zdroj: tisková zpráva Prosincový Level bývá tradičně nacpaný k prasknutí a letos se toto pravidlo opět potvrzuje. Svědčí o tom ostatně i nejvyšší průměr hodnocení v jednom čísle za poslední roky. Tak především – obálku zdobí Marcus Fenix a na prvním místě mezi recenzemi tak najdete rozbor dlouho očekávané PC verze Gears of War z pera Honzy Herodese. Z války s mimozemskými Locusty se hned poté přeneseme do dalšího konfliktu, v němž jsou emzáci navíc posíleni o Severní Korejce. Ano, hned na dalších stránkách se totiž Radek Friedrich věnuje technologickému zázraku jménem Crysis. No, a válečné soukolí vás semele i v další pecce. Navzdory předchozím dílům série se v Call of Duty 4 nevypravil Pavel Prouza do minulosti, ale do blízké budoucnosti – jak se mu v ní líbilo se dozvíte právě v jeho recenzi.

Ne ve všech hrách se ale válčí, ať už s mimozemšťany nebo teroristy. Občas se totiž musíte postavit i na druhou stranu zákona. Podobně jako povedená dvojka Kane a Lynch. Úroveň jejich příběhu, který rozhodně není určen dětem, ohodnotil Martin Bach (viz úryvek níže). Ale ani tím stále ještě nekončíme. Svůj zamilovaný žánr si totiž užil i Michal Rybka, který se ponořil do budovatelské novinky SimCity Společnost. Chcete vědět, nakolik navazuje na předchozí díly slavné série? Pak jste na správné adrese. A co tu máme dál? Tak třeba Need for Speed ProStreet, Empire Earth 3, Pro Evo 2008 nebo Timeshift... To už je slušná nadílka, co říkáte?

Kane & Lynch vás příběhově nestavějí před žádná velká morální dilemata. Až na jedno důležité rozhodnutí v závěru hry jdete stále rovnou za nosem a na žádné odbočky nebo snad přemýšlení zkrátka není dostatek času. Pokud někdo z vás čekal od dánských vývojářů stealth akci hitmanovského ražení, bude absolutně zklamán, protože neakčních scén je v Kane & Lynch naprosté minimum. Všem se lze navíc celkem pohodlně vyhnout za použití hrubé síly, která není ani zdaleka znevýhodněna tak výrazně jako v Hitmanovi. Herní postupy se mnohem více blíží jinému, méně známému projektu IO – Freedom Fighters. I zde jde v prvé řadě o rychlou akci, ve které nejste v podstatě nikdy sami. Poměrně dlouho vám dělá společnost pouze Lynch (ne že by to nestačilo), v druhé polovině hry se k vám ale přidají další tři psychoušové a vy tak budete řídit rovnou pětičlenný tým. Nebojte se ale žádného složitého taktizování, svým kolegům můžete dát pouhé tři základní příkazy (následuj mě, braň a útoč) a pokud vám i to přijde zbytečné, lze je nechat pohybovat se samostatně. Osobně jsem narazil jen na jednu scénu, kdy jsem možnost ovládat tým skutečně využil k dalšímu postupu. V ostatních případech šlo spíše o znouzectnost, než o nutnost, což považuji v jistém směru i za klad hry. Umělá inteligence vašich kolegů totiž zřejmě při příkazu „útok“ simuluje jejich choré mozky a všichni po jeho zadání svorně vyběhnou přímo naproti hlavni protivníkovy zbraně. A to je třeba v případě takového tanku už celkem na pováženou... [více v kompletní recenzi v Levelu 159]

Když v roce 2006 vyšla adventura Dreamfall: The Longest Journey (82%), říkali si kolegové, jak rádi by někdy takhle výjimečnou hru zveřejnili na Level DVD. A vida – netrvalo to ani tak dlouho a dvojka April a Zoe je tady. Dreamfall je samozřejmě v české verzi (titulky) a na DVD ho doprovází tradiční dávka demoverzí (Crysis, Hellgate London, NFS Prostreet a další), updatů a samozřejmě i videí, včetně pořádně nadupané rubriky videorecenzí.

Na závěr bychom vás rádi upozornili ještě na jeden obzvláště povedený text. Postaral se o něj Lukáš Codr a dozvíte se v něm, jaké možná nečekané a překvapivě sofistikované problémy musejí při tvorbě her řešit současní herní vývojáři. Jaké trendy budou vládnout v oblastech zpracování davu, rozanimování tváře nebo ve fyzikální modelech a jaká technická omezení stojí před autory her dnes, tomu všemu se tento rozsáhlý článek věnuje. Bude se líbit nejen začínajícím vývojářům, ale každému, koho zajímá jak hry vlastně fungují. Level 159 najdete na stáncích tento pátek, 16. listopadu!