| Autor: Ondřej Prokop Publikováno: 12.května 2004 | Verze hry: finální/anglická+česká Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Okolí je nepříjemně ponořeno ve tmě, kterou trochu roztrhává pouze svit měsíce odrážejícího se na dlažbě. Jakmile se rozejdete k hlavním vchodovým dveřím do hradu, doslova na hlavu vám z okna vypadne kněz, který jasně naznačí, co že se tu stalo. Také vám řekne, že někde v temných chodbách hradu se skrývají vaši nejbližší a vy jste jejich jedinou a nejspíše poslední nadějí. I když příběh není žádný román, rozhodně neurazí a postupem času se dále rozvíjí a odkrývá další detaily podle toho, jak hrou postupujete. • Atmosféra aneb kdo se bojí, ruce pryč 
zdroj:
tisková zpráva
Devizou číslo jedna, kterou vás hra upoutá hned na první pohled, a kterou se podle mého názoru může zařadit mezi absolutní špičku, je právě atmosféra a především strach, který ve vás vyvolá. Já osobně mám rád horory a rád se „bojím“, proto mě možná hra tolik okouzlila. Už samotný námět starého kamenného gotického hradu v Karpatech, zahaleného do noci, vydávajícího ty nejroztodivnější zvuky, vyvolává hrůzu z toho, co potkáte po tom, když vkročíte dovnitř – do podzemí, do temných těsných chodeb a vůbec kamkoliv, kam vás příběh zanese. Zpracování je v tomto ohledu dokonalé, na postavě je skvěle poznat, jak se právě cítí. Zrychlený dech, křečovité svírání meče (popřípadě jiné zbraně) všemi prsty. Až neuvěřitelně hra dokáže pohltit a donutí vás vžít se do postavy se vším všudy. Mnohdy ani nevnímáte, jestli to srdce, které tak nahlas a rychle tluče, je vaše skutečné nebo jen ve hře. Samozřejmostí je dynamická hudba, která se mění a zrychluje podle situace. Velmi často vám hra nachystá takový šok, za který by se nemuseli stydět ani nejlepší filmové horory. Jen samotný dunící blesk vám za příslušné atmosféry dokáže pořádně zježit chlupy na zádech a teď si představte, že vám k tomu ještě do zad skočí ohyzdný zombík toužící po čerstvém masu. Další plus, které vše ještě více zlepšuje, je ukazatel „vyčerpání“, který máte vlevo dole nad svým obličejem a ukazatelem zdraví. Tento „meřič vyčerpání“ se mění podle toho, jak chodíte, běháte, bojujete atd. Čím více jste unavení, tím pomaleji můžete chodit, utíkat a bránit se a tím rychlejší máte dech a tep srdce. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Provedení hradu Nechtěl bych už toho příliš prozrazovat, protože právě atmosféra je nejsilnější stránkou hry a měli byste si na vše přijít sami. Navíc se tento aspekt nedá dost dobře popsat, a proto bych doporučoval stáhnutí 212 MB velkého dema, ze kterého poznáte, jestli máte na tuto hru vůbec náturu. V tomto ohledu mě napadá na srovnání pouze jediná hra / série z podlesní doby a tou jsou oba díly Aliens vs. Predator. Nevím, zda se dá říci, že by byla atmosféra Nosferatu lepší a jestli se budete bát více upírů, než jste se báli vetřelců, ale každopádně jsou hry v tomto ohledu velmi vyrovnané. 
zdroj:
tisková zpráva
Celá hra se odehrává v jednom jediném hradě, proto nečekejte nějaké různorodé lokace. Na druhou stranu jsou chodby a místnosti vcelku pěkně vymodelované a díky skvělé souhře světel a stínů se rozhodně nedá říci, že by provedení nějak nudilo. Příběh je rozdělen jednotlivými částmi, chcete-li křídly hradu. Do každého vedou jedny hlavní dveře z nádvoří a jsou uzamčeny. Hlavním úkolem k postupu dále je vždy najít příslušný klíč. Zajímavostí jistě je, že lokace se „náhodně generují“, to znamená, že když hru rozehrajete znovu, hrad je trochu pozměněn, týká se to především „výzdoby“ interiérů a rozmístění nepřátel.• Nejen upíři jako nepřátelé Vzhledem k tomu, že sám hlavní „záporňák“ (hrabě Malachi) je upír, je celkem jasné, že vás ve hře čekají především tyto krvelačné potvory, které na vás budou vylézat z rakví poté, co je probudíte. Naštěstí měli autoři rozum a nejspíše si řekli, že jeden druh záporňáků by byl jistě málo a tak je hrad plný těch nejrůznějších potvor od nemrtvých, přes různá strašidelná a velmi nesympatická zvířata až po nehmotné duchy. Na konci každé lokace nebo na významných místech vás také čekají velmi silní bossové. Navíc si nikdy nemůžete být jisti tím, že jste v bezpečí, protože i na místě, kde už jste třeba dvakrát prošli, může potřetí být potvora čekající na to, až se vámi nasytí… 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jako základní výbavu máte již od startu pár dřevěných kůlů, své pěsti a železný masivní meč. Rychle najdete krucifix a základní pistoli. Samozřejmě jsou tu i další zbraně, jako je mušketa, samopal a jiné, ale na ty si budete muset chvíli počkat a probojovat se k nim skrz všechny nástrahy hrou připravené. Některé předměty a zbraně mají více využití, jako například krucifix. Dokáže zahnat jakékoliv nemrtvé stvůry, bezpečně rozptýlit duchy, ale taky s ním můžete proměnit obyčejnou vodu na vodu svěcenou, která je pro většinu nepřátel horší než kyselina. Než porazíte samotného hraběte Malachiho, zabere vám hra přinejmenším 10 hodin čistého času, alespoň tolik mi trvalo dohrání na střední obtížnost. Ačkoliv to není moc, díky náhodnému generování hradu po každém novém načtení a velice tuhé obtížnosti nepatří Nosferatu mezi krátké hry, které projdete za 2 večery a pak už vám nemají co nabídnout.• Technické zpracování Hned po skončení velmi povedeného intra, dělaného v pasujícím retro stylu (část intra můžete vidět v traileru), vás jistě překvapí zvláštní filtr (viz obrázek), který ještě více umocňuje strašidelný pocit, který cítíte kdesi v zádech… Bohužel právě grafické zpracování je nejspíš největší slabinou celé hry. Podle mého názoru je grafika provedena jen průměrně. Docela dobře jsou udělaná světla a stíny (včetně jejich střídání), opakem jsou slabší textury a opravdu špatně vypadají modely objektů. I nepřátelé jsou vymodelováni dost odbytě, přijdou mi na dnešní poměry hodně hranatí a málo detailní. Ani jejich pohyby nepůsobí příliš přirozeně. Nehezky působí také například pohyby meče a to samé platí i o sápajících se končetinách vašich protivníků a případném projevu vašeho zranění. O tom všem se můžete přesvědčit a udělat si vlastní názor z okolních obrázků. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Proti tomu stojí na druhé straně vynikající zvukové zpracování. Dokonalá atmosferická a strach nahánějící hudba podbarvuje temnou grafiku hry, k tomu si přimyslete zvuky otevírajících se mohutných dveří, ozvěny v dlouhých chodbách, tlukot srdce, hlasité dýchání, hrom atp. Ale i tady se najdou zvuky, které jsou evidentně nepodařené, jako například švih meče nebo některé údery nepřátel, které bohužel také zbytečně snižují celkový pocit ze hry. • Závěrem 
zdroj:
tisková zpráva
Nosferatu: The Wrath of Malachi je především hrou, která se nesnaží být „tuctovkou“, jde si svým směrem a absolutně vše ve hře je podřízeno atmosféře a to si myslím, že je dobře. Bohužel hru celkem shazuje technické a hlavně pak grafické zpracování, které by mohlo na některé lidi nejspíše působit až amatérským, nebo přinejmenším zastaralým dojmem. Hra samotná ale rozhodně špatná není a pokud máte rádi horory a chcete se po večerech bát, můžete Nosferatu zkusit. V každém případě bude asi nejlepší, když si stáhnete oficiální demoverzi a zkusíte si sami, jestli vám hra sedne.• Česká verze Nosferatu Přibližně po pěti měsících se můžeme opět bát u hry Nosferatu. Nyní nese přívlastek „Malachiho Hněv“. Jak asi tušíte, jde o české vydání, kompletně přeložené do našeho mateřského jazyka. To dělá z lehce nadprůměrné hororové akce titul vhodný pro všechny strachu chtivé hráče, bez ohledu na jejich jazykové dispozice. Český vydavatel Cenega si dal opravdu záležet, a tak si můžete hru takřka dokonale vychutnat. Přeloženo je totiž úplně vše. Jak krabice, manuál, texty, tak i dabing. I když mluveného slova ve hře je opravdu poskrovnu, dá se hodnotit jako slušně zvládnuté. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Většina informací je tvořena pouze pomocí textu (na nalezených útržcích, v knihách atd.). Když sem tam někdo něco řekne, většinou jsou jeho výroky taktéž ještě doplněny rozšiřujícím textem. Všechny texty ve hře jsou přeloženy včetně české diakritiky, a v průběhu hry jsem se nesetkal s textem, který by neseděl do kontextu nebo obsahoval nějaké chyby. Dabing sedí dobře a například počáteční intro je podbarveno velice zdařilým ponurým hlasem vypravěče, který vás stručně uvede do příběhu. Celé úvodní video zakončuje všeříkající věta: „Bůh nám pomáhej!“. To mluví za vše a jasně vypovídá o tom, že Nosferatu: Malachiho Hněv rozhodně není pro každého a slabší povahy by se mu měly vyhnout velkým obloukem. Naopak pro otrlejší hráče, kteří mají v oblibě horory a rádi se bojí, je Nosferatu jako dělaný! 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Obsah samotné hry je identický s tím původním anglickým. Takže pokud byste o hře uvažovali – doporučuji přečíst mou starší recenzi výše, abyste získali všechny ostatní informace. Kladem pro někoho může být i poloviční cena oproti normálu (na GameShopu jen 559 Kč). Stáhněte si: Demo, Trailer, Cheaty Související články: Novinky |
| Ondřej Prokop | |
| autorovi je 18 let, studuje střední průmyslovou školu, nejraději má akční a strategické hry, ale nepohrdne ani kvalitní sportovní či závodní simulací, dříve psal pro Gameplanet, jako admin působí ještě na GameZone a E-sports.cz. |
