Recenze

The Next Big Thing - recenze

Znáte taková ta nedorozumění pramenící z rozdílnosti vzdálených kultur? Onehdy jsem se zakoukal do cizinky – smutný příběh. Ona vyprávěla vtip, já se nesmál. Já vyprávěl vtip, ona se urazila. Nedopadlo to. Vláčela mě do pitomých podniků, kam se stahovali kulturní emigranti, a měla legraci z brunátného sólisty souboru staré hudby. Byl jsem paf z jejích očí. Divila se, proč nejsem paf z jejího iPadu. Ale proč vám to říkám: The Next Big Thing je také smutný příběh. Na podobných nedorozuměních stojí a padá. Ta cílená vcelku úspěšně generují humor, ten zbytek dělá z jinak sympatické hry záležitost k vzteku. Její pachatelé to sem přitom nemají zase tak daleko, ale vzdálenost Praha - Madrid na zmatení jazyků evidentně stačí.

The Sims Medieval - recenze

Simácká série dostala další vydařený nášup, tentokrát v podobě netradiční odbočky do středověkého světa, v němž se běžný lidský život odehrával v poněkud jiných a nám laikům ne úplně známých kolejích. Sims Medieval je důstojný, i když trochu pokřivený pohled do mikrosvěta doby dávno zapomenuté, v níž jednoho dne usedl na trůn nový panovník.

Splatterhouse - recenze

Pokud jste si mysleli, že víte, co je to krvavá hra, potom jste zřejmě ještě neměli co dočinění s maskovaným hrdinou ze Splatterhouse. Namco se v remaku osmibitové klasiky vůbec nedrželo zpátky, a tak světlo světa spatřila hra plná létajících vnitřností, odhalených poprsí a heavy metalu.

King's Bounty: Crossworlds - recenze

Černovlasá kráska v proklatě krátké kovové minisukni je zpátky. Datadisk k úspěšné sérii King's Bounty, navazující na oblibu série Heroes of Might & Magic, přináší v Game of the Year Edition verzi jak původní hru Armored Princess, tak i tři zbrusu nové přídavky.

Foreclosed – recenze

Kyberpunkový hrůzoděs k nedoporučení

Oddworld: Soulstorm – recenze

Nemotorný návrat sympatického břídila

Iratus: Lord of the Dead – recenze

Zástupy mrtvých pochodují a ve vzduchu je cítit pach rozkládajícího se masa. Mumie bojuje bok po boku se zombií a kostlivcem… a lidé prchají. Zbylé šiky odvážných se shlukují, aby bránily poslední zbytky svobody. Země živých už nikdy nebude jako dřív. Nekromant Iratus si ji hodlá podmanit, tvrdě a nekompromisně, jednou provždy.

Pokémon Sword & Shield – recenze

Noví Pokémoni s podtitulem Sword & Shield rozpoutali na internetu nejednu debatu. Tak například: i když celý souboj vyhrajete s jediným pokémonem, zkušenostní body získá celá vaše šestičlenná parta. Zatímco v dřevních dobách série vyžadoval trénink slabých kusů aspoň „nakouknutí“ do bitvy na jeden tah (unikátní předmět Exp. Share tak měl cenu zlata), nyní je sdílení zkušeností napříč týmem integrální mechanikou, kterou oproti minule už ani nejde vypnout. Je to dobře, nebo špatně? Kdybyste se zeptali před 20 lety, kdy smysl mého dětského života do značné míry naplňovaly právě desítky hodin repetitivního trénování pokémonů na Game Boyi, jsem všemi jedenácti prsty proti. Dnes to ale vnímám jako zásadní vylepšení série. A není jediné…

Astral Chain – recenze

Po Bayonettách a Nieru už jsem přestal pochybovat o dalších projektech studia PlatinumGames. Jejich práce se soubojovými systémy je dostala na vrchol žánru akčních her, ale Astral Chain je až překvapivým důkazem, že tvůrci si hravě poradí i s jinými typy hratelnosti. Je jich tu hned několik a jejich spojením vzniklo něco originálního, na co budu ještě dlouho vzpomínat. S příjemnou husinou.

Outer Wilds – recenze

Jedna z mých nejoblíbenějších epizod kultovního seriálu Stargate: SG-1 se točí kolem O'Neilla a Teal'ca, kteří jsou uvěznění v časové smyčce. Prožívají stále dokola ten stejný den, ten stejný časový úsek, a postupně si z toho udělají estrádu, která nemá obdoby. Však co byste dělali vy v případě, že vaše činy nemají reálné důsledky, protože se všechno vrátí zpátky na původní místo a vy jedete znova? A co byste dělali, kdybyste mohli odhalit tajemství vaší rasy a světa, který dělí od zániku jen dvě desítky minut, a nikdo jiný si to neuvědomuje? Zapomeňte na Jacka Bauera, jsou tu Outer Wilds!

Fist of the North Star: Lost Paradise – recenze

Kultovní osmdesátková manga Fist of the North Star již napříč lety ožila nejen v podobě anime a filmů, ale také prostřednictvím mnoha ne zrovna povedených her. Tentokrát se však dobrodružství nezdolného bojovníka poznamenaného sedmi jizvami ujalo studio, které má na svědomí sérii Yakuza, a výsledek opravdu stojí za to.

Murderous Pursuits - recenze

Být či nebýt! To je, oč běží v multiplayerové „hře na vraha“ Murderous Pursuits. Být lovcem, anebo kořistí, dost často však také obojím. Nová adaptace „asasínského“ vraždění v sobě ukrývá lákavou stealth akci, prosycenou adrenalinem útočníků a krví jejich obětí. K zahození není ani viktoriánská vzducholoď a styl, s jakým se díky ní vznesete do oblak. Bohužel, až tak vysoko nemíří hra svojí kvalitou. Povedený koncept kazí skromným obsahem, nulovou péčí o hráče a lajdáckým zpracováním. A přesto nejde šmahem odsoudit, protože své kouzlo má.

Symmetry - recenze

Hrami na přežití jsme se zřejmě ještě nepřesytili, a proto se o naši přízeň uchází Symmetry, další dvourozměrná adventura se survival prvky. Avšak na špičku žánru s This War of Mine v čele se dívá z uctivé vzdálenosti. Osudy trosečníků na podivné planetě v křížku se „signály z neznáma“ zůstanou člověku lhostejné, neboť dílko od polského studia Sleepless Clinic nenabídne příliš mnoho zajímavého obsahu, motivace ani emocí. Hratelnost ve stylu pokus-omyl a zmatený sci-fi příběh nakonec vyšumí do ztracena jako nedopitá minerálka.

Subnautica - recenze

Obří vesmírné plavidlo končí po zásahu energetickou zbraní neznámého původu ve vlnách oceánské planety. Vy, jako jeden z mála členů posádky, se zachraňujete v únikové kapsli. Ta se s lehkým poškozením usazuje na oceánské hladině, na dohled doutnajícího vraku Aurory, vaší bývalé mateřské lodi. Připravte se na svůj příběh o přežití či smrti ve skvělé Subnautice.

Black Mirror - recenze

Nové, ale ne zrovna skvělé zážitky přináší adventura Black Mirror, která volně navazuje na trilogii her s českými kořeny, známých v tuzemsku jako Posel smrti. Kromě nekonečného leitmotivu kletby nad starobylým rodem Gordonů už nemá s původní ságou nic společného a ironicky řečeno, je jejím opravdu černým zrcadlem. Je totiž krátká, plná cutscén a také chyb. Fanoušci původní série ji proklejí asi podobně, jako temné síly kdysi Gordony.

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser's Minions - recenze

Mario, to zdaleka není jen běhání zleva doprava a hopsání na palice hloupých goombů. Mario, to je i závodění v motokárách, sportování na Olympiádách, bojování v rinzích, taktizování s šílenými králíky od Ubisoftu… no a sem tam i nějaké to RPGčkování. Jinými slovy, snad až na krvavé střílečky (a kozí simulátory) vyzkoušel Mario už všechny žánry. A většinou se mu tam i dařilo. Nejnovější RPG s krkolomně dlouhatánským názvem Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser's Minions naštěstí není výjimkou.

The Long Dark - recenze

Zima, hlad, bolest a strach. To jsou poznávací znaky epizodické adventury The Long Dark, ve které nutno přežít v severokanadské divočině. Příběh člověka, který se po leteckém neštěstí stává trosečníkem v zemi vlků a omrzlin, doprovázejí fantastické survival prvky, i když za cenu slabší příběhové kampaně. První dva díly ze slíbené pětidílné ságy přinášejí dechberoucí zážitky jen díky skvěle zpracovanému boji o život.

Tokyo 42 - recenze

Kdyby vám někdo nabídl pilulku nesmrtelnosti, nebylo by moc o čem přemýšlet, že? Horizonty se otevírají, přichází záplava nepřeberných možností, konec základního lidského strachu. Ve futuristické japonské metropoli je podobný medikament opravdu k mání, ale samozřejmě nic není, jaké se na první pohled zdá být. Nevšední a lehce kyberpunková akce Tokyo 42 (www.tokyo42.com) vám o tom povypráví.

Sébastien Loeb Rally EVO - recenze

Rallye simulátory se nečekaně nadechly k renesanci vlastního žánru. Jen co se usadil prach po DiRT Rally a WRC 5, vyjela vstříc rychlým šikanám a nebezpečným horizontům Sébastien Loeb Rally EVO. V nebývalé konkurenci vypustili tvůrci z Milestone do světa agilního štírka, který možná neoslní vizáží a technickou dokonalostí, ale svět rychlých kol napodobuje věrně a překvapí osobním poutem k mistru volantu, jehož jméno nese. Italská novinka není dokonalá, ale DiRT slušně šlape na paty.

Colin McRae: DIRT - mega-recenze

Nejznámější rally série je zpět a přijíždí s plnou parádou. Slibovala revoluci v grafice, systému poškození i zásadní zlepšení kritizovaného jízdního modelu. Zvládl Colin přechod na next-gen platformy?

Gunlok - recenze

Co se vám vybaví, když řeknu Rebellion? No jistě, Aliens vs. Predator. A právě tahle firma má na svědomí akční RPG Gunlok.

Pirates of the Burning Sea mega-recenze

Chtěli jste se někdy stát pirátem a plavit se po širém moři s černou páskou přes oko? Máte možnost v právě vycházejícím MMORPG přesně ve stylu filmových Pirátů z Karibiku. PRVNÍ RECENZE

Magicka 2 - recenze

Čtyři roky! To je docela dlouhá doba. Z puberťačky se stane dospělá a cílevědomá žena, prezident si odkroutí celé volební období a vědátoři stihnou přijít na nových sedmdesát osm běžných potravin, jejichž konzumace vás zaručeně zabije. Stejnou dobu měli vývojáři ze studia Pieces Interactive, aby pod hlavičkou Paradox Interactive navázali na první Magicku od studia Arrowhead. Zmíněná hra se zapsala do povědomí ikonickým systémem kouzlení, který nabízel netušené možnosti a divoké kombinace různých magií, ale také mizerným technickým stavem, a po chvíli hraní ubíjejícím stereotypem. První díl však rozhodně představoval solidní základ, takže jsme byli všichni zvědaví, do jakých nebeských výšin na něm vztyčí vývojáři svou kouzelnickou věž v pokračování.

Europa Universalis IV: Conquest of Paradise - recenze

Slavné Dobytí ráje bylo poměrně snadnou a předvídatelnou operací. Jakmile se první mořeplavec, obdařen puškou a vírou v boží poslání, zjevil před bosým protějškem s čelenkou z krocaního zadku, nebylo těžké uhodnout, kdo z civilizačního střetu vyjde s hlavou vztyčenou a kdo s hlavou na tyči.

Fallout New Vegas: Lonesome Road - recenze

Poslední přídavek k Fallout New Vegas pojmenovaný Lonesome Road (Cesta osamění) byl obestřen atmosférou neznáma. Před každým dosavadním DLC jsme prakticky přesně věděli, jakou kostru bude mít hlavní linka, v jakých kulisách se bude odehrávat a jakým bude prodchnuto tématem. V Dead Money jsme byli lapeni v perimetru bezpečnostního systému předválečného kasina a museli jsme spolu s ostatními postavami spolupracovat tak, abychom se přinejmenším alespoň my sami dostali ven. Ústředním tématem byla touha vlastnit, konat, znát a neschopnost nechat být.