Recenze

Inked - recenze

Recept na dobrou herní plošinovku se neobejde bez zásoby rébusů, poutavé atmosféry a výtvarného pokušení. Z těchto ingrediencí se skládá také Inked, originálně vyprávěná arkáda tvořená v chytrých tazích kuličkového pera. Za uměleckou stránkou však zaostává hratelnost. Hádanky by mohly být nápaditější a hodilo by se i přesnější ovládání. Pozornost si však hra zaslouží, zejména za osobní zpověď, kterou schovává pod nedokonalou slupkou.

Roc(k) Podvraťáků - recenze

Všechno to začali Snowboarďáci, pak přišli Rafťáci a nyní nastupují Podvraťáci. Poprvé v české historii vznikla souběžně s filmovým snímkem i hra na jeho motivy. Nejde však jen jen o paskvil těžící ze svého jména?

Foreclosed – recenze

Kyberpunkový hrůzoděs k nedoporučení

Need for Speed Heat – recenze

Přijel nový díl Need for Speed, kterému není třeba hned sypat hřebíky pod kola. V novince Heat jsou na prvním místě rychlá auta a jejich poctivé vylepšování v garáži, naopak zmizely mikrotransakce, produktová reklama i spousta nevkusu z příběhu. Z ulice si navíc odvezete odlišné zážitky podle toho, zda řídíte ve dne, nebo při měsíčku. Jste připraveni na start?

Concrete Genie – recenze

Možná jste si také někdy posteskli, že hry, umělecké médium skvělé k ventilaci kreativních myšlenek, se samotnému konceptu tvorby věnují spíše pomálu. A že je to škoda. Concrete Genie od studia Pixelopus nabízí možné vysvětlení: Zdá se totiž, že není žádná legrace tohle téma zpracovat tak, aby to ještě k tomu zároveň byla zábava hrát.

Deliver Us the Moon – recenze

My lidé se k naší planetě chováme jako k poslední bonboniéře na světě. Ale místo toho, abychom si jejích sladkých plodů vážili a šetřili si je na horší časy, chamtivě se jimi ládujeme, jako by existovala možnost koupit si novou. Jenže až nám tahle bonboniéra dojde, co nám zůstane? Prázdný, pustý obal, ze kterého se pokusíme vysypat drobečky. Obal v podobě Měsíce.

World of Warcraft: Wrath of Lich King rec.

Druhý datadisk k nejpopulárnějšímu západnímu MMORPG s 11 miliony předplatitelů a zároveň nejrychleji prodávaná PC hra všech dob. Je k tomu snad potřeba něco dodávat?

Conflict: Desert Storm II - recenze

Obrovský komerční úspěch rok staré týmové akce Conflict: Desert Storm způsobil narychlo připravené pokračování, které je však nečekaně změnou k horšímu. Existuje tedy důvod k návratu do Iráku?

Blitzkrieg: Rolling Thunder - recenze

Po solidním přídavku Burning Horizon dorazil druhý oficiální datadisk k populární válečné real-time strategii Blitzkrieg. Kromě jiného přináší tažení amerického generála George S. Pattona od Afriky až k Plzni.

Astroneer – recenze

K některým hrám se každý den vracíte, abyste pokročili v příběhu. K dalším proto, abyste konečně zůstali jako poslední ze stovky bojovníků. Někdy si chcete jednoduše namáhat mozek. Ale pak mohou nastat okamžiky, kdy si chcete jen odpočinout, pokochat se, něco třeba vytvořit a zkrátka si dělat, cokoliv vás napadne. A přesně o tom je se vesmírný sandboxový survival Astroneer.

House of the Dying Sun - recenze

Bláznivá nebeská show House of the Dying Sun vrací žánr vesmírných simulátorů k jeho kořenům. Soustředí se výhradně na akci a dokazuje tak, že v jednoduchosti je síla. K jednostranně zaměřené hratelnosti se však pojí i velmi skromný obsah. Krátká kampaň a málo dodatečných bonusů neslibují zábavu na dlouho. Hra je jako dietní svačina, po které se rychle vrátí hlad.

Slain! - recenze metalové plošinovky

Tohle je trochu k pláči, zvlášť když člověk vidí, jak dopadla Salt and Sanctuary, a tedy ví, že to opravdu jde. Slain! je nicméně v zásadě další z velmi průměrných plošinovek od malého studia, tentokrát nazvaného Wolf Brew Games, které je evidentně tvořeno partou lidí, co mají blízko jak k metalové muzice, tak k temné fantastice a gotické estetice jako vystřižené z původních dílů série Castlevania. Ačkoli jde o svého způsobu estéty, jejich hra jednoduše není zdaleka tak zábavná, aby šla doporučit. Ale pojďme se na to podívat podrobněji.

Empire Earth III - recenze

RTS pokrývající celé lidské dějiny ve třetím dílu značně zjednodušila svůj herní koncept a naopak přidala kolový režim se zabíráním provincií na zeměkouli. Jsou to změny k lepšímu nebo k horšímu?

FAR: Lone Sails – recenze

Patřím k těm věčně neposedným lidem, kteří dlouho nevydrží na jednom místě. Zavřete mě do domku se zahradou, zatíženého hypotékou, a sledujte, jak chřadnu, nebo mě posaďte k portálu s levnými letenkami a kochejte se jiskřičkami v mých očích, které si nezadají se skelným pohledem hazardního hráče. Touhu podlehnout vábení dálek máme s hlavní hrdinkou FAR: Lone Sails, myslím, společnou...

Call of Duty: WWII - recenze

„Válka, k čemu je dobrá?“ zpíval Edwin Starr v klasice od The Temptations. K válečným hrám, můžeme si odpovědět z bezpečí monitoru, odkud nevychlístnou ani sebevětší cákance krve. Nový díl nekonečné série Call of Duty jich nabízí celé galony, ale zůstává jednou velkou válečnou fantazií, kde nepřítele kosíte po tuctech, zatímco kolem vás létají kusy budov, vlaků nebo také spolubojovníků.

Someday You'll Return – recenze

Utíkat je snadné. Je o tolik lákavější najít si výmluvu a odejít, jako by se vás to netýkalo, než se složitě potýkat s trápením. Problém je, že se skoro vždycky nakonec musíte k problému postavit čelem a o co později k tomu dojde, o to to bývá horší. Právě v takové situaci je hrdina české hororové adventury Someday You’ll Return od studia CBE software. Vy v jeho kůži zjistíte, proč se do lesů okolo Cimburka rozhodně ani trochu nechtěl vracet.

Farming Simulator 19 – recenze

Máme k dispozici mnoho sérií, jejichž hry vycházejí s roční periodicitou, a v mnoha případech je to na nich vidět. Změn bývá pomálu, jsou často jen kosmetického ražení a hardcore fanoušci tak nesahají po nejnovější číslovce kvůli zásadním novinkám, ale novým soupiskám. Farming Simulator vychází každé dva roky a člověk by čekal, že tvůrci z Giants Software využijí čas navíc k většímu posunu série kupředu. Ale kdepak. Jim jen trvá ta samá nepatrná evoluce o něco déle.