Autor: Gef Publikováno: 8.prosince 2004 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Ne všechny budovy jsou samozřejmě přístupné hned z počátku mise, to byste s tím městem byli rychle hotoví. Musíte si je nejdříve zasloužit. A tak začíná klasicky provázaný řetězec, kdy na zprovoznění každého řemesla potřebujete daný počet domů na určité úrovni, a uspokojit potřeby obyvatel daného typu domů můžete naopak jen za pomoci budov, které lze stavět až po zprovoznění určitého řemesla. A aby se vám z toho nezamotala hlava, vymysleli si na vás autoři ještě propracovaný systém zemědělství. Obstarat obyvatelům několika chaloupek něco příjemného do žaludku zpočátku v klidu zvládne rybář a ohrada s několika ovcemi. Jak se ale stěhují další lidé a vylepšují si nuzné chatrče až na měšťanské domy, musíte použít veškerý svůj zemědělský um, abyste pro všechny ty nenažrance měli neustále nějaké jídlo. Nestačí jen chaoticky po nabízeném prostoru poházet pole s obilím a myslet si, že je vystaráno. Každou z několika plodin i hospodářských zvířat může nenadále postihnout slabá chvilka, která trochu poupraví objem výsledné sklizně. Samozřejmě ne zrovna příjemným způsobem. Nemoc šílených krav sice ve středověku neznali, ale všechno ostatní snad ano. Prasečí mor, slepičí chřipka, sucho či bouře bezohledně devastující úrodu jsou tu na návštěvě častěji než loupeživé výpravy vašich nenechavých sousedů. Nezbývá tedy, než mít co nejpestřejší skladbu produkce potravin, aby daná katastrofa pokaždé zasáhla co nejmenší část výroby. Tím to ale rozhodně nekončí. Lány, sady a vinice je potřeba hnojit, a tak se vyplácí mít v blízkosti alespoň pár v tomto směru velmi výkonných kravek. Je také rozumné stavět pole v dosahu potoků. Ne že by snad romantické zurčení průzračné kapaliny dělalo pšenici nějak výrazně dobře, ale u proudící vody můžete postavit vodní mlýn. A mouky je z jednoho pole více než celého zrna. Alespoň podle téhle hry. Svéhlaví válečníci Až se do sytosti nabažíte starostí velkostatkáře, měli byste konečně začít i s tím, proč jste sem vlastně přišli, tedy ukazovat svou moc i jinak než rozumem. Poté, co si naverbujete dostatečnou armádu, která vás kromě hromady zlata bude stát ještě větší hromadu jídla, a vyšlete ji do boje, přestanou vás najednou vojáčci poslouchat. Ono by to mohlo fungovat skvěle. Určovat pouze rozmístění armád a obléhacích strojů na cizím území a zbytek nechat jen na vašich velitelích, vyžaduje rozhodně více strategického přemýšlení a i lépe odpovídá skutečnosti než manuální postrkování všech vojáků v každém okamžiku boje. Je tu ovšem hned několik háčků. Ten hlavní je, že nemůžete zadat cíl útoku, a tak všichni sebevrazi v nablýskaných zbrojích běží nejkratší cestou k hlavní pevnosti. Nezajímá je, že by cestou třeba mohli vypálit zemědělské usedlosti, a město za obrovskými hradbami tak jednoduše vyhladovět. O tom, že by si nejprve měli vyčistit předsunuté věže, a teprve pak zaútočit na to, co leží za nimi, ani nemluvě. Asi ti mamlasové myslí, že obránci na věžích nebudou srabácky střílet na nic, co se jim zrovna upřeně nedívá do očí. Hra také vůbec nepočítá s postupným obsazováním nepřátelského území. Prostě musíte jen zničit hlavní pevnost, všechno ostatní je vedlejší. U států s desetitisíci obyvateli roztroušenými do několika měst po polovině mapy se mi tento způsob boje zdá být poněkud nešťastným. Druhým neduhem (tentokrát vcelku legračním) je, že nemůžete své akce načasovat. Co na tom, že jste si přivlekli děla, katapulty a trebušety přímo pod okna nepřátelského hradu. Vaši nedočkaví vojáci na nic nečekají a vrhají se proti hradbám ve chvíli, kdy kanonýři ještě ani nestihli nabít na první salvu. A pak se diví, že hlavou zeď neprorazí... Opevňovací orgie Z výše řečeného vyplývá, že by bylo záhodno se dobře opevnit. A Medieval Lords jsou v tomto ohledu přímo budovatelským rájem. K dispozici máte několik druhů hradeb (od palisád po zastřešená monstra s masivními ochozy), věží i bytelných pevností. Hlavní předností téhle hry je ale zdejší terén. Stavět hradby je totiž možné téměř všude. Můžete tak přehradit průsmyk nebo na skále nad brodem postavit hrad a pak se jen dívat, jak si vaši lučištníci dělají z desetinásobné převahy nepřítele zábavnou střelnici. Ke slovu se tak dostává volba vhodné lokality pro každou novou vesnici. Panáčkové totiž vykazují jistý stupeň lenosti a rozhodně vám každé ráno z domova nebudou cupitat až na to zatracené pole na opačném konci mapy. Na druhou stranu mít pod okny hlučné řemeslnické dílny a nepříliš libě vonící ohradu s dobytkem není nic pro vytříbený vkus noblesních měšťanů. Konečně jsme se tedy dočkali strategie, kdy je zapotřebí založit kromě honosného města i několik vedlejších sídel a výrobních vesniček. A jelikož je opevnění drahá věc, budete hodně přemýšlet nad tím, jak nejlépe využít přítomnosti nedostupných skal a bezpečného mořského pobřeží (kromě úplatných Vikingů tady žádní vojáci neumějí plavat). Budget všude, kam se podíváš Téhle hře na jedné straně koukají dobré nápady z očí a na straně druhé sláma z bot. Starost o měšťany je sice zábavná, ale zdaleka se nejedná o tak propracovaný systém vzájemných vztahů budov jako třeba v sérii od Impressions Games (Caesar, Pharaoh…) nebo v německém Anno 1503. Pěstitele plodin vůbec nezajímá, kolik máte krav – v Medieval Lords dokáže jedna stračena pohnojit 100 hektarů orné půdy. Dnešní agronom by zaplesal. Stejně tak nikoho nezajímá, že zvyšovat produkci obilí větrným mlýnem ve chvíli, kdy už vám ji vylepšuje mlýn vodní, je naprostý nesmysl. A o inteligenci nepřátel raději pomlčet, je to s nimi úplně stejné jako s vašimi vojáky – hlavy nosí na krcích jen proto, aby měli čím vrážet do zdi. Značnou měrou tak znehodnocují strategické snažení s umisťováním vašich hradeb – chodí si pro nakládačku stále stejnou, dobře prošlápnutou cestičkou. Ještěže je v každé misi hned několik protivníků a každý si na vaše území leze z jiného směru. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Podobné to je s technickým zpracováním. Příjemnou hudbu doplňuje líbivá grafika, kterou však degraduje svévolná kamera, jejímž jediným smyslem bytí je utajovat většinu krás zdejší krajiny. Je to trochu škoda, protože tolik dobrých nápadů ponechaných v půli cesty v jedné hře jen tak neuvidíte. Doufejme, že někdo brzy přijde z druhým dílem, kde bude fungovat vše, jak má, a která nám poskytne víc než jen 30 hodin herního času v pouhých osmi misích. Česká lokalizace Ač české titulky zdaleka nejsou dokonalé – tu chybí čárka, tu přebývá překlep, tu se sdělení nevejde do odstavce a nespoutáno přetéká, kam se mu zachce - US Action tentokrát příjemně překvapili. Minimum faktických chyb (i když „corn“ přeložit v Evropě 11. století jako kukuřici vyžaduje opravdu inovativní přístup k historickým reáliím. Nájezdům ozbrojenců v doprovodu katapultů, trebušet a balist říkat „koupě území“ zase velký smysl pro diplomatické mlžení) a vcelku přijatelný sloh ve většině textů nebývalo u téhle firmy vždycky standardem. Dokonce se celá hra obešla bez tolik oblíbeného „by jsme“! Ještě tak očividně nesympatizovat s anglofonním psaním číslovek – přestože jsem měla rozhodně více než osm a půl měšťanů, nějak se mi pořád nechtěl zaškrtávat požadavek na „8,000 obyvatel“ - a časem se snad i u US Action dočkáme situace, kdy nebohým recenzentům nezbude, než kritizovat absenci jediné čárky v celém překladu či diskutabilní použití slangových výrazů. Už aby to bylo. Stáhněte si: Demo, Trailery... Související články: Novinky, Stronghold recenze |
Gef | |
autorce je 28 let, pracuje jako redaktorka populárně vědeckého časopisu a z her na ní mají smůlu hlavně strategie a RPG |