Steve Jackson's Sorcery! - recenze 1. a 2. části
7/10
zdroj: tisková zpráva

Steve Jackson's Sorcery! - recenze 1. a 2. části

Datum vydání:
2. února 2016
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

6. 4. 2016 20:13 | Recenze | autor: Jakub Kovář |

Stavět příběh nad herní mechanismy se na jednu stranu zdá být kontraproduktivní, na tu druhou to ale často produkuje zajímavé výsledky. Telltale by mohli vyprávět. Sledování filmu s možností sem tam něco ovlivnit a lehce si zahrát slaví úspěch, není tedy důvod nezkusit v inovovaném formátu i klasiku ve formě gamebooků. Jde o knihy, které umožňují v průběhu čtení příběhu určovat další kroky postavy. K tomu sbíráte vybavení, vylepšujete hrdinu a prostě před sebou máte klasické RPG. Ve stejném duchu se nese i herní Sorcery!, interaktivní adaptace stejnojmenného gamebooku Stevea Jacksona, která z mobilů nakonec doputovala i na PC.

Při rozehrání vás na první pohled upoutá jakoby inkoustem nakreslená a dodatečně vybarvená mapa, která je nejvýraznějším grafickým prvkem hry. Vaše postava je na ni znázorněna jako černobílá figurka putující světem, respektive mezi body a vlaječkami, které představují důležitá místa. Obvykle se můžete vydat jen k jednomu z nich, zatímco cesta k tomu druhému se uzavře.

Tím hlavním ve hře však není mapa, nýbrž psaný text. Právě textově hra vypráví veškerý děj a musím uznat, že se scenáristé vytáhli. Veškeré popisy i dialogy jsou čtivé, mají dobré tempo a nikdy se před vámi neobjeví žádná textová „stěna,“ která by odradila od čtení a lákala ke zkratkovitému kliknutí naslepo na jednu z možností. Je jedno, zda jde o rozhovor nebo jen otevření dveří, vždy je reakce světa na vás krok nějak popsaná - navíc dobře a zábavně.

Herní možnosti

Hlavní herní mechanikou se díky povedenému vyprávění stává příběh. Zdatně mu sekundují volby, které tok děje opravdu mění. S každým krokem něco změníte a může se stát, že příběh dvou hráčů má společnou v podstatě jen lokaci začátku a konce.

Nese to však s sebou i jisté nevýhody. Kupříkladu se vám v první hodině hraní nemusí povést získat předmět, který je důležitý pro využití jednoho z kouzel, a o několik hodin později zjistíte, že nemůžete získat pro příběh důležitou indicii. Anebo můžete, ale jen za cenu, že svou postavu proklejete.

Třeba ale prokletou postavu mít opravdu nechcete a indicie potřebné k rozlousknutí jedné z hlavních hádanek prostě potřebujete. A proto můžete využít elegantní možnost vrátit se zpět před jakékoliv rozhodnutí. Vážně se vám chce ale hodinu vracet, udělat trochu jinou volbu a potom hrát znova ty stejné volby? Aspoň mě to občas odrazovalo od toho, abych si tvořil vlastní příběh, a místo toho jsem hledal optimální cestu. Kdyby se podobný mechanismus týkal jen vedlejších věcí a ne o jednu z hlavních linek, s chutí bych něco „zvoral.“

zdroj: Archiv

Přetoč to a nebrblej

Opakování sice může být matkou moudrosti, ale při opětovném hraní/čtení už příběh tolik nebaví a zábavnost hry klesá – zvlášť pokud jste si vybrali víceméně správnou cestu, ale potřebujete změnit jedno či dvě rozhodnutí, k čemuž vás hra i vyzývá. Příjemné nicméně je, že se můžete vracet i po smrti své postavy o pět minut zpátky. Dává to rozhodně větší smysl než nalistování stránky o hodinu zpět. Steve Jackson's Sorcery! tak hráče úmyslně netrápí.

Po příběhové a tím pádem i hratelnostní stránce je kvůli výše zmíněným prvkům mnohem zábavnější první část hry - nemusíte ještě řešit, že nemáte potřebné věci, a nesbíráte žádné indicie pro vyřešení dílčí části příběhu. Máte prostě za úkol se dostat z bodu A do bodu B a řešíte u toho spoustu dílčích problémů obyvatel herního světa. Škoda, že postupem hry zábavy ubývá...

Minihry mezi čtením

Sorcery! nicméně není jen o čtení. Nabízí také jednoduché tahové souboje, ve kterých musíte z textu a postoje nepřítele (znázorněného taktéž černobílou figurkou) poznat, jak byste se měli zachovat – jestli zasadit slabý či silný úder, nebo se budete krýt. V závislosti na zvolené akci hra porovná čísla a určí, kdo utrží jak velké zranění. Je to jednoduché, ale funkční.

Druhým oživením je hra s kostkami, která se objeví ve druhé části dobrodružství. Hádáte v ní, kolik kostek se stejnými čísly padlo, přičemž vidíte jen vaše kostky, ne soupeřovy. Oproti předchozímu tipu na padlé kostky se ovšem musí pouze zvyšovat – ať už počet kostek, nebo hodnota. Po každém kole se hráči, který sázku přestřelil (a druhý mu už řekl, že nemá pravdu), odebírá kostka. Jednoduchá hazardní hra dokáže slušně zabavit, i když nejde o nic objevného. Škoda, že vás hra do jejího opakování s různými protivníky tak nutí.

Vedle boje a kostek můžete ještě kouzlit, nicméně k tomu se žádná minihra neváže, pokud za ni nepovažujete sestavení tří písmen z nabídky do klíčového zaklínadla. Aspoň že efekty kouzel jsou ve hře znatelné a dobře popsané. Správné zaklínadlo zachrání krk nebo poskytne opravdu unikátní výhodu.

Čtecí pauza

Ať už jsou ale minihry jakékoliv, stojí a padá hra s velmi dobrým příběhem a dobře nastaveným tempem vyprávění. Pokud rádi čtete, nešlápnete s prvními dvěma díly Steve Jackson's Sorcery! vedle. Škoda vracení v rámci příběhu, které celkový zážitek poškodilo. Pokud vám ale nevadí, můžete se po dohrání prvních dvou vrhnout na část třetí, která na PC nedávno vyšla.

Verdikt:

Slušně vyprávěný gamebook, který ve své druhé části trpí jistou rozvláčností a možná až příliš velkou volností, kterou tvůrci následně utnou kvůli návaznosti na část třetí. Pokud vás ale baví číst, bude vás bavit i Sorcery!

Nejnovější články