Popeláři - recenze
3/10
zdroj: Archiv

Popeláři - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

9. 4. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Taky jste si jako špunti hráli s popelářskými auty? Vraťte se zpět do dětských let a poznejte, jak to vlastně chodí v řemesle zabývajícím se svozem odpadků.

Autor: Bergy
Publikováno: 9.dubna 2009
Verze hry: prodávaná/PC/česká
Doba recenzování: 2 týdny


Obrázek zdroj: Archiv Asi málokdo by čekal, že zrovna odvážení komunálního odpadu se může stát stěžejním tématem komerční počítačové hry. Pokud se nad tím hlouběji zamyslíme, není to zas tak šílený nápad, jak se může na první pohled zdát. Netřeba zastírat, že se jedná o pořádně špinavou práci a málokdo by jí dobrovolně chtěl v reálném životě dělat, nicméně záslužná práce to je. Dokážete si například představit, jak by to ve vašem okolí po pár dnech vypadalo, kdyby popeláři vyhlásili časově neomezenou stávku? :) Navíc díky různým druhům kontejnerů a dnes velmi modernímu třídění odpadu se nám z této činnosti stává doslova věda. Ty tam jsou doby, kdy na všechno stačil jeden popelářský vůz a bylo vystaráno. Vědom si těchto skutečností jsem byl tedy velmi zvědav, co všechno mi simulátor podobného ražení může nabídnout.

Trocha ekonomiky do začátku
Úvod do hry byl poměrně příjemný, protože jak se ukázalo, autoři sem zakomponovali i jednoduchý ekonomický model. V prvním kroku je tak počítáno se založením vlastní firmy na svoz odpadků, kterou si vlastnoručně pojmenujete, vyberete si logo a barevné schéma. Další věcí je obstarání kapitálu k podnikání. Finance jsou zde dostupné ve formě různě velkých bankovních půjček (liší se i úrokovou sazbou) a za ně je možné nakoupit nový nebo ojetý popelářský vůz. Je ale nutné dávat si pozor na to, co kupujete, protože řada aut je dělaná jen na určitý typ odpadu (mají také odlišné technologie nakládání popelnic). Vyplatí se proto podívat se do aktuální nabídky misí, kde je jasně napsáno, jaký druh vozidla musíte vlastnit pro konkrétní úkol. Pokud nemáte požadované vybavení, nezbývá než vzít za vděk jiným scénářem nebo dokoupit další automobil.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Hra tedy počítá s postupným rozšiřováním vozového parku, ale ze začátku budete rádi, když zaplatíte alespoň jedno slušné popelářské auto a s ním vyrazíte do ulic. Ještě předtím ale musíte najmout nové zaměstnance, kteří následně fungují coby řidiči či popeláři starající se o nakládání odpadků. Posledním krokem je ještě volba, jestli si na své vozy umístíte firemní logo, nebo dovolíte umístění reklamy, což vynese nějaké ty peníze navíc. Je třeba si ale hlídat délku reklamních kampaní, které jsou omezeny počtem dnů a musí se neustále obnovovat.

Hurá k popelnicím
Přijímání herních misí není lineární, protože vždy si vybíráte z různě široké nabídky aktivních úkolů. Jak už jsem zmínil, limitujícím faktorem je pouze nutnost vlastnit správný popelářský vůz. Výdělky se v misích hodně různí, zatímco v některých si lze vydělat například jen 100€, v jiných jen o málo náročnějších klidně i 2250€, což je zvláštní nepoměr, ale budiž. Nejčastěji se ale výdělek pohybuje od 400€ do nějakých 1300€ za dokončený úkol. K tomuto zisku se ještě připočítávají peníze z reklamy a zároveň se odečítají úroky z půjček, náklady na zaměstnance a také se musejí investovat peníze do nutných oprav aut (poškození, fyzické opotřebení). Zbylý čistý zisk se pak může použít na splátky půjček a na nákup nových vozidel.

Nejvíce času ale každopádně stráví hráč přímo v ulicích popojížděním od domu k domu a vyvážením popelnic. Funguje to následovně. S autem zastavíte, přepnete ovládání na postavu popeláře, dojdete s ní k vybrané popelnici, kterou uchopíte a odtlačíte jí k nakládací rampě vašeho auta, vysypete obsah a popelnici opět musíte odtlačit přesně na to místo, odkud jste jí prve vzali. Tohle zopakujete v průměru tak 20x až 30x a máte hotovo. Problémem ovšem je, že jednak je tato činnost už po chvilce silně monotónní a zároveň se zde projevují nepřehlédnutelné problémy s herní kamerou a ovládáním.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Nepřátelská kamera
Automobil a jednotlivé postavy popelářů se dají ovládat primárně přes klávesnici, případně přes nějaký herní ovladač typu joystick či gamepad. U automobilu je to v pořádku, ale s postavičkami je to už horší. Jednak jejich samotná chůze je velmi pomalá a trefovat se s nimi pokaždé na konkrétní místečko pro uchopení či položení popelnice není úplně jednoduché. Zdatně vám v tom totiž brání naprosto nemožná herní kamera, která vám co chvíli do výhledu postaví strom, dům či samotné popelářské auto.

Pohledy jsou zde sice celkem čtyři a můžete mezi nimi libovolně přepínat, žádný z nich ale není natolik univerzální, aby s ním šlo v pohodě odehrát celou misi. Já dopadl tak, že jsem musel neustále kamery přepínat, abych vůbec něco viděl, a stejně jsem se nevyhnul tomu, že jsem popelnice kolikrát nakládal vyloženě poslepu. Navíc mi vyhovoval jiný pohled při řízení auta a jiný pro ovládání popelářů, takže jsem v podstatě kameru přepínal neustále.

Hratelnost na bodu mrazu
Herní činnost je jinak neustále stejná a opakuje se pořád dokolečka. Scénáře se vlastně odlišují jen prostředím a různými druhy popelnic, které nakládáte. Lokality představují několik typů předměstí a vnitřních sídlišť města. Nevím, jestli mají nějakou skutečnou předlohu, ale čeští lokalizátoři jim dali jména inspirovaná částmi města Ostravy jako například Bartovice, Poruba atd. Tratě tvoří menší či větší uzavřené koridory se sítí pravoúhlých ulic.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Co se týká variability popelnic, většina se jich nakládá do auta klasicky zezadu, velké kontejnery pak pro změnu zepředu (speciální ramena kontejner uchopí, zvednou přes řidičovu kabinu a nasměrují do otvoru ve střeše korby). V nabídce je i speciální vůz se sundavací korbou pro zvláštní druhy odpadu. Rozdíly jsou i v objemu nákladního prostoru, do menších vozidel se pak logicky tolik odpadu nevejde. Z druhů odpadu jsem si já osobně nejvíce oblíbil volně se povalující pytle. Že netušíte v čem je jejich kouzlo? Tyhle pytle totiž hodíte do vozu a nemusíte se už vracet zpátky s prázdnou popelnicí na původní místo. Paráda!

Úroveň hratelnosti, která mi ze začátku nepřišla úplně hrozná, se tak neustále snižovala až k bodu mrazu. Zabránit tomu nedokázala ani ekonomická část hry, která hráče motivuje k větším výdělkům a dalším nákupům. Jenže s tou je člověk hotový během pár vteřin a pak zase nezbývá než se další desítky minut prát s kamerou a ovládáním popelářů v simulačním módu. K tomu se ještě navíc přidávají další problémy technického rázu.

Technické problémy
To že s popelářským autem musíte dodržovat dopravní předpisy je naprosto v pořádku. Za každé jejich porušení ihned následuje výstražné oznámení a pokuta. Za přejetí člověka se mise pro změnu okamžitě nemilosrdně ukončí. V jednom případě se mi však stala velmi zvláštní věc. Dostal jsem pokutu za překročení rychlosti, které se vlastně neuskutečnilo. Potíž byla totiž v tom, že ve chvíli, kdy se na obrazovce objevila informace, že jsem se právě dopustil přestupku, bylo mé auto už pět minut zaparkované u chodníku a já se svým popelářem šoupal kontejnery z místa na místo. A nezdálo se mi, že by chlapík s popelnicí běžel až tak rychle, aby nutně musel dostat pokutu. No každopádně jsem byl ihned o 50€ lehčí, což zrovna nepotěšilo.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Také se mi stalo, že se mi popelář v podstatě zbláznil, začal se nekontrolovatelně točit dokolečka a přestal reagovat na jakékoli ovládání (viz. toto několikavteřinové video). Tuto misi jsem následně musel násilně ukončit a začít jí hrát zase od začátku, situace se totiž nedala nijak vyřešit a pokračovat také nešlo. Připomínku mám i k umělé inteligenci ostatních aut projíždějících po ulicích kolem vás. Je fakt, že hra umožňuje využití výstražných světel, ale i když jsem je při každé zastávce zapnul, stejně se v pravidelných intervalech našel nějaký trouba, který do mě ťuknul nebo i projel skrz.

I když jsem k této hře hodně kritický, základní myšlenku stále úplně nezatracuji. Myslím si, že autoři jen nesprávně zvolili hlavní herní náplň, která přestavuje simulátor popelářské činnosti. Osobně bych volil spíše koncept ve formě strategie, ve kterém bych řídil firmu a staral se o smetí dejme tomu půlky velkého města a ovládal celou flotilu popelářů z izometrického pohledu (jako v RTS). Minimálně transport popelnic z místa na místo měl být řešen úplně jinak. Například klikacím způsobem skrze myšku než jen otrocky chodit s každým popelářem za pomocí směrových šipek na klávesnici. V tom vidím asi největší kámen úrazu.

Pro koho?
Abych této hře ale úplně nekřivdil, musím přiznat, že se našli i tací, kterým Popeláři učarovali a měli u nich v podstatě 100% úspěch. Byly to mé děti ve věku 2 – 4 let, které se neustále dožadovaly dalších a dalších misí. Ne že by tuto hru dokázaly samy ovládat, to zas ne, ale staly se věrnými diváky a každou mnou naloženou popelnici doprovázely bouřlivými ovacemi. Popelářská profese je u dětí holt oblíbená. Všechno špatné tedy k něčemu dobré a zatímco já trpěl, mé děti zářily štěstím. Tak aspoň něco.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Grafika je poměrně slabá. Modely popelářských aut ještě docela ujdou (s přimhouřením obou očí), ale ostatní auta, textury silnice a hlavně městská zástavba připomíná spíše méně zdařilou freewarovku než grafiku komerčního titulu současnosti. Obrázky, které zde vidíte, pocházejí ze hry s nastavenými vysokými detaily a shadery na maximu. Podporováno je navíc jen 4:3 rozlišení, takže majitelé širokoúhlých monitorů musejí hrát buď s roztaženým obrazem nebo se smířit s černými pruhy po levé a pravé straně.

Na výsledném hodnocení už pak nemůže změnit nic ani příznivá cena 299,- Kč a lokalizace formou českých titulků. Na druhou stranu vám nebudu radit, abyste se tomuto titulu velkým obloukem vyhnuli a za žádných okolností ho nebrali. Sami si z výše napsaného posuďte, jestli vás něco podobného dokáže opravdu pobavit či ne. Já jsem tomu šanci dal, ale ve výsledku jsem byl, i přes nadšení mých dětí, hodně zklamaný. A to prý autoři plánují v budoucnu pokračovat tituly typu Pošťáci a Stěhováci, tak snad se poučí z chyb a zapracují trochu více na herním konceptu a příště to snad bude mít úspěch nejen u předškoláků.

DALŚÍ PODOBNÉ HRY OD TÉTO FIRMY


Související články: Euro Truck Simulator recenze, Bus Driver recenze

Bergy
autorovi je 27 let a pracuje jako vedoucí HW zákaznického servisu; psaním se zabývá více jak 7 let a kromě strategií si oblíbil i simulátory; pokud to čas a starost o rozrůstající se rodinu dovolí, věnuje se plastikovému modelářství a vojenskohistorické literatuře



 
 
Bergy

Verdikt:

Jediným plusem Popelářů je asi originální nápad, který tu ještě nebyl. Vše ostatní je buď povedené jen zčásti nebo vůbec. Hlavním mínusem je herní koncept, při kterém největší porci času strávíte zdlouhavým pohybem panáčka s popelnicí od domu k popelářskému vozu a zase zpátky. Tohle jako hra opravdu není zábavné, nehledě na chyby technického rázu.

Nejnovější články