zavřít

Blitzkrieg II - recenze české verze

Vychází na platformách: Windows

Verdikt: Blitzkrieg 2 přináší trochu nový pohled na válečné RTS a je důkazem toho, že někdy je lepší vydat se jinou cestou než jen suše kráčet v již prošlápnuté stopě. Mezi plusy lze rozhodně zařadit systém vojenských rezerv, 3D grafiku a počet misí. Naopak zklamáním je AI jednotek a chybějící skirmish.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Desítky tanků a děl nemilosrdně drtí vše před sebou, všude kolem zákopy se stovkami nepřátel, nad jejichž hlavami krouží bombardéry připravené srovnat je se zemí. Tak nějak vypadá typická scéna z Blitzkrieg II.

Autor: Bergy
Publikováno: 3.listopadu 2005
První recenze české verze hryVerze hry: prodávaná/česká
Doba recenzování: 2 týdny


Původní hra Blitzkrieg (recenze) dokázala nejen mile překvapit, ale v určitém směru i zastínit do té doby jasnou jedničku Sudden Strike II. Své nově nabyté příznivce si navíc tato válečná RTS podržela hned celou řádkou datadisků. O slušné vytrvalosti svědčí zatím poslední přídavek, jenž vyšel letos v létě, kdy už bylo plnohodnotné druhé pokračování doslova na spadnutí. Momentálně ale jistě všechny zajímá, jak vlastně dopadlo plnohodnotné pokračování. Hodně napovědělo demo, které vyvolalo nemalé rozpaky hlavně u zarytých fandů prvního Blitzkriegu. Dělat předčasné závěry ale nebývá zrovna nejšťastnější řešení, takže si to pojďme hezky po pořádku vyjasnit.

 Válka na všech frontách
Singleplayer Blitzkriegu II nabízí tři základní tažení a to za USA, Německo či Sovětský svaz. Jednotlivé kampaně se skládají z řady oddělených kapitol o velikosti čtyř až sedmi misí. Celkově se tak ve hře nachází skoro sedm desítek hratelných map, což je ve srovnání s jinými RTS parádní cifra. Velkým plusem je nelineární rozložení scénářů, dávající hráči jistou svobodu v rozhodování.

V každé kapitole je nutné zdolat tzv. postupovou misi pro posun do dalšího dějství. Aby se vám ale tento strategický scénář vůbec zpřístupnil, je třeba splnit například tři z pěti nabízených vedlejších misí. Pořadí zde určuje sám hráč a rovněž je na něm, jestli projde všemi nabízenými úkoly nebo si odbude jen nezbytné minimum. Samozřejmě je lepší se o nic neochuzovat, ale člověka prostě potěší fakt, že má alespoň nějakou možnost volby a v případě potřeby není problém přeskočit ty úseky, které mu z nějakého důvodu nesedly.


TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Tažení procházejí zajímavými lokacemi a postupně tak navštívíte všechny důležité bojiště druhé světové války. To znamená, že například Američané už nejsou v Blitzkrieg 2 vázáni jen na západní Evropu, ale tentokrát se s nimi z větší části věnujete bojům v Pacifiku například v bitvě o Guadalcanal či na Filipínách. Němci se také neomezují na jednu frontu a tak po bitvě o Francii zkouší své štěstí u afrického Tobruku či sovětského Stalingradu. Jedině Rusové se stejně jako ve skutečnosti drží hlavně svých širých plání při snaze odrazit postupující německá vojska třeba u Moskvy či Sevastopolu. Na druhou stranu se v jejich tažení pravidelně střídá léto se zimou, takže i zde se dá mluvit o jisté variabilitě jako v ostatních kampaních.

„Nikdy nerušte nepřítele v okamžiku, kdy dělá chybu.“
- Napoleon Bonaparte

 Členité úkoly
Mise se rozdělují na útočné a obranné, ale určitě to neznamená, že tím pádem jsou ve hře jsou jen dvě šablony scénářů. Agresivní úkoly většinou požadují zabrání nějaké cílové lokace nebo eliminaci nepřátelských jednotek. Někdy se ale jedná i o tak trochu stealth mise, kdy jste vysazeni jen s malým počtem vojáků na nepřátelském pobřeží a musíte se postarat například o pobřežní baterie, aniž byste na sebe upoutali pozornost mnohonásobně vyšší přesily hlídající daný sektor. Obranné mise rovněž nejsou jedna jako druhá. Někdy je potřeba ubránit letiště nebo základnu, takže útoky přicházejí doslova ze všech stran a jindy máte zase na starost hlídat vymezený úsek fronty, kdy záplatujete slabá místa a snažíte se stůj co stůj zabránit prolomení, které by znamenalo zkázu.

Kapitolu samu pro sebe pak tvoří postupové mise, které počtem úkolů a velikosti bojujících armád dalece přesahují dění ve vedlejších scénářích. Při útocích na těžce opevněná města vám někdy musí pomáhat spojenecké armády ovládané počítačem. Společně pak vedete obléhání z několika směrů, což výrazně přispívá k dobré hratelnosti. Ve finálních misích v bitvě o Bataan či Sevastopol se statická obrana pro změnu musí transformovat ve spořádaný ústup a hlavním úkolem je transport jednotek do bezpečí. Aby se toto úsilí povedlo, je nutné na mnoha místech udržovat opěrné body a v případě potřeby se vždy přesunout k další obranné linii. V těchto scénářích totiž nelze nepřítele přemoci, ale jen šikovně zpomalit.


 Povolávání armádních záloh
Herní systém je spolu s grafikou asi největší změnou v druhém dílu. Stále sice platí, že v této hře nic nestavíte, protože jednotky jsou vám přidělovány, ale tentokrát byl do Blitzkrieg II zakomponován systém posil. Díky němu může člověk doplňovat své ztráty nebo upevnit své pozice před útokem či očekávaným náporem. Na každou kapitolu má hráč přidělený pevný počet operačních rezerv, z nichž je vždy malá část (kolem pěti šesti) použita pro vedlejší scénáře a větší díl (mezi dvaceti až třiceti) musí zbýt pro postupové mise. Pod jednou posilou si můžete představit například tři tanky či dvě čety vojáků nebo několik protitankových děl. Za pozornost stojí i letecká podpora v podobě stíhaček a bombardérů.

„Dobrá, tak jsou nalevo, jsou napravo, jsou před námi a jsou za námi - tentokrát nám už neutečou.“
- Lewis B. „Chesty“ Puller

Dobře zvolený letecký útok má vskutku drtivý účinek, ale zase jen za předpokladu, že se bombardéry k cíli vůbec dostanou, protože je cestou může snadno sestřelit protiletecká obrana či stíhačky soupeře. Pokud se tak stane, přijde podobná posila zcela vniveč a vy musíte čekat, až se s časovým odstupem nabídne další. Rezervy totiž nelze povolat naráz, ale vždy jen po jedné. Nové druhy posil jinak dostáváte jako odměnu za splnění vedlejších scénářů, což je o důvod více, proč se snažit žádnou z těchto misí nevynechat. Nikdy nevíte, co přesně vám po tom v hlavní bitvě přijde doopravdy vhod.

NÁHODA ČI ZÁMĚR?
Ačkoli si hry Blitzkrieg II a Age of Empires 3 nejsou dějově ani stylově moc blízké, jsou to strategie a nelze si během hraní nevšimnout zvláštní náhody. Mám tím na mysli doplňování jednotek prostřednictvím posil buď z velitelství či domovského města a to vždy po uplynutí stanoveného časového limitu. Je vůbec možné, aby se u dvou současně vycházejících her objevil herní prvek, který by vykazoval tolik shodných vlastností? Posouzení nechám raději na vás samotných, ale nabízí se pouze dvě možnosti. Buď se jedná o nepříliš vídanou kuriozitu nebo nám to jedni od těch druhých šikovně obšlehli :)

Navíc každým prodělaným bojem roste zkušenost vašich jednotek a s každou novou hodností se jim otevírají nové možnosti. Například řadová pěchota je v základním provedení vhodná jen jako náplň do mlýnku na maso, ale s velitelem a vyšší hodností už dokáže třeba sama kopat vlastní zákopy nebo házet více účinné svazky granátů. To samé se týká i tanků, jejichž více zkušené osádky posléze dokáží rychleji a přesněji střílet nebo provádět palbu bez zastávky.



 Boj ve velkém měřítku
Styl hry se tak díky výše zmíněným novinkám výrazně změnil. Neříkám, že v původním Blitzkriegu nešlo zažít opravdu velkou bitvu, ale daleko větší podíl měly boje s hrstkami jednotek, se kterými bylo nutné v podstatě vystřílet celou mapu. V druhém díle je kladen daleko větší důraz na práci s velkými armádami a masové bitvy doprovázenými mohutným bombardováním. Chápu, že tento odklon nebude po chuti každému, ale já tento krok vítám. Velká bitevní vřava, představující například frontu dlouhou přes čtyři herní obrazovky se spletitou sítí zákopů a bunkrů, je pro mě samotného fascinující. A co teprve když nepřítel zahájí útok po celé délce vašeho postavení, to je teprve ta pravá mela.

„Vše, co nepřítel neočekává, má nejlepší šanci na úspěch.“
- Fridrich Veliký

Zachováno bylo pochopitelně libovolné pauzování hry, během kterého je možné vydávat všechny potřebné rozkazy. Tato funkce je vlastně nezbytnou součástí hraní, protože udělit pokyny takovému množství jednotek zkrátka chvíli trvá. Systém vyhodnocování střelby je následující - každá obrněná jednotka má danou tloušťku pancíře (rozlišuje se přední, zadní, boční a horní), kterou útočník musí prostřelit. Jestliže schopnost jedné zbraně (vyjádřena číslem) je menší než tloušťka pancíře, míjí se střelba účinkem. Kulometem si tedy na tank rozhodně nepřijdete, což by podle mého měla být už samozřejmost. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že i se slabší zbraní je možné zlikvidovat silnější jednotku. Stačí se pokoušet o střelbu do bočních či zadních ploch nepřítele, kde bývá pancíř o hodně tenčí.

 Umělá inteligence a chybějící skirmish
Za nejslabší článek Blitzkriegu II se dá považovat umělá inteligence neboli AI. Nepřítel se při jakémkoli nastavení obtížnosti (na výběr je snadná, běžná, těžká a velmi těžká) chová dost hloupě. Z valné většiny se to dá přisoudit skriptování, protože jak jinak si vysvětlit, že při pokusu o prolomení fronty není soustředěna největší síla na nejslabší úsek obrany. O něco podobného by se pokusil snad i úplný začátečník.



To samé se dá říci v situaci, kdy se vám podaří například bombardováním odstranit obsluhu protitankových děl uprostřed nepřátelských zákopů. Ačkoliv je všude kolem dostatek lidského materiálu, nikdo se jednoduše nemá k tomu, aby obsluhu nějak nahradil a tím jsou tyto zbraně ze hry. Tedy do chvíle, kdy děla jednoduše obsadíte sami vlastními lidmi a použijete proti původním majitelům. Za chybku také považuji, že jakmile jednou přiřadíte vlastní pěchotu k ovládání děla, nejde je této povinnosti zprostit a udělat z nich zase normální vojáky.

Součástí Blitzkriegu II je multiplayer s deseti mapami pro dva až osm hráčů, který se dá hrát buď prostřednictví internetového serveru Nival.net nebo po lokální síti. Nastavit lze časový limit, rychlost nebo technická úroveň armád. Velkou škodou je ale absence skirmish módu, který jsem zde velmi postrádal. Přitom by stačil třeba i jednoduchý generátor náhodných misí. Takhle dohráním všech tří kampaní končí veškerá zábava singleplayerové části. Samozřejmě za předpokladu, že se prostřednictvím přiloženého editoru nepustíte do tvorby vlastních misí a scénářů. V tomto směru je druhé pokračování stejně otevřené jako jeho předchůdce, což je sice chvályhodné, ale znamená to buď přiložit vlastní ruku k dílu nebo čekat na výtvory ostatních (příp. platit za datadisky).

„Jen jedna věc je horší než boj se Spojenci – boj bez Spojenců.“
- Sir Winston S. Churchill

 Slušivý 3D kabát
Grafika prodělala kompletní přechod z 2D podoby do plně trojrozměrné. Na rozdíl od jiných her se mi na Blitzkrieg II libí ta skutečnost, že celkový vzhled stále připomíná původní velmi roztomilou grafiku. Nyní jsou však navíc dostupné funkce jako plynulý zoom, rotace kolem dokola a úprava úhlu pohledu. Na druhou stranu pokud o podobné vymoženosti nestojíte, nikdo vás nenutí je používat. V klidu si vystačíte s výchozím nastavením, které je nejvíce podobné klasickému isometrickému vzezření. Jediné, co jsem nestrávil, byly zvýrazněné siluety jednotek schovaných třeba v zákopech či porostu. Působily na mě velmi rušivě, takže jsem v nastavení tuto funkci zakázal a byl spokojen, i když jsem chvílemi musel své maskované jednotky trochu hledat.


12 dalších vytípaných obrázků z hraní jsme přidali do sekce screenshotů

Současně s novou tváří logicky vzrostly hardwarové nároky. Minimum udávané výrobcem činí 1,5 GHz Pentium III, 320 MB RAM a 64 MB videokarta alespoň typu GeForce 3 či Radeon 8500. Sám jsem Blitzkrieg 2 testoval na sestavě AMD Athlon 64 3500+, 1 GB RAM a GF 6800GT (použité rozlišení 1280x1024) a kromě znatelného poklesu fps (snímků za vteřinu) při rozsáhlém bombardování měst bylo hraní bez viditelných problémů.

 Lokalizace
Blitzkrieg II je v ČR vydáván společností Cenega Czech v kompletní české verzi a to včetně dabingu doprovodných videí, které jsou koncipovány jako dobové dokumentární filmy. Překlad veškerých textů se rozhodně šikne, protože zadání jednotlivých misí nejsou zrovna strohá a hodně vysvětlivek se nachází u všech možných povýšení a vylepšení jednotek. Abyste si vybrali co možná nejlépe, je potřeba všemu dobře rozumět. Na technické či pravopisné boty jsem nenarazil, tedy pokud nepočítám některá až moc dlouhá a kostrbatá souvětí.

„Existuje pouze jedno důležité vítězství: To poslední.“
- Karl von Clausewitz

Pokračování Blitzkriegu je novou hrou prakticky po všech stránkách. Od autorů to sice byl odvážný krok, je ovšem třeba koukat i na to, že zde není patrná jen snaha o nastavenou kaši, ale naopak chuť přijít s výraznějšími inovacemi. Je jasné, že dvojka ztratí některé původní fanoušky, ale zase nepochybně osloví nováčky, kteří se s předchozím pojetím příliš nesžili. Volitelná obtížnost je navíc zárukou toho, že Blitzkrieg 2 je opravdu válečnou RTS pro všechny, včetně začátečníků.

Každý, kdo si tuto hru objedná z Tiscali GameShopu, získá k ní jako dárek zdarma další válečnou RTS 1944: Bitva v Ardenách v češtině v hodnotě 300 Kč.

Stáhněte si: Demo, Patch, Videa, Trailery, Intro...

Související články: Dojmy z dema, Rozhovor, Preview, Novinky, Recenze prvního dílu Blitzkriegu a datadisků Burning Horizon, Rolling Thunder a Green Devils

 
Bergy
autorovi je 25 let, pracuje v IK+EM jako správce ekonomického systému a specializuje se na strategie všeho druhu (všechny články autora)






 
 
Bergy

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.