Pirates of the Burning Sea mega-recenze
zdroj: Archiv

Pirates of the Burning Sea mega-recenze

Datum vydání:
22. ledna 2008
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

21. 1. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Chtěli jste se někdy stát pirátem a plavit se po širém moři s černou páskou přes oko? Máte možnost v právě vycházejícím MMORPG přesně ve stylu filmových Pirátů z Karibiku. PRVNÍ RECENZE

Autor: Michigan
Publikováno: 21.ledna 2008
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze: anglická po 1.0.29/PC
Doba recenzování: 3 týdny

Zvětšit zdroj: Archiv
Pirátská tématika je v kurzu. Píšou se o ní knížky, natáčejí se filmy a v neposlední řadě vznikají hry. „To by v tom byl čert, aby se neujalo i nějaké to pirátské MMO," řekli si zřejmě před pěti lety ve Flying Lab Software, když začínali na své onlinovce pracovat. Pokud vám název tohoto studia nic neříká, je to proto, že mají na svém kontě zatím pouze jedinou hru a tou je Rails Across America. Těsně před dokončením vše vzala pod svá křídla společnost Sony Online Entertainment a přestože dodnes mnozí nemohou zapomenout na fiasko kolem Star Wars Galaxies, nelze jí upřít kvalitní technické zázemí, a o to prý šlo vývojářům především.

Samotný koncept Pirates of the Burning Sea (dále PotBS) jako takový nový není a podíváte-li se například na starší Bounty Bay Online, která je mimochodem ve své americké verzi Voyage Century zcela zdarma, zjistíte, kde se vývojáři ve FLS více než inspirovali. Aktuální hru jsem měl možnost vyzkoušet desítky hodin jak v betatestu, tak v ostré "pre-boarding" verzi - své poznatky vám na následujících řádkách předkládám.

 Pirátem nebo obchodníkem?
Nejprve jste postaveni před volbu, za jaký národ hrát. Na výběr jsou tu tři - Britové, Španělé a Francouzi. Není mezi nimi skoro žádný rozdíl, vyjma některých misí. Protipól jim tvoří národ pirátů. Ti jsou svým způsobem speciální, jelikož si nevolí povolání a díky tomu mají některé další výhody (např. možnost zmocnit se poražených lodí nebo větší příležitost k PvP). Asi netřeba říkat, jakou frakci jsem si nakonec vybral. Pokud namítáte, že by piráti ze své podstaty národem být neměli, máte samozřejmě pravdu, koneckonců mě napadlo to samé. Naštěstí je to ve hře vcelku dobře příběhově vysvětleno, a tak jsou rozděleni na dvě skupiny - hodné (k nimž se přidáte i vy) a zlé (kam patří všichni ostatní).

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Již během vývoje bylo jasné, že většina hráčů bude hrát právě za piráty a ostatní frakce tak budou proti nim v nevýhodě (Francouze prakticky nikdo nehraje a Španělů je také žalostně málo). Mimo to na jednom serveru nemůžete mít kvůli PvP postavy různých národů a to je trochu problém, chcete-li vyzkoušet i ostatní možnosti (v Evropě je teď pro každou jazykovou mutaci vyhrazen pouze jeden).

Co se povolání týče, tak ty jsou také tři - námořní důstojník, specializující se na boj a velké válečné lodě, korzár, tedy něco jako pirát s královským glejtem a svobodný obchodník, jenž se řídí neviditelnou rukou trhu a má přístup k pokročilým receptům. Sami si jistě spočítáte, že to dělá dohromady celkem 10 kombinací, což mi připadá velmi málo (zvlášť, když jsou si jednotlivá povolání až na některé námořní dovednosti opravdu velmi podobná). Útěchou budiž alespoň rozdílné lodě a velký výběr skillů.

Pochválit naopak musím spoustu možností při volbě vašeho vzhledu, protože měnit můžete takřka všechno - od vlasů, vousů a klobouku, přes košili, opasek a plášť, až po kalhoty, šperky a boty. K dokonalosti chybí snad jen hák místo ruky a nějaká ta dřevěná noha. Každá věc navíc může svou primární a sekundární barvu. Škoda, že nelze upravovat výšku a tloušťku, jinak je výběr natolik pestrý, že jen přizpůsobováním své postavy jsem strávil dobrou půlhodinu. Trochu zvláštní je snad jen to, že později můžete zajít svůj vzhled kompletně změnit u krejčího, a to včetně obličeje. Nic vás tedy vyloženě nenutí rozšiřovat svůj šatník sbíráním dalšího oblečení.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Kdesi v Karibiku
S vytvořenou postavou jsem se následně vydal do roku 1720, kdy Karibikem cloumal zlatý věk rumu, mořeplavby a černé vlajky se zkříženými hnáty. Po absolvování tutoriálu jsem se vylodil v pirátském městečku Marsh Harbour, severně od Kuby. Svou loď jsem po chvíli hledání našel zakotvenou v místních docích. V závislosti na zvoleném národu se lze objevit ještě ve francouzském Charlesfortu na pobřeží severní Floridy, v anglickém městečku Jenny Bay v Guayaně nebo ve španělském přístavu Vera Cruz v Mexiku. Můj počáteční dojem, než jsem se trochu zorientoval, byl celkem zmatený, neboť v tutoriálu se toho člověk moc nedozví. Další nápověda tu ale nechybí, jen je skrytá v questech, takže se člověk vše dozví až v tu pravou chvíli.

První, čeho si všimnete, je nepřítomnost oblečení, které by ovlivňovalo vaše statistiky. Máte sice levou a pravou ruku na meč a pistoli a tři další obecné sloty, ale to je všechno. Inventář tu naštěstí nechybí, i když jsou v něm věci poněkud netradičně poskládány v řádcích pod sebou. Dělí se na osobní a lodní, protože lodě jdou v PotBS vybavovat také – k dispozici jsou sloty pro plachty, zbraně, trup a pár dalších. Do začátku dostanete jednu funkční loď, ale po chvíli vám bude jasné, že se neobejdete bez nějaké lepší. Nejste-li piráti, budete si ji muset za ušetřené peníze koupit. Jako platidlo ve hře slouží dublony, jichž si postupně nahrabete dostatek na to, abyste mohli hrdě čelit svým nepřátelům a vydat se do velkého, nebezpečného světa...

Zvětšit zdroj: Archiv

 Tajemná mapa
Narozdíl od většiny fantasy MMO dávají autoři přednost reálnějšímu pojetí, a tak žádné mýtické obludy ani nemrtvé nečekejte. Většinou budou vašimi protivníky hlavně lidé, i když nějaké ty duchy a krakeny časem také potkáte. Nejdříve vás budou napadat především podružní piráti a lapkové nepředstavující moc velkou výzvu.

Samotné klubko příběhu se začne rozplétat prostřednictvím první kapitoly někdy okolo 10. úrovně. Vše se točí okolo záhadné mapy ve vašem držení, na kterou si překvapivě dělá zálusk více lidí. Souvisí to i se ztraceným templářským pokladem a s piráty, kteří vám jdou po krku. Postupem času se budete muset vyrovnat s několika nenadálými zvraty a přibudou nové otázky – jak je do všeho zapletená evropská inkvizice a Maltézští rytíři? A co zlotřilí Cortézovy synové? Kde hledat bájné Eldorádo? Příběhovou linii se zkrátka a dobře vyplatí sledovat už jen proto, že patří k tomu lepšímu, co hra nabízí.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Mise přes kopírák
Rozhovory a přijímání questů tu fungují stejně jako v drtivé většině jiných MMORPG, pouze s tím rozdílem, že občas dostanete na výběr jednu z několika odpovědí, které však na výsledné dění nemají naprosto žádný vliv. Běžné úkoly jsou si bohužel většinou velmi podobné a až budete podvacáté plnit quest typu ochraňuj/dones/zajmi/zabij, budete toho mít už minimálně plné zuby; tím spíš, že moc zajímavých textů cestou nepotkáte. Předpokládal jsem, že alespoň za jiné národy bude herní zážitek jiný, ale i tady jsem narazil – přivítaly mě víceméně ty samé mise v bledě modrém, jen s jiným textem a NPC, což významně omezuje znovuhratelnost. Výjimky tu sice jsou, ale je jich žalostně málo a v záplavě průměrnosti se lehce ztratí. Poslední patch to sice trochu změnil, ale stále to není to pravé ořechové.

Zvětšit zdroj: Archiv Téměř veškeré mise se odehrávají v instancích a v tom vidím hlavní problém a slabinu PotBS. Nejen, že vše působí velmi rozkouskovaně, ale především to i zabíjí vzájemnou komunikaci a interakci mezi hráči. Nahrává tomu i fakt, že skupinových questů je opravdu málo - za celou dobu jsem narazil pouze na jeden(!) takový. Ve většině ostatních případech si vystačíte sami a nic vás pak nenutí, abyste se sdružovali do skupin. Možná je to na vyšších úrovních o něco lepší, ale dle reakcí ostatních hráčů bych spíše řekl, že ne. Mise mohou být buď pevninské či námořní (nebo smíšené) a podle toho se liší i typ boje, na který v nich budete spoléhat.

 Boje na souši...
Potyčky, v nichž ovládáte svého hrdinu, fungují standardním způsobem, takže jde hlavně o to použít v pravou chvíli tu pravou schopnost. Přitom je nutné sledovat výši iniciativy, která je potřeba pro různé bojové finty a vhod přijde i rovnováha, což je něco jako obrana (čím vyšší, tím méně útoků na vás projde). Na výběr jsou tři různé styly podle typu zbraně, co využívají - špinavý (šavle), florentský (malé meče a dýky) a šermířský (rapír). Kromě toho můžete ovládat i různé pistole. Skillů je k dispozici spousta, neboť všechna zaměření mají cca deset větví po pěti dovednostech. Body do nich se získávají na sudých úrovní (u těch námořních naopak na těch lichých). Za svou kariéru se jich tedy naučíte maximálně polovinu a z toho vyplývá, že každý bude vynikat v něčem jiném.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Hra má jedno specifikum, co se týče životů - jejich množství je prakticky neměnné, takže je důležité, co váš svěřenec umí. Počítačoví protivníci nejsou nijak chytří a mají vždy jen jeden cíl, přiběhnout k vám co nejblíže a zranit vás. Jejich likvidace proto nepředstavuje žádnou velkou výzvu. Samotné ovládání hrdiny v boji je dosti těžkopádné, mimo jiné i proto, že celá tato složka byla do hry přidána až před rokem, takže se není čemu divit. Na druhou stranu, jako doplněk k mnohem propracovanějšímu boji na moři poslouží dobře.

 ... a na vodě
Námořní boje jsou oproti těm pevninským úplně jiné kafe. Vše probíhá v reálném čase a rozhodujícím prvkem při střetnutí je možnost používat více druhů střeliva. K dispozici jsou dělové koule poškozující buď trup, plachty, zbraně nebo posádku a záleží na tom, zda chcete nepřítele zničit, zpomalit, odzbrojit či ochromit. Také ho můžete zahákovat, následkem čehož nastane potyčka mezi námořníky obou lodí s cílem zabít nepřátelského kapitána. V úvahu je potřeba brát i takové drobnosti, jako je směr větru, vzájemná poloha lodí či pravděpodobnost zásahu a právě strategickým kombinováním nejrůznějších námořních skillů lze leccos ovlivnit.

Obrázek zdroj: Archiv

Střety na vlnách rozbouřeného moře jsou jednoduše podstatou této hry a nezaujmou-li vás, moc věcí navíc už tu nenajdete. V tomto ohledu je PotBS dosti podobné například EVE Online, jejíž fanoušci by si ho právě díky tomu mohli oblíbit. Někteří hráči si sice stěžovali na malou dynamiku a pomalost, ale přece nemůžete po obrovských fregatách chtít, aby se otáčely rychle. Inteligence protivníků je narozdíl od šermířské složky hry celkem ucházející a počítač se vám snaží nic neulehčit. Zkušenosti tu koneckonců také přibývají rychleji. A až budete mít dost lokálních potyček a instancovaných misí, můžete se vydat brázdit rozlehlé moře, které je plné nejen nepřátelských NPC, ale také i ostatních hráčů.

Teprve tady začíná ta pravá zábava. Můžete se plavit od přístavu k přístavu a v každém z nich plnit všemožné úkoly. A svět rozhodně není malý. Jen pro ilustraci, přeplout ho celý tam a zpět zabere asi hodinu skutečného času. Cestou potkáváte plno neutrálních i znepřátelených lodí, které můžete napadnout. K dispozici máte i záchranou světlici, díky níž vám mohou příslušníci vašeho národa přijít na pomoc. Ve více lidech se tak dá zničit i mnohem silnější loď. A pokud hledáte výzvu, můžete okusit PvP.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Systém PvP
Boj hráče proti hráči je v PotBS vyřešen velmi zajímavým způsobem. Přestože se to může zdát na první pohled složité, ve skutečnosti tomu tak není. Nabízejí se dvě možnosti, jak se ho zúčastnit: buď si v libovolném přístavu zapnete PvP příznak, kterým ostatním hráčům umožní na vás kdykoliv zaútočit anebo vplujete do již vytvořené PvP zóny kolem nějakého města. K vytvoření takové oblasti je potřeba rozproudit nepokoje mezi místními obyvateli. Toho lze dosáhnout jednak prostřednictvím misí, dovozem cizího zboží nebo napadáním NPC dané frakce. Opačná strana se samozřejmě může podobným způsobem bránit. Po překročení určité meze se na daném místě aktivuje PvP.

Nemusím asi říkat, že bojechtiví hráči v tu chvíli neváhají ani vteřinu a hned krouží kolem dané oblasti jako supi. Po 24 hodinách lítých bojů na řadu přichází rozhodující bitva 24 vs. 24 (útočící národ vs. bránící se národ), která rozhodne o tom, kdo daný přístav, i s jeho ekonomickými zdroji, získá. Fígl je v tom, že takhle obsazovat jdou téměř všechna města, vyjma těch hlavních. Nedostatek rozptýlení tudíž hořícímu moři nehrozí. Pokud se jedné straně povede obsadit většinu Karibiku, tak zvítězí, získá určité bonusy a následně se všechna města vrátí svým původním vlastníkům.

Boj proti skutečným hráčům je v mnoha ohledech intenzivnější, než proti počítačovému protivníkovi. A když jich proti sobě bojuje rovnou několik, dostávají námořní bitvy úplně jiný rozměr. Celý PvP systém je dobrovolný, a pokud nechcete (a nevplujete do PvP zóny), nikdo na vás sám od sebe zaútočit nemůže. Dohady o tom, zdali je lepší plné PvP anebo čisté PvE se vedou už věky a těžko říct, který typ hry je lepší, každému totiž sedne něco jiného. Osobně si ale myslím, že se s tím autoři vypořádali celkem dobře.


Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Ekonomika téměř skutečná
Herní ekonomika je stejně jako PvP nepovinná a dá se obejít i bez ní. Na druhou stranu je velmi komplexní a bylo by škoda se ošidit o výdělek, který vám může přinést. Její důležitost pramení z toho, že veškeré zboží vyjma základního střeliva se nedá nikde koupit a musí se prostě vyrobit. Pokročilé věci lze získat pouze prostřednictvím aukce. Autoři tak dali hráčům do rukou mocný nástroj, díky němuž mohou zboží v oběhu kontrolovat sami. Každý přístav poskytuje jiné suroviny a tím je podněcováno i výše zmíněné PvP, protože více takových míst logicky znamená větší ekonomický prospěch.

Chcete-li vydělat, musíte umět dobře počítat, jinak se rychle ocitnete ve ztrátě. Celý výrobní proces od počáteční suroviny k finálnímu výrobku zahrnuje mnoho fází a jen stěží si vystačíte sami bez ostatních hráčů. Bez členství v nějakém spolku se nejspíš neobejdete. Klíčem k úspěchu je produkovat takové zboží, jehož poptávka převyšuje nabídku. Samotná výroba probíhá zužitkováním nashromážděné práce, kterou lze využít k výrobě požadované věci. Hotové zboží lze následně prodat obchodníkům ze Starého světa anebo svůj zisk můžete zkusit znásobit a vystavit jej v aukci přístupné ostatním hráčům.

Zvětšit zdroj: Archiv

 Nedotažená grafika
Jako minimální požadavky autoři uvádějí P4 1,5GHz, 512MB RAM a 128MB video kartu, ale nechcete-li se potýkat s neustálým dočítáním dat z harddisku, budete potřebovat alespoň 2GB RAM a 256MB grafickou kartu. Mávnul bych nad tím rukou, protože větší spotřeba paměti je u onlinovek celkem běžná, jenže grafiku PotBS strčí hravě do kapsy i méně náročné singleplayerové hry. Optimalizace kódu herní engine zřejmě teprve čeká. Alespoň, že po stránce stability je všechno v pořádku - hra mi vyloženě spadla za celou dobu jen jednou.

Denní doba jednotlivých měst je pevně stanovena a žádný cyklus dne a noci tu zabudován není. Najdete tu přes 80 přístavů, jenže po chvíli hraní si všimnete, že některé, zvláště ty méně důležité, jsou vyloženě zkopírované a vyskytují se i na dalších místech ve hře. Totéž platí i o ostatních lokacích, ale zřejmě je to daň za rozlehlý svět. Občas mi přišlo, že existuje jen jeden sklad, jedna jeskyně, jedna pláž, jedny doly… ne, variabilitu tu raději nehledejte. Spíše vítězí kvantita nad kvalitou.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

V rozlišení 1280x1024 mi ze začátku přišlo vše dost titěrné a malé, hlavně text a ikonky, ale časem se na to dá zvyknout. Herní lokace nejsou na dnešní dobu nic moc – najdou se sice výjimky (např. Tortuga), ale po většinu času se pohybujete po hranatých cestách a ulicích. Podobně jako v Jade Empire je zde přesně určeno, kam můžete a nemůžete jít, takže jsem měl občas pocit, že se pohybuji jakýmsi koridorem. Dokonce tu nejde plavat a ani skákat, a to mi vadilo možná ještě víc. Nenadálým překážkám, které se vám připletou do cesty, se tak prostě nevyhnete. Pohled kolmo nahoru je enginem také omezen. V porovnání s ostatními dnešními hrami, kde je volný pohyb spíše podporován, si tenhle relativní krok zpět neumím vysvětlit.

 Filmová hudba
Pokaždé, když naběhne menu, vaše uši polapí výtečná hudba ve stylu Pirátů z Karibiku, kterou bych se vůbec nebál označit za filmovou. Jinak převažují hlavně různé variace latinskoamerických rytmů a občasné melodie mi nostalgicky připomínaly sérii Monkey Island. Dokonce jsem se občas přistihl, že si je jen tak pobrukuji. Co se efektů a dalšího ozvučení týče, není to špatné, ale mohlo to být lepší. Zvuky moře, opilecký zpěv, čilý ruch na náměstích, to všechno tu je. U některých akcí mi ale patřičný zvuk chyběl a zaráží mě i to, že vás NPC v úvodu rozhovoru nepočastují nějakou tou vhodnou průpovídkou, která by pomohla rozdmýchat atmosféru.

 Technické drobnosti
Kromě zásadních věcí zmíněných výše se najde i pár maličkostí, které znemožňují vychutnat si rozlehlý pirátský svět naplno. Úplně chybí například pošta, plovoucí texty nad hlavami postav si nezapnete a i globální chat je dost omezený (dost mi chyběl třeba tradiční LFG kanál). Navíc se nevyhnete lagům na místech s větší koncentrací hráčů (i když poslední patch 1.0.44.0 už mnohé zlepšil) a některé servery, zvlášť ten anglický, jsou přeplněné, zatímco jiné zejí prázdnotou. Ne všechny drobnosti jsou ale na překážku a najdou si i takové, co vyloženě potěší, jako je například podpora uživatelského obsahu a jednoduché nastavování obtížnosti misí.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry v galerii

Hra vychází již zítra, 22. ledna, a k zakoupení je na Sony Station nebo za 999 Kč z Xzone. V ceně je standardně 30 dní zdarma a další měsíce přijdou dle oficiálních zpráv na 15 dolarů. Autoři již teď plánují přídavky s novým obsahem a hned první z nich, co má vyjít pár týdnů po vydání, má přidat nové organizovatelné hráčské potyčky a Francouzi dostanou mj. i nové město. Také se prý chystá opakovatelný PvE raid, kde bude více lidí nutností a který zabere klidně i dvě a půl hodiny. Do budoucna je slibována i možnost postavit si svůj vlastní dům, ale znáte to – všechno je zatím jen vzdálená hudba budoucnosti a jen čas ukáže, zda vývojáři svým slibům dostojí.

 Rub nebo líc?
Mé finální pocity před vyřknutím konečného ortelu jsou rozporuplné. Nedá se říct, že by se mi koncept PotBS nelíbil, naopak po většinu času mě hraní bavilo, ale ve výsledku jsem postrádal takový ten pocit, že jsem součástí něčeho většího. To je způsobené nejen přeinstancovaností celého světa, ale také důrazem kladeným na námořní boj. Váš hrdina je tu jednoduše až na druhém místě. Přispívá k tomu i složitost běžné komunikace mezi hráči a spousta dalších faktorů popsaných výše.

Zvětšit zdroj: Archiv Na druhou stranu, právě strategické bitvy lodí, fungující ekonomika a promyšlené PvP jsou velkým lákadlem a nepochybuji, že jim určitá část herního publika podlehne. Pokud se vám pirátská tématika zamlouvá a chtěli byste zkusit něco jiného, než nabízí současné MMORPG světy, můžete dát hře šanci. Ale pozor, Piráti hořícího moře rozhodně nejsou pro každého.



Stáhněte si: Videa, Trailery...

Související články: Novinky...

Michigan
autorovi je 27 let, věnuje se překládání a hry hraje už více jak 12 let;žádný žánr mu není cizí, ale nejraději má ty s dobrým příběhem či pohlcující atmosférou;ve volném čase s oblibou sáhne po fantasy knížce či zajímavém filmu






 
 
Michigan

Nejnovější články