Autor: Dick Publikováno: 16.prosince 2005 |
Pokud bedlivě sledujete dění na české herní scéně, jistě vám neunikly informace o přípravách titulu Žhavé léto 3 a půl, na němž v posledním roce usilovně pracoval pražský tým Centauri Production. Ten si dal za cíl svou hrou navázat na dvoudílnou sérii humorných adventur Horké léto s Honzou Majerem v hlavní roli. Bohužel se jim ale nepodařilo dohodnout s majitelem práv k původní hře (info), proto své právě vydané dílko po menších peripetiích pojmenovali neotřele Žhavé léto 3 a půl. Majer je zpátky! Hlavním hrdinou není nikdo jiný než věčný smolař Majer, tentokrát však nikoliv český Honza, ale jeho americký děd Johnny. Ten se vydal hledat štěstí do New Yorku, kde se pokouší vydělat první milion jako podomní obchodník. Konstelace hvězd mu vůbec nepřeje a on jen rád, že si vydělá alespoň nějaký ten nuzný dolar na živobytí. Zčistajasna však přijde rána osudu, kterou by asi jen tak nečekal – neznámý muž mu oznámí, že jeho děd Leopold neočekávaně zesnul a on se stal univerzálním dědicem jeho kasina v městečku Snake City. Během několika dalších sekund vám úvodní filmeček, který se nese stylově v duchu zašlých amerických filmů, ještě prozradí, že na kasino si dělá zálusk banda mafiánů, jež vlastní podobné podniky v celé Americe. Jako na potvoru se to nepovede a Johnny skončí díky dobrým vztahům mafiánů s místní policií v tamním žaláři. A přesně v tomto okamžiku se do jeho kůže vtělíte vy a začnete řešit spousty otázek, od těch nejtriviálnějších typu jak uprchnout z vězení, až po ty nejzásadnější týkající se navrácení kasina do vašeho vlastnictví. Jedno ale víte jistě – jako psanec to nebudete mít jednoduché. Ačkoliv příběh moc originality nepobral a v podstatě po celou dobu hraní tak nějak tušíte, jak to celé dopadne, tu a tam dokáže děj příjemně překvapit různými zvraty nebo humornými situacemi. Právě na nich celé vaše konání stojí a v tomto ohledu se Žhavé léto 3 a půl neodlišuje od svých předchůdců. Hra je doslova prošpikována nejrůznějšími gagy a narážkami jako cedník dírami. Na tomto místě se nabízí srovnání s nedávno vydaným Poldou 5, jelikož si jsou obě hry v mnoha aspektech podobné. Zatímco u posledního nekonečné policejní ságy byl humor spíše prvoplánový, zde je vše mnohem více inteligentnější, promyšlenější a svým způsobem takový uhlazenější. O jasné žánrovém zařazení prvních dvou dílů Horkého léta asi není pochyb – byly to adventury. S klasifikací Žhavého léta 3 a půl je to o něco těžší, poněvadž je celá hra proložena relativně velkým množstvím nejrůznějších meziher. Pokud bych měl obsahovou náplň titulu k něčemu přirovnat, jako první mi na mysl vyvstane poslední Larry. Naštěstí oproti němu má Žhavé léto pořádný příběh a není postaveno jen na zmíněných mezihrách. I přesto však dle mého odhadu adventurní část tvoří zhruba kolem 60% hry. Zbytek doplňují nejrůznější puzzly, hádanky, závody aut nebo střelba.
Zjednodušujeme S povděkem kvituji, že se autoři hru snažili co nejvíce zjednodušit, proto máte možnost kdykoliv si stisknutím tabulátoru zobrazit všechny aktivní předměty v dané lokaci. Tím odpadá sáhodlouhé a mnohdy velmi frustrující zkoumání každičkého pixelu za účelem nalezení některého z předmětů. Snaha o maximální zjednodušení je znatelná i u inventáře, u něhož nelze kombinovat jednotlivé předměty mezi sebou. Hra je prostě a jednoduše postavena tak, aby bylo zabráněno zběsilému zkoušení všeho na všechno, což jsme mohli naposled zažít právě v pátém dílu Poldy. Navzdory výše řečenému nemusíte mít sebemenší obavu, že by nastavená obtížnost byla nad vaše schopnosti, ba právě naopak. Žhavé léto není nijak složitá hra a díky snaze o co největší zjednodušení, velkému počtu meziher a dobrodružné zápletce bych se ji nebál doporučit ani mladším hráčům nebo dokonce dětem. Něco podobného by u posledního Poldy nebylo možné, jelikož tam je obtížnost trochu někde jinde a nejrůznější peprné výrazy tam zaznívají takřka v jednom kuse. S klidným svědomím mohu potvrdit, že řešení všech nastalých problémů je ryze logickou záležitostí. Jednou při výrobě bomby z poněkud netradiční věci jsem sice zapochyboval, zda tomu tak skutečně je, nicméně z pozdějšího kontextu vyplynulo, že vše bylo dopředu promyšleno. Tím pádem se není třeba bát nějakých větších zákysů, jelikož řešení jednotlivých situací vás dříve či později samo napadne. Rozmanité postavy a lokace V průběhu vašeho pachtění za účelem znovunabytí kasina navštívíte spoustu rozmanitých míst, které vás zaujmou nejenom svou architekturou, ale i množstvím povedených charakterů. Úvod hry strávíte za mřížemi v cele místního vězení, poté následuje jedna malá flashbacková epizodka v kasinu a jeho okolí, následně se dostanete do podzemních stok, opuštěné továrny atd. Opomenout nesmím ani dvojici zvláštních levelů, kdy se třeba při návštěvě záhrobí přesvědčíte, že byrokracie se všemi jejími nešvary kvete nejenom v našem státu. Jednotlivé lokace se před vámi otevírají pěkně jedna za druhou v závislosti na rychlosti vašeho postupu hrou. Městečko Snake City je sice typický americký zapadákov, ale to ještě neznamená, že by bylo úplně mrtvé. Ve hře tak potkáte na několik desítek postav, z nichž většina jsou vaši kamarádi nebo známí. Mnohdy to nebude na první pohled zřejmé a až záhy se dozvíte, jak se skutečnost doopravdy má. Mě osobně hodně rozesmála situace, kdy jsem se vkradl do muzea a jako přivítání na mě čekala domobrana v podobě několika místních seniorek. A jelikož to byly babky velmi čiperné, jedna z nich mě neváhala vyzvat na souboj, který byl hodně úsměvný. Navíc si při něm autoři perfektně vyhráli s kamerou, která se chovala jako v Matrixu a pěkně pomalu najížděla na jednotlivé záběry. Každopádně takovýchto situací je ve hře spousta a vy budete mít co dělat, abyste při nich nevybuchli smíchy. Délka hry Vedle všudypřítomného humoru je hra nabita mnoha vtipnými odkazy, kterých si možná hned napoprvé nevšimnete. Kupříkladu každoroční závod traktorů tu sponzoruje Ewing Oil, při boji s mafiány není problém zaslechnout hlášky typu headshot, multikill či killing spree vypůjčené z Unreal Tournamentu a spoustu dalších narážek. Chce to jen chodit s otevřenýma očima a nastraženýma ušima a dívat se pořádně kolem sebe. Přestože jsem výše nastínil, že se Žhavé léto řadí spíše k jednodušším hrám, nečekejte, že byste se s délkou hrací doby vměstnali do nějakých pěti nebo méně hodin. Ideálně vám to bude trvat tak dvojnásobek, jelikož hra obsahuje rovných 12 epizod, jejichž dokončení vám nějakou tu chvilku zabere. Můj osobní čas byl někde těsně nad deset hodin, jelikož jsem se nepříjemně zasekl u jedné z miniher, jejíž vyřešení bylo nakonec mnohem prozaičtější, než se původně zdálo. O co šlo? To vám ale samozřejmě neprozradím… Žhavé léto 3 a půl využívá jako jedna z mála adventur služeb fyzikálního enginu Meqon. Zatímco u akční hry bychom snahu o realistickou fyziku brali jako samozřejmost, zde se nad tím musíme trochu pozastavit, jelikož praktický přínos jeho implementace je velmi malý. Respektive by mohl být mnohem větší, kdyby fyzika fungovala tak, jak má. Na jedné straně je fajn, že se některé předměty po střetu s vámi kousek posunou nebo převrhnou. Na stranu druhou nevypadá dvakrát autenticky, když na pohled těžký stůl spolu s židlemi začne klouzat po podlaze, jakmile se kolem něj trochu blíže prosmýknete. Samozřejmě tím nechci znevažovat přítomnost Meqonu, jen je někdy jeho přehnané použití poněkud zarážející. Jak už jsem zmínil, součástí Žhavého léta je i několik miniher, z nichž podstatnou část strávíte za volantem nějakého automobilu či jiného vehiklu domácí výroby. Ačkoliv by se i tady použité nějaké pořádné fyziky přímo nabízelo, autoři vsadili spíše na arkádovější pojetí, což vlastně odpovídá nátuře hry.
Grafické orgie se sice nekonají... další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Způsobem podání děje je ale Žhavé léto minimálně o dvě třídy výš než Polda 5. Zatímco tam očividně měli lidé ze Zima Software problém vytvořit i obyčejné intro (po celou dobu jste sledovali jen Pankrácovy boty), tady je to zcela jiné. Zhruba takové, jako byste přesedli z rozvrzaného trabantu do pohodlného mercedesu. Autoři se ani v nejmenším nebojí pracovat s kamerou a doslova se v jednotlivých in-game cutscénách vyžívají. A asi nemusím připomínat, jak velký vliv to má na celkové vyznění atmosféry nebo vaše sžití se s postavami. Tomu také napomáhají i vhodně volené zvuky a hudební doprovod. Kvalitní dabing Tvůrci dlouho dopředu doufali, že hlas Johnnymu Majerovi propůjčí i protentokrát komik a imitátor Zdeněk Izer. K tomu bohužel nedošlo, nicméně výsledek je přesto velmi uspokojivý. O nadabování hry se postaral trojlístek ve složení Josef Carda, Petr Jablonský a Zuzana Kajnarová. Pravda, po ohlášení těchto jmen jsem měl trochu obavy, ale výsledek mě příjemně překvapil. Zvláště pak Majer s hlasem Cardy, kterého jsem měl zafixovaného jako trapného sporťáka z Tele Tele. Přiznávám, že do úplné dokonalosti to má daleko a místy některé postavy znějí malinko suše a nezúčastněně, přesto se mi však jejich výkony zdály povedené. Svou představu o dabingu si ostatně můžete udělat sami, pokud si poslechnete nedávno uveřejněné ukázky dabingu. Žhavé léto 3 a půl podle mého názoru splnilo do puntíku ambice, které do něj byly vkládány. Před sebou máme humorný titul s relativně napínavou zápletkou, zajímavými postavami a spoustou oddychových meziher. Přestože nejde o kdovíjak revoluční hru, můžete vzít jed na to, že se u ní budete perfektně bavit. A to i v případě, že nepatříte ke skalním příznivcům adventur s desítkami zářezů na kontě. Celkové hodnocení mohlo být ještě o krapet vyšší nebýt některých zmíněných nedostatků, ale i tak jde o velmi povedenou hru, která by mohla mít díky malé konkurenci zaručen úspěch i ve světě, kde má vyjít začátkem příštího roku. Stáhněte si: Trailer, Ukázky dabingu... Související články: Preview, Novinky | ||||
Dick | |
autorovi je 25 let a již od útlého dětství se zajímá o hry, hudbu a vše krásné; vedle dlouhých hodin před monitorem rád jezdí na horském kole a ulítává na gumových medvídcích |