si uvědomila samotu, protože ostatní z jejího rodu jsou stále jen pouhé stroje? Měla by taková entita právo zvát se osobou? A co její pohlaví, lze vůbec takový koncept vztáhnout na tak odlišnou bytost? Těmito a podobnými otázkami se zabývá adventura od amerického studia MidBoss s názvem Read Only Memories.

Axiom Verge - recenze

Také se vám někdy stalo, že jste v hospůdce v okruhu herně pozitivních lidí zasněně vzpomínali na staré dobré časy? Na ty dlouhé hodiny přikování k televizi, protože tentokrát už ten boss prostě dolů půjde? Něco podobného pravděpodobně zažíval i vývojář Tom Happ, který si pak s povzdechem neobjednal další zlatavý mok, ale šel a zcela sám napsal Axiom Verge.

Ronin - recenze tahové (!) plošinovky

Invenčních plošinovek není nikdy dost. Nové možnosti v tvorbě arkádové zábavy se rozhodl hledat i polský vývojář Tomasz Wacławek a výsledek jeho nevšední práce se jmenuje Ronin. Odvážné spojení plošinovky s tahovou akcí přináší spoustu pozitivních překvapení, přestože si komplikovaný koncept vybral i svou daň v podobě ne zcela pohodlného ovládání. Ronin má své chyby, ale vše dohání zábavnou originalitou.

Solarix - recenze

Jenom chtít nestačí... Možná právě toto lidové moudro nejlépe vystihuje stealth akci Solarix. Byť v sobě spojuje mnohá atraktivní témata z filmové i herní science fiction, vinou nedokonalosti skoro všech svých součástí nedokáže ani vylekat jako Vetřelec, ani nedeprimuje po vzoru System Shocku. Napínavá akce s hororovou atmosférou, jakou autoři z Pulsetense Games chtěli při nejlepší vůli vytvořit, se bohužel nekoná. Horor ji bylo spíše hrát. Špatná umělá inteligence a nepřátelský level design uvrhly Solarix do podprůměru, z nějž hře částečně pomohl jen solidně odvyprávěný příběh.

Diablo III: Reaper of Souls Ultimate Evil Edition - recenze

Mé první setkání s Diablo III se odehrálo teprve před několika dny a neslo se v poněkud rozpačitém duchu. Přece jen, když si představíte moloch jako Blizzard, do kterého tečou milióny dolarů každý den díky stále populárnímu World of Warcraft, očekáváte, že nástupce legendární série akčních RPG vás krátce po vložení disku do mechaniky zanechá sedět v němém úžasu s dokořán otevřenými ústy a extatickou slinou v koutku. Jenže Diablo III ne. Pořád mám v paměti slova Karla Drdy, když mi do telefonu popisoval původní PC verzi: „Jako je to fakt dobrý, ale…“

Among The Sleep - recenze

Když čáp ztratí čepičku, hádají děti její barvičku a celé to skončí velkou legrací. Jakmile však mladý člověk místo čepice přijde o rodinnou pohodu, vyvstává před ním mnoho závažných otazníků. Zejména když jsou mu teprve dva roky a středobodem jeho světa je krom plyšového médi pouze matka, často se měnící z pečlivé ochránkyně v hrozivého... bubáka. 

Final Fantasy X/X-2 HD Remaster - recenze

Pokud společně se mnou toužíte po návratu klasických japonských RPG, truchlíte nad skomíráním žánru v rámci západní distribuce (což se možná změní) a hlavně máte už dost podivných designových rozhodnutí, které mají za úkol „přiblížit žánr západnímu publiku,“ na chvíli ustaňte a pohlaďte se po duši s Final Fantasy X/X-2 HD Remaster. Třináct let stará hra se vrací v upravené edici a suverénně vypaluje „mlaďasům“ rybník.

Saints Row IV - recenze PC verze

Je skoro až k zamyšlení, jak je možné, že se v tak zběsilé a ujeté herní sérii jako Saints Row objevují mimozemšťané až ve čtvrtém dílu. Když dokážete vymyslet minihru, ve které dáte hráči možnost vymlátit nepřátelský gang s obřím fialovým dildem coby zbraní, jak dalece se vznášíte od myšlenky, mít ve své hře mimozemšťany? Ale ono je to nakonec jedno, teď jsou emzáci tady a po jejich vpádu se nejenže změnila naše planeta, ale ani Saints Row už není, co kdysi.

MotoGP 13 - recenze

Licencované sportovní hry to mají u kritiky vždycky těžké. Co mohou kromě aktualizovaných soupisek nabídnout, aby se daly hodnotit jako nové zboží? Některé se o inovace snaží alespoň v nepravidelných vlnách. Například letos bychom se po dlouhém čase mohli dočkat dvou zcela parádních fotbalů s novou fyzikou.

Soul Sacrifice - recenze

Opakovaně frkám, že PS Vita nemá dostatek „velkých“ her, které by nepřicházely z PSP respektive PSOne a bylo to něco jiného než plošinovky a spíše „odlehčenější“ hry různého typu. Vážně, před Soul Sacrifice jsem si znovu projížděl nabídku a smutně zjistil, že všech šest her, které mne zajímají, už mám.

Sniper Elite V2 - recenze

Ať se nám to líbí nebo ne, studio Rebellion není a nikdy nebylo žádnou zárukou skvělé hry. Občas se mu ale podaří vytáhnout nějaký ze svých titulů nad průměr, což je případ pár let staré a ne zcela tradiční akční hry Sniper Elite. Ohlas byl pozitivní, prodeje slušné, vytvořila se kolem ní silná komunita fanoušků - není proto divu, že se začalo pracovat na druhém dílu, který zanedlouho udeří na pulty obchodů. Otázkou je, zda má náš elitní odstřelovač stále pevnou mušku, nebo se mu za tu dobu náhodou nezačaly trošku klepat ruce.

The First Templar - recenze

Historie bez příměsi fantasy nebo sci-fi, to je ve hrách nedostatkové zboží. First Templar takovou hrou klidně být mohla, kdyby… No, ono těch kdybysmů je opravdu požehnaně a při hraní téhle solidní akční adventury se budete občas cítit jako na tobogánu. Na strategie specializovaní tvůrci z bulharského týmu Haemimont (Tropico 3, Tzar, Celtic Kings, Glory of the Roman Empire a další) totiž ve své první nestrategické hře nepochopitelně zkombinovali mix příjemných i záludných překvapení, že z toho jde jednomu opravdu hlava kolem.

Red Dead Redemption: Undead Nightmare - recenze

Red Dead Redemption (recenze) je jedna z nejlepších her letošního roku. Rockstar nám nyní nabízí samostatně spustitelný přídavek, který přináší zcela nový příběh ve starém známém prostředí. Nutno ovšem říct, že se jedná o příběh, který fanoušci zřejmě nečekali. Rozhodnutí přijít po poměrně realistickém vyprávění původní hry se zombie apokalypsou je poněkud kontroverzní a nejednoho hráče určitě napadne, jestli se náhodou nejedná jen o další z řady rádoby cool pitomostí, kterými nás v současnosti hodně firem zásobuje ve snaze vydělat si nějakou tu kačku navíc.

Žhavé léto 3 a 1/2 - recenze

Smolař Honza Majer je zpátky! Po dvou dílech Horkého léta vás tentokrát bude bavit ve Žhavém létě 3 a půl z prostředí amerického zapadákova. Jak se česká akční adventura s 8 druhy meziher povedla, zjistíte jen u nás!

Stasis - recenze hororové sci-fi adventury

Když se hrdina hry probouzí ze spánku na zpustošené vesmírné lodi, jde obvykle o signál zajímavého herního a často i akčního zážitku. Zdání ale v případě sci-fi hororu Stasis klame. Co se totiž na první pohled může jevit jako izometrická akce nebo RPG, je ve skutečnosti tradiční point and click adventura.

The Incredible Adventures of Van Helsing III - recenze

Rok se s rokem sešel a NeocoreGames se vší radostí servírují světu třetí a zároveň poslední pokračování zábavného zabíjení monster s Van Helsingem v hlavní roli. Jak se ale dalo očekávat, příliš horlivé chrlení „plnohodnotných dílů“ se podepsalo nejen na kvalitách dvojky, ale mnohem citelněji na kvalitách trojky. Má tedy vůbec smysl si tohle rozuzlení trilogie pořizovat?

Din's Curse – recenze

O Din's Curse se mluví jako o akčním RPG, v němž dungeony útočí na hráče. Co to ale znamená? Prohodila se role a lovený se stává lovcem? Nebo jen někomu nakynuly marketingové řeči a tahle indie rubačka je stejně tuctová, jako kterákoliv jiná diablovka tam venku? Odpověď na otázku není zase tak jednoduchá, byť samotná hra jednoduchá je.

The Yawhg - recenze

Občas se vám dostane do rukou hra, o které byste rádi mluvili podrobně a dlouze, ale zároveň je vám jasné, že čím víc toho o ní prozradíte, tím slabší z ní pak budou mít hráči zážitek. Podobné hry obvykle všechno vsází na děj, a když už se o ní rozepisuju, asi vám nemusím říkat, že The Yawhg je jednou z nich.