Recenze

Ford Racing Off-Road - recenze

Arkádová závodní série dala vale velkoměstu.

Sudden Strike III CZ - recenze

Byly doby, kdy Sudden Strike s přehledem ovládal celou bitevní vřavu mezi válečnými strategiemi. Pak ovšem přišla éra Blitzkriegu či Codename Panzers, vůči nimž zakladatel žánru přechází do protiofenzívy, prvně ve 3D.

Super Mario Galaxy - recenze

Plošinovková série se vrací v pohádkově-vesmírné hře, která si přídomek „super“ zaslouží nejen přirozeným využitím Wii ovládání či nápaditou hratelností na více než stovce planet.

Guitar Hero III - recenze

Potřetí skoro to samé brnkání na napodobeninu kytary (poprvé i pro PC a od nových tvůrců) a přesto se znovu dokázalo vecpat mezi pět nejúspěšnějších her sezony. Kdo by nechtěl stát se rockovou legendou?

Painkiller: Overdose - recenze

Když začaly FPS na přelomu století taktizovatět a vážnět, postavil se Painkiller jako jeden z prvních k protestní zdi. Uchovává si jeho nekompromisní argumenty i třetí (skoro)pokračování původem z Čech?

Age of Pirates: Caribbean Tales - recenze

Poté, co se Jack Sparrow na konci Pirátů z Karibiku poděl neznámo kam, rázem se objevila dvojice sourozenců, která hodlá kráčet v jeho stopách a v nelineárním RPG plném námořních bitev pátrá po ohromném pokladu.

Warhammer: Dark Crusade CZ recenze

Když se sedm vesmírných kohoutů sejde na jednom smetišti, nemůže z toho vzejít nic dobrého, natož ve světě Warhammeru. Aneb další rok = další přídavek = další probdělé noci ve společnosti dvou nových ras.

Auta (Cars) - recenze české verze

Vítejte v Kardanové Lhotě, kde se závodů, honiček s policií, plašení traktorů nebo miniher účastní hrdinové stejnojmenného animovaného filmu od Disneyho, kteří navzdory dětskému zpracování pobaví i odrostlejší hráče

Sensible Soccer 2006 - recenze

Codemasters oprášili legendární Sensible Soccer a obdařili ho komiksovým 3D vzhledem, ale už nějak zapomněli na umělou inteligenci, obtížnost či multiplayer, na nichž stojí i padá hratelnost a zábavnost plné verze.

Stubbs the Zombie - recenze

Mrtvolka sem, mrtvolka tam, zombie všude, kam se podívám! Prožili jsme mrtvolné tango s nazelenalých chlapíkem, který si dá rád cigárko a který hlodá v mozkovně počestných spoluobčanů nejen svými tesáky.

NIBIRU CZ - recenze

Při výstavbě dálničního obchvatu je dělníky objeven vstup do staré štoly, která zavede studenta archeologie při pátrání po mimozemské civilizaci až do mayských pyramid. Užijete si více než v Poslu Smrti a Poslu Bohů?

Stolen - recenze

Jste již unavení ze svalnatých agentů, kteří zachraňují obden svět a rádi byste si připomněli stealth žánr tak, jak kdysi vypadal? Zlodějka Anya Romanov přesně to ve Stolen slibuje - povedlo se jí ale přejít od slov k činům?

GTR - recenze

Odhadnout přesné místo na začátek brzdění, podřadit pro využití brzdné síly motoru, zatáčku projet jemně s plynem a na výjezdu pozor na plynulé přidání, abyste neskončili v hodinách. O tom se vám bude zdát díky GTR.

Raven Shield: Athena Sword - recenze

V závislosti na přístupu vydavatelů se u datadisků obvykle jedná buď o uměle nastavenou kaši, anebo se setkáme i s novými nápady. Do jaké kategorie spadá přídavek pro taktickou simulaci zásahových jednotek?

Neighbours From Hell 2 - recenze

Zapomeňte na trochu stereotypní příbytek z jedničky, protože tentokrát budete svého souseda vytáčet k nepříčetnosti a vymýšlet na něj různé nástrahy a schválnosti během dovolené v Číně, Indii nebo Mexiku.

Empires: Dawn of Modern World recenze

Oblíbili jste si real-time strategii Empire Earth a chcete v lepší grafice znovu projít klíčové etapy naší historie? Pak pro vás tato hra se slavnými vojevůdci nebo vladaři možná bude tou pravou volbou.

Championship Manager 4 - recenze

Obecně uznávaný král fotbalových manažerů od Sports Interactive se nedávno dočkal čtvrtého dílu, který přináší nové 2D zobrazení zápasu a možnost koučovat i týmy z první nebo druhé české ligy.

Combat Mission 2 - recenze

Zatímco v Čechách se teprve nyní objevil první díl Combat Mission, jinde vychází už druhé pokračování této originální válečné strategie z prostředí rusko-německé fronty se spoustou drobných vylepšení.

Moto GP - recenze

Motocyklové simulátory byly až na výjimky jako Superbikes na PC velmi opomíjeny a o to více potěší příchod kvalitních závodů Moto GP s výbornou hratelností a licencí na loňskou sezónu pětistovek.

Blood Omen 2 - recenze

Od pátku se u nás prodává PC verze third-person akce Blood Omen 2 z upírské ságy Legacy of Kain, která se odehrává stovky let před Soul Reaver 2 a přináší vylepšené souboje nebo ukládání pozic.

Throne of Darkness - recenze

Nevydařených kopií Diabla jsme tu už měli nepočítaně, ale Throne of Darkness z prostředí japonských samurajů má šanci na úspěch.

Open Kart - recenze

Chcete zažít pocit adrenalinového opojení z akcelerace a ostrého projíždění zatáček na hranici smyku? Zkuste hru Open Kart.

Europe Racer - recenze

Vedle E-Raceru tu máme další závody s podobným názvem Europe Racer od firmy Devilex, která zatím díru do světa neudělala.

Close Combat: The Bloody First – recenze

Od vůbec první porce slavné válečné série Close Combat uplynulo úctyhodných 23 let. Od té doby se tato takticko-strategická značka dočkala dalších šestnácti oficiálních titulů (včetně jednoho střílečkového provedení), což ji kvantitativně řadí kamsi těsně pod nekončící řadu sportovních sérií od EA. Přesto o ní vědí nejspíše jen kovaní, především druhováleční, virtuální vojevůdci. Možná i proto, že The Bloody First, tedy Krvavá první, je vůbec prvním dílem v sérii (nepočítáme-li onu střílečku), který si zahrajete v plnohodnotném 3D.

Mario Kart 8 Deluxe – recenze

Nepsaným králem subžánru arkádových motokárových závodů je a vždycky byla, i přes leckdy zajímavou konkurenci, série Mario Kart. A její zatím poslední díl Mario Kart 8 se v Deluxe verzi vrací tři roky po vydání Wii U verze na (pořád ještě nové) konzoli Switch. Druhá velká hra Nintenda, kterou chcete na nové konzoli hrát, je stejně jako Switch plná kontrastů. Instantní a přístupná zábava umí prozářit vousatý koncept hratelnosti i v roce 2017, nicméně v ostatních věcech nedokáže držet s dobou krok. Nad hrou každopádně pořád žasnete. Během samotných závodů nad vytříbenou hratelností, zatímco v menu nad řadou těžko pochopitelných rozhodnutí.

Pillars of Eternity: The White March - recenze 1. části

Občas se stane, že vám v restauraci naservírují vynikající jídlo, na kterém si pochutnáte, až se oblizujete za ušima, a navíc je ho přesně tak akorát. Možná vám v žaludku ještě zbývá místo na jeden dva knedlíčky a sběračku omáčky, ale… spíš ne, spíš je všechno úplně tip ťop. Přibližně tak jsem se cítil po dohrání Pillars of Eternity, jehož hlavním chodem byl vynikající příběh, kvalitní dialogy a velmi dobrý soubojový systém. Chtěl jsem si po té baště dát dvacet, ale kuchtíci v Obsidianu se rozhodli, že mi přece jen ještě trošku té dobroty přidají. A tak mi na stole přistál první díl datadisku The White March.

Call of Duty: Advanced Warfare – recenze singleplayeru

Na světě existuje jen málo sérií, kvůli kterým vám Tesco pošle email, a dočkají se půlnočního zahájení prodeje i v malém supermarketu někde v zapadlém provinčním městě. Můžete si o sérii Call of Duty myslet co chcete, ale na jejím současném výsadním postavení nic moc nezměníte. Ostatně i diskuze plné názorů, že Call of Duty hry jsou blbosti s následnou poznámkou, „ale stejně jsem si to stáhnul, abych ji vyzkoušel“ spíše vypovídají o tom, že Call of Duty hry vzbuzují nejenom zájem, ale též emoce. Tentokráte navíc právem, protože díl s podtitulem Advanced Warfare boří zažité představy, adrenalinovou akcí dohání posledních 5 let bídy či lehkého nadprůměru, ale hlavně má hlavu a patu. Alespoň v singleplayeru.

Spacecom - recenze

Všichni dobře víme, jak jednoduché hry dokáží strhnout a pohltit. Jenomže, zahrávat si s jednoduchostí je také pekelně nebezpečné. Pokud nejste dostatečně opatrní, může nadějný titul právě díky jednoduchým pravidlům a principům vyhořet za pár hodin a zmizet z dohledu jako popel rozfoukaný větrem. Spacecom je svými principy jedna z nejméně náročných her, jakou jsem kdy vyzkoušel. Sestavujete armádu jen ze tří typů lodí, obsazujete hvězdné soustavy o podobném počtu druhů a navíc tvůrci všechno předkládají v triviální grafice. Předložit něco tak minimalistického je ze strany autorů skoro hrdinská odvaha. Jak to nakonec zvládli?

Rise of the Triad - recenze

Pryč s rudolfínskými elixíry! Omládnout se dá jedině hrami. Často mi něco v tom smyslu tvrdí moje matka. Pokaždé, když se zeptá, jak mi jde psaní od ruky, skončí rozhovor poznámkou, že už bych si měl konečně najít slušné zaměstnání. V jejích očích zůstávám stále dítětem, neboť hraji hry. A to už mi přitom táhne na třicet. Do svých mladých let se teď ale stále častěji vracejí i vývojáři.