Recenze
Escape Goat 2 - recenze
14. 5. 2014
|
Ladislav Loukota
Světové herní masy momentálně uctívají ztělesněnou nesmyslnost jménem Goat Simulator, čemu by však hráči měli doopravdy věnovat pozornost, je docela jiná hra s kozlíkem v hlavní roli. Staromilsky krásná puzzle hopsačka Escape Goat 2 totiž patří do kategorie her, které se nestydí za obtížnost natolik pekelnou, že pouze zenový mistr nebude během hraní osnovat demolici počítače a přilehlého okolí. Jak se ale říká, každá mince má dvě strany, a platí to i pro vyšroubované výzvy v Escape Goat 2.
Lock On: Flaming Cliffs - recenze
21. 7. 2005
|
Redakce Games.cz
UbiSoft kdysi vydal letecký simulátor Lock On trochu předčasně a i proto nyní vznikl polo-oficiální datadisk, který přináší ruský stroj Su-25T, zcela nový letový model a spoustu vylepšení, díky nimž hra nemá konkurenci.
Richard Burns Rally CZ - recenze
17. 9. 2004
|
Redakce Games.cz
Přepište dějiny! Vše, co se doposud honosilo přívlastkem rallye simulátor, bylo jenom "jako". Richard Burns Rally v podstatě redefinuje celý žánr, takže se s hodnocením vyplatilo počkat na krabicovou verzi s českým dabingem.
F1 2001 - recenze
28. 10. 2001
|
Redakce Games.cz
S koncem skutečné sezóny Formule 1 tu máme již třetí simulátor od EA Sports zabývající se tímto sportem. Jaké jsou změny oproti F1 2000 a jak si hra stojí ve srovnání s F1 Racing Championship?
Spintires: MudRunner – American Wilds – recenze
31. 10. 2018
|
Ondřej Švára
Dost bylo ruské tajgy! Což takhle zapadnout do amerického bahna? Vyjde to ale skoro nastejno, jak ukazuje nová edice hry Spintires: MudRunner s podtitulem American Wilds. Trenažér jízdy v terénu se dočkal obohacení o nové mapy, auta i výzvy, ale novotou ani tak nezáří. Otázkou je, zda má oficiální rozšíření tohoto typu smysl, když hru bohatě zásobuje komunita.
Franchise Hockey Manager 3 - recenze
29. 1. 2017
|
Lukáš Grygar
Dívám se na čerstvý sestřih zápasu Detroit – Montreal a končí skoro dřív, než dopíšu tuhle větu. Jedna nula pro Red Wings? No tak kde to jsme. Klidně mě nařkněte, že patřím do starého železa, ale hokejové skóre má dát v součtu dvouciferné číslo. Když jsem ve Franchise Hockey Manager 3 s Montrealem udolal Boston 7-6, srdéčko mi plesalo nejenom proto, že jsme porazili nenáviděného rivala.
Party Hard – recenze
5. 7. 2016
|
Ladislav Loukota
Sezóna oslav a grilovaček je tady, což představuje ideální příležitost napravit rest z minulého roku, kdy jsme nestihli recenzovat simulátor sériového vraha návštěvníků nejrůznějších večírků s názvem Party Hard. Tenhle kříženec Commandos, Hotline Miami a Super Columbine Massacre RPG! sice přímo volal po kontroverzi, ale nakonec ji vyvolat nezvládl, na rozdíl od pozitivního ohlasu ze strany hráčů.
Spintires: MudRunner - recenze
6. 11. 2017
|
Ondřej Švára
Jezdit se dá se vším a všude. Stačí povolit uzdu fantazii a odvaze a zabořit auto třeba až po světla do bahna. Jak potom ven, to už napoví Spintires: MudRunner, volné pokračování dosti neobvyklé terénní arkády s poctivým jízdním modelem, chlapáckou atmosférou, ale bohužel i nedořešenými problémy. Především se hra nezbavila roztodivného uživatelského rozhraní a hrůzné práce s kamerou. Poněkud alibisticky také spoléhá na uživatelský obsah. Díky své nezaměnitelnosti si ale vděčné fanoušky znovu najde.
IL-2 Sturmovik: 1946 - recenze
18. 1. 2007
|
Redakce Games.cz
Změnil by se průběh války, kdyby do ní stihly zasáhnout letouny s proudovým a raketovým pohonem? Zjistíte to díky novému obsahu v kompilaci Sturmovika, kterou rozebírá jeden z nejfundovanějších virtuálních pilotů.
Eagle Flight - recenze
4. 12. 2016
|
Jan Olejník
Už jsme tu měli simulátory ledasčeho: farmy, traktoru, popelářského vozu, nebo třeba visuté dráhy ve Wuppertalu. Nyní konečně přichází řada na orly, byť se nejedná o žádný hardcore simulátor. Eagle Flight vám díky virtuální realitě dovolí vtělit se do role opeřence, který si to sviští nad střechami post-apokalyptické Paříže a plní různé úkoly, případně zápasí s jinými opeřenci v multiplayeru.
Karma. Incarnation 1 - recenze
13. 12. 2016
|
Pavel Dobrovský
Že se ruské studio Auralab nechalo inspirovat tvorbou české Amanity, konkrétně Botaniculou, se nedá přehlédnout, ani kdyby vám před očima tancovaly všechny postavičky z mechu a kapradí. Karma. Incarnation 1 vystavuje na odiv osobitou výtvarnou stránku, pečlivě připravené animace a neskutečné výjevy, oblečené do vrstvy průhledného klikacího adventuření, aby se tomu dalo říkat hra. Jenže i přes veškerou snahu je to něco jiného. Jde o hravý spektákl pro všechny, kdo si koupili lístek na výlet do zákoutí cizí kreativity. Karma vás provede psychedelickým cirkusem, který je vlastně jedním velkým barevným a zvučícím interaktivním artefaktem.
Kerbal Space Program - recenze
27. 5. 2015
|
Ladislav Loukota
Poslední dobou už přestává platit pravidlo, že je k hraní leteckých simulátorů je nutné naučit se zpaměti celý manuál a optimálně ještě projít půlročním intenzivním výcvikem. Kerbal Space Program (homepage), hybrid mezi „leteckým“ simulátorem kosmické lodi a inženýrským simulátorem raketového inženýra, však do této nové vlny rozhodně patří. Davy zapálených fanoušků si titul ostatně získal už během vývoje. Někdy snad příliš zapálených. S vydáním finální verze hry, která zaujala i zástupce NASA, se totiž ukázalo, že Kerbal Space Program může působit jako překomplikovaný projekt ve stylu starých simulátorů, do jehož hraní je třeba investovat příliš mnoho času a úsilí, abyste se vůbec odlepili od země. Je tedy Kerbal Space Program vhodná volba pro někoho, kdo hru doposud ignoroval?
Adrift - recenze
14. 4. 2016
|
Ondřej Švára
Vesmír je nádherný, ale zároveň nebezpečný a kupodivu i nudný, jak naznačuje "simulátor stavu beztíže" Adrift. Objevíte v něm netušenou krásu Země při pohledu z oběžné dráhy, ale budete bojovat s ustavičným nedostatkem kyslíku a bohužel i s absencí zábavy. Vývojáři se totiž natolik vyčerpali tvorbou skvělé virtuální reality, že kromě grafiky se už jejich hra nemá čím pochlubit. Adrift je technologické demo bez duše.
Dirt Rally 2.0 – recenze
20. 3. 2019
|
Patrik Hajda
Závodní hry patří mezi mé nejoblíbenější herní žánry, proto se DiRT Rally 2.0 dostalo do úzké trojice her, které jsem si letos chtěl rozhodně zahrát. Tři roky stará jednička mi dokázala, že žílami Codies stále teče ta stará dobrá benzinem obohacená krev s příchutí pořádného rally, která se z arkádové série DiRT lehce vytratila (aby se v posledním díle zase vzepjala). Od DiRT Rally 2.0 jsem očekával hodně a díky výbornému zpřevodování ve vývoji jsem to naštěstí i dostal.
Persona 5 Royal – recenze
15. 4. 2020
|
Pavel Skoták
Hnulo se v něm svědomí. I když, něco mi říká, že to nebylo svědomí. Byla to moje skupinka zlodějíčků, jejichž cílem není nic menšího než snaha změnit lidská srdce k lepšímu a přinutit i ty největší zlosyny ke zpytování svých činů. Persona 5 by se mohla jevit jako simulátor života japonského studenta s nějakými těmi tahovými souboji, ale ve skutečnosti jde o neuvěřitelně atraktivní cestu do hlubin lidského vědomí okořeněnou tím správným japonským bizárem.
Strategic Command WWII: World at War - recenze
16. 1. 2019
|
Pavel Skoták
Jakmile člověk s alespoň minimálním zájmem o historii dostane nějaký ten válečný simulátor, měl by automaticky dostat chuť vyzkoušet si alespoň jeden z bezpočtu “co kdyby” scénářů. Právě války nabízí podobným fantastům plno neuskutečněných scénářů ve stylu, co kdyby se Polsko dokázalo bránit Německu, a co kdyby na ně nezaútočili ještě i Sověti. Co by se stalo, kdyby se Japonci drželi dál od Pearl Harboru a věnovali se jen Číně? Ani jeden z těch scénářů nedopadl dle mého očekávání.
Orwell - recenze
26. 1. 2017
|
Ondřej Švára
„Soukromí je mrtvé, což lidem škodí“, sděluje hra se symbolickým názvem Orwell. Legendární Velký bratr v ní vstoupil do 21. století, kdy k nastolení společenské poslušnosti není třeba obhroublé propagandy a mučení, protože nejúčinnější je ovlivňovat lidi po internetu. A také je sledovat. Simulátor digitálního fízlování přináší nový pohled na společenskou nesvobodu, v níž se naivita ze sociálních sítí střetává s paranoidními myšlenkami George Orwella. Navíc je zabalený ve špičkové hratelnosti s originálními nápady.
The Stillness of the Wind - recenze
16. 4. 2019
|
Jan Hrdlička
Shrbená Talma dbá o celou menší farmu. Chová kozy a slepice, pečuje o své bylinky nebo vyrábí domácí sýr. A s tím, jak jeden den střídá druhý a jediným opěrným bodem zůstávají příliš rychle se prodlužující stíny, je nad slunce jasné, že tohle není žádný simulátor nebo nedej bože tycoon. The Stillness of the Wind je hluboce lidský příběh, který, ač místy pokulhává, dovede v člověku probudit zájem o sebe samého, a především o ty, které miluje.
Scanner Sombre - recenze
19. 5. 2017
|
Patrik Hajda
Poté, co šikovné ručičky ve studiu Introversion Software dokončily brilantní simulátor věznice Prison Architect (po několika letech v předběžném přístupu), vyhlíželi jsme napjatě oznámení jejich nového titulu. Před rokem nás ale tvůrci opravdu překvapili, když na herním veletrhu EGX Rezzed představili hned dva prototypy – Wrong Wire a Scanner Sombre. Právě Scanner Sombre se na akci setkal s velkým ohlasem a po roce ve vývoji se do něj můžeme pustit i my.
Call of Duty: Infinite Warfare - recenze
9. 11. 2016
|
Vilém Koubek
Snad okolo žádného jiného dílu Call of Duty se nestrhl po představení hry tak negativní poprask jako v případě Infinite Warfare. Zasazení do vesmíru a implementace kosmických bitev ve stíhačkách pohnula žlučí spoustě fanoušků, kteří nedokázali unést, že se jejich oblíbená série vyvíjí, zatímco oni pořád sedí ve stejném sklepě doma u rodičů. Pravdou nicméně zůstává, že tak provařená značka jako Call of Duty potřebovala nakopnout novým a zajímavým směrem – klidně rovnou do vesmíru.
Cities in Motion 2 - recenze
15. 4. 2013
|
Lucie Jiříková
Tvrdíte, že doprava ve městě se dá vyřešit ku všeobecné spokojenosti? Že MHD může jezdit často a tudíž nepřeplněné, a že se ceny lístků vůbec nemusí zvyšovat? Nechápete změny, kterými nás zaměstnanci magistrátu každoročně zásobují? Tak to jste pravděpodobně ještě nehráli Cities in Motion 2.
Lumino City - recenze
14. 12. 2014
|
Pavel Dobrovský
Doba přeje autorským hrám. Realizace nápadů, kdysi podmíněná investorem a vydavatelem, je dnes jednoduchá jako facka. Pro stovky jednočlenných nebo dvoučlenný týmů je vývoj hry jako vytrvalostní maratón. Musí věřit, že to dají a vydržet, nebo zemřít vyčerpáním. Ilustrátor Luke Whittaker naštěstí vydržel a po třech letech vývoje vydal nedávno Lumino City, zejména kvůli grafice obdivuhodnou adventuru. Na monitoru se totiž namísto počítačové grafiky objevují fotografie monumentálního a fanaticky detailního papírového modelu města, nafoceného z mnoha úhlů.
Candle - recenze
26. 11. 2016
|
Pavel Dobrovský
Candle od španělského studia Teku na první pohled působí jako typická hra "z Kickstarteru". Vizuálně výrazné zpracování doprovází spíše průměrná hratelnost, na níž se projeví tvůrčí nezkušenost autorů. Candle naštěstí patří do jiné ligy. Vodovkami ručně malovaná hopsací adventura nešetří napínavými situacemi a hádankami, ale především baví.
Mad Games Tycoon 2 – recenze hry na herního vývojáře
7. 7. 2023
|
Ondřej Rolník
Vždycky jste to chtěli zkusit, ne?
Layers of Fear 2 – recenze
30. 5. 2019
|
Pavel Skoták
Když jsem před lety recenzoval první Layers of Fear, byl jsem rozpolcen. Hru se mi vlastně ani nechtělo moc hrát, prvoplánové lekačky byly sice efektní, ale pořád šlo jen o lekačky. To nejlepší na hře byla atmosféra, kterou se autoři rozhodli upozadit na úkor strašení. Ruku v ruce s ní šel skvělý design prostředí, které mluvilo hlasitěji než všechny ostatní aspekty hororového dobrodružství dohromady. Pokračování vystřídalo viktoriánský dům za zaoceánskou loď, ovšem strašit se chystá i tentokrát.
Let's School – recenze středoškolské budovatelské strategie
8. 8. 2023
|
Jan Slavík
Zvládnete postavit gympl snů?
Popeláři - recenze
9. 4. 2009
|
Redakce Games.cz
Taky jste si jako špunti hráli s popelářskými auty? Vraťte se zpět do dětských let a poznejte, jak to vlastně chodí v řemesle zabývajícím se svozem odpadků.
Space Rangers HD: A War Apart - recenze
4. 12. 2013
|
Ladislav Loukota
Vesmír je velký. Fakticky velký. To byste nevěřili, jak je hrozivě obrovitánsky velký, že z toho zůstává rozum stát. A tak se stane, že jednou za čas se ve vašem horizontu události vyloupne vskutku archaický artikl z dob minulých – třeba sandboxový simulátor poletování po obrovitánské galaxii Space Rangers HD: A War Apart. Jenže sandbox ruku v ruce s principy první poloviny minulého desetiletí jsou nejen dobrým sluhou, ale také špatným pánem.