Polda 6 - recenze
Zatímco některé české série se v průběhu času hodně změnily, Polda 6 (Detective Hayseed – Hollywood na Steamu) je v jádru stejná hra, jako předešlé díly. Jedná se o klasickou point and click adventuru, která je založená na silně poťouchlém humoru ve stylu Blbý a blbější nebo jeho české alternativy Kameňák, případně Jáchyme, hoď ho do stroje.
Project Highrise - recenze
Tvůrci ze studia SomaSim mají na kontě budovatelskou strategii 1849 a na Project Highrise je znát, že mají s vývojem hry v uvedeném žánru předchozí zkušenost – hra se od začátku chová přesně tak, jak člověk od budovatelské strategie očekává. Snadno tak do hry proniknete, užijete si hodiny zábavy při stavění vlastního mrakodrapu a zároveň budete stále objevovat nové prvky a nacházet větší výzvy. Ve spojení s přehledným uživatelským rozhraním jde o solidní základ pro dobrou budovatelskou strategii.
Mantis Burn Racing - recenze
Sláva Amigy je dávno pryč. Naštěstí ale přežilo kouzlo her, které byly pro tuto kdysi opěvovanou počítačovou platformu tolik typické. Jejich nápad, svižnost a chytlavost bude u hráčů v kurzu asi navždy, a proto může uspět každá nová hra, která se jimi inspiruje. Tak jako Mantis Burn Racing, která ve velkém stylu oživila klasický závodní hit Super Cars. Souboje smrsknuté do světa „matchboxových angličáků“ jsou stejně návykové jako kdysi, parádní hře kazí útok na vyšší hodnocení jen horší optimalizace a pozvolný nástup stereotypu.
Dog Sled Saga - recenze
Svět má řadu problémů a chyb. Třeba tragický nedostatek dostihových her s psími spřeženími. Jen se přiznejte, že v hloubi duše vás vždy pálila touha po pořádné hafající zábavě na sněhu. Ne? Ale no tak. Tady jste mezi svými. Řekněte to nahlas. Uleví se vám. Aby to bylo jednodušší, zkusíme to všichni společně, ano? Tři, dva, jedna... Bez simulace mašérství není můj život kompletní! To je úleva, že? A dvojnásobná, až zjistíte, že Dog Sled Saga od studia Trichotomy není vůbec špatná hra, právě naopak.
Battlefield 1 - recenze PC verze
První světová válka je ve hrách, pohříchu, opomíjená. Snad kvůli mylné představě, že šlo jen o válku zákopovou - tedy plazení se bahnem skrz ostnaté dráty pod palbou kulometného hnízda, to vše jen s vidinou pěti minut života nebo hrdinského obsazení další bahnité díry v zemi. V době sci-fi stříleček a zahlcení moderními konflikty se do prvního globálního konfliktu pustili tvůrci z DICE v Battlefield 1. A světe div se, zadařilo se!
Death Road to Canada - recenze
Víte, co zavinilo největší počet dopravních nehod ve Švédsku? Los. Zkuste si pak takové nebezpečné zvíře představit třeba ve Spojených státech, které jsou sice zmítané zombie apokalypsou, ale stále jde o zemi neomezených možností. Máte? Skvěle. A teď si představte, že takový poraněný los nezemře vaší rukou podle představ, ale v posledním záchvěvu života se rozhodne vzít všechny (před zombíky prchající) nebožáky s sebou na onen svět. Přežil jediný a do Kanady pořád daleko. Kruté.
WRC 6 - recenze
Jestli toužíte po něčem lepším než je Dirt Rally, hledejte dál. WRC 6 je sice důstojný, ale nikoliv vyrovnaný soupeř. Přestože tvůrci z Kylotonn Games adresovali řadu připomínek od hráčů na konto předchozího dílu, na víc než lehce nadprůměrnou rallye hru to nestačí. Lepší jízdní model a zajímavější tratě nezakryjí, že WRC 6 pořád chybí atmosféra, pestřejší obsah a charakter.
Shadow Warrior 2 - recenze
Čistokrevné akce z pohledu první osoby bývaly žánrem, od kterého jste s určitou jistotou mohli očekávat posouvání designových i technologických hranic. Podařilo se to hrám jako Doom, Quake, Unreal či oběma dílům Half-Life. V posledních letech je však počet vycházejících nepřikrášlených řežeb minimální. Proto se nešlo ubránit jistému smutku, když vyšlo najevo, že druhý díl hry od polského studia Flying Wild Hog, která v roce 2013 zasáhla fanoušky tradičních FPS jako blesk z čistého nebe, svou žánrovou vyhraněnost opouští. Stížnosti nicméně nejsou namístě - Shadow Warrior 2 už sice není čistokrevná střílečka, ale hra je to stále skvělá.
Halcyon 6: Starbase Commander – recenze
Žijeme v úžasné době! Po dekádách plánování jsou virtuální helmy konečně dostupnou realitou, davy lidí po ulicích honí Pokémony a šest lidí z Massive Damage, Inc. vytvořilo hru, o níž sním od roku 1998 – kosmickou variaci na staré díly. Mé nadšení proto bude v recenzi Halcyon 6, mixu strategie, RPG a startrekovského sci-fi, evidentní. Splněné sny ale vždycky trochu zavání nočními můrami. Co se tedy v Halcyon 6 vyvedlo, a co už méně?
How to Survive 2 - recenze
How to Survive 2 je, stejně jako první díl, mix diablovky a survivalu, který můžete hrát online i v lokální kooperaci až ve čtyřech hráčích. Na hru se koukáte z izometrického pohledu, přičemž k pohybu a dalším úkonům používáte směrové šipky a další obvyklé klávesy a myš. Jednoduchý soubojový systém, kdy klikáním rozdělujete rány a k tomu v případě potřeby pobíháte, aby vás zombie neodřízly od cíle vaší cesty, je doplněný ještě craftováním. A právě v něm nabízí dvojka oproti jedničce největší změny.
Syndrome - recenze
Kvalitních survival hororů není nikdy dost. Bohužel, zrovna Syndrome jejich řady nerozšíří. Což o to, děsit umí mistrovsky, jenomže na všech frontách. Temnou atmosféru na prokleté vesmírné lodi kazí špatné technické zpracování, odpudivý level design a mizerná AI. Hledáte-li alternativu k Dead Space, System Shock či Soma, berte dílo od studia Camel 101 s velkou opatrností.
Sonic Boom: Fire & Ice - recenze
Modrý ježek Sonic se prohání nadzvukovou rychlostí ve vzpomínkách mnoha zapřisáhlých fanoušků plošinovek. Poslední tituly mu ovšem nejlepší reklamu nedělají. Sympatický bodlináč tak smutně kouká a čeká na nějaké šikovné tvůrce, kteří mu opět dají šanci zazářit ve slušné hře, kde nebude plnit jen roli maskota. Právě hopsačka Sonic Boom: Fire & Ice pro 3DS slibovala, že tuhle šanci ježkovi nabídne. Odpovědět na otázku, jestli svůj slib splnila, však není jednoduché.
Mafia III - recenze PC verze
Pokud jste posledních minimálně několik týdnů nestrávili na pustém ostrově, nesnažili se otevřít okno do vlastní duše na náhorní plošině v Tibetu, nebo se právě nevrátili z misijní činnosti v Africe, pravděpodobně víte, že třetí Mafie nemá, krom názvu, žánru a několika postav, s původními dvěma hrami v podstatě nic společného. Odehrává se na konci šedesátých let minulého století ve fiktivním městě na jihu Spojených států a hlavním hrdinou není kloboukem ozdobený elegán, ale lehce psychotický mládenec Lincoln Clay.
Gears of War 4 - recenze
Popravdě řečeno jsem se Gears of War 4 bál. Kromě toho, že jsem měl po páté vstoupit do stejné řeky, mi přišlo, že je celý herní systém zastaralý. „Schovej se za bednu, všechno vystřílej, přesuň se dál, schovej se za kamenný kvádr, všechny vystřílej, přesuň se dál...“ Kdysi vlajková loď Xbox 360 s tímto systémem v současné generaci stříleček opravdu připomíná dinosaura. Ale takového, který dokázal oklamat evoluci, a nabízí kvalitní zábavu ve dvou zcela rovnocenných složkách – kampani a multiplayeru.
Severed - recenze
Jestli Severed něco nezapře, pak je to rukopis svých tvůrců. Studio DrinkBox má na svědomí výbornou akční skákačku Guacamelee! a v případě Severed znovu dokázalo přijít s obrazem originálního světa, který se po vizuální stránce zakousne do paměti, je silně bizarní, současně ale nádherný a až do úplného konce tajuplný. Tenhle novodobý dungeon crawler ostatně udivoval svým vzhledem už na displeji PS Vita a nedávný přesun na mobilní platformy mu na atraktivitě neubral. Zato však na povrch vyplavaly nedodělky v oblasti herní náplně, na mobilech a tabletech snáze pozorovatelné. Vinou toho se cesta napříč hrou bohužel stává o něco všednější záležitostí.
Pavilion - recenze
Nezávislé hry přímo vybízí k experimentům. Přestože řada z nich skončí fiaskem, geniální špička ledovce za tento druh tvorby jistě stojí. Zrovna Pavilion je jedna z těch her, na které se v dobrém slova smyslu nezapomíná. Logická plošinovka láká unikátní herní mechanikou, avantgardním prostředím a její soundtrack se hodí dokonce i k relaxaci. Ačkoliv první ze dvou naplánovaných epizod skončí příliš brzy, i tak dokáže Pavilion okouzlit.
Tahira: Echoes of the Astral Empire - recenze
Nemůžu se zbavit dojmu, že po úspěchu série Banner Saga se s kreslenými taktickými tahovkami roztrhl pytel. Některé se z úspěchu snaží těžit víc a kopírují i severskou tematiku, jiné na to jdou víc po svém. Tahira: Echoes of the Astral Empire si mě získala zasazením děje do netradičního prostředí postapokalyptického světa, který znovu prožívá temný středověk. Pak ale přišlo zklamání ze hry samotné…
Blood Alloy: Reborn - recenze
Existují hry nabité možnostmi, až oči přecházejí. Jiné projekty se zase specializují na určitý aspekt hratelnosti, který vyzdvihují, a staví na něm své mechaniky. Někdy ale narazíte na počin, který toho nabízí tak málo, že by jako sůl potřeboval ještě několik měsíců v inkubátoru a každodenní transfuze obsahu, aby ho bylo možné nazývat hrou. Bohužel je to případ Blood Alloy: Reborn od studia Suppressive Fire Games.
![Event[0] - recenze](https://im.tiscali.cz/games/2016/07/13/660432-event-0-base_16x9.jpg.720?1588280396.0)
Event[0] - recenze
Napříč videoherními dějinami jsme se setkali s řadou charismatických umělých inteligencí, proti kterým jsme bojovali nebo jsme se jim naopak snažili pomoct, ať už byl jejich cíl jakýkoliv. Osobně jsem se nezřídka přistihl s myšlenkou, že bych si rád pokecal například s GLaDOS o jejím pohledu na lidskou rasu a případně přizval do multichatu podobně naladěnou, i když značně šílenější Shodan. Jenže interaktivní komunikace se strojem je věc značně komplikovaná a ne každý má odvahu zabudovat ji do své hry. Vývojáři z Ocelot Society v sobě však našli dostatek kuráže k tomu, aby okolo interakce s AI postavili rovnou celou adventuru Event[0] – a povedlo se.
The Curious Expedition - recenze
Možná víte, že Marie Curie získala dvě Nobelovky, ale věděli jste taky, že jen o prsa prohrála s Charlesem Darwinem svůj souboj o nejvěhlasnějšího světového dobrodruha? Plejáda zlatých sošek, drakohamů a slonoviny, které vozila ze svých objevitelských cest, stačila na H. P. Lovecrafta i další osobnosti, ale jen ten proklatý Darwin toho nabral víc. Inu, nejsilnější přežije a vyhraje.
