zdroj: tisková zpráva Patrně nikdo netušil, že když byl John Romero - herní celebrita a spoluautor legendárních her Wolfenstein 3D, Doom 1 a 2, Heretic, Hexen a Quake - vyhozen pro nízké pracovní nasazení ze studia id Software (jehož byl paradoxně spoluzakladatelem) a zakládal společnost ION Storm, do které následně z firem id Software a 3D Realms odešla řada špičkových programátorů a designérů, budou výsledkem pouze dva kvalitní tituly a žádný z nich nevznikne Romerovým přičiněním. Přestože Romero si se vznikem studia vytkl za cíl svým projektem Daikatana redefinovat hranice stagnujícího žánru 3D akčních her, povedlo se to nakonec nikoli Romerovi, ale geniálnímu designéru Warrenu Spectorovi (Ultima Underworld 1 a 2, System Shock a Thief) jeho titulem Deus Ex, který se ve všech směrech vyrovnal kultovnímu kyberpunkovému hororu System Shock a stal se dosud jediným komerčně úspěšným projektem ION Storm.

Druhým adeptem na zápis do síně slávy je právě vycházející adventure/RPG Anachronox, jehož vývoj se prolíná celou pochmurnou historií firmy. Původním datem vydání bylo třetí čtvrtletí roku 1998, které bylo následně posunuto na počátek roku 1999 a poté ještě několikrát, takže nakonec Anachronox vychází v polovině roku 2001. Narozdíl od Daikatany však tentokráte trpělivost přinesla své ovoce.

• Inspirace ve Final Fantasy
Pokud bych měl Anachronox přirovnat k nějaké již existující počítačové hře, byla by to patrně série Final Fantasy - jež mě počínaje osmým dílem přestala zajímat - kterou se autoři Anachronoxu nechali do ZNAČNÉ míry inspirovat. Přehlédneme-li do podrobností ukradený systém soubojů a inventáře, nemůže nám uniknout neuvěřitelná délka Anachronoxu. Je to svět až po okraj naplněný desítkami a stovkami neherních charakterů (s nimiž můžete hovořit) a desítkami a stovkami rozsáhlých lokací (jež můžete prohledávat).

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Ze všech těchto ingrediencí byl uvařen návykový lektvar na způsob Pangalaktického megacloumáku, který dopijete do poslední kapky. Jen temní hrdinové už zřejmě nejsou v kurzu a tak zde namísto schizofrenika/ex-vojáka Clouda Strifa máte alkoholika/ex-detektiva Sylvestra „Sly“ Bootse, který se právě nechal zmlátit vymahačem dlužného nájemného a následně byl vyhozen z okna vlastní kanceláře, která však již delší dobu pouze supluje příruční sklad alkoholu. Pod oknem se naštěstí nachází bar Rowdy’s, takže můžete pokračovat ve své oblíbené každodenní činnosti - totiž opíjení se do bezvědomí. Avšak „sekera“ v baru roste a také vymahači dluhů již příště nebudou tak milí, takže je třeba poohlédnout se po nějaké práci, díky níž se nakonec (nutno podotknout nedobrovolně) stanete zachráncem vesmíru.

• Záchodky pro muže, ženy a ostatní
zdroj: tisková zpráva Podstatu světa Anachronoxu nejlépe pochopíte při návštěvě toalet v jednom podniku lehčích mravů, který se nachází v Red Light District (tj. Čtvrť červených luceren) v oficiálně neexistujícím podzemí oficiálně existující vesmírné stanice Sender Station. Jsou rozdělené na „Muži“, „Ženy“ a „Ostatní“ (tj. „Another“) s výmluvným obrázkem jakéhosi zeleného čehosi na vstupních dveřích. Na své cestě se dostanete na množství planet, které jsou zpracovány ve 3D a rozděleny do rozlehlých lokací s obchody, hotely a více či méně podivnými obyvateli. Například Anachronox je kyberpunková vize z pera Philipa K. Dicka (Do Android’s Dream of Electric Sheep) s nebem zahaleným do smogu a svůdně poblikávajícími neony na prázdných ulicích, Democratus je Mekkou byrokracie, kde se obyvatelé musí pod trestem smrti účastnit nejrůznějších referend, či „Ocelové město“ Hephaestus, jež stojí na železných pilířích, které obtéká žhnoucí láva.

Mezi planetami cestujete částečně dobrovolně, částečně taženi příběhem a obyčejně něco nebo někoho hledáte. Aby Anachronox nesklouzával do stereotypů, nastupují občasné akční mezihry, z nichž jednu jsem hrál přibližně dvacetkrát, protože na předchozích devatenáct pokusů jsem nepochopil systém ovládání. Vyjma toho se po celém světě nachází tzv. Collectibles (tj. sbíratelné předměty), které můžete proměňovat v peníze apod.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Sranda musí být
Ani si vlastně nevzpomínám, kdy jsem si naposledy zahrál nějaký horor (můj oblíbený žánr) - zdá se, že temné a depresivní počítačové hry nejsou v distribučních společnostech příliš vítány, protože publikum se chce bavit. Poplatný tomuto trendu je i zpočátku vážně vypadající Anachronox, ve kterém postupně stále přibývá komických situací. Je pravda, že do tíživé atmosféry první planety se příliš nehodí - konečně vaše předchůdkyně leží v místním levném hotelu bez jedné ruky a jedné nohy a pokouší se zahnat bolest alkoholem, ale postupně autoři celý příběh značně odlehčí, takže ani po zničení planety Sunder zaručeně nepropadnete panice.

Situačního humoru je v Anachronoxu skutečně požehnaně. Třeba na nástupišti meziplanetárních letů potkáte skupinu The Meatles (Jawnn, Pawl, Ree’ngo a Jorj), na Democratusu zase zažijete sex robotů skrze datové porty (to když se váš droid PAL-18 pokouší získat informace od kybernetické sekretářky asistenta jednoho místního politika - a daří se mu). Za návštěvu stojí rovněž „peepshow“ v již zmíněném Red Light District. Její majitel má pouze tři pravidla - neosahávat striptérky, nerozepínat si v průběhu představení zip u kalhot a po odchodu po vás nesmí zbýt nic vlhkého na dělicím skle. Největším zdrojem obveselení a absurdních situací se však většinou stávají vaši vlastní společníci.

• Herní charaktery
zdroj: tisková zpráva V průběhu hry se k vám přidá ještě šest dalších charakterů. Za zmínku stojí kupříkladu váš hyperaktivní robot PAL-18, který si po načerpání databáze všech vědeckých informací ve Science Museum (tj. Muzeum vědy) uvědomí sám sebe a začne se dožadovat rovnocenného zacházení (na způsob Number 5 is Alive!) nebo kupříkladu Paco „El Puńo“ Estrella, který oblečen do své černo-červené pláštěnky nápadně připomíná Supermana a jeho domovská planeta Krapton nápadně připomíná Supermanův Krypton. Vaší hlavní postavě je sympatický zejména skutečností, že se jedná o alkoholika/ex-superhrdinu. Bizarně poté vyhlíží charakter Democratus, který je vaším darem od stejnojmenné planety za její záchranu a ve skutečnosti se jedná o zmenšený model této planety (který navíc má sklon k byrokracii a trpí rozštěpením osobnosti, protože je jeho jednání řízeno demokraticky ustavenou komisí).

Občas se k vám někdo velmi diskrétně přitočí a zeptá se: „…a mimochodem, kde jste vzali tu planetu, co je za vámi?“ Souběžně můžete mít jen tři postavy a ostatní tak na vás čekají v baru Lounge of Commerce v galaktickém přístavu. Každý charakter má navíc jednu unikátní vlastnost, která funguje jako minihra a jíž používáte k řešení logických problému. Kupříkladu stařec Grumpos má schopnost kohokoli „ukecat“ (doslova - desítkami stran textu!) apod.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Systém soubojů
Jak již bylo v úvodu předesláno, systém soubojů je do podrobností ukradený z Final Fantasy - jedinou změnou oproti původnímu konceptu je fakt, že všechny nepřátele vidíte již z dálky a můžete se na ně předem připravit (ve Final Fantasy byl nekonečný počet náhodně se generujících soubojů). Jakmile dorazíte na místo boje, čekáte, až jednotlivým charakterům doběhne „teploměr“ s časovým limitem a následně můžete útočit. K dispozici máte jednak hrubou sílu (tj. zbraň, kterou právě držíte v ruce - každý charakter bojuje specifickými zbraněmi), dále se můžete nějakým způsobem pohnout (zbraně v Anachronoxu obsažené se dělí „na blízko“ a „na dálku“, takže například pro úder holí se musíte dostat do bezprostřední blízkosti protivníka), nebo použít energii MysTech - která se proplétá celým příběhem a funguje na principu energie mana, tj. dovoluje vám omezeným způsobem kouzlit.

zdroj: tisková zpráva Poslední možností je provedení nějakého speciálního úderu, pro nějž však musíte mít v příznivé konstalaci některé ukazatele. Výhodou je, že můžete v průběhu boje stisknout tlačítko a v kliku si naplánovat taktiku. (Zajímavá je nutnost vyváření štítů a „many“.) Nepřátel je velké množství - od obyčejných až po vyloženě divné, jako kupříkladu desperátní kusy vodovodního potrubí, které se povalují ve stokách.

• Skvělé animace a spousta chyb
Technické zpracování je pravděpodobně ta nejpodivnější věc na celém Anachronoxu. Na jednu stranu jsou zde EXCELENTNĚ zrežírované a sestříhané animace a perfektní náhledy kamer - obojí na hranici technických možností zkostnatělého enginu Quake 2. Na stranu druhou jste neustále obtěžováni školáckými technickými potížemi. Hned po instalaci hry nastoupily problémy se zvukem (na standardním Sound Blaster Live!) - zřejmě díky jakési podivné automatické konfiguraci IRQ, se kterou nikdy žádná počítačová hra problémy neměla. Vše nakonec po rozsáhlé reinstalaci různých ovladačů a součástí systému vyřešil až softwarový router IRQ Miniport.

Následovaly problémy s grafickou kartou (na standardním GeForce2 MX 400), které se projevovaly jednak občasným propadáváním postavy do „zeleného prázdna“ mimo architekturu (skvělou architekturu!) úrovní a programátorskými chybami (prokazatelně mrtvá mrtvola ve stokách podle nálady občas leží a občas stojí, zeď vyhozenou do povětří zkratem kabeláže lze stejným způsobem uvést do původního stavu apod.). Nejhorší částí celého Anachronoxu je neoptimalizovaný datový soubor, který je příčinou neúměrně dlouhého nahrávání každé lokace a jež dokáže během natahování spadnout asi šesti či sedmi originálními způsoby („bluescreen“, chyba porušení ochrany apod.) - něco z toho by měl opravit bleskově vydaný patch.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

I téměř tři roky po prvním ohlášeném datu vydání je Anachronox špičkovým herním eposem, který má řadu nepopiratelných kladů: je OBROVSKÝ (po 20 hodinách čistého času jsem neměl ještě ani všechny postavy), má vynikající příběh, který je podpořen řemeslně dobře zvládnutými animacemi a stovkami stran skvěle napsaných dialogů a obsahuje jeden z nejpestřejších a nejbarevnějších světů, které kdy byly pro počítačovou hru vytvořeny a jež se téměř mohou měřit kupříkladu se špičkovou pohádkovou adventure The Longest Journey.
zdroj: tisková zpráva
Škoda jen, že pokračování se zřejmě nedočkáme, protože na dveřích luxusních kanceláří v 54. patře jednoho mrakodrapu v Dallasu již nyní visí cedule „Zavřeno“. John Romero - který byl ze studia po neúspěchu Daikatany vyhozen - totiž z ION Storm udělal černou díru na peníze distribučního giganta Eidos Interactive, který má díky tomu nyní sám finanční obtíže.