| Autor: Lichtenberg Publikováno: 22.června 2009 | Verze hry: prodávaná/anglická/PC Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Tato hra již dědečka Gustava McPhersona nechává pokojně odpočívat v rakvi a mimo Victorie si zahrajete část "kampaně" za unesenou reportérku Palomu. Na férovku je nutno si přiznat, že samotný příběh ve Still Life 2 není tím předním problémem, kvůli kterému se závěr detektivní trilogie zbortil jako domeček z karet. Naopak se jedná o světlejší část pošmourného celku. Nabízí rovnou několik zajímavých zápletek, obzvláště překvapivý konec. Bohužel jsem se však přesvědčil o tom, že kvalitní adventuru nedělá jen „docela slušně podaný“ příběh. • Dvě herní postavy Ve Still Life 2, stejně jako minule, se ujmete dvou postav - tentokrát policejní vyšetřovatelky Victorie a unesené Palomy. V rámci kampaně to tedy znamená, že se na místo činu nejprve dostanete coby oběť zabijáka, přistupujete na jeho hry o život a další morbidní nápady. A posléze se na stejné místo podíváte pod policejní záštitou a mikádem inspektorky McPhersonové. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Napsáno to zní jako relativně zajímavý souboj s časem, ale během samotného hraní vystupuje na povrch fakt, že je trochu nuda trmácet se s oběma postavami dlouhou dobu na tomtéž místě. Přeci jen v minulém díle jste se s Victorií vrtali v moderní technice zimního Chicaga a Gustav ve zmačkaném obleku chodil mezi pražskými prostitutkami za doby tatíčka Masaryka, což bylo pro oživení hratelnosti mnohonásobně účinnější řešení. 
zdroj:
tisková zpráva
Tato omezená variabilita prostředí se navíc omezuje velmi nízkým počtem lokací, ve kterých se celý příběh Still Life 2 odehrává. Vlastně jediným místem, ve kterém se s hlavními postavami na nějaký ten čas ohřejete, je starý opuštěný dům uprostřed mainských lesů. Motel, ve kterém Paloma před únosem pobývala a Victoriin byt jsou jen krátkými fragmenty příběhu. A tak se tedy vlastně ocitáme v point&click adventuře, odehrávající se v jednom domě plném pastí a zamčených dveří. A to je po, co se týče lokací, bohatých předchozích dílech velký krok zpátky. • Zrychli, nebo budeš zabit Tvůrci se snažili navodit atmosféru časové tísně, v níž musí být váš postup chladný a spěšný, nebo vás nekompromisní zabiják připraví o život. Tento jejich záměr je i několikrát podpořen časově omezenými úkoly, kdy na vás při vypršení limitu čeká z bůhvíjakého důvodu smrt. V některých případech vás tímto hra skutečně donutí hejbnout kostrou, ale častokrát je během časového limitu potřeba splnit nějakou až zbytečně těžkou hádanku a nezbývá tedy nic jiného, než několikrát loadovat a snažit se jí přijít na kloub. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
V bitvě s hádankami vám také moc nepomáhá omezeně velký inventář, což byl původně v hlavách vývojářů nejspíš fajn nápad, kterak se co nejvíce přiblížit skutečnému řešení problémů. Inventář je zde tedy omezen určitým počtem políček a každý předmět, který je možno sebrat, právě jistý počet těchto políček zabírá. Proto pokud si zrovna potřebujete vzít něco, co se vám nevejde do inventáře, musíte některé věci z něj odčerpat na k tomu určených místech na mapě. • Zpomalovací práh Nutno podotknout, že tento systém si s celkovým záměrem hry pěkně protiřečí. Když vás tvůrci často nutí k přidání tempa a posléze se musíte šinout řadou místností k nejbližší schránce na odložené věci (většinou popelnice nebo šatník), když ve skutečnosti by přebytečný předmět stačilo prostě položit na zem, působí to trochu komicky. Hádanky ve hře mají všeobecně obtížnější úroveň, a ačkoliv postrádají originalitu předchozích dílů, zapotíte se u nich přibližně stejně. Zatímco ale Paloma operuje prakticky jen s tím, co najde ve své místnosti věznění, Victoria má k dispozici navíc praktický policejní kufřík. V něm najdete hromadu přístrojů k získávání důkazů, což je sice zajímavé, ale velmi brzo se to okouká. Když totiž po několikáté někde najdete stopy po krvi, jejich analýza se stane naprosto rutinní prací bez špetky jakékoli výzvy. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Dalšími takovými zpomalovači honu za vrahem jsou v této hře velmi módní novinové články, dokumenty, útržky z deníku a další sáhodlouhá vyprávění, jejichž čtení zabere více času, než samotné řešení dané části hry. Za téměř odstrašující příklad považuji samotný úvod, kdy na Victoriině posteli leží změť takovýchto dlouhých pamfletů, čekajících na deset minut vašeho drahocenného času. Takto špatně nalákat do příběhu se povede opravdu málokdy. • Hnus, velebnosti Jasně, gró adventur zcela jistě nespočívá v kvalitě grafického zpracování a technickém enginu obecně. Jenomže když se po grafických hodech z roku 2006 přišine po třech a půl letech hra, která vypadá takto otřesně, nemohu kolem ní poskakovat v bílých rukavičkách. Grafický engine je jedním slovem příšerný a nenapadá mě, kdy jsem naposledy u hry víceméně kvalitní a zaběhnuté série viděl takový estetický pád. Holé místnosti, jednoduchoučký třetí rozměr a pokusy o efekty na úrovni her z minulého tisíciletí? Na to se dnes už nehraje. S grafikou v tomto případě souvisí i hratelnost celkově, protože postava se těžkopádně ovládá a všechno jí trvá dvojnásobnou dobu, než na jakou jsme z poslední doby zvyklí. Rád bych byl trochu více benevolentní, ale když se o téměř čtyři roky starší předchůdce pohybuje mnohonásobně lépe, než jeho pokračovatel, vězí asi někde chyba. Nevím, nevidím do finanční situace Microids a proto nevím, proč pokračování slibné série dostala na zakázku firma GameCO, která má dle svých stránek nulové zkušenosti a přitom prý nabízí tvorbu kvalitních adventur a RPG za rozumnou cenu na vlastním enginu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii Jediné, co tedy hře trochu lichotí je kamera a to když zrovna zabírá hru z velmi vzdáleného pohledu, z něhož není vidět ta skandální nekvalita textur. Ve videosekvencích nízkého rozlišení potěší segmenty z Mozartova Requiem, ale genialita tohoto skladatele je v poměru s hrou až nepěkně kontrastní. Hru můžete spustit i na mašině o schopnostech CPU 1,5 GHz, 512MB RAM a 128 MB RAM grafické kartě, ale nízkou hardwarovou náročnost bych vzhledem k zastaralosti enginu za klad ani nepovažoval. • Konec jedné adventury 
zdroj:
tisková zpráva
Still Life 2 mi zabralo něco málo nad patnáct hodin hrací doby a několik minut konečného smutnění. Všichni vrahové jsou odhaleni, Victoria může nechat svého dědečka dědečkem a velký příběh o milovníkovi umění z Chicaga je u konce. Stihnul k tomu vzít ještě jednoho vraha nového. A jak jsem před lety toužil po poznání identity maskovaného zabijáka a byl rozčarován z toho, že napínavý Still Life končí záběrem na Victorii McPhersonovou ve vaně, dnes už bych ponechání otevřeného konce považoval za docela dobrý nápad.
Stáhněte si: Demo, Trailery, Videa, Patch Související články: Novinky, Recenze Still Life 1 a Post Mortem | ||
| Lichtenberg | |
| autorovi je 17 let, studuje ekonomickou školu v Jindřichově Hradci a hraje závodně lední hokej, přispívá i do SCORE, z žánrů má nejraději adventury a hry se silným příběhem. |
