Shadow Ops: Red Mercury - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Shadow Ops: Red Mercury - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

9. 10. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Od tvůrců průkopnické série Spec Ops se na naše monitory dostala akční hra z blízké budoucnosti jménem Shadow Ops: Red Mercury, která i přes svou nízkou cenu překvapivě dokázala nabídnout slušnou porci zábavy.

Autor: Agile
Publikováno: 9.října 2004
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: anglická/finální
Doba recenzování: 4 dny

Obrázek zdroj: tisková zpráva
Střílečky s válečnou nebo protiteroristickou tématikou jsou v současné době nesmírně populární. Těžit se z toho snaží neuvěřitelné množství her a jednou z nich je i Shadow Ops: Red Mercury od Zombie Studios (tvůrci průkopnické série Spec Ops). Nejedná se však o tisícíprvní titul z Vietnamu nebo 2. světové války, jak je tomu u většiny dnes vycházejících 3D akcí zvykem. Američtí vývojáři totiž pustili svou fantazii na plné obrátky a vymysleli pro nás zcela unikátní námět, který je zasazen do blízké budoucnosti.

 Akční romance s happyendem
Hlavní postavou hry je jistý Frank Hayden, elitní příslušník amerických jednotek Delta Force. Jelikož se nejedná o nějakého nováčka, ale člověka, který armádě zasvětil celý svůj život, má na svět a dění okolo sebe vlastní a řekněme si to na rovinu - mnohdy hodně radikální názor. Zkušenosti ho totiž naučily, že nemá věřit nikomu a ničemu, tedy jen svým smyslům. A právě příběh, o kterém hra pojednává, je jedním z těch, na který do konce života asi jen tak nezapomene.

Vše se točí okolo ukradené látky nesoucí název „Red Mercury“, což je v podstatě katalyzátor, který dokáže znásobit sílu jaderné reakce. O ten má samozřejmě zájem velká spousta lidí, protože jeho cena na černém trhu je vskutku obrovská. Jakmile se o celé věci dozví Spojené státy americké, do věci se vloží NSA (National Security Agency), jež určí právě Franka Haydena, aby provedl zneškodnění dané látky. Asi nemusím dodávat, že věci nebudou tak jednoduché, jak se na první pohled zdají. V průběhu rozvíjení klubka s příběhem potkáte svou osudovou lásku a dvojitou agentku v jedné osobě, odhalíte spiknutí a narazíte na další podivnosti, které nechci prozrazovat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Příběhová složka vás tedy vůbec nudit nebude, ba naopak. Jen je trochu škoda, se autoři nevyhnuli mírným časovým posunům v ději, kvůli kterým budete občas mírně zmateni. Tyto skoky v čase jsou dle mého názoru naprosto zbytečné a vše by bylo jasnější, kdyby je hra vůbec neobsahovala.

 Variabilní prostředí
Začátek Shadow Ops se nese ve stylu filmu Black Hawk Down, kdy je vaše helikoptéra sestřelena a vy spolu s několika spolubojovníky doslova vpadnete do města ovládaného nepřáteli. Po pár minutách si dobře osvojíte ovládání, jelikož to je víceméně klasické a netřeba se nic dlouze učit. Možná je vám to známo, možná nikoliv, ale autoři se během vývoji netajili tím, že si dali za cíl do hry přenést trochu té filmové atmosféry (jako se to povedlo třeba titulu Medal of Honor). Skutečně tomu tak je a nutno podotknout, že se jim to povedlo na výbornou. Hra má díky tomu rychlý spád, i když menší daní za toto všechno je striktní linearita a téměř nulová možnost výběru alternativních řešení jednotlivých problémů. V některých misích to ani nevadí, jindy vás zase tento nedostatek bude poněkud mrzet.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Mise v klasickém slova smyslu byste ve hře hledali marně. Spíše tu máme jeden celistvý příběh, který je rozdělený na 25 dílčích částí. Při své pouti za Red Mercury se tak podíváte do nejrůznějších světových destinací, jako je třeba Sýrie, Kongo, Kazachstán nebo třeba Francie. Navíc potěší opravdu bohatý výběr atraktivních míst, kdy se podíváte do dusné džungle, probojujete se do válkou zuboženého města, navštívíte tajnou ruskou základnu, infiltrujete jedoucí vlak, stanici metra nebo se dokonce vyšplháte na vrchol Eiffelovy věže.

 Úkoly a míra interakce
Stejně jako je široké spektrum výše popsaných lokací, podobně je na tom škála pestrých úkolů, které budete ve hře plnit. Na začátku máte vždy jeden primární, na něhož se nabalují postupem času další. Jednou máte do vzduchu vyhodit most, podruhé bránit vaši kolegyni, potřetí zničit nepřátelská rádia a tak dále a tak dále. Jak vidno, nedostatek nápadů není to, na co by si lidé ze Zombie Studios museli stěžovat.

Míra interakce s prostředím je bohužel minimální. Ono je to částečně odvislé od zmiňované linearity, takže velké zázraky už dopředu čekat nelze. I když ve hře narazíte na velké množství dveří, v drtivé většině případů se za ně nepodíváte. Čas od času můžete zničit nějaký ten barel nebo svářečskou bombu, čímž lze dobře ochromit v blízkosti se nacházející protivníky.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Obtížnost a zbraně
Ještě před samotným hraním si při vytváření osobního profilu lze zvolit jednu z celkem čtyř obtížností. Podle toho se bude trochu lišit styl hraní. Zatímco na tu nejlehčí hru projde každý začátečník, na tu nejtěžší budou mít i kovaní pařani co dělat, aby ve zdraví přežili alespoň několik minut. Například pokud budete hrát na obtížnost nejnižší, váš postup hrou bude snazší, jelikož na obrazovce máte směrový ukazatel vzdálenosti, který vás bude navádět, kam přesně jít. Stejně tak na vyšší obtížnosti bude množství nacházených nábojů a medikitů menší, tudíž se vyplatí své kroky a útoky více promýšlet. Délka hrací doby se pohybuje kolem 10-15 hodin, což je vcelku příjemné. Tento čas je ale trochu uměle prodlužován nemožností ukládat hru v průběhu mise.

Pokud jde o zbraně, po této stránce si všichni militarističtí fandové přijdou na své. V celkovém součtu tu najdete 12 různých kousků, jež patří do skutečné výbavy jednotek Dela Force. Mezi nimi samozřejmě nechybí pistole, samopaly, kulomety, sniperky nebo raketomety. Velkou službu by také mohly vykonat granáty (kouřové a tříštivé), avšak manipulace s nimi je poměrně nepřesná. Ještě dodám, že váš arzenál do akce je dopředu přesně dán a zbraně po nepřátelích nelze sbírat.

 Co mají společného spojenci a nepřátelé?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Rád bych napsal, že Shadow Ops disponuje propracovanou umělou inteligencí, ale nebyla by na tom ani trocha pravdy. Bohužel, právě tato stránka hry je jednou z oblastí, kde nesmírně ztrácí a zaostává za svou konkurencí. Nepřátelé se totiž nezmůžou na nic jiného než na stání na určeném místě, případně nějaký ten kotoul do boku. Úkony jako krytí se, když do nich někdo střílí, případně když vidí letící granát, jsou jim naprosto neznámé. Stejně tak vás bude iritovat jejich pasivita. Zabijete vojáka stojícího na konci chodby, přičemž hned za rohem stojí jeho kolega, který si vás však všimne až v okamžiku, kdy budete blízko něj. Abych to shrnul, vaši oponenti jsou po většinu času slepí, hluší a mizerně taktizují.

Něco podobného, co jsem popsal výše, by se dalo říci i o vašich spolubojovnících. Ti se sice s vámi nevydávají na všechny mise, ale v několika z nich vám budou nápomocni. Tedy, nápomocni – jejich jedinou výhodou je to, že jsou nesmrtelní a ani vy, ani nepřítel je nemůže zabít. Toho se dá využít snad jen ve chvílích, kdy na tom budete špatně se zdravím a oni budou bojovat namísto vás. I když na to se také příliš spoléhat nedá, protože jim boj moc nejde.

 Multiplayer
Pokud byste náhodou dohráli singleplayerovou kampaň a chtěli se hrou ještě bavit, je k dispozici multiplayer. V něm proti sobě může stanout až 32 hráčů najednou. Na výběr je bezmála 30 map, odehrávajících se jak v interiérech, tak exteriérech. Na nich se můžete utkat ve čtyřech módech – Deathmatch, Team Deathmatch, Capture the Flag a VIP, jejichž význam snad netřeba vysvětlovat. Vedle toho si lze zvolit jednu ze čtyř tříd (sniper, puškař, kulometčík, voják pro boj na malé vzdálenosti), s níž se pustíte do boje. Objektivně a komplexně multiplayer hodnotit příliš nelze, protože hra není tolik rozšířená a hraje ji zatím minimum lidí na málo serverech. Nicméně mé osobní dojmy z něho jsou zatím veskrze kladné.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Grafika a ozvučení
Po celou dobu nazíráte na veškeré dění ve hře v pohledu z vlastních očí. Samotné grafické zpracování vás asi příliš neuchvátí, byť hra běží na druhé generaci Unreal enginu od Epicu podobně jako třeba Splinter Cell. Kvalitu grafiky ostatně můžete posoudit z obrázků okolo. Některé z lokací vypadají poměrně chudě, jiné vás příjemně překvapí. Většina textur má nízké rozlišení a občas dochází k jejich problikávání. Na nějaké úchvatné efekty rovnou zapomeňte, stejně tak nečekejte, že by vás jednotlivá místa překvapila po stránce level designu. Nechci zde spekulovat, zda to je následek toho, že hra vyšla dřív na Xboxu, jehož systémové požadavky jsou někde jinde než u dnešních high-endových PC sestav, ale je to docela možné...

Co vás ale naprosto posadí na židli, je hudba a zvuk. Pod hudbou je podepsán skladatel Inon Zur (např. Syberia 2, Icewind dále II, Fallout Tactics), který vytvořil opravdu fantastický hudební doprovod symfonického rázu. Naopak zvuk má na svědomí studio, které se podílelo na filmových snímcích Gladiátor nebo Kill Bill. Všechno zní skutečně hodně dobře a například každá ze zbraní vydává v odlišných prostředích různé zvuky (každá má totiž 3 verze - městskou, venkovní a vnitřní). Dabing je také nadmíru povedený a nelze mu skutečně nic vytknout.

 Bonusy a 32-bitová verze
Jelikož je hra distribuována pouze na DVD nosiči, mohli si autoři dovolit na toto médium přidat nějaké ty filmečky o tvorbě hry samotné, rozhovory s tvůrci aj. Zajímavá je také obchodní politika společnosti Atari, která hru vydává. Ta se totiž postarala o to, že Shadow Ops stojí pouze 20 dolarů (tj. v přepočtu cca 500 Kč, ale žádný český distributor ji zatím neohlásil). Rating „T“ (teens) má sice za následek, že ve hře neuvidíte ani kapku krve, ale upřímně řečeno mi to ani nějak moc nevadilo.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Shadow Ops: Red Mercury je rovněž první vydanou hrou, která dokáže využívat instrukce 64-bitových procesorů firmy AMD. Díky tomu, alespoň dle tvrzení zainteresovaných firem, by měla nabídnout mnohem lepší textury a umělou inteligenci. Nakolik je toto tvrzení pravdivé, netuším, můj procesor je pouze 32-bitový.

Stáhněte si: Demo, Trailer, Cheaty...

Související články: Novinky

Agile
autorovi je 18 let, nejraději hraje akční hry a RPGčka, občas si odpočine u nějaké příjemné adventury a ulítává na sci-fi a cyberpunku


 
 
Agile
Smarty.cz

Verdikt:

Vyřknout finální ortel nad hrou jako Shadow Ops, může být hodně ošemetné. Na jednu stranu se jedná jen o průměrnou střílečku, kterých dnes vycházejí tuny, na stranu druhou vám tato hra nabídne více než standardní porci zábavy, vezmeme-li v potaz její cenu. Grafikou nebo umělou inteligencí sice neoslní, ale zase to dohání v rozmanitosti lokací a rychlým spádem.

Nejnovější články