Recenze

XCOM: Enemy Unknown - recenze iOS verze

Komu se stýská po XCOMu, nemusí hrát jen nový a taktéž povedený Shadowrun Returns. Může si XCOM: Enemy Unknown zopakovat, ale tentokrát v mobilním provedení. Stačí mít komplatibilní zařízení, což jsou zatím jen zařízení od Applu. Pokud ale nějakou tu jablečnou hračku máte a novodobý tahový klenot se vám ještě nepřejedl z PCčka či konzolí, můžete to mimozemšťanům nandat i na cestách.

Walking Dead - recenze první sezóny

„Může se člověk změnit v monstrum, kterého se všichni bojí? Možnosti tu jsou a může se to stát. Viděli jsme případy, které tomu byly blízko a domníváme se, že je to mnohem reálnější, než si myslíte.“ To není citát z Walking Dead, i když by tam pasoval jako kulka mezi oči zombíka. Zmíněná slova s vážnou tváří před několika dny pronesl předák domobrany státu Kansas Alfredo Carbajal směrem k překvapenému tisku. Kromě nutné smršti tweetů a odkazů tím dokázal, že jsou lidé, kterým módní představa zombie apokalypsy – neboli zompocu - rozežírá mozek víc, než by bylo zdrávo.

Torchlight II - recenze

O Torchlight se v žertu říkalo, že jeho největší přeborníci se rekrutují z řad nemocných Parkinsonovou chorobou. Zuřivé klikání myší těmto lidem prý sedne nejlépe. Jasně, je to trochu černý humor, ale pokud si myslíte, že druhý díl přišel s nějakou převratnou novinkou, tak se šeredně pletete. Jenže jinakost by nikdo dvojce nepřál a zároveň neodpustil.

Krater - recenze

S Kraterem jsem měl tu čest ještě v době, kdy se zmítal v alfa/beta verzi a z mých prvních dojmů jste asi odtušili, že zrovna nadšený jsem ze hry nebyl. Přesto se v ní podle mého něco skrývalo, atmosféru neměla špatnou a celkově se zdálo, že by se z tohoto ošklivého káčátka nakonec mohlo vyklubat něco docela hezkého. Otázkou je, jak moc jsem byl naivní...

Team Assault: Baptism of Fire - recenze

Jsem přesvědčen, že každý tvůrce hry moc dobře ví, co je na ní špatného, co recenzenty i hráče naštve. Zároveň však doufá, že ty dobré věci mají dostatečnou sílu přebít všechny slabiny. Tahová taktická hra Team Assault: Baptism of Fire má hodně slabších míst ale i několik potenciálních trumfů. Mezi ty nejsilnější patří taktické hraní ve stylu Jagged Alliance a mocný editor map a jednotek.

Kinect Star Wars - recenze

Na Kinect Star Wars se pracovalo dlouho a určitě nejde o nějaký uspěchaný projekt, který nabízí vědomě odpad, jen aby profitoval ze známé a oblíbené značky. Když jsem viděl první taneční video z Kinect Star Wars, zhrozil jsem se. Probůh. Proč proboha Han Solo tančí a zpívá? Předsudků jsem měl víc, než dost a strach ze hry jsem v tu chvíli mohl exportovat do zahraničí. Jak už to ale bývá, stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko, se nevyplácí. Stejně jako odsuzovat cokoli a kohokoli po prvním, letmém a náhodném, dojmu. Protože tahle hra určitě není propadák.

Gemini Rue - recenze neobyčejné adventury

Pozor na pár věcí. Gemini Rue je adventura a běží v rozlišení 640×480. Stojí za ní jeden kalifornský student a pár jeho přátel. Není zadarmo, ale za patnáct dolarů. A konečně, nenajdete v ní prakticky nic, co by se v různých podobách neobjevilo v jiných hrách už před mnoha lety.

Darksiders: Wrath of War - recenze (PC)

Borci z texaského Vigil Games mají momentálně plné ruce práce s onlinovkou Warhammer 40.000: Dark Millennium Online, ale i přesto si našli čas na PC konverzi své konzolové akční arkády Darksiders, která na začátku roku vyvolala rozporuplné reakce. Většina hráčů sice byla spokojená, ale někteří recenzenti hře vyčítali její naprostou neoriginalitu.

The Sims

The Sims - recenzeAutor: ACEPublikováno: 17.února 2000 • Každodenní rutina ...

Kingdom Come: Deliverance - recenze

Už je to nějaký pátek, co se v naší kotlině dmuly kvůli nějaké hře takové vášně, jaké dokázala rozjitřit prvotina českého studia Warhorse, Kingdom Come: Deliverance. Jindrovo dobrodružství zasazené na počátek patnáctého století, kdy do českých zemí vtrhlo Zikmundovo vojsko, jistě není potřeba obšírně představovat - však se o něm napsaly, naspekulovaly a nahádaly kilometry textu.

World in Conflict CZ - exkluzivní recenze

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by vypadal svět, kdyby Sovětský Svaz splnil své hrozby a zaútočil na západní svět? Takovým scénářem se inspirovala RTS od tvůrců Ground Control, jenž má ty nejvyšší ambice.

Imperial Glory CZ - recenze

Historických strategií si na nás vývojáři vymysleli už tolik, že by nám měly lézt i ušima. Pokud byste však chtěli natrhnout kabátec největšímu vojenskému géniovi novověku, vedle této hry vám už moc možností nezbývá.

Brothers in Arms - recenze

Být v kůži výsadkáře Matta Bakera o půl druhé ráno 6. června 1944 by asi nikdo nechtěl. Ocitnout se s holýma rukama uprostřed nacisty okupované Normandie, kdy nevíte, kde jste a kde jsou parťáci, je dost adrenalinové.

Platoon - recenze

Zatímco real-time strategií z 2. světové války je jako hub po dešti, vietnamskému konfliktu se všichni dosud úspěšně vyhýbali. První vlaštovkou je hra Platoon inspirovaná Oscarovým filmem Četa.

Runaway: A Road Adventure - recenze

Ačkoli to s kreslenou adventurou Runaway vypadalo bledě, vše nakonec dobře dopadlo a česká verze neuvěřitelného příběhu poblouzněného mladíka a krásné nevinné dívky je tady. Jak nás okouzlila?

Mobile Forces - recenze

Myšlenka skloubit multiplayerovou střílečku s možností ovládat vozidla je již poměrně stará. Zatím se ale z toho žádné hře nepovedlo vyždímat maximum a ani Mobile Forces nejsou výjimkou.

Soul Reaver 2 - recenze

Překvapivě kvalitní akční adventura Soul Reaver 2 je už třetím pokračováním tohoto dobrodružství původem z konzolí, ve kterém zavítáte jako upír Raziel do podsvětí Nosgoth i do skutečného světa.

Else Heart.Break() - recenze

Zajímavou herní všestrannost vyznává novinka Else Heart.Break(). Chvíli je klábosivou adventurou, jindy zase logickým rychlíkem a občas dokonce překvapí jako sandbox, v němž lze cokoliv dělat i nad čímkoliv přemýšlet. Tahle hra je zkrátka vždy taková, jakou si ji uděláte - v dobrém, ale i negativním slova smyslu. Přijmete takovou výzvu?

NHL 16 - recenze

V zámoří se pomalu žehlí dresy na další sezónu, u nás běží Extraliga naplno a do obchodů dorazil nový díl série NHL od EA Sports. Září je jednoduše oblíbeným měsícem hokejového fanouška. Ne všichni ale mají tolik důvodů k jásání. Třeba my, fanoušci Slavie a St. Blues, musíme zkousnout druholigovou příslušnost a velmi nepřesvědčivý kádr v dresech s notou na hrudi. Proto se musíme upínat k virtuálním světům a doufat, že právě tam si splníme sny o trofejích, které jsou nyní tolik vzdálené. Přináší nám tedy nový díl sportovní ságy spíš radost, nebo jen utvrzení v nadcházející hokejové depresi?

Guild of Dungeoneering - recenze

Ke karetním hrám na počítači mám poněkud dvousečný vztah. Kartičky jako takové mám hrozně rád a nikdy neodmítnu dobrou hru, která je na nich založená - ať už jde o Magic: The Gathering, nebo kanastu. Když na takovou hru narazím na počítači, vždycky musím přemýšlet nad tím, jestli by nebylo lepší si ji zahrát ve skutečném světě, pěkně čapnout do ruky balíček karet a přes stůl odhadovat svého protivníka. Trochu mě to trápí dokonce i u her typu Hearthstone, kde musím objektivně přiznat, že taková konverze je extrémně nepraktická a celkový zážitek ze hry by skoro určitě zhoršila. Existují ovšem i karetní hry, u kterých člověka dlouho ani nenapadne, že se vlastně jedná o karetní hru - a to i přes nezpochybnitelný fakt, že všechny jeho herní možnosti se odvíjejí od výběru karet. Zní to divně, já vím. Ale díky Guild of Dungeoneering to možná za chvilku bude mnohem srozumitelnější.

I am Bread - recenze

V poslední době se nám roztrhl pytel s bizarními hrami. Pokud by vaším šálkem poněkud pomateného čaje nebyla simulace kozy či o nic pozadu nezůstávající simulace kamene, můžete z kredence vylovit simulaci chleba. Jeho strastiplná cesta za toustovačem je totiž tématem neotřelého počinu od Bossa Studios, tvůrců Surgeon Simulator.

Assassin's Creed Chronicles: China - recenze

Bratrstvo parkourových zabijáků se poprvé přihnalo v roce 2007 a od té doby neúnavně nabírá nové členy. K dnešnímu dni vyšlo již třináct (!) větších Assassin's Creed her, ke kterým je třeba přičíst několik mobilních odboček, knížek a komiksů. Ubisoft zkrátka vytvořil popkulturní fenomén a ždíme ho jako hadr, dokud na něm nezbyde nitka suchá. Důkazem budiž plošinovková trilogie Assassin's Creed Chronicles, jejíž první díl s podtitulem China nedávno vyšel.

Dungeon of the Endless - recenze

Neuplyne rok, aby herní scéna nevydala aspoň jednu pořádnou rogue zabíračku, která staromilce vyždímá dosucha a odkopne zničené, vynervované, ale spokojené. Experimentování s žánrem navíc zajišťuje, že se každou chvíli posouvá novým směrem, takže o různorodou zábavu rozhodně není nouze. Jak jde ale dohromady rogue like hra s tower defense a tahovou strategií? Není tenhle mix s názvem Dungeon of the Endless už trochu moc extrémní?

Gods Will Be Watching - recenze

Mohl a měl to být příběh jak z pohádky. Geniální nápad a z něj vzniklá skvělá hra zrozená na Ludum Dare se dočká velkého zpracování. Zápletkou nevybíravé sci-fi o špionáži a volbách, které nejsou dobré ani špatné a jen vy se musíte popasovat s jejich následky. Kombinace adventury a tahové strategie, která se dotkne etiky, filosofie i náboženství. Gods Will Be Watching byla prostě příslibem něčeho skvělého. Jenomže ono tomu tak není a tohle rozpixelované dobrodružství ve skutečnosti neumí s ničím z výše jmenovaného naložit.

Ascendant - recenze

Život je samé legrační klišé. Ve fotbale se třeba říká: „Je třeba uplatnit tvrdost v rámci pravidel.“ Nejpikantnější na téhle radě samozřejmě je, že se porušuje asi stejně často, jako zaznívá. Akční plošinovka Ascendant, přestože s běháním po krátce střiženém trávníku nemá zdánlivě nic společného, nutí člověka porušovat pravidla ve stejné míře. Kdo zůstane čestný v boji, když má pouze zlomek vteřiny na rozhodnutí? Fauly ale v Ascendant obvykle znamenají velkou herní katastrofu, protože se místo penalt rovnou kopou hroby. 

The Incredible Adventures of Van Helsing II - recenze

Když se vám jedny dveře zabouchnou před nosem, otevřou se někde jiné... nebo tak nějak se to říká. V podobném duchu tvoří své hry i vývojáři z NeocoreGames a zatímco v prvním dobrodružství potomka slavného lovce upírů Van Helsinga jste řešili problémy napáchané vaším otcem, tentokrát přišel čas, abyste uklidili po sobě. Zaslouží si ale pokračování skutečně dvojku v názvu, když už od pohledu působí v podstatě identicky jako předchůdce?

Daylight - recenze

Co jsem komu udělal? Za co mě kdo trestá? S podobnými otázkami v hlavě se probudí hlavní hrdinka Sarah na podlaze opuštěného ústavu, kde jí jedinou společnost dělají duchové, mobilní telefon a „hlas na druhé straně“. Není však jediná, komu tyto otázky každou chvíli vytanou na mysli - přidáte se bohužel k ní. Ptáte se, co se dalo pokazit na procedurálně generovaném hororu Daylight, který se navíc honosí titulem první oficiálně vydané hry běžící na Unreal Engine 4? Odpověď je jednoduchá - skoro všechno.

Secrets of Rætikon - recenze

Schopnost nezávislých her vyrobit z mála maximum je často úžasná. K navození nálady potřebují obvykle jen specifické prostředí, podmanivý hudební doprovod a samozřejmě nápad, který je odliší od konkurence. Secrets of Rætikon si vystačí s pastelovými barvami a hustou aurou podivnosti. Je to hra doslova mnoha tváří. Člověk si může vybrat, zda tuhle létavou 2D puzzlovku pochopí coby obyčejnou průzkumnou záležitost v otevřeném světě, nebo na sebe nechá působit zvláštní atmosféru vycházející ze sepjetí zvířat a jejich životního prostředí.