“Myslím, že máme velmi reálnou šanci stihnout letošní rok,” tvrdil v létě Dustin Browder, šéf vývoje a hlavní designér StarCraft II: Heart of the Swarm, různým webům. “Myslím, že to nestihnou,” tvrdím v říjnu já a dovolím si tak se strategickým guru nesouhlasit. Velmi bych se divil, kdyby vyšel druhý díl SCII trilogie ještě letos. Aktuální stav beta verze tomu moc nenasvědčuje.

Ti z vás, kteří viděli letošní filmový hit Avengers, si určitě vybaví scénu, v níž Tony Stark během porady upozorní ostatní na technika, který namísto práce hraje Galagu. V české verzi filmu sice byla tato replika předabována a Iron Man v ní upozorňoval na Space Invaders, ale to nic nemění na faktu, že z hlediska popkulturních referencí je Galaga jednou z nejčastěji citovaných her všech dob. Jméno téhle hry si půjčili i autoři seriálu Lost, Matthew Broderick si ji zahrál v kultovním filmu Wargames a podobných odkazů by bylo možné najít ještě celou řadu.

Bývalé Československo zažilo nespočet drobných příběhů hráčského nadšení. Ti nejšťastnější si je zažívali v klidu domova na vzácných osmibitových počítačích, ostatním nezbývalo, než hledat ve svém okolí neméně vzácná místa s arkádovými automaty. Když se dnes takového pamětníka zeptáte, kam chodil hrát, okamžitě začne chrlit historky o koupalištích, obchoďácích, kinech nebo horských hotelích, kde strávil na automatech desítky hodin. Já bych se rozplýval třeba nad maringotkami, které přijely jednou za dva měsíce s poutí na náměstí do Vlašimi, Petr Poláček by vám povyprávěl o kině Horník ve Zbýšově, kde s kamarády drtil jednu dávno zapomenutou wrestlingovou hru.

Herní výstava Gamescom 2011 byla bohatá na spoustu zajímavých her, nechyběly mezi nimi ani adventury. Právě na ně se zaměřil Petr Ticháček, poctivě je všechny oběhal, obhlédl a některé si i zahrál, aby vám mohl z každého jednotlivého titulu nabídnout své dojmy v rámci adventurního speciálu. Výpis všech článků, které v rámci speciálu vyšly, najdete za tímto odkazem. Tentokrát se zaměříme na adventuru Phobos: 1953, která se zabývá děsivými psychologickými a telepatickými experimenty ruské KGB v 50. letech minulého století.

Pokud patříte k těm, co 24. listopadu 2000 vyskládali na prkno skoro 20 000 korun českých za tehdy převratnou konzoli PlayStation 2, znamená to 2 věci: zestárli jste o 10 let a jste součástí důležitého okamžiku videoherní historie. Právě 24. listopadu totiž PlayStation 2 slaví 10 let od zahájení prodeje v Evropě a pořád drží spoustu primátů v mnoha oblastech herní historie.

Zápisník reportéra, jak probíhal výlet na novinářskou předváděčku skrz katakomby pod polskou metropolí a co na cestě prožila výprava z Čech.

Jednomu tazateli přestalo plynule běžet Far Cry 2, další váhá s upgradem kvůli DX11 a jiný zase chce být s 4000 Kč připraven na ArmA 2.

Pokud rádi experimentujete s funkcemi nového operačního systému, je toto článek pro vás.

Protože se mezi fanoušky rozhořela diskuse ohledně kvality obrázků a vlivu nastavení grafiky, vytípali jsme srovnávací screenshoty. + VYJÁDŔENÍ VÝROBCE O HW NÁROČNOSTI

Slovenský hardwarový magazín uspořádal akci pro všechny overclockery a my byli u toho. + FOTKY

Jak prodejny Xzone zvládly největší nápor zákazníků, jaký kdy herní obchody v ČR zažily a asi ještě dlouho nezažijí. + FOTKY

Vybraným šťastlivcům se do pařátů dostaly promo disky. Jak působí na člověka dosud hrajícího jen PCčkové RPG?

Tipujte s námi, jestli to bude předělávka jedničky na konzole, rovnou druhý díl trilogie nebo jen datadisk?

V xboxovém demu jsme letmo otestovali znovuzrozenou reinkarnaci dinosauřího bijce Turoka, který si to rozdá s pravěkými ještěry již brzy i na PC.

    Whirlwind of Vietnam  ||  Theatre of War (World War II RTS)  ||  CivCity: Rome ...

Redaktoři britské PC Zone měli možnost zahrát si tři levely z poslední verze očekávané střílečky Half-Life 2 a nasát tak trochu atmosféry z dějiště hry, City 17.

S hodně zajímavým, leč pro některé z nás možná nepříliš pozitivním příspěvkem do diskuse o financování her a vývoji herního trhu, přišel Will Wright. V rozhovoru pro Games Industry se mimo jiné věnuje tomu, jak vidí budoucnost herního průmyslu a vlastně také současnost. „Myslím, že se všichni lidé od konzolí bojí. Ne ani tak kvůli hardwaru, ale protože obchodní modely, jako je free-to-play a jemu podobné, jim mění půdu pod nohama“, říká jasně Wright. Ano, Wright mluví o konzolích, ale když začnete v rozhovoru číst mezi řádky a vlastně i samotné řádky, zjistíte, že tady není řeč jen o konzolích, ale o celém AAA trhu s dlouhá léta osvědčenými modely financování a prodeje bez ohledu na platformu. Podle něj nezadržitelně přichází čas, kdy se prostě alternativní platební modely dostanou do čela. Proč? Prvním příznakem je pro něj zakoupení Gaikaie Sony. Považuje to za důkaz unifikace herního zařízení. „Myslím, že to je budoucnost“, vysvětluje Wright. „Lidé teď mají tolik zařízení – své tablety, smartphony, domácí PC, Xbox... myslím, že hra, která bude přístupná na všech těchto zařízeních bude mnohem úspěšnější a návykovější, než něco, co si zahrajete jen na PC nebo na iPhonu. Myslím, že to osloví větší skupinu hráčů, než hry dedikované nějakému systému“.To je myšlenka zajímavá, leč z mého pohledu poměrně nehezká. Upřímně, já nechci hrát na svém iPhonu Total War. Nechci na tabletu cvakat na display, abych si zahrál pro potřeby této platformy upravenou verzi God of War. S unifikací přichází i logické upravení titulu pro všechny platformy. Myšlenka specializovaných zařízení přece není špatná. Jsou tituly, na které si uděláte pohodlí u počítače či konzole, které si zahrajete v tramvaji, které si zahrajete v dlouhé frontě na úřadě.

Před mnoha lety vyšla série fotografií z podzemek. Byly v ní vyfocené stanice metra z velkých měst, od klaustrofobních londýnských koridorů až po barevné haly v Ulanbátaru. Jednoduchým porovnáním architektury z různých končin bylo jasné, že stanice metra v zemích bývalého Sovětského svazu jsou těmi nejprostornějšími na celém světě – komunista prostě kopal a budoval velké věci. I proto se může Metro: Last Light odehrávat po Metru 2033 znovu v tunelech moskevského metra - tak spletité a nekonečné bludiště vystačí ne na dvě, ale klidně na deset her. (Pozn. - V článku najdete i video s naším rozhovorem s tvůrci hry.) Bojíte se tmy?Každá prezentace má jedno slovo, které jí dokonale vystihuje. V případě Last Light je to „ponurost“. Nejen kvůli pocitům osamělosti a úzkosti ve vybydlené a zničené Moskvě, kterou se prohánějí smečky mutantů-démonů, ale především kvůli výrazům pánů z THQ. Ať už jim někdo zalil obličej zmražovadlem mimických svalů anebo jsou opravdu tak smrtelně vážní, vyvolávají dojem, že pod zem v Last Light nechcete ani nakouknout. A to byste přišli o hodně. „Naše hra je ve fázi, kdy je kompletně hratelná, vše v ní funguje a můžete jí projít od začátku do konce se všemi příběhovými animacemi,“ tvrdí jeden z vývojářů. Snad mu nějaký neviditelný démon drží pařát na tepně, protože dokáže v rámci ponurosti ještě mluvit rychle jako kulomet. „Vylepšili jsme všechny části hraní. Střílení, prozkoumávání, stealthování i RPG,“ snaží se zaujmout hrstku novinářů. Po tří minutovém monologu ponuře sjede publikum pohledem a s vážností funebráka se odebere za dveře. Obrazovka se rozsvítí, prezentace začíná. Vítejte v metru, dveře se zavírají. Galerie #14151

Tohle asi tradiční hráči, kteří podobně jako já řešili problémy Albionu (Call of Duty bylo synonymem pro Druhou světovou a hranatá krev v Quakovi jako něco přelomového), uslyší buď neradi, nebo to vezmou jako zprávu z jiné planety. Jenže když ze sebe setřeseme nánosy mechu a lišejníků a protáhneme artritické prsty, musíme se podívat na současný herní byznys realistickým pohledem. Sociální vztahy a sítě na internetu se ukázaly být něčím víc, než jen tradiční bublinou a v současnosti ženou nemalou část herního průmyslu vpřed. V Activision si to uvědomili, a tak představili sociální platformu Call of Duty Elite, o níž jsme toho napsali opravdu spoustu. Electronic Arts následovala se svým Battlelogem pro Battlefield a oba top hráči tak mohou určit směr dalšího vývoje. A Jamie Berger z Activision na to konto prohlásil: „Věříme, že celoroční služba, která bude 24 hodin denně a sedm dní v týdnu rozšiřovat herní zážitek za hranici prostého hraní, bude v dalších letech nezbytností“. Proč se tak domnívá? „Teď to může být jen názor, ale za tři až pět let nebude, bude to realita. Budete chtít podporovat rozličnou hráčskou základnu a k tomu nuceni nabízet dostatečné služby a dlouhodobou obsahovou strategii. Nevidím způsob, jak by to hry jinak zvládly.“Mýlí se? Zřejmě, zdůrazňuji zřejmě ne, ale s mnoha a mnoha výjimkami. Je pravda, že současný příklon k socializaci her (mimochodem, všímáte si, jak slovo socializace a sociální ztrácí svůj původní význam?) je silný a nepopiratelný. FIFA 12 má EA Sports Football Club, NfS Autolog... a půjdeme dál. Od prostého propojení s Facebookem, až po vlastní komunitní platformy, které jsou logicky pro jejich provozovatele lepší.

V závěrečné sedmé části návodu na RPG Knights of the Old Republic II navštívíme palubu mateřské lodi flotily Sithů a grandiózním duelem na válkou zničeném světě znovu zachráníme galaxii. Ani tentokrát nechybí mapky.

V předposledním dílu návodu na sci-fi RPG Knights of the Old Republic 2 vyřešíme politickou krizi na Onderonu, budeme bojovat v akademii Sithů a navštívíme hrobky ukryté na zalesněných měsících.

RPG Vampire: the Masquerade - Bloodlines si svou kvalitou vykoledovalo návod, který vás provede čtvrtí Santa Monica včetně nepovinných úkolů, vysvětlí zákonitosti světa upírů a také pomůže s výběrem klanu.

Zápisky z toulek Troseckem

Vyzyvatel No Man's Sky se blíží

Loňský rok byl intenzivní. Plný pozitivních i negativních věcí a díky bohu za hry. Eskapismus nezemřel, pořád trvá a já loni s chutí zmizel do nejednoho virtuálního světa. A že bylo z čeho vybírat. V níže uvedených uměleckých dílech jsem se loni ztrácel nejraději a věřím, že do některých z nich zmizím rád i letos.

Zatímco v minulém článku jsme se podívali na ten nejlevnější hardware, tedy integrované grafické karty, tentokrát bude situace přesně opačná. Vyzbrojeni drahými grafikami a pořádnými monitory se vydáme zjistit, jestli už nastala doba hraní v rozlišení 4K. A byť se tato zkratka dobře pamatuje a je všeobecně rozšířená, bylo by vhodné uvést na pravou míru, že nás bude zajímat spíš obvyklejší rozlišení 3840x2160, správně označované jako UHD. S terminologií si však většina webů hlavu neláme, a pokud budete hledat například výsledky benchmarků, s železnou pravidelností se budete setkávat s tím, že horizontální počet bodů, pohybující se kolem číslovky 4000, je zkrátka 4k.

Jedna šipka ukazuje cestu do podzemního světa Averna, kde vládnou hanba se vzpourou. Druhá šipka ukazuje k nebi a ještě dál – k mléčným drahám a červím dírám. Ale to už se k rozcestníku blíží podivní rytíři. Jeden z nich drží v ruce iPhone a hlasitě do něho křičí: „TAITO, TAITO!“ (Nejspíš se nemůže dovolat svému králi.) Otočíte se a zjistíte, že z druhé strany proti nim běží sveřepá sebranka tří ozbrojených chuligánů. Jak jen tohle může dopadnout?

Microsoft mi v tom dělá guláš. Ještě před zapojením Kinectu jsem už měl v hlavě vymyšlen úvod k článku – něco ve stylu: „Fakt, že čtete tyto řádky na tomto serveru, pravděpodobně znamená, že Kinect není pro vás, ale spíše pro vaše hrami nedotčené rodiče či mladší sourozence.“ A ono houbeles! Ačkoliv jsem v rámci testování skutečně přizval celou rodinu i pár známých, nejvíce času jsem s Kinectem stejně strávil já sám.

Po letech se připomíná sci-fi akce s RPG prvky a mapou vesmíru od ukrajinských tvůrců Boiling Point.