| Autor: Jiří Lavička Publikováno: 26.května 2006 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/anglická/PCDoba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Eidos se rozhodl ještě před vydáním plné verze vypustit mezi hráče demo, které obsahuje první misi. Ve skutečnosti je to tutorial a dost zásadně se liší od zbytku hry, což ale není nikde řečeno, takže bych rád všechny v úvodu varoval, že to, co se odehrává v demu, je diametrálně odlišné od "ostrých" misí v průběhu hraní. Tutorial je totiž přísně lineární a vodí vás za ručičku skrz základní úkony, při kterých si v podstatě jen uvědomíte, že všechno zůstalo při starém. Ovládání bylo jen trochu zútulněno, s čímž souvisí i nová obtížnost "Rookie", při které můžete ukládat, co hrdlo ráčí. Tvůrci se evidentně chtěli přiblížit zelenáčům, kteří doposud o Hitmana nejevili zájem, samotná herní taktika tím ale nikterak neutrpěla, jak si povíme později, při rozboru konkrétních úkolů. 
zdroj:
tisková zpráva
Tutorial se blýskne několika novými fintami z arzenálu Sedmačtyřicítky, ke kterým patří především mnohem zajímavější chvaty na krátkou vzdálenost. Můžete dát protivníkovi hlavičku, bleskurychle ho odzbrojit (při situacích AK47 vs. holé ruce to přijde k duhu), nebo ho chytnout pod krkem a odtáhnout si ho, kam potřebujete. Rukojmí oceníte především při ústupu, ale to je skutečně jen pro extrémní situace, kterým se všichni "silent assasini" vyhýbají jako čert kříži. Po absolvování tutorialu v zábavním parku se též můžete pokřižovat, odmodlit první mrtvoly a s klidem na celý lineární přístup zapomenout. V položce vám přibude "Hideout", kde můžete trénovat střelbu či další skopičinky a hra se konečně naplno rozjede. Nebudu v téhle recenzi pitvat děj, protože je to jedna z největších předností hry a během již zmiňovaných cutscén si budete připadat jako při kvalitním hollywoodském thrilleru. Ten má jasně stanovený začátek, prostředek i konec, protože jak sami zjistíte, jednotlivé mise jsou vlastně fragmenty vyprávění - části příběhu, díky kterým se vracíme v čase, ale přesto budete mít osud svého hrdiny v rukou mnohem pevněji než kdy dřív. Třináct obsáhlých misí se odehrává v rozmezí přibližně dvou let a to sice chronologicky, takže si budete připadat, jako byste si četli v deníčku našeho hrdiny. A že je to sakra barvité čtení. Jak už to tak bývá, procestujete s naším zabijákem celý svět a podíváte se do nejrůznějších zařízení. Na rozjezd je připravená hacienda, ve které na vás čekají dva cíle. Je to skutečně jenom rozcvička, během které s klidem stihnete experimentovat a odhalíte tak největší tahák Blood Money - svobodu rozhodování. Neříkám, že byste v předchozích dílech nemohli řadu věcí vyřešit několika způsoby, ani teď nemluvím o tom, že se vykašlete na stealth taktiku a naběhnete do záběru se dvěma berettami. Tenhle přístup vám nepomůže ani při nejlehčí obtížnosti, protože stráže a všemožní poskoci vašich cílů utrpěli inteligenci, takže se zvládnou krýt, domlouvat a míří zásadně na hlavu, což vašemu zdraví příliš neprospěje. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Vaše chyby tu navíc ovlivňují mnohem víc faktorů. V předchozích dílech jste mnohdy nevěděli, co se podělalo a proto je k dispozici moderní vymoženost známá pod názvem "Obraz v obraze". Jakmile stráže objeví narychlo schovanou mrtvolu, šaty nebo odhozenou zbraň, budete o tom informování vizuální vsuvkou. A dozvíte se to nejen vy, ale i ostraha, protože někdo vymyslel vysílačky. Chraň vás bůh, pokud zrovna stojíte v kostýmu Santy před nějakým drsoňem, kterému zrovna kolega diktuje do sluchátka, že našel nahého bělovousého staříka. V tu chvíli vám váš indikátor nenápadnosti vyskočí do červené a vy musíte sakra rychle tasit.
Svoje chyby si ponesete na zádech celou hru, protože mezi nové vychytávky patří i tzv. Notoriety status, který zvyšuje riziko odhalení, pokud jste předchozí misi nějakým způsobem odflákli. Zapamatoval si vás někdo z přeživších strážců? Nebo vás zachytila průmyslová kamera? To znamená jediné - palcové titulky v novinách s vaší fotkou u barvitého popisu vašich schopností. I mexický krutovládce čte britské Timesy, takže se nedivte, že vás pozná na první pohled, až se k němu budete blížit s nenápadným kukučem. Za chyby se holt platí a v Blood Money tuplem. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Zahraj to znovu, Same Košatost misí a fakt, že je naskriptovaných jen pár "bubu" efektů (třeba když vám nad hlavou přelétne hejno vran právě ve chvíli, kdy stepujete po úzké římse stovky metrů nad nějakým údolím), značným způsobem snižuje frustraci z nuceného opakování misí. Všechno se vám vždycky nepovede napoprvé a tak potěší, že cíl je jednou ve svém pokoji, jindy zase opruzuje v kuchyni nebo v obýváku, pokaždé samozřejmě s věrnou partou bodyguardů za zadkem. Je možné, že svátečním hráčům a osobám s chronickou pořádkumilovností (např. moje matka :) to přivodí srdeční záchvat, ale my ostatní budeme jako v sedmém nebi (alespoň do chvíle, než budete nuceni používat mapu, ve které se během zoomování spolehlivě ztratíte). V Blood Money si zkrátka nemůžete vsadit na nic. Převlečte se za policajta místo za pingla a hned na vás bude ochranka koukat trochu jinak. Možností je nepočítaně a někdy dokonce v průběhu mise dostanete echo, že v objektu jsou ještě dva bonusové cíle, takže jestli si chcete přivydělat, můžete zabít tři mouchy jednou ranou. A to se vyplatí. 
zdroj:
tisková zpráva
Další bonusové body samozřejmě přiklušou na konto osobám, které se nenechají odhalit, pečlivě schovávají odkrouhnuté osoby na nejnepřístupnější místa a výtahem zásadně cestují tak, že si vylezou na jeho střechu. Hra umí pošimrat ego hardcorového zabijáka, ale ty méně zkušené nijak nenutí k extrémním výkonům, což je rozhodně chvályhodná vlastnost. Není ostatně kam spěchat. Buď můžete svůj čas věnovat přemýšlení nad nejefektivnějším postupem, nebo se jen kochejte architekturou a světelnými efekty.•Vypadáš skvěle Audiovizuální stránka nového Hitmana je totiž natolik uhrančivá, že z toho místy padá čelist i Samu Fisherovi. Nechci rozpoutat válku mezi Fisherovci a zbytkem světa, ostatně pár lokálních konfliktů v diskuzích už proběhlo, ale Blood Money vypadá opravdu k světu. Možná by bylo přehnané používat superlativy, jenže jestli nějaký ze současných titulů vypadá opravdu učesaně a to jako po grafické, tak zvukové a hudební stránce, je to právě čtvrtý Hitman. IO Interactive žene svůj engine na hranice možností, i když first-person pohled má ještě svoje rezervy. Budiž mu omluvou, že je tak nějak navíc a využijete ho vlastně jen při střílení z pušek a pozorování dalekohledem. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Důraz na detaily 
zdroj:
tisková zpráva
A není to jen o tom, jak to celé vypadá... ještě než se dostanu k hudbě od veterána série, Jespera Kyda, chtěl bych vyzdvihnout drobné detaily, které posunují zážitek o notný kousek výše. Při čekání na svůj cíl si těhle věcí nepochybně všimnete - v hotelové hale portýr shrabává ze země drobné, které tam rozsypali hosté kasina, na kovbojské svatbě se opodál společnosti sešel hlouček tvrdých chlapů a rozhodli se jen tak ze srandy porvat (bohužel se nemůžete legálně "přidat") a při plavbě lodí neustále nacházíte nadržené námořníky, jež obtěžují ženské cestující. Prostředí kolem vás zkrátka pulzuje životem a když k tomu přidáte nevypočítatelné (leč vždy logické) reakce vašich protivníků a možnost několikera správných řešení, rázem se vám před očima zjeví hra, jejíž vývoj nelze odhadnout dopředu.
Selský rozum a taktické uvažování samozřejmě mají zelenou za každých okolností, ale občas vám sebelepší úmysl nevyjde jen proto, že se náhodou někdo někde objevil, nebo jste nevzali do úvahy tohle či ono. Podobné kiksy lze většinou přičíst na vrub samotné hře, ale Blood Money působí jako samostatně fungující ekosystém, který je jen velmi těžké obvinit z nedbalosti. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jak taková varianta vypadá, se můžete přesvědčit na okolních obrázcích a věřím, že na lepších hardware se hře povede za vzhled získat ještě pár bodů navíc. Oficiální HW nároky zní: procesor Pentium 4 / Athlon XP 1,5 GHz, WinXP/2000 (95/98/ME/NT nepodporovány), 512 MB RAM, DirectX 9 grafická karta s podporou pixel shaderů 2.0 (minimálně GeForce FX / Radeon 9500), DX-kompatibilní zvukovka, DVD mechanika a 5 GB místa na disku. 
zdroj:
tisková zpráva
• Poznámky pod čarouZapomněl jsem na něco? Je toho spousta a vychytávky Blood Money by si jistě zasloužily ještě pár řádek, ale nač plýtvat vaším drahocenným časem, když už se na tu hru třesete? Chtěl bych vám hlavně doporučit, abyste hráli jako správní zabijáci a nedělali řemeslu ostudu nějakými "rambo" vložkami. Dopřejte svým obětem bezstarostnou smrt ve znamení hesla "Co oko nevidí, to duši nebolí". Hra se vám za to odmění virtuálními dolary, které můžete zneužít jak na nákup tipů (šikovná to věc, když si najednou nevíte rady) nebo upgrade zbraní. Na každou střelnou zbraň (a že jich ve hře je) lze přimontovat nějakou tu blbůstku, ať už je to puškohled nebo laser. K mání jsou standardní devítky, velké ráže s tlumičem a kolty. Nabídka přirozeně pokračuje krátkými kulomety, brokovnicemi, útočnými puškami a vrcholí elitní sniperkou W2000. Ani jsem ty zbraně nějak nevypichoval, protože tu nenajdete nějaké závratné novinky oproti předchozím dílům. Potěší snad jen větší interakce s okolím, kdy můžete použít třeba psací pero nebo šroubovák, pokud vám zrovna dojdou náboje a nic lepšího v dosahu není. Jedním z veleužitečných upgradů je mimochodem předělávka zbraní tak, aby nešly zjistit detektorem kovu. V jedné z pokročilejších misí se totiž budete zabývat ochranou samotné hlavy USA a jak asi tušíte, do Bílého domu vás s batohem zbraní nepustí (můžete to zkusit jako Neo v Matrixu, ale to končí v Blood Money obzvlášť bolestivě, protože Bílý dům hlídají vojáci s puškami). Kdo si neuvědomí, že si může nechat zbraně předělat, ten je zahodí před vchodem a ukradne si v kuchyni nůž, skrz který se postupem času vypracuje k M14 a parádní uniformě. Na úspěchu mise to nic nezmění a ta nenucená pestrost vás zas a znovu zahřeje u srdce. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší galerii • Tak za kolik? Otázka, která poslední dobou padá více než často díky maturitám, se teď báječně hodí. Blood Money už žádnou zkoušku dospělosti skládat nemusel, je to ostatně titul zaběhnuté značky. O to těžší však pro IO Interactive bylo naplnit vysoká očekávání a dokázat, že některé neduhy třetího dílu (Contracts) nebyly způsobeny začínajícím "vadnutím" (všichni víme, jak to může dopadnout, viz předešlý Tomb Raider). Osobně se nepočítám mezi extrémní fanoušky Sedmačtyřicítky a i když jsem hrál všechny díly, opakovaně jsem se vrátil snad jen k jedničce. Čtyřka ale do poličky hned tak nedoputuje a to i navzdory faktu, že jsem ji stihl dohrát (závěrečné titulky jsou velmi originální a určitě se na ně budete chtít koukat až do konce... protože... co kdyby... :) 
zdroj:
tisková zpráva
Je to jedna z mála dnešních her, u kterých na druhý "sjezd" zažijete se starými známými úplně nové zážitky. Na variabilitu se zkrátka poslední dobou dost zapomíná a když jí někdo zabalí do fešného kabátku a vybafne se spoustou užitečných vylepšení pod hlavičkou čtvrtého dílu, kdy se už obvykle očekává jen nutná údržba, pak nemůžu než s chutí zatleskat a vyseknout Hitmanovi poklonu. Ale hodlám se mu při ní dívat pořád do očí, aby mě v nestřežené chvíli nezašimrala jeho věrná struna. Opatrnost především... Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa, Cheaty, Patch... Související články: Preview, První dojmy, Novinky, Hitman: Contracts recenze, Hitman 2: Silent Assassin recenze, Hitman: Codename 47 recenze |
| Jiří Lavička | |
| autorovi je 28 let, pamatuje ZX Spectrum a v současné době přebíhá mezi PCčkem, konzolemi a nekonečnou prací v jednom vědeckém ústavu |
