Recenze

Medieval Lords CZ - recenze

Klasické RTS na nás číhají za každým rohem. Když se ale mezi tucty marketingově masírovaných klikacích závodů vecpe nenápadné budování ve středověké Evropě, jako třeba Medieval Lords, je třeba si jej hýčkat.

Zoo Empire CZ - recenze

Máte rádi zvířata? Snili jste v dětství o chovu exotických živočichů? Libujete si v budovatelských strategiích? Dokáže Zoo Empire splnit Vaše sny? To vám napoví tato recenze české verze hry.

Conflict: Vietnam - recenze

Válka je peklo, ale i neskutečně silná prodejní síla, z čehož se opět snaží těžit tato taktická akce. Podařilo se sérii Conflict navrátit lesk ztracený v druhém dílu, nebo jde jen o mlácení už hodně unavené slámy?

Dead Mans Hand - recenze

Dnešní doba sice westernům příliš nepřeje, ale tento žánr nezapře svoje nezaměnitelné kouzlo, které můžete ochutnat poprvé i ve střílečce na Unreal enginu. Podařilo se v ní navodit atmosféru Divokého západu?

Bad Boys II - recenze

Hry vznikající na základě filmové licence nebývají zrovna kvalitním zbožím a podobně jsou na tom i konverze z konzolí. Co se ale stane, když se oba „fenomény“ spojí? To předvádí arkáda podle snímku Mizerové II.

Warlords IV - recenze

Může i v době, která prahne po co nejhezčí grafice, uspět hra, která se věnuje v první řadě hratelnosti a zbytek nechává jaksi stranou? Dnes vycházející fantasy strategie Warlords 4 přesvědčila, že rozhodně ano!

Fire Department - recenze

V originální real-time strategii Fire Department se ujmete velení hasičského sboru, který je povoláván k likvidaci požárů a zachraňování lidských životů. Je taková věrohodná simulace vůbec něčím zábavná?

Age of Wonders: Shadow Magic recenze

Po krachu firmy 3DO stojící za Heroes of Might & Magic mohou fanoušci tahových fantasy strategií oslavovat nového krále - Age of Wonders: Shadow Magic - který posouvá tuto herní sérii k dokonalosti.

Midnight Club II - recenze

Jaké by to bylo, kdyby se prvky Midtown Madness a Grand Theft Auto spojily do jedné hry? Výsledkem jsou ilegální závody Midnight Club II z prostředí nočních velkoměst aneb překvapení tohoto léta.

Grand Prix 4 - recenze

Čtvrtý díl asi nejlepšího simulátoru formulí Grand Prix od legendárního Geoffa Crammonda je konečně tady a jako první hra tohoto druhu nabízí realistické zastávky v boxech společně s výbornou hratelností.

Heroes of Might & Magic IV CZ - recenze

Jak přinést něco nového do čtvrtého dílu Heroes of Might & Magic a současně nenarušit úspěšný koncept těchto tahových strategií? Odpověď najdete v recenzi pocházející z lokalizované verze této hry.

Trains & Trucks Tycoon - recenze

Asi každý hráč dnes již legendárního Transport Tycoonu od Chrise Sawyera si někdy přál převedení této dopravní strategie do 3D grafiky a právě to je hlavní devizou nové hry Trains & Trucks Tycoon.

Shadow Force: Razor Unit - recenze

Důkazem, že i v Rumunsku může vzniknout vcelku ucházející střílečka, je budgetová hra Shadow Force: Razor Unit, v níž se coby člen elitní jednotky vojenského letectva ocitnete na Středním východu.

Anachronox - recenze

Neuvěřitelně rozsáhlé RPG. Poslední ačková hra na Quake 2 enginu. Souboje vykradené z Final Fantasy. To vše je Anachronox.

PGA Tour 2K23 – recenze

Excelentní golf, omáčka pořád nic moc

Xuan Yuan Sword 7 – recenze

Trápení v Číně

Red Dead Redemption II – recenze PC verze

V Rockstaru se rozhodli mi lepení známky na počítačový port jejich loňského westernového veledíla příliš neusnadnit. O tom, jak grandiózní opus se podařilo vytvořit, byly sepsány kilometry textu. Kdyby tudíž bylo s expanzí na novou platformu všechno technicky v pořádku, stačilo by krátce připomenout, proč je Red Dead Redemption II taková pecka, a hotovo. Pravda, než jsem došel na konec, stihlo dorazit několik záplat, kterým se povedlo zahladit největší technický marasmus, ale o úplné dokonalosti se stále hovořit nedá a ovládání na počítačových periferiích za rámeček opravdu nepatří.

Rage 2 – recenze

Je v pořádku, když doutník chutná jako doutník. Stejně tak je v pořádku, když se ve střílečce jenom střílí. Nepotřebujeme vanilkové doutníky a FPS řežby s přes koleno lámaným přesahem do jiných žánrů. Pokud se hra zaměří na jedinou věc, je pak samozřejmě nutné, aby byla zpracovaná bravurně, ale z konceptuálního hlediska to problém není. Něco podobného by bývalo slušelo Rage 2. Jenže ta se bohužel vydala jinou cestou – tvůrci vzali velmi povedenou akci a obalili ji zbytečným, obtěžujícím balastem.

Battletech - recenze

Když jsem Battletech poprvé spustil, těšil jsem se na dokonalou strategicko-taktickou nirvánu. Vždyť kde lépe uplatnit různorodé taktiky než při bitvách obrovských strojů, kde by mělo záležet především na dobrém manévrování a umístění zásahů tak, abyste své nepřátele co nejvíce zničili? Se slzou v oku jsem vzpomínal na MechCommander, kde se konstantní boj proti přesile dal řešit spoustou vhodných manévrů, z každého ukořistěného mecha se člověk neuvěřitelně radoval, a hlavně každý z typů mechů měl své výhody, nevýhody a účel. Battletech sliboval být tím, kdo tuto radost opět přinese v moderních kulisách. Plnění slibu je ale mnohem těžší než letmé odkázání se na minulost.

Where the Water Tastes Like Wine – recenze

„Pověz mi smutný příběh,“ poprosil mě větrem ošlehaný tramp sedící naproti mně u táborového ohně. Kdyby mě požádal před deseti hodinami, nejspíš bych mu neřekl ani slovo, ale během cesty skrz naskrz Spojenými státy třicátých let minulého století jsem se lecčemus přiučil. Za chvíli se tak spolu s jiskrami k hvězdnému nebi vznášela slova popisující děsivé rolníky, kteří pracují ve dne v noci a nikdy nepřestávají zpívat. Z noční tmy jsem utkal obraz kozy s rohy ďábla polehávající vedle spáleného stavení. A to jsem ani nezmínil sám sebe – kostlivce chabě předstírajícího, že je muž. Ne, Where the Water Tastes Like Wine rozhodně není tradiční hra.

Car Mechanic Simulator 2018 - recenze

Hry simulující skutečné pracovní pozice jsou dnes již nedílnou součástí nabídky obchodů, a jejich přítomnost (a leckdy i podivnost) nemůže už nikoho překvapit. Najdeme mezi nimi lepší i horší zástupce, často dokonce katastrofální pokusy malých nezávislých týmů. Série Car Mechanic Simulator naštěstí patří na opačnou stranu spektra do míst, kde se nachází jen pár opravdu povedených simulátorů. Třetí díl s číslovkou 2018 nedělá svému dva roky starému bratříčkovi žádnou ostudu. Aspoň tedy v současné podobě.

Tyranny - recenze

Jak se žije válečníkovi, kterého magická bouře odsoudila k životu uvnitř zbroje, z níž se až do smrti nedostane? Můžete si oblíbit psychopatickou vražedkyni? Kde leží hranice mezi zlem a prostým nezájmem o následky? A jde uprostřed války vůbec posuzovat, co je zlo, a co přirozený vývoj lidské povahy v extrémní situaci? Tvůrci od začátku deklarovali, že v Tyranny můžete hrát „za toho zlého,“ což je pravda. Příběh hry je ale naštěstí mnohem propracovanější a nesází na pouhé „teď vypálíme celou vesnici a budeme se u toho strašně zle smát.“

Shelter 3 – recenze

Zachráníte stádo slonů?

MLB The Show 20 – recenze

MLB The Show 19 byl přelomový ročník slavné baseballové série, loni dost možná ten nejlepší z velké sportovní čtyřky (FIFA, NHL, NBA, MLB). Hra přinesla skokový rozdíl nejen v grafickém zpracování, ale také v hratelnosti nově zaměřené na RPG prvky, jako je vylepšování vlastního hráče nebo celého týmu. Jak na toto úctyhodné dědictví navázal nový ročník?

RAD – recenze mutantské řežby

Studio Double Fine má za sebou řadu nadprůměrných her vystavěných okolo humoru a dobrých nápadů, ale často také pokulhávající hratelnosti – a RAD ze zástupu nijak nevyčnívá. Pokud však nemáte příliš zkušeností s žánrem roguelike a hodláte tento nedostatek napravit, neměli byste tuhle hru minout.

Jim is Moving Out! – recenze české logické hry

Kdo musel někdy v životě podstoupit stěhování, jistě uzná, že se nejedná o aktivitu, kterou by jeden toužil opakovat víckrát, než je nezbytně nutné. Krabice, schody, nábytek v popruzích, prostě peklo. To v české logické hříčce Jim is Moving Out! se s takovou prkotinou, jakou je balení, vůbec nebudete muset zatěžovat. Jim se totiž stěhuje pěkně stylově rovnou i s celou vybavenou místností.

Team Sonic Racing – recenze

S žánrem motokárových arkádových závodů je to jednoduché. Na Switchi máte prozatím definitivního krále žánru Mario Kart 8 Deluxe, tím to začíná a v podstatě i končí. Tu a tam vystrčí růžky někdo jiný, ale na kvality jedné z nejprodávanějších sérií nedosáhne. Dosáhnout se na ni nedaří ani Team Sonic Racing, byť hra zvládá spoustu věcí, včetně té nejdůležitější: zabavení hráče.

Eternity: The Last Unicorn – recenze

Příběh o posledním jednorožci se vývojáři z Void Studios rozhodli prodávat tlačením na staromilství, které podpořili řadou rozporuplných nebo rovnou příšerných mechanismů. Ve výsledku proto jejich RPG působí jako připomenutí, že ani nostalgie už není, co bývala.

Orwell: Ignorance is Strength – recenze

Státem provozovaný Velký bratr se vrací v pokračování simulace slídění příhodně nazvané Orwell. Prvnímu dílu se podařilo šokovat hráče, kteří se octli v roli ne nutně záporné, ani ne nutně kladné. A byl to nevšední zážitek plný morálních dilemat. Dvojka s podtitulem Ignorance is Strength je v podstatě o úplně tom samém. Nutno dodat – bohužel.