Rimworld je velice úspěšná budovatelská survival strategie o partičce lidí snažících se přežít na mimozemské planetě v útrobách skály. A Meeple Station je zase budovatelská survival strategie o partičce kosmonautů snažících se přežít v hloubi vesmíru. Namísto skalního komplexu budujete novou vesmírnou stanici, o které se jednoho dne budou pět ódy, pokud se tedy postaráte o její první nájemníky, kteří mají potřeb až hanba.

Ti mimozemšťani si prostě nedají pokoj! Pět let po vítězném konci druhého XCOMu se toho na Zemi hodně změnilo. Zlotřilým Overlordům jste sice nakopali zadky a vypakovali je zpátky do dálné galaxie, čímž se započala nová éra, kde lidé spolu s hybridy a některými hodnými emzáky budují novou civilizaci hezky v pospolitosti, ne všem se ale tenhle nabytý klid a mír zamlouvá. Ve stínech tak tiše bují další hrozba a jen na vás a vaší Chimera Squad, abyste jí zatnuli tipec hned v zárodku.

O fenoménu třetích Heroes psal nedávno Láďa Loukota a není jediný, kdo si této nesmrtelné klasiky všímá. V poslední době se například do hraní ponořil populární streamer, youtuber a profesionální hráč StarCraftu Day9, který se k této hře dostal vůbec poprvé ve své kariéře a bylo kouzelné sledovat, jak se mu v Erathii daří. Vlastně jsem mu dost záviděl, protože podnikat cestu mezi pekelníky, nemrtvé, barbary a čaroděje poprvé je nezaměnitelná zkušenost. Co tedy dělat, když chce člověk objevovat poprvé znovu, ale „ještě jeden tah“ zažil tolikrát, že už to ani není vtipné?

Loňská hororová adventura Man of Medan z antologie The Dark Pictures letos v létě dostane nepřímé pokračování Little Hope. I když spolu obě hry příběhově nijak nesouvisejí, spojuje je téma vycházející z ikonických knižních a filmových hororů, které zároveň parodují i uctívají. V Little Hope se loď duchů změnila v americké městečko plné strachu z čarodějnic, ustrašení studentíci ovšem zůstávají.

Loňský Resident Evil 2 patří k nejlepším herním předělávkám vůbec, letošní Resident Evil 3 zas tak skvostný nebyl. A právě trojkou měly remaky hororové série zase na pár let skončit, alespoň tomu nasvědčovaly předchozí zprávy. Co ovšem platilo před pár týdny, už dneska zase není pravda. Studio M-Two z Ósaky, které se podílelo na aktuální trojce, by totiž mělo momentálně předělávat také čtyřku.

Z Terrarie se rychle stal fenomén, asi proto, že „2D Minecraft“ vyšel v době, kdy trh ještě nebyl přesycený pixelartem a survival s craftingem působily svěže. Dnes jsme na hry podobné Terrarii zvyklí, přesto se málokterá může přiblížit jejímu úspěchu. Po devíti letech (na den přesně) bude ale konečně načase prohlásit celý projekt za hotový. Uzavře ho gigantický update Journey’s End, který omladí zastaralé systémy a přidá hromadu nového obsahu.

Koncem tohoto měsíce se akční série Gears of War (nebo už jen Gears?) dočká nové hry, která se od předchozích dílů značně odlišuje. Pořád jde o bitvu obrovských chlapů a drsných žen s invazivními Sarančaty, ale tentokrát na celou akci nahlížíte z trochu větší výšky a vše řešíte tahově. První dojmy z Gears Tactics pějí samou chválu, tak se navnaďte novým trailerem a vydržte dva týdny do vydání.

Twitterový účet jednoho z nejvýraznějších milníků v hardwarových specifikacích se téměř po čtyřech letech spánku probudil, což v řeči herního marketingu znamená jediné: Něco se děje! Crysis se stihla objevit na seznamu letošních aprílových vtípků, jen aby posměváčci zjistili, že Crytek zřejmě tentokrát nežertuje. Dočkáme se s nadcházející generací konzolí a grafických karet zátěžového testu v podobě čtyřky, anebo dojde na remaster jedničky?

Kdo by si občas neposteskl, že hry jsou, jak se říká, na jedno brdo. Že obsahují podobné nápady, herní prvky i ekonomické mechanismy, a že se tedy i podobně hrají. Je to zakořeněný předsudek, nebo fakt? V minulosti takové každopádně byly, vlastně se navzájem podobaly ještě víc kvůli sdíleným enginům, které si tvůrci oblíbili v devadesátých letech. Každá doba však naštěstí plodí i špetku originality.

Uplynulý týden se nesl ve znamení dvou předělávek starších her. V jednom případě jedné z nejlepších singleplayerových kampaní ve střílečce své doby, Modern Warfare 2. Ta vyšla poměrně nečekaně, a i když trochu zestárla, je dobrá. Co naopak zestárlo hodně a potřebovalo pořádně zamakat, je Final Fantasy VII. Jeho obrovský a ambiciózní remake je konečně venku, a i když jde navzdory názvu hry jen o první část celého dobrodružství, stojí to za to. FF7 je navíc absolutní klasika, a tak není divu, že se recenze remakeu dostala hned na špici nejčtenějších článků týdne.

Několik týdnů trvající bezpečnostní opatření kvůli pandemii koronaviru COVID-19 sice nijak neovlivňuje výrobu magazínu LEVEL, ale má dalekosáhlé důsledky pro celou společnost, herní průmysl nevyjímaje. Krom toho, že řada studií zaznamenala rapidní nárůst prodejů svých her (nejenom Plague Inc.), protože lidé zůstávají doma, došlo ke zrušení celé řady tradičních výstavy či konferencí. Jak to je, jestli se všichni přesunují do virtuálního prostředí, se dozvíte z článku Martina Bacha. Za pozornost však stojí i rozhovor Ondřeje Novotného s úspěšným mladým fotbalistou Jakubem Janktem, který se po hlavě vrhnul do esport byznysu. Zajímavých článků však LEVEL 302 nabízí mnohem víc.

Kdo si chce užít plnohodnotný virtuální skateboarding, ale zároveň se mu nechce přehrabovat tituly starými deset a více let, ani nemá nervy se potýkat s monumentálně zbabraným pátým Tony Hawkem nebo podobně mizerným HD pseudoremakem, má momentálně na výběr z celých dvou her: Skater XL a Session. Obě jsou v předběžném přístupu, takže ještě rozhodně není dobojováno, ale směr, kterým se plánují ubírat, se dá zhruba odhadnout již nyní. Kdo má větší šanci usednout na skateboardingový trůn?

Týmové multiplayery založené na spolupráci jsou dohasínajícím trendem posledních několika let, který z herního chvostu velmi nekompromisně vyšouply battle royale. Skupinovky to mají těžší: Ne vždycky máte po ruce pár kamarádů ochotných si s vámi zahrát, měly by tedy stejně dobře dokázat propojit a bavit cizince, kteří se zrovna potkali, i partu přátel, kteří se chtějí odreagovat společně. Přijít s něčím novým a hráče pořádně nadchnout je čím dál tím těžší s každým odehraným titulem, v žánru kooperací snad ještě těžší než jinde. Mám přes 300 hodin v Overwatchi a v Bleeding Edge jen 15. A teď už do něj nechci investovat ani minutu navíc.

Kopyta duní, luky zpívají a šípy se s odporným čvachtáním zabodávají do lidských bulev. Taková je symfonie Mount & Blade II: Bannerlord, kterou dnes po týdnu opět rozehrají generálové Vašek a Aleš. Jsou mazaní, jsou nemilosrdní a nechybí jim kuráž. Brzo se celá Calradie bude třást před jménem Sasasasal!

Cannibal Holocaust. Za tímhle miloučkým, absolutně neprovokativním názvem se skrývá hororový snímek z roku 1980, v němž se objevují scény takové brutality a násilí, že italský režisér Ruggero Deodato byl po jeho uvedení zatčen a posléze obviněn z vraždy hlavních herců, protože úřady nemohly uvěřit, že jejich smrt na kameře byla nahraná. Napadá vás lepší zdrojový materiál pro počítačovou hru?

Co kdyby v roce 1942 svět kompletně zamrznul a ze Slunce se stala jen velmi zamlžená vzpomínka, o které vám vypráví rodiče? Španělský tým Reco Technology vytvořil svět, v němž se právě tohle stalo. Na vás bude v titulním roce 1971 najít vědce, který ještě může zastavit nenávratnou cestu Země do mrazivých pekel. Jenže vašim osmi statečným stojí v cestě kruté počasí i tři frakce, které mají s vědcem i s vámi vlastní plány…