Je tomu deset let, co Zemi navštívila mimozemská rasa Furonů a zanechala za sebou spoušť, trosky a nejedno sondou natržené pozadí v Destroy All Humans!. Těch deset let vládl na Zemi relativní mír. Emzák Cryptosporidium ve svém už 138. naklonovaném těle lelkuje v Oválné pracovně Bílého domu a furonská mateřská loď s neurotickým styčným důstojníkem Orthopoxem si hoví na orbitě. Zkrátka idylka konce 60. let. Tedy než se do věci vloží (jak jinak) Sovětský svaz a Cryptovi nezbývá nic jiného než popadnout blaster a už podruhé jít zničit všechny lidi!
Pokračování skvělého remaku Destroy All Humans! 2: Reprobed se krom několika maličkostí v oblasti herních mechanismů liší právě dobovým zasazením a od toho odvislou satirou. Pryč jsou narážky na UFO, Oblast 51 a Roswellský incident z prvního dílu. Pokračování kultovní střílečky s mimozemšťanem v hlavní roli si tentokrát bere na paškál studenou válku, ninji, hnutí hippies a bondovky.
Jsou mezi námi
Po boku vám stane nesmyslně svůdná Natalya, kdysi ve službách ruské KGB, a společnými silami se vydáte napříč světem (i mimo něj) natřít to prohnilé SSSR. A pokud cestou rozpoutáte ničivé peklo, unesete pár stovek lidí a vyextrahujete několik desítek mozků, určitě se na vás nikdo nebude zlobit.
zdroj: THQ Nordic
Jestli se vám líbil humor v prvním díle, je velmi pravděpodobné, že ho oceníte i v Destroy All Humans! 2. Ať už to jsou dvojsmyslné konverzační výměny s Natalyí, sarkastické pošťuchování Orthopoxe nebo opovržlivé jedovaté poznámky na vůdce hnutí hippies, Destroy All Humans! 2 je velmi ukecanou hrou, která nejde pro vtip nebo popkulturní narážku daleko. Opět máte možnost konverzačních voleb, které nemají žádný dopad na hru nebo příběh a jsou tady spíše k tomu, jak moc humorů chcete slyšet.
Návrat anální sondy
Herní náplň se od prvního dílu změnila jen neznatelně. Crypto je opět vybaven škálou více či méně bizarních zbraní: Konvenčním blasterem metajícím elektrošoky, sadistickým vraždícím dronem i anální sondou penetrující pozadí agentů KGB i ruských babušek. Naprosto famózní je ale plynulost, s jakou se šedivý emzák ovládá a rozsévá smrt po okolí.
Díky fantastické kombinaci skvělého lock-on systému, jetpacku a jakýchsi antigravitačních bruslí je velice snadné rozpoutat ničivý balet, který si nezadá s moderními akčními hrami. Nikdy nebudete mít pocit, že ovládání je krkolomné, protože jde o naprosto funkční a moderní schéma. Vývojáři z Black Forest Games opět ukazují, že remastery se dají dělat s citem ke zdrojovému materiálu, ale zároveň s dostatkem invence a modernizace.
Nesmyslně nádherná destrukce
Na špičkové úrovni je také grafika. Pokud si dovolím vám lehce vyspoilovat šestnáct let starou hru, tentokrát se podíváte i mimo Spojené státy – do Anglie, Japonska, Ruska a nakonec na Měsíc. Lokace sice nejsou přehnaně rozsáhlé, ale o to víc vynikají detaily.
Například japonskou pasáž zdobí rozkvetlé sakury a moderní velkoměsto s věží nápadně připomínající Tokyo Tower. K tomu v kontrastu v blízkém parku stojí vesnice z tradičních japonských dřevostaveb, středověký hrad s buddhistickým klášterem a v dáli se rýsuje hora Fudži. Každá úroveň má zkrátka svůj genius loci a špičkovou atmosféru, kterou podtrhává hudba a autentický dabing.
Když pak v japonské metropoli rozpoutáte epický souboj s radioaktivním ještěrem o velikosti paneláku jménem Kojira (mrk, mrk), jde o úchvatnou podívanou. Nebál bych se tvrdit, že právě tento závěr druhého aktu je zatím nejlepší akční pasáží letošního roku. Masivní Kojira pod pařáty drtí tanky, vy kličkujete před smrtícím laserovým paprskem, který krájí budovy vejpůl, všude je dým, řev, oheň a Cryptovy vtipné hlášky. Druhý díl Destroy All Humans! zkrátka nezměrnou destrukci (a zábavu, která ji provází) posouvá na další úroveň a ještě se na ni skvělé kouká.
Samozřejmostí je hrstka sesbíratelných předmětů, nepovinných úkolů, odemykatelných kostýmů a dalších dnes už standardních doplňků otevřených světů. Naštěstí je jich oproti moderní produkci opravdu jen pár a slouží spíš jako zákusek mezi misemi nebo náplň po dohrání hry.
Lupiči těl
I v Destroy All Humans! 2 se na scénu vrací Cryptův létající talíř, který by dle mého sice mohl být v misích využíván víc, ale stojí za to do něj nasednout jen tak a vydat se pro zábavu srovnat město se zemí. Můžete se kochat skvělými efekty kouře i hořících a bortících se budov. U toho vás bude provázet uspokojivý jekot lidí, které můžete unášet, abyste je v laboratoři namíchali v DNA mixéru a vylepšili své psychické schopnosti. Pokročilou sadou zbraní, kterou můžete vyvolávat graficky impozantní spoušť v nevídaném měřítku, dáte těm prašivým primátům najevo, kdo je na Zemi dominantní organismus!
Bohužel i v této hře existuje neduh, který do jisté míry sužoval i první díl, a tím je náplň misí. Konkrétně tedy jeden typ misí. Ty úkoly, kde musíte někoho zabít nebo něco zničit jsou skvělé, protože jak už jsem psal výše, destrukce a akce je naprosto špičková. Jenže občas se hra vytasí s misí infiltrační, které nejenže jsou nudné, ale navíc nefungují mechanicky.
Krom toho, že se Crypto může vtělit do libovolného člověka, má k ruce i pár psychických schopností, které se pro plíživé mise teoreticky můžou velmi dobře hodit. Může v člověku vyvolat amnézii, číst mu myšlenky, oslepit všechny okolo oslnivým telekinetickým zábleskem nebo někomu efektně katapultovat mozek z dutiny lebeční.
Hra po vás v některých misích chce, abyste ukradli tělo konkrétního druhu obyvatele (hipík, policajt, voják), ideálně nespatřeni se plížili do různých zakázaných lokací a k tomu používali veškerý mimozemský arzenál telepatické manipulace. To vám ještě ztěžují po městě rozeseté telefonní budky, ze kterých na vás uvědomělí občané volají místní policejní složky.
Žádné výše uvedené schopnosti ale bohužel v žádném případě nepotřebujete (vymazat někomu paměť jsem použil přesně jednou, v tutoriálu), protože mnohem jednodušší a časově úspornější je prostě ukrást tělo a pádit hlava nehlava k cíli, výstřelům a poplachu navzdory. Když vám totiž hostitele zabijí, osedlat nového homo sapiens je otázka pár vteřin a nastalý chaos je zábavnější než potupné plížení postranními uličkami a odvolávání policie z telefonních budek. Jste přece mimozemská bytost s obrovskou ničivou silou a chutí zničit všechny lidi! V lidské kůži toho krom skákání a běhání nic moc navíc dělat nemůžete. Infiltrační mise zkrátka nejsou ani výzva, ani zábava.
Cryptojízda pokračuje
Jakkoliv Destroy All Humans! 2 působí jako naprosto moderní hra, nevyhnuly se mu bohužel technické potíže. Krom pár pádů nejsou nijak zásadní, ale také je není možné přehlédnout. V cutscénách vypadávají zvukové stopy, repliky v rozhovorech se opakují, vozidla na mapě světa projíždějí budovami a terénem. Několikrát jsem musel nahrávat poslední checkpoint, protože se nespustil skript a nebylo možné pokračovat v misi. Proto, pokud o nové řádění šedého mužíčka máte zájem, bedlivě sledujte v prvních dnech po vydání jakékoliv zmínky o patchích.
I přes to všechno je Destroy All Humans! 2 dalším povedeným remakem kultovní hry, která je ještě o krůček dál než předchozí díl. S takto nastavenou laťkou kvality by bylo zajímavé sledovat, jak by si šikovné ručičky vývojářů poradily s případným remakem třetího a čtvrtého dílu.
