Recenze

Oriental Empires - recenze

Pokud se počítáte mezi skalní příznivce 4x strategií a do toho vám čínská kultura a historie učarovala i dál než na horizont čaje, hedvábí, porcelánu či Mao Ce-tung, pak pro vás mám vcelku dobrou zprávu. Tahovka Oriental Empires totiž přesně cílí na podobně vyprofilované publikum a nedaří se jí tento úkol plnit úplně nejhůř.

Holy Potatoes! We’re in Space?! - recenze

Neohrožená posádka vesmírných brambor, dýní a jednoho pórku úspěšně procestovala celou galaxii. Obešlo se to bez traumat, cestou jsme zničili několik lodí prohnaných Mrkváčů. Hlavně se ale našly kosmické zahradnické nůžky a moje posádka si zdárně prostříhala cestu až k Šípkové Růžence, která hned po mém odletu proměnila v uctívačku lovecraftovských Prastarých. A dál to začíná být lehce matoucí.

Beholder - recenze

Strategie Beholder vykresluje život v totalitním státě tak věrně, až z toho mrazí. Komorní příběh o domovním udavači pohlíží na nesvobodu očima obyčejných lidí a rozjímá o morálce. Tísnivé drama doplňuje zajímavě zpracovaná herní mechanika a rozvětvený scénář. Trochu však zamrzí časté opakování náročné kampaně a mírně nevyladěná technologie.

Inside - recenze

Šest let trvalo čekání na duchovního nástupce kultovní arkády Limbo. Prostřednictvím Inside se podruhé narodila čarokrásná směs snadno pochopitelné hratelnosti a dech beroucí atmosféry. A tentokrát je vše dozdobeno i špičkovou technologií. Inside je pastvou pro oči a zásobárnou emocí, ale musím si rýpnout, že zážitky mohly být delší, příběh určitější a design levelů dramatičtější. Inside není úplně dokonalá, ale stále je famózní.

Nosferatu: Malachiho Hněv - CZ recenze

Díváte se na horory nebo přímo vyhledáváte strach? Potom je starý temný hrad, plný těch nejodpornějších stvoření, ze střílečky Nosferatu pro vás jako stvořený. Recenze byla doplněna o zhodnocení české verze hry.

Silent Hunter II - recenze

Ponorkových simulátorů z druhé světové války bylo vždy jako šafránu. Tuto neradostnou bilanci se nyní pokouší napravit hra Silent Hunter II, která se odehrává ve studených vodách Atlantiku.

Max Payne 3 - recenze

Město, ve kterém mu nikdo nerozumí a kde neředí drinky. Všichni se věnují svému vlastnímu egu a předvádění před ostatníma - o něj nikdo ani nezavadí pohledem. Člověk by skoro řekl, že Maxovi je dobře. Skoro. Jenže tohle je Max Payne a ten už si na pocit „dobře“ odvykl, pokud nepočítáte skotskou v žaludku - na lačno. A i to je spíš jen pocit otupělosti, než nějakého štěstí. Ale co, Max je v Brazílii. V nablýskané díře jménem Sao Paulo. A je daleko od všech známých, kteří mu ještě zbyli a mohli by mu ublížit. Teoreticky. A co s ním tenhle přesun mezi kontinenty udělal?

Tom Clancy EndWar - recenze

Začíná nejen třetí světová válka, ale také nová éra RTS na konzolích. Unikátní způsob hlasového ovládání skutečně funguje a razí si cestu k širšímu hráčskému publiku.

Metal Gear Solid 4 - pohled fanouška

Důstojný. To je první, poslední a nejvhodnější slovo pro vystihnutí pocitu, který mi zůstal v hlavě po dohrání. Stárnoucí a nemocný Snake se odmítá vzdát a sveřepě se vláčí dál a dál...

Guitar Hero III - recenze

Potřetí skoro to samé brnkání na napodobeninu kytary (poprvé i pro PC a od nových tvůrců) a přesto se znovu dokázalo vecpat mezi pět nejúspěšnějších her sezony. Kdo by nechtěl stát se rockovou legendou?

Air Conflicts - recenze

O ovládnutí oblohy nad bojišti 2. světové války se snaží arkáda ze Slovenska, ale nepoužívá konvenční zbraně v podobě úchvatného vizuálního zpracování a sází na jinou výzbroj. Neskončí tento let střemhlavým pádem k zemi?

Shellshock: NAM 67 - recenze

Řada her sází na extrémní brutalitu a nyní se takto snaží na přeplněném trhu s válečnými týmovými akcemi prosadit Shellshock, který sliboval realistické zpracování bojů ve Vietnamu. Bohužel tiskové zprávy někdy lžou...

Northland - recenze

Budovatelská strategie Northland je pokračováním dobrodružství čtyř hrdinů, které se začalo odvíjet už v Cultures 2. Nabízí hra něco výrazně nového nebo se jedná pouze o klasickou nastavovanou kaši?

Crazy Taxi - recenze

Příživníci tu byli, jsou a nesporně i budou. Řeč je o simulaci taxikáře Crazy Taxi původem z konzolí, která využívá vhodné situace, jak z fanoušků Grand Theft Auto III vymáčknout trochu toho bakšiše.

ER (Emergency Room) - recenze

Americký televizní seriál Pohotovost má své příznivce i u nás a nyní se stal námětem pro herní strategickou simulaci života lékařů a ošetřování pacientů v nemocnici - to vše v takovém mixu mezi Theme Hospital a The Sims.

Marvel’s Avengers – recenze

Každý klad vykoupený záporem

Total War: Three Kingdoms – recenze

Vývojáři z Creative Assembly si rok za rokem, hru za hrou připravovali půdu na opravdovou změnu. Zkoušeli nové mechaniky, testovali, jestli bude jejich strategicko-taktická, tahově-realtimová struktura fungovat ve fantastickém prostředí stejně dobře jako v tom historickém. A kulminací jejich práce je Total War: Three Kingdoms, nesmírně sebejistá hra plná vynikajících nápadů, které většinu času fungují a nikdy se úplně nesesypou. Tohle je Total War 2.0.

Kaiju-A-GoGo - recenze

Stalo se vám někdy, že jste v Transport Tycoon strávili hodiny plánováním a budováním megalomanské magistrály, jenom aby vám pak bezvýznamný starosta Horní Dolní, vzdálené pět světelných let od cílové elektrárny, zakázal postavit nádraží, protože jste mu před sto lety zbourali zahradního trpaslíka? Taky jste v tu chvíli měli chuť srovnat mu tu jeho vesničku se zemí napalmem? Kaiju-A-GoGo vám to umožní!

The Crew - recenze PC verze

Užít si tak Ameriku za volantem! Pro mnohé nedostižný sen se nyní přiblížil s hybridní onlineovkou The Crew. V nesmírně ambiciózním titulu přivezl Ubisoft obrovské a zároveň nejdetailnější herní prostředí v historii závodního žánru. Západ slunce je z krajnice staré dobré Route 66 opravdu kouzelný a věřte, že cesta sem může z virtuální Floridy trvat i více než hodinu. Motoristicky snovou hodinu! Bohužel, dokonalá ale The Crew zdaleka není. Za kvalitou motoristické mapy Spojených států prakticky vše ostatní více či méně zaostává.

PlayStation All-Stars Battle Royale - recenze

Jednou to přijít muselo a je vlastně s podivem, že to Sony trvalo tak dlouho. Uplácat si vlastní Super Smash Bros., lehce oprášit kdysi slavná jména, na která teď sedá prach, naházet je do arény, a nechat je dělat to, co umějí nejlépe - střílet, sekat, mlátit a kopat. Ač koncept tohoto bojovkového subžánru vypadá jednoduše, dostat se na úroveň blockbusteru od Nintenda vyžaduje o stupínek víc umu i píle, než do hry bylo studio SuperBot Entertainment (pod taktovkou Santa Monica) schopné a ochotné investovat.

Blitzkrieg II: Liberation - recenze

Další zářez na pažbě hodně rozsáhlé série Blitzkrieg je tu. Váleční stratégové jistě zajásají a s chutí se vrhnou do osvobozování Evropy v roli Spojenců či naopak zkusí s Wehrmachtem ubránit svoji domovinu.

Settlers V: Legends - recenze

S půlročním odstupem od německé verze se všichni fandové dočkali druhého rozšíření Settlers V v angličtině. Potvrdilo se nepsané pravidlo BlueByte, že datadisk s pořadovým číslem 2 bývá kvalitnější než starší kolega?

Cossacks II CZ - mega-recenze

Napoleonské války zpracovávají slavné bitvy 19. století s obrovskými armádami a důrazem na formace či morálku jednotek, ale oproti předchůdcům přibyl nový tahový mód na mapě Evropy s diplomacií a vedením ekonomiky.

Minecraft: Story Mode – recenze 2. epizody

I ty nejlepší adventury od Telltale trpěly (a vlastně nadále trpí) jednou velkou vadou: dlouhatánské rozestupy mezi epizodami. To si takhle užíváte parádní díl The Wolf Among Us nebo Tales from the Borderlands, cliffhanger na konci vás málem zvedne ze židle, ale než za ty dva až tři měsíce vyjde další epizoda, spolehlivě zapomenete, co se předtím dělo a pečlivě vybudované napětí se rozplyne jako pára nad hrncem. Proto je velkým překvapením, když pouhé dva týdny od premiéry Minecraft: Story vydali Telltale nedávno druhou epizodu. Není to vlastně trochu podezřelé?

Carmageddon - recenze

V době vydání původního Carmageddonu jsem nebyl ještě ani v pubertě. Ideální věk na virtuální masakr nebohých chodců. Z jedné z nejkontroverznějších her své doby si toho už moc nepamatuju, ale některé věci mi zůstaly zaryté v mysli dodnes. Rudý Eagle, šílené bonusy z barelů, ježdění pod vodou, zvuky, hudba a samozřejmě stadión. Od té doby jsem jedničku nehrál a na Carmageddon Reincarnation jsem na Kickstarteru nepřispěl. Přesto jsem se do jedničky zase s chutí pustil, tentokrát na Androidu.