Recenze
Mega Man 11 - recenze
11. 10. 2018
|
Lucie Jiříková
Mega Man se do historie videoher zapsal stejně nesmazatelným písmem jako třeba ježek Sonic. Postavička se vzhledem malého chlapce se po desítky let pravidelně vrhá zachránit Zemi od zlotřilých robotů, přičemž si našla nekonečnou frontu obdivovatelů a přirozeně se tak pasovala na hlavního maskota společnosti Capcom.
Memoranda - recenze
9. 3. 2017
|
Pavel Válek
Představte si, že nemůžete několik dní za žádnou cenu usnout, a navíc vedle vaší postele sedí starý námořník, který na vás nepřestane zírat. A aby toho nebylo málo, začnete postupně všechno zapomínat, až si nebudete pamatovat ani vlastní jméno. A teď si představte, že se podobné divné příhody začnou dít i ostatním obyvatelům vašeho města. Vítejte do světa adventury Memoranda, který se rozhodně vymyká běžné, každodenní realitě.
Silence - recenze
5. 12. 2016
|
Lucie Jiříková
Inspirace je důležitá. Skladatelé nám díky ní přinášejí chytlavé songy, spisovatelé čtivé romány a vývojáři návykové hry. Jenže s inspirací se to, jako s čímkoliv jiným, nesmí přehánět, jinak zabijete osobitost svého díla. Exemplárním příkladem je třeba adventura Silence od tvůrců z Daedalic.
Eagle Flight - recenze
4. 12. 2016
|
Jan Olejník
Už jsme tu měli simulátory ledasčeho: farmy, traktoru, popelářského vozu, nebo třeba visuté dráhy ve Wuppertalu. Nyní konečně přichází řada na orly, byť se nejedná o žádný hardcore simulátor. Eagle Flight vám díky virtuální realitě dovolí vtělit se do role opeřence, který si to sviští nad střechami post-apokalyptické Paříže a plní různé úkoly, případně zápasí s jinými opeřenci v multiplayeru.
Polda 6 - recenze
27. 10. 2016
|
Lucie Jiříková
Zatímco některé české série se v průběhu času hodně změnily, Polda 6 (Detective Hayseed – Hollywood na Steamu) je v jádru stejná hra, jako předešlé díly. Jedná se o klasickou point and click adventuru, která je založená na silně poťouchlém humoru ve stylu Blbý a blbější nebo jeho české alternativy Kameňák, případně Jáchyme, hoď ho do stroje.
Might & Magic Heroes VII - recenze
11. 10. 2015
|
Ladislav Loukota
Strategická značka Might & Magic Heroes (dříve HoMaM) má notně pošramocenou pověst. Po experimentech čtvrtého a pátého dílu i nemastném, neslaném dílu šestém zůstává kultovní trojka etalonem kvality. Tím spíše, že v lednu vyšla její HD verze, která navzdory okleštění o datadisky a přehnané zálibě v neustálém klikání stále nabízí velmi příjemný zážitek. Osvědčení vývojáři z Limbic Entertaintment (Might & Magic X: Legacy, datadisky pro Might & Magic Heroes VI) však avizovali, že se s Might & Magic Heroes VII vrácí ke kořenům. Očekávání byla vysoká, mnozí si ostatně od návratu k počátkům slibovali i návrat série zpět na výslunní. Tomu odpovídá i polarizovaná reakce komunity - někteří jsou nadšeni, jiní naopak naštvaní, že titul nedostál prakticky nesplnitelným požadavkům. Jak už to ale chodí, sedmička je mnohem komplikovanější titul, který nezhodnotíte prostým "ano/ne."
The First Descendant – recenze korejského etalonu grindování
24. 7. 2024
|
Michal Krupička
Skvělá střelba, hloupé dialogy, unylý grind
Teenage Mutant Ninja Turtles: Shredder's Revenge – recenze nejlepší želví hry posledních dekád
28. 6. 2022
|
Pavel Makal
Turtle Power!
Gas Station Simulator – recenze až překvapivě stresujícího simulátoru pumpaře
5. 10. 2021
|
Patrik Hajda
Víc než jen vůně benzínu
The Great Ace Attorney Chronicles – recenze simulátoru právníka ve staré Anglii
27. 7. 2021
|
Pavel Skoták
Herlock Sholmes je proti vám nýmand
Crossroads Inn – recenze
6. 11. 2019
|
Michal Vojkůvka
Jak praví klasik: bez hosta hospodu neuživíš. A uživíš-li, nepobavíš se. Hostinec tajemstvími opleteného strýčka Martyna ovšem o hosty žádnou nouzi nemá, i proto, že takové malichernosti, jako je otevírací doba, obyvatele malebného světa Delcrys vůbec netíží. Ti jsou zkrátka připraveni nalévat se pořád a vaší prací, jakožto právě plnoletého Martynova svěřence, je jim toto konání zpříjemnit všemi dostupnými prostředky.
Final Fantasy XV: Pocket Edition - recenze
19. 4. 2018
|
Jan Hrdlička
Od letošního února si každý může vzít Final Fantasy XV s sebou do kapsy. Ne, skutečně tomu tak je a nemyslím tím, že na něčem rozběháte PC verzi nebo si streamujete konzolovou. Jedna z vlakových lodí Square Enixu, kterou jako kandidáta na mobilní vydání tipoval asi jen málokdo, slevila něco ze své okázalosti, jinak se však na mobilech a tabletech rozkládá téměř v celé své šíři. Vznikla tím opravdická konverze rozmáchlého JRPG, která je přístupná kdekomu a vychází vstříc specifikům dotykových displejů tím nejlepším možným způsobem. Dostala název Pocket Edition a příjemná povinnost mi, milí čtenáři, ukládá vám sdělit, že jde o malý zázrak.
Sunless Sea: Zubmariner - recenze
28. 11. 2016
|
Jan Slavík
Pod mrtvolně bledými tvářemi falešných hvězd se rýsují siluety komínů a průčelí domů Padlého Londýna. Proč Padlého? Vývojáři jej ve své předělávce původně browserové hry Fallen London nechali utonout v podzemním moři bez slunce. Na dehtově černém obzoru jako mizivá naděje poblikává jen několik bójek, ulicemi pohrouženými do mlhy se trousí obrysy postav v cylindrech a vysokých límcích, sklíčenost, odevzdanost a čekání na milosrdný konec se vkrádá v srdce.
Rise of the Tomb Raider: 20 Year Celebration - recenze
24. 11. 2016
|
Jan Olejník
Ještě pár týdnů a dvacetileté výročí budu slavit i já: téměř dvě dekády uplynuly od doby, kdy jsem poprvé zasedl ke konzoli PlayStation, a s vyvalenýma očima zíral na perfektní grafiku, fantastické úrovně a dech beroucí architekturu, kterou na obrazovky přinesl první Tomb Raider. Kdybych jen tehdy tušil, že za dvacet let budou vycházet další díly, a že i zbrusu nový a zmodernizovaný Rise of the Tomb Raider mě bude bavit skoro stejně jako ten první tenkrát.
Dog Sled Saga - recenze
23. 10. 2016
|
Pavel Dobrovský
Svět má řadu problémů a chyb. Třeba tragický nedostatek dostihových her s psími spřeženími. Jen se přiznejte, že v hloubi duše vás vždy pálila touha po pořádné hafající zábavě na sněhu. Ne? Ale no tak. Tady jste mezi svými. Řekněte to nahlas. Uleví se vám. Aby to bylo jednodušší, zkusíme to všichni společně, ano? Tři, dva, jedna... Bez simulace mašérství není můj život kompletní! To je úleva, že? A dvojnásobná, až zjistíte, že Dog Sled Saga od studia Trichotomy není vůbec špatná hra, právě naopak.
Subterrain - recenze
17. 5. 2016
|
Ondřej Švára
Podzemní město na planetě Mars vás vyzývá, abyste přežili devastující útok vetřelců, nahodili generátory a pokusili se z pekelné mely bezpečně pláchnout. Střet osamoceného člověka s armádou mimozemského zla v polorozpadlé kolonii přináší zajímavý mix survival hororu, taktické akce, výroby předmětů a strategie. Překvapivě dobrou sci-fi hru navíc nesouží žádné dramatické obtíže, protože tvůrci ze studia Pixellore odvedli na Subterrain poctivou práci.
Romeo is a Dead Man – recenze tak trochu nepříčetné akce
11. 2. 2026
|
Aleš Smutný
Přijměte chaos, přijměte Bastardy
Deliver At All Costs – recenze šílené akční arkády
21. 5. 2025
|
Michal Krupička
Když hromada zbytečností zabije zábavu
Forever Skies – recenze příběhového survivalu s létající základnou
29. 4. 2025
|
Michal Krupička
Nad zemí zničenou katastrofou
Happy Game – recenze dětské noční můry od Amanity
1. 11. 2021
|
Pavel Makal
Připravte se na příjemné mrazení
Ghost of a Tale - recenze
27. 3. 2018
|
Pavel Dobrovský
Po pěti letech od zafinancování na Indiegogo vystupuje trubadúr Tilo z Ghost of a Tale ze stínu early accessu do světla plnokrevných titulů. Přináší vypointované stealthové dobrodružství, ve kterém se prolínají žánrová klišé s neotřelou stavbou prostředí a dechberoucí prezentací. Nenechte se ale oklamat vizuálem. Tilo svými vousky, ušima a velkými kukadly pouze naznačuje, že je protagonistou jednoduché, pohádkové a roztomilé zábavy. Ve skutečnosti vás zavede hluboko do světa, kterým lomcuje rozklad, dekadence a nepěkná společenská krize – krysy jsou všude a myškám nejraději zasekávají halapartny do hlavy. Zvlášť, když jsou na útěku z hradního vězení.
Quern - recenze
3. 5. 2017
|
Ondřej Švára
Adventura Quern - Undying Thoughts ukrývá krásu v těžkostech. Jejím leitmotivem jsou náročné puzzly, které ovšem díky stmelující myšlence a hloubavé atmosféře vytvářejí pozoruhodné dílo schopné dokonale odtrhnout člověka od reality. Dobrodružství z tajuplného ostrova, kde se zastavil čas a neplatí přírodní zákony, patří k těm, které nevznikly pouze kvůli rébusům samotným, ale jsou dokonalé v každém ohledu. Logika se zasnoubila s uměním.
Thea: Return of the Giants - recenze
31. 5. 2016
|
Václav Pecháček
Pamatujete si ještě na hru Thea: The Awakening? Doufám, že ano, protože to byl zábavný a originální kus. Kdo se jejího postapokalyptického světa pořád ještě nemůže nabažit, si už asi všiml, že autoři jim věnovali krásné DLC zcela zdarma. Říkají mu Return of the Giants.
UFC 2 - recenze
23. 3. 2016
|
Aleš Smutný
Ještě před dvěma lety bych s klidem konstatoval, že UFC a MMA obecně sleduje v České republice deset lidí a hra, která se věnuje tomuto sportu, zaujme zhruba stejně jako wrestlingová série WWE. Časy se ale mění. I když se MMA popularitou ani zdaleka neblíží fotbalu nebo hokeji, povědomí o něm stoupá v zahraničí i u nás. Ruku v ruce s tím se vyvíjí i herní zpracování UFC od studia EA Canada, které stojí za boxerskou sérií Fight Night. Potvrzuje to nedávno vydaný druhý díl UFC, který navazuje na dva roky starou jedničku, a posouvá videoherní zpracování MMA na zcela jinou úroveň.
Nioh Collection – recenze dvojitého návratu do feudálního Japonska
6. 2. 2021
|
Pavel Makal
Kompletní souhrn japonského RPG
Oculus Quest – recenze z pohledu běžného hráče
8. 7. 2019
|
Alladjex
To si tak vyrazíte na párty k sousedům a kamarád se jen tak mezi řečí zmíní, že má doma Oculus Quest. Tu mytickou virtuální realitu, která nepotřebuje počítač, externí trackovací senzory na zdi, složité nastavování. Najednou zjišťujete, že jste půlku víkendové narozeninové akce propařili. Jenže ne v alkoholovém, nýbrž videoherním opojení virtuální realitou.
Imperator: Rome – recenze
6. 5. 2019
|
Václav Pecháček
Co se vám vybaví, když se řekne „Římská říše“? Vsadil bych se, že neporazitelné legie, orlí standarty se slavnými písmenky S.P.Q.R., pak možná ještě posedlost mramorováním a spousta chlápků v tógách s vavřínovými věnci na pleši. To je ale příliš povrchní pohled. Skutečným srdcem Říma byla jeho ekonomika, legislativa, zahraniční i domácí politika. Jeho stabilitu určovala sociální mobilita a demografické trendy. Ze všech těchhle cizích slov by se takový Total War: Rome II celý orosil hrůzou, ale Imperator: Rome se jich nebojí.
Planet Coaster 2 – recenze druhého dílu stavitele zábavních parků, který nebyl tak úplně potřeba
19. 11. 2024
|
Michal Krupička
Lepší i horší, ale hlavně docela stejný