Únor příštího roku se proměnil v herní jatka, odkud některé tituly nevyjdou bez úhony
Kingdom Come v nezáviděníhodné situaci
Konečně potvrzeno: Sea of Thieves i Hi-Fi Rush skutečně vyjdou i na PlayStation
Exkluzivity jsou mrtvé
Podzimní nálada aneb hledání odpočinku v minulosti
Když novinky neposkytují potřebný komfort
Bethesda rozhodně není etalon dobra. Starfieldem si musí napravit reputaci
Dvacet let přešlapů
Letos na podzim se z toho zblázníme. Konečně!
Takhle mají vypadat herní žně
Nová Zelda by měla být jako Diablo IV, místo toho připomíná Overwatch 2
Království plné trhlin
Slabý rok? Ale kdeže. Herní byznys v cílové rovince zmáčknul turbo
Tichá voda v první půli, tsunami ve finiši
Z covidové samoty mě zachránila Persona 5 a její dokonalé postavy
Herní rodina, kterou nedostanete z hlavy
Vydavatelství Private Division riskuje a nevyplácí se mu to. Pro hráče je to ale dobře
Čest boji za originalitu
Jaká je moje nejočekávanější letošní hra a proč to není Cyberpunk 2077
Není kyberpunk jako kyberpunk
Pokémon Sword očima laika aneb jak jsem se zase jednou vydal na procházku z komfortní zóny
V poslední době mě baví vystupovat z herní komfortní zóny. Myslím, že žánrový rozptyl mám odjakživa docela slušný, přesto se některým žánrům vyhýbám a na některé série si netroufnu. V rámci sebevzdělávání a obecného rozšiřování herních obzorů se ale zkouším vrhat na tituly, na které bych si ještě před pár lety nepustil ani trailer.
