Výsledky hledání pro: age of mythology

Strider - recenze

3. 3. 2014 | Lucie Jiříková

Možná jste si toho nevšimli, ale nacházíme se v době, kdy se z recyklace stala každodenní realita. Velké vydavatelské domy namísto vývoje nových značek opakovaně sahají do rukávu a vynášejí trumfy, kterými nás bavily v devadesátých letech na arkádových automatech nebo starých konzolích. Vyjde to levněji a navíc ke hře přitáhnou pozornost pamětníků.

Aura 2: The Sacred Rings - recenze

12. 4. 2007 | Redakce Games.cz

Neohrožený hrdina Umang pokračuje ve svém úkolu přesně tam, kde minule skončil. Pro nás to znamená jediné – spoustu nových puzzlů v pokračování povedené adventury na způsob Mystu.

Elden Ring – recenze nejambicióznější Souls hry

23. 2. 2022 | Pavel Makal

FromSoftware v nejlepší formě

Desperados 3 – recenze

15. 6. 2020 | Václav Pecháček

Kovboj, doktor a kurtizána se vplíží do baru…

The Ship - recenze

26. 7. 2006 | Redakce Games.cz

Z přepychového záoceánského parníku se pomalu stává vražedná past. Postupně mizí jednotliví pasažéři a brzy přijde řada i na vás. Co musíte udělat pro přežití v této multiplayerové akci, která staví na neotřelém základu? Viz recenze jen u nás.

Metal Gear Solid

9. 10. 2000 | Redakce Games.cz

Metal Gear Solid - recenzeAutor: DepiPublikováno: 9.října 2000Velký úspěch na PSX ...

Shade: Hněv andělů - recenze

26. 10. 2004 | Redakce Games.cz

Temná third-person akce plná magie, s možností přeměny do démona a souboji se slizkými bestiemi je konečně na trhu v české verzi. Dokázala naplnit ambice nebo jde o tisící klon Tomb Raidera, který zaspal dobu?

Endless Dungeon – recenze vesmírné akční roguelite tower defense

24. 11. 2023 | Michal Krupička

Když jeden žánr nestačí

Detective Pikachu Returns – recenze detektivní adventury s Pokémony

5. 10. 2023 | Adam Homola

Sympatická hra s obrovskými problémy

Days Gone – recenze

25. 4. 2019 | Patrik Hajda

Deacon St. John, bývalý člen seriózního motorkářského gangu, milující manžel, veterán, drsný, ale přátelský chlap, který umí nenávidět i odpouštět. Tak právě s tímto charismatickým týpkem s kšiltem pevně otočeným dozadu jsem strávil desítky hodin, které byly zcela mimo má očekávání. Ve většině případů to myslím v dobrém, ale Days Gone bohužel chybí „tradiční“ perfektní dotaženost playstationových exkluzivit.

City Bus Simulator 2010 - mega-recenze

22. 2. 2010 | Redakce Games.cz

Po vydařených simulátorech metra se pustili do ztvárnění práce řidiče MHD na hlavní třídě Manhattanu. Jak těžké je ovládat autobus a proč otravuje štípání lístků?

Elden Ring Nightreign – recenze roguelite soulsovky

28. 5. 2025 | Jakub Malchárek

Pod tlakem

Destiny: The Taken King - recenze

30. 9. 2015 | Daniel Kremser

Před pár lety měli v Bungie představu o kříženci onlineovky a first person akce. Měla to být hra, která skloubí grind a hon se za stále lepší výbavou s příběhem a spektakulární podívanou. Nazvali ji Destiny a v roce 2014 vydali jako nedodělaný produkt plný neduhů, absentujícího vyprávění a monotónního end game obsahu. Rok na to se ale na pulty obchodů dostává datadisk The Taken King a spolu s ním se naplňuje i zmíněná představa tvůrců. Ano, Destiny konečně po roce, dvou DLC a velkém datadisku našla svou zamýšlenou podobu a povětšinou funguje tak, jak měla při vydání. To všechno díky Oryxovi a takzvaném roku 2.0, který jeho příchod provází.

A Bird Story - recenze

31. 12. 2014 | Ladislav Loukota

Ačkoliv A Bird Story zdálky, zblízka i ze všech dalších úhlů vypadá jako 16-bitové JRPG, davy fanoušků herních příběhů nemohly do listopadového vydání projektu dospat. Jedná se totiž o další titul (otázkou je, zdali mu říkat "hra") od Kana Gao, tvůrce fantastické adventury To The Moon. Tentokrát nás tklivě melancholická A Bird Story zavede do dětství a vystřílí přitom opět pořádný zásobník emocí. Navzdory velmi krátké herní době a minimalistickému pojetí celkového zážitku se však hodnocení hry neobejde bez široké a ukecané cesty herními i jinými médii.

Steel Division 2 – recenze

11. 7. 2019 | Václav Pecháček

„Přesouváme se ze západní fronty na tu východní? Tak to je paráda!“ zahalekalo za druhé světové války přesně 0 německých vojáků. My, necitelní hráči strategických her, pro které je největší konflikt světové historie zdrojem nehynoucí zábavy (a hynoucích panďuláků), ovšem halekat můžeme. Steel Division 2 je tady a stejně jako minulý díl, Steel Division: Normandy 44, nabízí prvotřídní taktickou zábavu.

Overwatch - recenze

21. 6. 2016 | Aleš Smutný

Jaký je recept na skvělou hru? Všechny ingredience asi nejde vyjmenovat, protože každý žánr se vaří jinak, ale ve všech bude jako jedna z hlavních přísad fungovat daleko před vším ostatním zábava. Kolem Overwatche už se toho namluvilo a napsalo spoustu a velmi často padá otázka, proč je tak oblíbený, a čím si vysloužil takovou pozornost. Ne, není za tím „hajp“ Blizzardu, ani líbivá grafika. Důvod je prostý, Overwatch je zkrátka pekelně zábavná a ne jen v prvních dnech kvůli okouzlení, ale dlouhodobě, i po měsíci intenzivního hraní.

Uncharted 4: A Thief's End - recenze

5. 5. 2016 | Jan Olejník

Exotické lokace, tajemné chrámy, ztracená města, divoké přestřelky a životu nebezpečné situace. Jedním slovem: dobrodružství. Přesně toho má Nathan Drake, hlavní hrdina série Uncharted, už plné zuby. Místo toho si konečně zvolil klidný rodinný život a pohodové zaměstnání. Jenže na důchod je evidentně ještě brzy, a než se Nathan dočká skutečného odpočinku, proženou ho scénáristé v Uncharted 4 další hromadou patálií v nejrůznějších koutech světa. Zároveň ho však představí tak, jak jsme jej ještě nezažili – jako obyčejného chlapíka z masa a kostí.

Martha Is Dead – recenze znepokojivého psychothrilleru

24. 2. 2022 | Jakub Malchárek

Co se stalo v rodině nacistického generála?

Cyanide & Happiness Freakpocalypse – recenze první epizody

15. 3. 2021 | Pavel Makal

Tolik legrace, že budete chtít umřít

Help Will Come Tomorrow – recenze

21. 5. 2020 | Jan Slavík

Pokud byste si sestavili osobní žebříček věcí, které dovedou poměrně spolehlivě pokazit večer, havarovat s vlakem uprostřed sibiřské tajgy v roce 1917 by nejspíš zaujímalo jednu z předních příček. Jestli se tedy nejmenujete Edward Grylls a zážitek podobného ražení si pro zábavu nestřihnete dvakrát do měsíce, samozřejmě. Většina účastníků nehody v Help Will Come Tomorrow však žádné zkušenosti s přežitím v divočině nemá, a proletář tak si bude muset v zájmu života a smrti podat ruku s bělogvardějcem, protože pomoc rozhodně nepřijde zítra.

Rune II – recenze

20. 11. 2019 | Pavel Skoták

Vymyslet dobrou časovou smyčku, to není jen tak. Zvlášť pokud nejste autoři Outer Wilds, Save the Date nebo scenáristé Hvězdné brány. A autoři Rune II, překvapivě odkládaného a neméně překvapivě zpracovaného pokračování severského RPG s runami přímo v názvu, jimi rozhodně nejsou. Začíná Ragnarok, konec světa. A ne jenom jednou.

Mulaka – recenze

8. 3. 2018 | Miloš Bohoněk

“That is not Zel… that game”. Tak se jmenuje achievement, který získáte v momentě, kdy se pokusíte rozflákat velkou hliněnou nádobu s vidinou toho, že by z ní mohl vypadnout nějaký ten penízek. Hliněné nádoby se však v Mulace rozbíjet nedají a žádné rupie z nich také nepadají. Jinak tu ale těch podobností se Zeldou najdete vskutku požehnaně. A tak je fér, že když už autoři kopírují, aspoň to skrz vtipný achievement i přiznávají.

Star Wars Outlaws – recenze akční adventury z otevřeného světa Hvězdných válek

28. 8. 2024 | Šárka Tmějová

Zlodějka v zajetí stereotypu

Wild Hearts – recenze lovení obřích monster

16. 2. 2023 | Pavel Makal

Král je jen jeden

Warhammer 40,000: Darktide – recenze výborné adaptace temného univerza

16. 12. 2022 | Pavel Skoták

Spolu proti Chaosu

Picross 3D Round 2 - recenze

5. 1. 2017 | Jiří Pavlovský

Logická hra Picross představovala jednoduchý, ale geniální vynález. Šlo vlastně o klasickou křížovku, jen jste místo vyplňování písmenek začerňovali políčka. Působilo to spíše jako omalovánka než jako hlavolam, ale nenechte se zmást. Vtip byl v tom, že jste měli vždycky v každém sloupci napsáno, kolik je tam černých políček, a jestli jsou v kuse, nebo rozdělené na několik částí. A to bylo všechno. Kde přesně jsou, na to jste už museli dedukcí přijít sami. A pak někoho napadlo převést tento geniálně jednoduchý a návykový koncept do třech rozměrů. A byl to dobrý nápad. Není nic uspokojivějšího než z kvádru složeného z očíslovaných kostiček vyzobávat nepotřebné dílky, aby tam nakonec zůstala nějaká „socha“. Bylo to jednoduché. Picross 3D Round 2 tento koncept rozvíjí, ale navrch samozřejmě přichází s něčím novým – opět jde o trefu do černého, respektive v tomto případě spíše barevného.

Recenze