Recenze

Steve Jackson's Sorcery! - recenze 1. a 2. části

Stavět příběh nad herní mechanismy se na jednu stranu zdá být kontraproduktivní, na tu druhou to ale často produkuje zajímavé výsledky. Telltale by mohli vyprávět. Sledování filmu s možností sem tam něco ovlivnit a lehce si zahrát slaví úspěch, není tedy důvod nezkusit v inovovaném formátu i klasiku ve formě gamebooků. Jde o knihy, které umožňují v průběhu čtení příběhu určovat další kroky postavy. K tomu sbíráte vybavení, vylepšujete hrdinu a prostě před sebou máte klasické RPG. Ve stejném duchu se nese i herní Sorcery!, interaktivní adaptace stejnojmenného gamebooku Stevea Jacksona, která z mobilů nakonec doputovala i na PC.

Stealth Inc 2: A Game of Clones - recenze

Pokud jste měli tu čest se stealth plošinovkou Stealth Bastard od Curve Studios z roku 2012, tak recenzi pokračování vlastně ani nepotřebujete. Provedení i hratelnost zůstávají v podstatě stejné, byť o malinko složitější - v prostorách vědeckého ústavu ovládáte bezejmenný a (téměř) bezbranný klon, který slouží jako pokusný králík během různých zkoušek a experimentů. Přepracovaný vědec, který vás chce zabít kvůli šanci na vítězství v soutěži o zaměstnance měsíce, komentuje vaše snažení všudypřítomnými nápisy, přesvědčuje vás, abyste to vzdali a radši rovnou skočili do nejbližšího laseru a podobně. A vy se naproti tomu snažíte vědci neudělat radost.

Blackguards 2 - recenze strategického RPG jen pro drsňáky

Přiznávám, že z Blackguards si toho moc nepamatuji. Když na hru dojde řeč, a to se nestává moc často, vybaví se mi pouze dlouhé tahové souboje, obtížnost vysoko nad průměrem, složitý RPG systém a ukládání hry pouze před a po bitvě. Už opravdu nevím, jestli v Blackguards bylo vyslýchání zajatců nebo nájezdy nepřátel na jednou dobytá města. V Blackguards 2 každopádně jsou. Mimoto narazíte na dlouhé tahové souboje, obtížnost vysoko nad průměrem, složitý RPG systém a ukládání hry pouze před a po bitvě. Také je to tahová strategie ze staré školy na hexovém poli. Je tak komplikovaná a místy úmorná, že se skoro zdráhám uvěřit, že vyšla roku 2015. Ostatně, před třemi lety jsem měl problém uvěřit, že Blackguards vyšla roku 2013.

The Walking Dead: Season 2 - recenze 5. epizody

Konečně se při hraní The Walking Dead zasmějete. Většina známých už je po smrti, hrstce zbývajících omrzají prsty a už pár dní nikdo neměl pořádně co do chřtánu. Zrovna se ale na noc utábořili pod trafostanicí, rozdělali oheň a Luke se pochlubil, že má narozeniny. Čas slavit! Bonnie vytahuje poslední flašku rumu, kterou schovávala pro zvláštní příležitost, a po několika rundách vybublává historka o tom, jak si Luke užíval s Jane a zapomněl na stádo dotírajících zombíků. „Chtěl jsem aspoň na deset minut zapomenout na to všechno, co se děje kolem,“ hájí se. „Deset minut? To je víc, než kolik bych teď vydržel já,“ odpovídá šklebící se Mike.

The Walking Dead: Season 2 - recenze 4. epizody

Čekat na další epizodu skoro tři měsíce vážně není v pořádku. Telltale si asi ukousli si více, než na co stačili, a kvůli novým projektům (Tales from the Borderlands, Game of Thrones) horko těžko stíhají dokončovat projekty již rozjeté. Druhá sezóna The Walking Dead je toho zářným příkladem. Teď, sedm měsíců po první epizodě, teprve přichází čtvrtá. Jmenuje se Amid the Ruins a sama o sobě je výborná, ale první půlhodinu jsem jen vzpomínal, co že se to vlastně minule stalo a kdo je kdo. 

The Walking Dead: Season 2 - recenze 3. epizody

Říká se, že třetí den je kritický. Ne tak v adventurách od Telltale. První řada The Walking Dead se mi nesmazatelně zapsala do paměti až svou lesní procházkou z konce třetí epizody, The Wolf Among Us je aktuálně také na vrcholu a nakonec i prostřední epizoda druhé sezóny The Walking Dead nabízí dosud nejsilnější momenty.

Final Fantasy X/X-2 HD Remaster - recenze

Pokud společně se mnou toužíte po návratu klasických japonských RPG, truchlíte nad skomíráním žánru v rámci západní distribuce (což se možná změní) a hlavně máte už dost podivných designových rozhodnutí, které mají za úkol „přiblížit žánr západnímu publiku,“ na chvíli ustaňte a pohlaďte se po duši s Final Fantasy X/X-2 HD Remaster. Třináct let stará hra se vrací v upravené edici a suverénně vypaluje „mlaďasům“ rybník.

The Walking Dead: Season 2 - recenze 1. epizody

Je to rozbité? Tak to oprav. Funguje to? Tak na to nesahej. Zlaté pravidlo všech pohodlných kutilů si vývojáři z Telltale vzali k srdci a druhá sezóna The Walking Dead se hraje, inu, stejně jako první sezóna The Walking Dead. Aspoň takový závěr lze učinit po zhlédnutí dokončení první epizody s názvem All That Remains, která opět více než hru v tradičním slova smyslu připomíná interaktivní komiksový seriál.

Plants vs Zombies 2: It's about time - recenze

Když před čtyřmi lety vydal PopCap Plants vs. Zombies, zasadil mezi hry s tématikou zombokalypsy neočekávanou kytku. Ve variaci na žánr tower defence jste sázeli bojové kytky jak o život a ničili s nimi vlny zombíků. Tak pitomé a absurdní to bylo, až ze hry vyrostl hit na úrovni Angry Birds. Podtitul Bylo na čase u dvojky je více než pravdivý. PopCap po vydání původní hry usnul na vavřínech složených ze sto padesáti miliónů zákazníků a během let se z Plants vs. Zombies pomalu ale jistě stávala vysychající vzpomínka.

Cognition: An Erica Reed Thriller - recenze 2. epizody

V první epizodě se Cognition vyprofilovala jako klasická point-and-click adventura, která je cílená na širší hráčské publikum. Najdete v ní slušné množství filmových momentů a dobře nastavenou obtížnost. I přesto se však lidé z Phoenix Online Studios nebáli trochu zariskovat a zakomponovali do hry i několik netradičních prvků, kterými se jim povedlo daný žánr obohatit. Nevyplýtvali však tvůrci všechny dobré nápady hned na rozjezd – zbylo jim něco do dalších epizod?

Deus Ex GO - recenze

Mobilní série GO z dílen Square Enix Montreal usiluje o velmi specifickou věc – překlopit tradiční, mnohdy na akci orientovanou hratelnost do podoby tahové puzzle hry. Úspěch už takto slavil Hitman, povedenou proměnou si prošla i Lara Croft, a nyní přišla řada na Deus Ex. Značku, která se svým laděním, stealthem, hackováním i plejádou technických udělátek hodí pro taktické hrátky dost možná nejlépe. A opravdu, když Deus Ex GO šlape, jak má (což se nicméně neděje vždy), hráč má tu čest s výbornou zábavou.

Neverwinter Nights 2 - recenze 1. & 2.část

Žánr klasických RPG zažívá i přes útok onlinovek dobrý rok a potvrdit to chtěli Neverwinter Nights, jejichž finální verzi jsme už pořádně otestovali a tak nic nebrání ve sdělení dalších postřehů v druhé polovině recenze.

V-Rally 2

V-Rally 2 - recenzeAutor:LeonPublikováno: 12.října 2000 Závodní hra V-Rally 2 od...

Egypt 2

Egypt II: Prophecy of Heliopolis - recenzeAutor:XentarPublikováno: 30.listopadu 2000Firma ...

Frogger 2

Frogger 2: Swampy's Revenge - recenzeAutor: AnubisPublikováno: 27.září 2000 Nestýská se...

MDK 2

MDK2 - recenzeAutor: HotShot & DepiPublikováno: 29.června 2000•Turbo instalace ...

Pillars of Eternity: The White March - recenze 2. části

Když se na erpégéčko Pillars of Eternity loni na podzim nabalilo sněžné DLC The White March - Part I, nebyli jsme z toho v redakci zrovna nadšení, jak dokládá recenze a šestkové hodnocení. Přemíra tupého bojování se zasnoubila s chudým příběhem a jejich potomkem bylo nemastné a neslané rozšíření. Takové dítě bez duše. White March - Part II je na tom ale mnohem lépe. Právě proto, že se vydává úplně jinou cestou než starší bratříček.

StarDrive 2 - recenze domnělého nástupce Master of Orion II

Nejsou to ani dva roky, co v zásadě jednočlenné studio Zero Sum Games vydalo 4X vesmírnou strategii StarDrive, inspirovanou klasikami jako Master of Orion II. Svou tehdejší recenzi jsem (pro Level 232) zakončil konstatováním, že ačkoliv je projekt navýsost sympatický, notné nedodělky a problematické vybalancování hratelnost v pozdní fázi hru fatálně kazí. O to větší byla moje prvotní radost z vydání StarDrive 2, ve které měli tvůrci právě ony "chybky" sáhodlouhým laděním odstranit. Zdání však opět klame. Z hlediska vyladění a zjevně uspěchaného betatestování platí i v případě notně lepšího a návykovějšího StarDrive 2 (Steam), že se historie opakuje.

The Book of Unwritten Tales 2 - recenze humorné adventury

Pokračování hry, o které jste ani nikdy neslyšeli? Ano, tak už to s klasickými adventurami z Německa zkrátka bohužel bývá. Pokud se nejedná o zvučné vývojářské legendy nebo interaktivní filmy, zase tak moc na první pohled netáhnou. To byl právě případ první The Book of Unwritten Tales, která ale jinak byla po všech stránkách solidním titulem. Z jejího pokračování autoři vystavěli další z plejády tradičních point and click klenotů, jenž byste prostě neměli minout! Alespoň pokud se chcete zasmát v dobré hře!

Company of Heroes 2: The Western Front Armies - recenze

Druhý díl Company of Heroes rozhodně není nepovedenou strategií, ale faktem je, že popularity a také kvalit prvního dílu bohužel nedosahuje. Tvůrci z Relic Entertainment ale ještě nevystříleli všechny trumfy a stejně jako v případě jedničky najíždí na systém datadisků. Ten první nese název The Western Front Armies a nejen, že ho můžete hrát i bez základní hry, ale ještě navíc parádním způsobem původní titul oživuje a křísí atmosféru jedničky. 

Apex Legends – recenze nastupujícího krále battle royale

Najednou mám pocit, že to takhle mělo vždycky být. Poté, co se pánové ve zlém rozešli s Activisionem, poté, co jim vyšel Titanfall jen na dvou platformách a poté, co Titanfall 2 tak trochu zapadl mezi Call of Duty a Battlefieldem, studio Respawn konečně dostálo svému jménu. Jeho znovuzrození sice proběhlo už před lety, ale na vrcholu je teprve teď. A zaslouženě.

DARK - recenze

Dovedu si představit brainstorming tvůrců před zahájením vývoje upírské stealth akce DARK. Po otázce, jaké téma připadá zúčastněným „cool“, pravděpodobně létaly zasedací místností desítky různých postřehů. Vedoucí pracovník si vše pečlivě zaznamenal, porovnal plejádu nápadů s prodejními výsledky a shledal, že na dlouhém seznamu mu zbyly tři zvýrazněné věci: Hitman, Borderlands a upíři.

Battlefield 3: Aftermath - recenze

Battlefield 3 to měl poslední měsíce těžké. Na jeho pozice v rámci multiplayerových FPS zaútočila CoD: Black Ops 2, něco se pokusil (neúspěšně) zkanibalizovat Medal of Honor: Warfighter, Halo 4 si přišlo k ostatním hrám vyzvednout svou silnou hráčskou základnu a velkou potenciální hrozbou (a lákadlem) se stala onlineovka PlanetSide 2.

Auta 2 - recenze

Auta jsou zpět! Pod tímto lakonickým oznámením se ukrývá informace, která potěší všechny malé kluky, ale i jejich trochu dětinské a věčně nedospělé otce. Studio Pixar natočilo druhý díl dnes již bezesporu kultovního animovaného snímku Cars (Auta) a současně s ním samozřejmě vychází i hra, v níž si budete moci zajezdit se svými oblíbenými hrdiny.

inFamous 2 - recenze

První inFamous se i přes drobné chybky technického rázu stal jedním z nových standardů svého žánru a zároveň i klenotem herní knihovny PlayStation 3. O to horší startovní pozici zaujímá inFamous 2, kterému předchůdce nasadil laťku opravdu pekelně vysoko. Prostoru pro zlepšení i nové nápady je ale v otevřené městské akci vždycky dost. Bohužel i bohudík zároveň, se tým Sucker Punch tvrdošíjně drží hesla, že není třeba spravovat něco, co funguje. Dokonce tak dobře, že dokáže vyvolat opravdové a nefalšované herní nadšení, jev při konzumaci současné videoherní produkce velmi vzácný.

Portal 2 - recenze

Slyšeli jste o Mozartově efektu? Existují studie, z jejichž závěrů vyplývá, že poslech Mozartovy hudby posiluje IQ a konejší mozek. Jen co vědci pustili romanci z Malé noční, pokusné krysy ustávaly v kvičení, pokusní lidé s chutí kvedlali Rubikovými kostkami a nevkusní politici z toho všeho byli natolik paf, až obratem úkolovali ministerstva školství vybavit školy teleshoppingovými plackami Amadeus: Esenciální zlato. To už tak naneštěstí bývá, že se věda čas od času zvrtne. Zaměstnanci Aperture Science by o tom mohli dlouze vyprávět – kdyby někdo z nich přežil vědeckým výzkumem motivované řádění umělé inteligence GLaDOS.

Crysis 2 - recenze

Po letech čekání je to tady. Dočkali jsme se nové Krize! PC hráči se těší na další technologickou exhibici a konzoloví hráči na pořádné vymakané FPS s grafikou, jakou v životě neviděli. Vývojáři jsou zase celí žhaví na to, jak se předvede CryEngine 3, a EA s Crytekem zoufale doufají, že konečně vydělají nějaké pořádné peníze, protože komerčně to i přes aureolu Cryteku jako hvězdného studia zatím nebyla žádná sláva. Budou všichni spokojení a Crysis porazí Call of Duty nebo nás čeká po všech těch velkolepých PíáR prohlášeních jenom grandiózní zklamání?

LittleBigPlanet 2 - recenze

Roztomilí hadroví panáčci z LittleBigPlanet (recenze) se zapsali do srdcí miliónů hráčů z celého světa. Tato oceňovaná arkáda vyšla pro PlayStation 3 v říjnu 2008 a díky velkému úspěchu se zhruba o rok později dočkala i „péespéčkové“ verze. Neuvěřitelné se tehdy stalo skutečností a vývojáři z týmu Media Molecule dokázali, že klasické arkády rozhodně nepatří do starého železa, když se chytí za ten správný konec. LittleBigPlanet si kromě řádu myšího kožíšku odnesl rovněž pěknou řádku ocenění za hru roku a nebylo pochyb, že se pod taktovkou Sony kutí druhý díl.

H.A.W.X. 2 - recenze

Po překvapivě dobrém Apache: Air Assault (recenze) od ruských Gaijin Entertainment mi přistála na stole placka s dalším leteckým „simulátorem“, tentokrát pro změnu od rumunské pobočky Ubisoftu. Uvozovky u slova simulátor jsou zcela na místě, protože HAWX 2 (dále už bez otravných teček) má se skutečným simulátorem asi stejně společného jako automatový Outrun s Gran Turismem 5 nebo spíš Live for Speed. To ovšem není žádná chyba. Outrun je určitě pro řadu hráčů zábavnější než jeho realistický brácha a to samé může platit i pro létající stroje těžší než vzduch.

Uncharted 2 - recenze

Dnes vychází nejlepší PS3 hra roku, která posouvá hranice a navozuje pocit, že vám někdo nenápadně vyměnil konzoli za prototyp PlayStation 4.