Autoři z německého studia Black Forest Games si pro mě loni připravili jeden z nejhorších videoherních zážitků všech dob – příšernost jménem Fade to Silence. Trochu jsem se tedy zhrozil, když jsem se dozvěděl, že právě oni mají na starosti remake mé oblíbené hry Destroy All Humans!, která před patnácti lety dobývala původní Xbox a druhou generaci konzole PlayStation.

Tahle satirická akční sci-fi adventura byla ve své době populární, ale kvůli nepříliš povedeným dalším dílům (především třetímu a čtvrtému) byla série tak trochu zapomenuta. Nyní, po patnácti letech, se remake jeví jako vhodná příležitost celou značku resuscitovat. A už nyní s klidem můžu říct, že resuscitace je to věru podařená.

Nekorektní satira na úrovni

Jak napovídá název, tentokrát se žádná záchrana planety Země a jejího obyvatelstva nekoná. Místo toho se octnete v kůži emzáckého filuty jménem Crypto-137, který se vydává na modrou planetu za účelem zkoumat zdejší okolí a najít zmizelého mimozemšťana, který na Zemi ztroskotal.

Děj se odehrává v době studené války chvilku po Roswellském incidentu. Pro ty z vás, kteří se úplně neorientují v pátrání po mimozemských civilizacích, se jedná o konec čtyřicátých let, kdy prý bylo ve městě Roswell v Novém Mexiku spatřeno UFO, které mělo následně havarovat. Na to se pak váže vznik proslulé Oblasti 51 a mnoho dalšího.

zdroj: Archiv

Crypto-137 se celým jménem jmenuje Cryptosporidium a je 137. klonem sebe samého. Už jen to, že se jmenuje podle prvoka způsobujícího průjmová onemocnění, značí, že se hra nebere moc vážně. A dobře dělá, protože humor po těch letech absolutně nezestárl a sadistický Crypto je skvělá postava, která nemá na herním poli obdoby.

Jeho charakter pomáhá utvářet i jeho styčný důstojník Orthopox (virus neštovic). Jejich vzájemné půtky a rozepře, jestli lidské pokolení vyhladit, nebo zkusit poněkud méně drastické řešení, patří k dialogovým vrcholům celé hry.

Humor je opravdu všudypřítomný a velmi nekorektní. Jsem rád, že restaurace neproběhla úzkoprse, tak, že by se některé „nevhodné“ hlášky vyškrtly. Byla by to opravdu škoda, protože hra v současné podobě prostě baví a člověk se u ní leckdy zasměje nahlas.

Můžete se hihňat tomu, jak si autoři dělají srandu z Ameriky, komunismu či z období padesátých let, ale i ze sebe samých. Atmosféra hry je opravdu velmi uvolněná, což je po všech těch dramatech a temných dobrodružstvích, s nimiž se člověk v herním světě obvykle setkává, extrémně osvěžující.

Anální sondy pro lidské červy

Samotná hratelnost je chytře poupravená pro dnešní dobu. Crypto využívá celou škálu zbraní, a kromě nich taky paranormálních psychických schopností. Ty se mu otevírají postupem času a některé jsou užitečné a některé naprosto postradatelné.

Ze zbraní si naopak užijete asi každou. Blaster vysílá elektrické pulzy, které protivníky doslova šokují, ale existují i efektnější zbraně: Protivníka třeba rozstřílíte ohnivými projektily takovým způsobem, že po něm zbude pouze ohořelá (ale stále stojící) kostra.

Prim však určitě hraje Anal Probe. Anální sonda dovede nadělat solidní neplechu: Po jejím zavedení do těla se protivník chytí za pozadí a běží pryč… dokud mu nebouchne hlava. Užitečný taktický prvek, že? Je užitečné okamžitě odstranit jednoho střelce. Ale nejzábavnější na tom všem je samozřejmě právě nekompromisní animace, která mě donutila sondovat jak o závod. Chudák lidské pokolení.

Co se týká schopností samotného Crypta, tak ten dokáže například posednout lidskou mysl takovým způsobem, až člověku bouchne hlava. Opět. Ano, je to trochu monotematické, ale věřte mi, že i posté je na explodující kebule docela vtipný pohled.

Crypto taky hojně používá skener, který ho dokáže na krátkou chvíli převléct do lidské podoby, aby se lépe infiltroval do nepřátelských základen. Umí taky přesvědčit lidi, aby se do něj zamilovali, nebo odvést pozornost ostatních.

To všechno je super a člověk (mimozemšťan) si s tím vyhraje, ale trochu zbytečná mi přišla funkce, pomocí níž Crypto přesvědčí členy lidské rasy, aby zapomněli. Málokdy jsem se dostal do situace, kdy by něco takového bylo jakkoliv užitečné. Většinou to vedlo jen ke kaskádovitému odhalení mého tichého postupu.

A bude i UFO?

Náš malý šedivý emzák necestuje jenom po svých, ale má k dispozici i létající talíř, se kterým dokáže rozsévat zkázu v daleko větším měřítku. A právě s vesmírným korábem jsem měl během hraní asi největší problém.

Dost často se mi stávalo, že během největší bitevní vřavy se mi najednou loď na vteřinu zasekla a totálně mi rozhodila mířidla. A někdy mě hra zničehonic otočila o 180 stupňů. Obzvlášť při vypjatých situacích, kde jsem měl minimum životní síly, to bylo opravdu k vzteku.

zdroj: THQ Nordic

Mise samotné se mohou zdát lehce stereotypní a zavedou vás na známá místa ve Spojených státech, i když jejich názvy jsou zparodovány, takže místo Oblasti 51 tu máme například Oblast 42. K této oblasti se, kromě zjevného pomrknutí na Stopařova průvodci po Galaxii, váže ještě jedna věc. A tou je zcela nová mise, která se do původní hry nedostala. Takové věci dělají rozdíl mezi remakem a remasterem a za mě je jedině dobře, že si autoři dali práci a skutečně do hry přidali zbrusu nový obsah.

Připraven zničit Zemi, kapitáne!

V každé misi jsou dostupné i různé výzvy, které můžete a nemusíte plnit. Za jejich kompletaci ale dostáváte více lidské DNA, která vám zajišťuje lepší výbavu. Do každé mapy se můžete vrátit i po splnění mise a udělat si z planety Země svoje vlastní pískoviště.

Kromě volného pohybu jsou zde dostupné i čtyři velké výzvy. Jedná se o sběr lidí či dobytka, ničení všeho živého ve stanoveném čase nebo závod s časem, kdy pronásledujete drona, který za sebou zanechává stopy DNA.

Právě tyto bonusové výzvy docela úspěšně obohacují příběhový režim, který občas působí jednotvárně a obsahově chudě. Před patnácti lety jsme zkrátka nebyli tolik zvyklí na velké otevřené světy narvané k prasknutí nejrůznějšími aktivitami.

Všechny vedlejší výzvy jsou ale vesměs zábavné, a jestli chcete během hry odemknout veškerá dostupná vylepšení, tak i nutné. Za samotné mise ani zdaleka nenasbíráte tolik DNA, aby vám to stačilo k upgradu všech schopností.

Graficky se hra velice povedla, i když bych si uměl představit větší variabilitu lidských protivníků. Každý voják vypadá naprosto stejně a obyčejní občané se střídají v pár variacích. Chápu, že před patnácti lety to nebyl problém, ale být restaurátorem, zrovna tuhle vadu na kráse bych vylepšit chtěl.

Samostatnou kapitolou je zvuk – a je to kapitola až překvapivě veselá. Autoři se rozhodli použít starý dabing a okolo něj naroubovali veškeré cutscény a dialogy. Zní to možná jako lenost, ale já spíš oceňuju kvalitní práci, kterou tehdy dabéři odvedli, a jiné herce bych ani nechtěl. Je to pozoruhodný kontrast s připravovaným remakem první Mafie, kde se rozhodli vývojáři jít opačnou cestou a udělat dabing kompletně nový.

A ještě jeden drobný dodatek: Za speciální výzvy si můžete odemknout vizuální úpravy samotného hlavního mimozemšťana. Takový Crypto, který prodělal mutaci s hovězím dobytkem, je naprosto kouzelný. A zdaleka není jediný, takže máte přidanou motivaci splnit všechno, co vám hra nabídne. Jako by nestačilo, že to je prostě poctivá, černohumorná sranda.