Recenze
Dishonored 2 - recenze
18. 11. 2016
|
Lukáš Grygar
Stojím na okraji útesu olizovaného vlnami. Moře je za rozbřesku líné, u obzoru se plouží velrybářská loď, a když otočím hlavu doleva, vidím Karnacu, přístav ve stínu hory, připomínající dvojici žraločích ploutví. Dnes jsem ale žralokem já a kořistí se má stát zpupný vévoda – jeden ze spiklenců, kteří připravili mladou císařovnu Emily Kaldwin o trůn. Dívám se k městu z ostrova, na němž se rozkládá vévodovo opulentní sídlo. Patnáct hodin nazpátek jsem od lázní Addermire pozoroval postupující bouřkovou frontu a patnáct let nazpátek to byly šedivé mraky od majáku na Markhamově ostrově z Metal Age. Jedna dlouhá, šedivá nit, natažená od druhého Thiefa k druhému Dishonored.
Dishonored: Death of the Outsider - recenze
29. 9. 2017
|
Šárka Tmějová
Císařovna je mrtvá, ať žije císařovna! Zatímco Emily Kaldwin se se svým otcem vrací do Dunwallu, aby právoplatně usedla na svůj znovunabytý trůn, kapitánka lodi Dreadful Wale Meagan Foster má jiné starosti. Kromě toho, že má tajnou identitu v podobě Billie Lurk, pravé ruky protřelého zabijáka Dauda, ji čeká nelehký úkol. Jak název hry předjímá – musí zabít Outsidera. Co je vlastně zač tenhle rádoby tajemný chlápek s černýma očima, který vede filosofické řeči a rozdává vyvoleným obyvatelům císařství magické schopnosti? A je možné doopravdy zničit božskou entitu, která přebývá v mystickém světě, kam smí jen snící a umírající?
Dishonored - recenze
12. 10. 2012
|
Aleš Smutný
Uf. Mám za sebou spoustu zábavných hodin, během nichž jsem protáhl humánního, mlčenlivého zabijáka Corva uličkami a zákoutími Dunwallu a vyřešil politické otřesy, které měly původ ve vraždě císařovny. Tu promptně hodili na krk mně, tedy Corvovi, čímž i stvořili název hry. Dishonored.
Knights of Honor II: Sovereign – recenze přístupné středověké strategie
9. 1. 2023
|
Pavel Skoták
Solidní pokračování se vším všudy
For Honor - recenze
21. 2. 2017
|
Jan Slavík
Čas od času se poštěstí. Od tvůrců, kteří sou známí spíše stavěním na již existujících základech (ačkoliv nedávné snowboardové experimenty tento předsudek lehce nahlodávají), spatří světlo světa něco opravdu neotřelého. Taková chvíle nadešla právě teď. Můžeme děkovat, že se někdo odhodlal dát vývoji středověké multiplayerové řežby For Honor zelenou, protože výsledek stojí za to. Pod slupkou technických patálií a diskutabilního zpoplatnění se skrývá, co se týče hratelnosti, skutečný briliant.
Styx: Shards of Darkness – recenze
24. 3. 2017
|
Adam Homola
Dishonored, Thief, Assassin’s Creed… Nejen z těchto her si Styx: Shards of Darkness utahuje, i když jim nesahá ani po kotníky. Druhé stealth dobrodružství titulního goblina se snaží o mnohé, ale ve většině selhává. Snaží se o osobitost, humor, smysluplný systém schopností, akci i napětí, ale moc mu to nejde. Ve výsledku by tak měl goblin spíše zalézt zpátky do stínů, ne si otevírat ústa na jiné hry.
Medal of Honor - recenze
11. 10. 2010
|
Dan Vávra
Série Medal of Honor letos slaví už jedenácté narozeniny. Za ta léta nás EA obdařila celkem šestnácti díly a datadisky na PC, konzole a handheldy. Nepřímo vděčíme této hře i za další válečnou mega sérii a zároveň největšího konkurenta - Call Of Duty, kterou mají na svědomí původní tvůrci MoH: Allied Assault (Vince Zampella a Jason West, dnes opět spolupracují s EA se svým novým týmem Respawn Entertainment).
Knights of Honor - recenze
22. 10. 2004
|
Redakce Games.cz
Dostat do rukou středověké království, kterému máte vládnout a zajistit mu co nejdelší existenci mezi ostatními ne zrovna přátelskými národy, tomu se říká výzva. A nejen to je náplní nové strategie podobné Strongholdu.
Medal of Honor: Warfighter - recenze
29. 10. 2012
|
Vilém Koubek
Podívejte, co si budeme povídat. Dva roky staré znovuzrození značky Medal of Honor nebyla žádná pecka, a nebýt vývojářů z DICE, kteří pro něj napsali povedený multiplayer, neštěkl by po něm ani pes. V EA to nicméně vidí jinak, dost možná přesně opačně.
Medal of Honor Airborne mega-recenze
14. 9. 2007
|
Redakce Games.cz
Autoři „nejprofláknutější“ válečné série na sebe vzali role novátorů. Mělo jejich snažení okolo seskoků s padákem a otevřeného bojiště vůbec nějaký smysl nebo hra skončí pod koly dějin jako minulý díl?
Medal of Honor: Vanguard - recenze
30. 4. 2007
|
Redakce Games.cz
Druhá světová válka se opět připomíná v další inkarnaci v rámci série Medal of Honor. Aneb FPS s akurátními parametry, jako jsou dobové zbraně a spousta dobových potíží, majících ve znaku hákový kříž.
Medal of Honor: Breakthrough - recenze
2. 10. 2003
|
Redakce Games.cz
Druhý datadisk pro Allied Assault nám v roli seržanta Johna Bakera přiblíží v celkem jedenácti misích boje 2. světové války, v nichž se z pouště severní Afriky dostanete přes Sicílii až na Apeninský poloostrov.
Medal of Honor: Heroes 2 - recenze
5. 4. 2008
|
Redakce Games.cz
Konflikt mezi spojenci a nacisty byl ve hrách proprán snad úplně ze všech stran a EA s ním ne a ne přestat. Tentokrát sází na ovládání Wii Zapperem, poprvé dobře zvládnutý multiplayer a arkádóvý mód ala Virtua Cop.
Medal of Honor: Pacific Assault - recenze
11. 11. 2004
|
Redakce Games.cz
Válečný žánr je už vyčerpaný a najít originální nápady pro zábavnou hratelnost je poměrně těžký úkol. Jak z tohoto hlediska obstála válka v Pacifiku? To zjistíte z první české recenze nového dílu ze série Medal of Honor.
Medal of Honor AA: Spearhead - recenze
22. 11. 2002
|
Redakce Games.cz
Za necelý rok od vydání úspěšné akční hry Medal of Honor: Allied Assault se všichni její příznivci dočkali datadisku, který příjemně překvapil rozmanitými misemi z konce války a hlavně skvělou atmosférou.
Medal of Honor: Allied Assault - recenze
25. 1. 2002
|
Redakce Games.cz
Krátce po Wolfensteinovi přichází na trh úchvatná realistická akce Medal of Honor: Allied Assault, v níž se v řadách Spojenců ocitnete tváří v tvář nacistickému Německu během druhé světové války.
Medal of Honor: European Assault (PS2) - recenze
16. 7. 2005
|
Redakce Games.cz
Druhá světová se zase připomíná, tentokrát na konzolích. A znovu je tu nepřehlédnutelný americký hrdina, který svou aktivní účastí přispěje k pádu Třetí říše. Nakolik mu vypomohou skripty či zmrtvýchvstání?
Jamestown: Legend of the Lost Colony – recenze
5. 11. 2011
|
Marek Král
Rok 2011 a já si u střílečky poprvé v životě postesknu: „Je to boží! Jen mě mrzí, že až tohle odehraju, už se do světa Jamestownu nikdy nedostanu. A je to taková škoda! Tolik nevyužitého materiálu; těch možných příběhů; kolik ztvárnění by se dalo na tenhle skvělý svět vymyslet!“ Jenomže stesk se musí potlačit, poněvadž stejně nikam nevede, pak sestoupit zpátky na zem a jen tiše doufat, že BioShock Infinite či Dishonored se možná… možná podaří přiblížit divokým představám, jaké se mi hlavou – v případě Jamestownu – honí.
Román You od scénáristy Looking Glass je dárkem pro pamětníky
27. 7. 2013
|
Ladislav Loukota
Co je spartánky pojmenovaná kniha You? Jde o počin Austina Grossmana, tedy pána z éry Looking Glass Studios, a scénáristy i designéra titulů jako Ultima Underworld II, System Shock, Trespasser, Deus Ex, Epic Mickey či Dishonored. Konečně nadešel čas na delší recenzi (z anglické verze) tohoto literárního díla, které se nepřímo pyšní ambicí být ultimátním románem o hraní her. A když kniha jako tato začíná citátem od Shakespeara, je zaděláno na paralely i skutečně existenciální rozebrání kouzla interaktivní zábavy. Jak však praví stará moudrost, není všechno zlato, co se třpytí.
Weird West – recenze skutečně podivuhodného westernu
13. 4. 2022
|
Šárka Tmějová
Vzhůru na Divnoký západ
Redfall – recenze upírské střílečky, která ze mě vysála chuť žít
2. 5. 2023
|
Šárka Tmějová
Jako kůl přímo do srdce…
O hrách a lidech je bichle pro všechny milovníky herního průmyslu
12. 1. 2023
|
Patrik Hajda
Když se chcete dozvědět víc
Picross 3D Round 2 - recenze
5. 1. 2017
|
Jiří Pavlovský
Logická hra Picross představovala jednoduchý, ale geniální vynález. Šlo vlastně o klasickou křížovku, jen jste místo vyplňování písmenek začerňovali políčka. Působilo to spíše jako omalovánka než jako hlavolam, ale nenechte se zmást. Vtip byl v tom, že jste měli vždycky v každém sloupci napsáno, kolik je tam černých políček, a jestli jsou v kuse, nebo rozdělené na několik částí. A to bylo všechno. Kde přesně jsou, na to jste už museli dedukcí přijít sami. A pak někoho napadlo převést tento geniálně jednoduchý a návykový koncept do třech rozměrů. A byl to dobrý nápad. Není nic uspokojivějšího než z kvádru složeného z očíslovaných kostiček vyzobávat nepotřebné dílky, aby tam nakonec zůstala nějaká „socha“. Bylo to jednoduché. Picross 3D Round 2 tento koncept rozvíjí, ale navrch samozřejmě přichází s něčím novým – opět jde o trefu do černého, respektive v tomto případě spíše barevného.
Iron Danger – recenze unikátního taktického RPG
26. 3. 2020
|
Václav Pecháček
Her, v nichž můžete vracet čas, je plus minus nekonečno, ale žádná z nich není jako Iron Danger. Tahle realtimová, ale zároveň tahová, sólově kooperační RPG strategie se vymyká přirovnání. Nejbližší, co mě z vlastní zkušenosti napadá, je hudební program Audacity, jen místo tracků mixujete úskoky, výpady a kouzla – a výsledkem je symfonie zabíjení. Zní to divně, hraje se to skvěle.
El Hijo – recenze plíživé adventury z Divokého západu
19. 1. 2021
|
Patrik Hajda
Hitman, Thief a… El Hijo?
Thief - recenze
28. 2. 2014
|
Aleš Smutný
Nemá cenu omílat, že Thief s sebou táhne břemeno dědictví slavné stealth série. Prostě je to tak. Někteří hru kvůli tomu strhají a nechají válet někde v temné uličce zapomnění bez ohledu na to, že je Thief je dobrá a zábavná stealth hra. Vezmou si k ruce nějaké ty chyby (jimiž se bohužel také nešetřilo) jako argument a nafouknou je do obrovské bubliny, kterou pak milého Garretta s novým hlasem umlátí. Tu máš! Zloději zlodějská! To máš za to, že si bereš do huby kultovní hru posprejovanou pižmem nostalgie. Nikoho už nebude zajímat, že si to nový Thief skutečně nezaslouží...
Ghost of a Tale - recenze
27. 3. 2018
|
Pavel Dobrovský
Po pěti letech od zafinancování na Indiegogo vystupuje trubadúr Tilo z Ghost of a Tale ze stínu early accessu do světla plnokrevných titulů. Přináší vypointované stealthové dobrodružství, ve kterém se prolínají žánrová klišé s neotřelou stavbou prostředí a dechberoucí prezentací. Nenechte se ale oklamat vizuálem. Tilo svými vousky, ušima a velkými kukadly pouze naznačuje, že je protagonistou jednoduché, pohádkové a roztomilé zábavy. Ve skutečnosti vás zavede hluboko do světa, kterým lomcuje rozklad, dekadence a nepěkná společenská krize – krysy jsou všude a myškám nejraději zasekávají halapartny do hlavy. Zvlášť, když jsou na útěku z hradního vězení.
Crysis 3 - recenze singleplayeru PC verze
22. 2. 2013
|
Miloš Bohoněk
Recenzi multiplayerové části a celkové hodnocení hry i s verdiktem najdete v tomto článku!