Recenze
Lords & Villeins – recenze ambiciózní české strategie
26. 1. 2023
|
Václav Pecháček
Simulace středověkého zemana
Gran Turismo 6 - recenze
14. 12. 2013
|
Václav Rybář
Jsem s ní už několik hodin. Vlezl jsem ji pod kůži a zjistil jsem, že těch kůži je hned několik! Hraní Gran Turismo 6 je jako setkání se starým známým po deseti, patnácti letech. Nechci rovnou mluvit o třídních srazech, protože ty jsou pro většinu z nás noční můrou v jakémkoliv skupenství. Berme tedy v úvahu starého DOBRÉHO známého.
Gran Turismo 5 - recenze
3. 12. 2010
|
Marek Tvrdý
Bylo, nebylo, před pěti lety vyšla skvělá hra Gran Turismo 4 (recenze), která zábavně simulovala průřez historií automobilů na konzoli PS2. Za tu dobu jsme ochutnali placené demo GT5 Prologue (recenze), vánoční soutěžní demo GT Academy a na akcích bylo možné si zahrát například s Mercedes Benz SLS AMG na Nordschleife.
Castlevania: Lords of Shadow - recenze
29. 10. 2010
|
Jiří Škrampal
Castlevania zůstává v srdcích většiny hráčů především plošinovkou s RPG prvky. I když zářila na osmi a šestnácti bitech a v posledních letech na Nintendu DS, největšího úspěchu ve své historii dosáhla už kdysi na PlayStationu. Hlavní designér Toru Hagihara se moudře rozhodl nenechat se strhnout vlnou 3D titulů a světlo světa spatřila hra Castlevania: Symphony of the Night.
Palworld – recenze survivalu se sbíráním příšer všeho druhu
23. 7. 2026
|
Michal Krupička
Jen Pokémoni se zbraněmi, nebo velká revoluce?
High on Life 2 – recenze ztřeštěné střílečky
16. 2. 2026
|
Jakub Malchárek
Humor, skateboard a zase humor
Nintendo Switch 2 Welcome Tour – recenze výukové procházky konzolí
12. 6. 2025
|
Jakub Malchárek
Půlden v muzeu
Sonic Origins – recenze návratu modrého ježka
11. 7. 2022
|
Pavel Skoták
Kam běžíš, starý pichlavče?
FIFA 20 – recenze
2. 10. 2019
|
Václav Pecháček
14. února 2017 PSG zahodilo čtyřbrankový náskok z prvního zápasu a prohrálo odvetu proti Barceloně 6:1. 10. dubna 2018 se Barcelona psychicky složila v Římě a místní AS ji po prohře 4:1 ve Španělsku výsledkem 3:0 vyřadilo. 7. května 2019 Barcelonu ztrapnil pro změnu Liverpool, který sice na Nou Campu prohrál o tři góly, jenže doma na Anfieldu vyhrál o čtyři. To jsou tři nejvýznamnější fotbalové kolapsy poslední doby… a bohužel se k nim připojuje ještě jeden: FIFA 20.
Mass Effect: Andromeda - recenze
20. 3. 2017
|
Jan Vrobel
Neustále se zrychlující doba letí takovým tempem, že se to zdá od posledního dílu epické sci-fi RPG série Mass Effect být jen chvilka. Věřili byste ale, že už je to celých pět let? Zatímco můžeme sledovat neustále postupující technologický pokrok, který přináší nové a nové vymoženosti v podobě hardwaru i služeb, některé věci se nemění a možná až trochu přešlapují na místě. Mass Effect: Andromeda přichází po tvůrčí pauze, po níž by naivní člověk čekal o to vyšší míru invence a hru, která by restartem série mohla získat tolik potřebnou svěžest. Jenže…
NHL 17 - recenze
15. 9. 2016
|
Martin Bach
Pokud by měl kvalitu a zajímavost nového ročníku herní série NHL předznamenat první zápas, který v něm absolvujete, v mém případě by se NHL 17 zařadila mezi nejlepší díly všech dob. Napínavý duel českého nároďáku s Kanadou na úvod Světového poháru, který po dvou vydřených gólech v oslabení skončil těsnou prohrou našich v poměru 2:3, mi hned z kraje předvedl to nejlepší, co hra nabízí - rychlý hokej, drsné souboje před brankou a góly, jaké jsme v hokeji od EA Sports dlouho neviděli. Jenže určitá zdrženlivost a zdravá dávka skepse je letos namístě. NHL 16 se nadmíru povedla a vývojáři musí vytasit pořádné trumfy na to, aby hráče donutili k dalšímu každoročnímu přepřáhnutí.
F1 25 – recenze zase o něco lepších formulí
5. 6. 2025
|
Jakub Malchárek
V ředitelském křesle vlastního týmu
Metal Gear Solid 4 - recenze
15. 6. 2008
|
Redakce Games.cz
Očekávaný verdikt nad mimořádným herním představením s výjimečně namíchanými ingrediencemi, které je parádním završením slavné ságy.
Tempest Rising – recenze potomka Command and Conquer
17. 4. 2025
|
Jakub Malchárek
Jízda na tanku nostalgie
Anarchy Reigns – recenze
16. 3. 2013
|
Aleš Smutný
Platinum Games je tak trochu nedoceněné studio. Dělá poctivé hry, zábavné hry, ale vydavatelům jejich titulů buď nefunguje marketing, nebo si na ně zasedl nějaký zlý herní bůh. Doopravdy uspěla jen Bayonetta a částečně MadWorld, protože přinesl na tehdy „slušné“ Wii brutálně masakrální akci, u které jste se občas pořádně zapotili – doslova.
Star Wars: The Force Unleashed II - recenze
1. 11. 2010
|
Lukáš Grygar
Mám za to, že sága Force Unleashed šla ke dnu ve chvíli, kdy dala hráči do rukou Darth Vadera. Tedy na samém začátku. Bijte mě, řežte mě, mučte chlebovou polívkou a Star Wars Holiday Special, ale fakt, že jsem na Hvězdných válkách vyrůstal, mi opravdu nepomůže být smířlivý s něčím, co jde proti étosu původní trilogie.
EA Sports FC 25 – recenze každoročního fotbalu
3. 10. 2024
|
Václav Pecháček
Tentokrát poznáte rozdíl
LEGO Batman: Legacy of the Dark Knight – recenze oslavy netopýřího muže
28. 5. 2026
|
Šárka Tmějová
Temný rytíř z kostek našel svůj pláštík
Metroid Prime Remastered – recenze návratu dokonalé hry
17. 2. 2023
|
Pavel Makal
Dvacet let a v plné síle
SOCOM 4 - recenze
5. 7. 2011
|
Aleš Smutný
Čtvrtý díl oblíbené taktické střílečky se dostavil, pokusil se nás dostat kombinací staromilství a nových prvků a... tak trochu zklamaně odešel. Anebo možná u vás v obýváků zůstal, to záleží na vašich preferencích v oblasti multiplayeru. Faktem ale je, že SOCOM 4 není ani v singleplayeru ani v multiplayeru žádný excelentní zážitek, byť se situace v druhém jmenovaném aspektu poměrně dynamicky mění a vyvíjí.
Medal of Honor - recenze
11. 10. 2010
|
Dan Vávra
Série Medal of Honor letos slaví už jedenácté narozeniny. Za ta léta nás EA obdařila celkem šestnácti díly a datadisky na PC, konzole a handheldy. Nepřímo vděčíme této hře i za další válečnou mega sérii a zároveň největšího konkurenta - Call Of Duty, kterou mají na svědomí původní tvůrci MoH: Allied Assault (Vince Zampella a Jason West, dnes opět spolupracují s EA se svým novým týmem Respawn Entertainment).
Classified: France '44 – recenze povedeného „XCOMu“ z druhé světové války
8. 3. 2024
|
Adam Homola
Dobrá hratelnost, stejné chyby
Dark Souls II - recenze
14. 3. 2014
|
Aleš Smutný
Vážně už je to pět let od vydání Demon's Souls? Čas letí, ale Souls hry zůstávají stále stejné. Co na tom, že se From Software ohání tím, že Dark Souls není přímým pokračováním Demon's, ale spíše duchovním nástupcem. My víme své, ostatně jsme za to zaplatili desítkami hodin života, utrpením, extrémními výkyvy emocí a spoustou smrtí. Naštěstí jen těch virtuálních.
The Last of Us: Left Behind - recenze
23. 2. 2014
|
Jiří Pavlovský
Na některá DLC se člověk těší, některá jsou mu ukradená a některá mu naženou větší strach než když na něj vyskočí vetřelec, co má nasazenou masku Jasona Vorheese a v ruce drží DVD s kompletní filmografií Zdeňka Trošky. The Last of Us a rozšiřující příběh DLC Left Behind patří zrovna do té poslední kategorie a asi všichni tušíme proč.
Colin McRae Rally iOS - recenze
15. 8. 2013
|
Adam Homola
“Předtím než byl DiRT, tu bylo Colin McRae Rally. Série, která definovala žánr.” I takhle Codemasters propagují dřívější slávu legendárních rallye závodů. Colin McRae Rally si spousta z nás dosyta užívala na prvním PlayStationu a vývojáři vědí, že dnešním hráčům tahle značka už asi moc neřekne. Poslední hru z téhle série jsme tu měli v roce 2005, což už je nějaký ten pátek.
Wonderbook: Book of Spells - recenze
4. 1. 2013
|
Martin Bach
Idylické lifestylové fotky s rozesmátými dětmi všech ras a národností před televizí v moderně zařízeném obýváku. To je obraz herního průmyslu posledních let, který by si přála po světě šířit většina velkých distributorů. Ač už to mnohým „pravověrným” hráčům může připadat jako otravné klišé, fakt je, že rodinné a dětské hry jsou odvětvím, které do značné míry drží herní byznys nad vodou. Vědí to samozřejmě i v Sony, kterému se v poslední dekádě podařilo nakopnout hned několik zlatých žil.
Catherine - recenze konzolové verze
16. 10. 2012
|
Václav Rybář
Japonská kultovka Catherine už je sice pár měsíců venku, ale dostali jsme se k ní až nyní a vůbec není třeba diskutovat o tom, jak je podstatné na ni upozornit. Je totiž nejen nadčasová, ona je možná přímo klíčová pro nově nastartovaný optimismus, co se herního byznysu týká. Jestli jste pod nánosem sequelů, FPSek, zpackaných filmových licencí a blýskavých, ale ve výsledku tupých herních blockbusterům začali ztrácet naději, zajděte si na rande s japonskými kočkami.