Kingdom Come: Deliverance – recenze portu na Switch
Optimalizační kouzla a čáry
Story of Seasons: A Wonderful Life – recenze remaku simulátoru farmářského života
Jak se hrálo před 20 lety
The Legend of Zelda: Tears of the Kingdom – recenze jasného kandidáta na hru roku
Návrat v plné parádě
Fire Emblem Engage – recenze nového strategického RPG
Revoluce ani evoluce se nekoná
Triangle Strategy – recenze JRPG ve stylu Hry o trůny
Překvapivá pecka, která osloví hratelností i příběhem
Pokémon Brilliant Diamond – recenze
Kapesní příšerky se vrací v novém remasteru
Shin Megami Tensei V – recenze nového dílu slavné série
Mezi námi démony
Monster Hunter Stories 2: Wings of Ruin - recenze tahového lovu příšer
Čtyři monstra a kočka
Shin Megami Tensei III – recenze remasteru japonské klasiky
Taková starší Persona, ale pořád dobrá
Xenoblade Chronicles: Definitive Edition – recenze
Návrat kluka s obřím mečem
Ring Fit Adventure – recenze
S vyplazeným jazykem a celý zpocený poslušně hlásím, že Ring Fit Adventure funguje. Jestli je to spíše víc nástroj na cvičení, nebo RPGčko, je vlastně jedno. Unikátní novinka od Nintenda neselhává ani v jednom. Hra dělá co má a pokud to budete dělat i vy, výsledky se nemůžou nedostavit.
Pokémon Sword & Shield – recenze
Noví Pokémoni s podtitulem Sword & Shield rozpoutali na internetu nejednu debatu. Tak například: i když celý souboj vyhrajete s jediným pokémonem, zkušenostní body získá celá vaše šestičlenná parta. Zatímco v dřevních dobách série vyžadoval trénink slabých kusů aspoň „nakouknutí“ do bitvy na jeden tah (unikátní předmět Exp. Share tak měl cenu zlata), nyní je sdílení zkušeností napříč týmem integrální mechanikou, kterou oproti minule už ani nejde vypnout. Je to dobře, nebo špatně? Kdybyste se zeptali před 20 lety, kdy smysl mého dětského života do značné míry naplňovaly právě desítky hodin repetitivního trénování pokémonů na Game Boyi, jsem všemi jedenácti prsty proti. Dnes to ale vnímám jako zásadní vylepšení série. A není jediné…
Warsaw - recenze
Svým vizuálem se tahové RPG z druhé světové války Warsaw na první pohled vykrádá roguelike klasiku Darkest Dungeon. Kvalitou se jí však bohužel nevyrovná, neboť do ní vývojáři zapomněli vedle několika mála zajímavých nápadů zakomponovat také zábavný příběh či uspokojivé mechaniky.
Fire Emblem: Three Houses - recenze
Populární série především strategických RPG (SRPG) z japonských sopek a hájů se vrací. Poprvé na Nintendu Switch a opět s velkou parádou. Fire Emblem: Three Houses se přesunula na novou platformu, svou základní formulku jen trochu proměnila a přitom si pořád drží svůj tradičně vysoký standard.
SteamWorld Quest: Hand of Gilgamech – recenze karetního RPG
Studio Image & Form mě dříve potěšilo výbornými kousky SteamWorld Dig 2 a SteamWorld Heist. Dvě naprosto odlišné, originální a prostě skvělé hry, které jsou zasazené do jednoho krásného, vtipem nacucaného světa. Že mě bude zajímat i SteamWorld Quest: Hand of Gilgamech, jsem věděl ještě před jejím oznámením. Cokoliv se značkou SteamWorld ve mně vyvolává absurdní touhu. Novinka ji sice uspokojila, ale po předchozích zkušenostech jsem čekal přeci jen víc.
Dark Souls: Remastered - recenze verze pro Switch
Představovat titul natolik výrazný, že dal vzniknout vlastnímu subžánru, by bylo přinejmenším úsměvné. Dark Souls znají všichni, a pokud ji nehráli, alespoň o ni slyšeli. Z příměrů k ní už se pomalu stává vtípek, ale to nemění nic na tom, že se původní hra nestala milovanou, obdivovanou a napodobovanou legendou jen tak náhodou. Nyní si navíc můžete svoji dávku zoufalství a sladkých odměn přibalit na cesty, protože vyšla na Nintendo Switch.
