| Autor: David Ducháček Publikováno: 26.října 2004 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: prodávaná/českáDoba recenzování: 2 týdny |
Hra začíná docela zajímavě a poměrně originálně. Hlavním hrdinou Shade je neznámý mužský tvor, který dostal od svého bratra (archeolog) podivný dopis. Stálo v něm, ať jej přijede okamžitě navštívit. Zdá se, že bratr je v nebezpečí a co je horší - netušíte, co se na vás chystá. K nevelkému překvapení svého bratra na místě uvedeném v dopise nenajdete. Po drobném průzkumu mrtvolně klidného městečka narazíte na řadu podivných věcí. Jednou z nich bude průhledná lepá děva nápadně připomínající andělskou bytost, levitující metr nad zemí. Po krátkém rozhovoru zjistíte, že váš odhad byl poměrně přesný. Dozvíte se řadu zdánlivě podružných informací, jejichž význam bude zpočátku znít velmi zmateně – máte za úkol hledat srdce anděla. Jenže andělice má velkou trpělivost a ochotně vám vše vysvětlí. Jak mocní kdysi bývali andělé a proč je třeba hledat jejich srdce. Hlavním úkolem však nadále zůstává záchrana bratra ze spáru pekelných. Jestli se vám to podaří, to je věc jiná. Zbytek příběhu již nebudu rozpitvávat, je trochu zamotaný a hlavně podružný. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Shade měl možná vysoké ambice, ale jeho hratelnost se převážně skládá z těžkopádné akce. Nejde o brutální bezduchou vykosťovačku ala Bloodrayne, odpočinkové fantasy jako Enclave nebo plošinovkovou renesanci ve stylu Prince of Persia. Kdepak. Shade se snaží jít částečně vlastní cestou. Ze začátku hra nevypadá marně a s trochou nadsázky bychom mohli hovořit o originálním prostředí, jenže od chvíle, kdy se dostanete do podzemních chodeb kostela se objevují lokace, jež se až moc podobají těm, které jsme spatřili v konkurenčních titulech. Pokud je hra prezentována jako akční adventura, neměly by asi logické hádanky připomínat značně odlehčenou verzi Tomb Raidera. Shade se vás snaží pomocí jednoduchých úkolů přesvědčit, že mu skutečně náleží punc „primitivně akční adventura“. Občas posouváte předměty, používáte tlačítka, hledáte klíče, loučemi zapalujete bedny nebo nastavujete mechanismy, čímž však veškerá interakce končí. 
zdroj:
tisková zpráva
Vaší jedinou starostí se tak stávají souboje s všemožnou havětí, od lidských forem (rytíři, kouzelníci, nemotorové), zombie, přes kostlivce, nemrtvé zmutované obludy, obří pavouky a faunu z říše mimozemské. Celkem by mělo být ve hře kolem čtyřiceti druhů nepřátel, ale vážně jsem to nepočítal. Škoda jen, že inteligence protivníků mnohdy nepřesahuje IQ člověka po několikanásobné lobotomii. Zvířena, či zkrátka cokoli, na co natrefíte utočí bezhlavě a tupě, jediná její šance na „úspěch“ přichází ve formě přesilovky, kdy vám nezbude nic jiného než se stáhnout, přesídlit do jiné formy či použít kouzel. Osamělý protivník pro hráče obvykle nepředstavuje žádný problém.• Jak schopný je hrdina a s čím umí zacházet? Pominu-li automatické získávání nových úderů, jejichž provedení stejně závisí víceméně na náhodě, hlavní hrdina se nijak nevyvíjí jako v RPG hrách. Vaše atributy reprezentuje pouze dvojice sloupků – životní a magická energie. Žádný rozvoj bojových schopností v závislosti na počtu zabitých bestií, žádné navyšování many, žádné zvyšování vitality nebo čehokoliv obdobného. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Jednu z nejsilnějších a hlavně nejdůležitějších zbraní vám předá chvíli po začátku anděl, což je trochu zvláštní. Tedy, kouzelný zářící meč (umožňuje doplňování života nasáváním životní energie ze speciálních míst) zdaleka není jedinou zbraní ve hře, jenže Shade má jednu obrovskou nevýhodu. Kvůli nemožnosti skladovat zbraně v inventáři je prakticky nemožné použití jiných zbraní než standardního meče, pistole, kuše (oboje kvůli omezené munici v podstatě nepoužitelné) a v pozdějších fázích spáru (něco na způsob biče). Využívat můžete i vlastních pěstí a lze také sebrat zbraně padlých nepřátel. Ti v rukou třímají všemožné sečné a bodné zbraně – palice, sekery, meče atd. 
zdroj:
tisková zpráva
Již jsem zmiňoval v úvodu, že Shade obsahuje i špetku magie (doslova). Pár kouzel umí používat i váš chrabrý hrdina. Z těch zajímavějších stojí za zmínku dočasná nezranitelnost a lebka smrti. Zcela jinou kategorii tvoří vaše alternativní živočišná verze (náhodná podobnost s The Suffering). Podobně jako v Sufferingu máte možnost chvilkové proměny v supersilnou bestii. Její síly musíte chtě nechtě využívat k posouvání těžkých beden a pakliže vám záleží na vašem životě, není špatné občas použít kouzel. Ty však rozhodně nejsou hlavní náplní Shade a slouží jen jako „nezbytný“ doplněk zbraním.• Design levelů bez špetky invence Jednoznačným zklamáním a velmi důležitým prvkem pro výslednou hratelnost je repetitivní design úrovní. Shade je v této kategorii hodně pozadu za zahraniční konkurencí. Většina úrovní má strohý design bez trochy invence. Jako byste všechno už odněkud znali. Máte minimum možností k průzkumu, většina dveří je nepřístupných a málokdy se ocitnete v situaci, kdy nebudete vědět jak dál. Shade je sice rozdělen do čtyř různých období, díky čemuž se nějaká změna v lineárním postupu přeci jen objevuje, ale krom nového stylu grafiky a monster se nic významného nemění. Atmosféra má k hororu v DOOM III daleko a spíše přibývá hloupoučkých skákacích orgií. Je to škoda, že nedokázali tvůrci architektury náležitě využít, jako například v Archangelovi, kde stačilo jen přejít do jiné úrovně a hned se dramaticky proměnil celý grafický ráz hry. A to je Archanděl již dva roky stará záležitost. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
V Shade se sice vystřídají čtyři časové období (současnost, provařený Egypt, středověk, mystický Shadowland), nicméně středověk mě docela zklamal. Opět bych musel srovnávat s Enclave či Knights of the Temple, jejichž ztvárnění této epochy bylo mnohem věrnější. Jistou náplastí je Shadowland a je docela možné, že kdyby se hra odehrávala pouze v tomhle prostředí, mohlo výsledné hodnocení vypadat úplně jinak. Shadowland totiž designem úrovní trochu připomíná mého milovaného Shadowmana.
• Vizuální dojem na úrovni Tomb Raidera 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Shade má ještě další technické nedostatky a úzce s grafikou souvisí i trochu zastaralé animace, které občas připomínají starší tituly tak zhruba z roku 2001. Hrdina dokáže provádět rozličné pohybové manévry – skákání, běhání, sprint, ručkování, jenže jejich provedení místy vyvolává nechtěný smích. Hlavní drsňák legračně cvičí rukama dopředu-dozadu a jeho bojové krytí připomíná malé dítě před zpohlavkováním. Když si vybavím ladnost a hlavně rozmanitost zpomalených pohybů v Knights of Temple, je mi skoro do breku. Ani bojová komba nedosahují pestrosti vyspělejší konkurence jako Conan či Prince of Persia, což je rovněž škoda. • Problémy s ovládáním Shade se ovládá klasicky pomocí kurzorových kláves a myši. Zpočátku se zdá všechno v pořádku a hra se celkem snadno ovládá – pohled třetí osoby je přehledný. Ale jen do chvíle než narazíte na prvních nedostatek, totiž skákání. Kamera se občas tak „šikovně“ natočí, že vůbec netušíte, kde končí pevná půda pod nohama a kam se vlastně řítíte (je také možné používat i pohled z vlastních očí, ale ten vám moc nepomůže). Překonávání úzkých jeskynních výčnělků ve výšce padesáti metrů patři mezi běžné záležitosti. Zdolání propastí je ale místy nadlidský úkol, jelikož váš svěřenec se často a rád vrhá do neprobádaných nížin temných roklí. Někdy je problém se chytit skály, jindy ji rovnou přeskočíte, zkrátka váš osud záleží spíš na náhodě a to se mi příliš nezamlouvá. V tomto ohledu by mi byly příjemnější i nereálná tombraiderovská salta. Na druhou stranu se mi docela líbilo přepínání mezi chůzi/během a sprintem pomocí kolečka myši. Tento nápad byl již použit v Splinter Cell. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Ukládání mělo být původně zcela standardní a možné kdykoliv v průběhu hry. Tato idea se zřejmě zdála tvůrcům příliš primitivní, pročež do hry implementovali konzolový systém ukládání pozic – musíte hledat speciální savovací plošinu, v tomhle případě vypadající spíš jako teleport. Aby bylo jasné, že je pozice uložena, vytvoří se kolem místa průhledná forma – jde rozbít. Vzhledem k omezenému počtu těchto zařízení asi nemusím vysvětlovat, jak nepříjemné je hrát ten samý úsek po sté. • Ozvučení Kvalita zvukových efektů není špatná, zbraně řinčí celkem přesvědčivě, zombie a jiné příšery křičí, jakoby jim šlo o život a drobné výhrady bych měl snad jen k místy poněkud zvláštním hlasovým projevům hlavní postavy. Dabing se ale celkem povedl. Hlavní hrdina má příjemný hlas a snaží se vás společně s anděly přesvědčit, že český dabing ještě má smysl. Jelikož jsem neměl k dispozici anglickou verzi, nemám možnost srovnání, takže se musím spokojit s češtinou. 
zdroj:
tisková zpráva
Rozpačitějším dojmem působí hudba. Opět bych mohl začít srovnávat s goticky laděným Knights of the Temple, fantasy Enclavou či chóry naditým Conanem. Oproti tomu Shade má zcela průměrnou hudební kulisu a je docela možné, že ve hře hudbu ani nezaregistrujete (vyjma hlavního menu), což by se vám s výše uvedenými tituly určitě nestalo. Škoda. Shade disponuje i dobře zpracovanými českými titulky, což je dobrá zpráva pro neslyšící.Stáhněte si: Demo, Videa, Trailery... Související články: Rozhovor (11/2002), Novinky |
| David Ducháček | |
| autorovi je 23 let, dříve psal pro GamePort a nyní působí i v Levelu, pracuje jako správce sítě, nejraději má akční hry všeho druhu a mezi jeho nejoblíbenější tituly patří Dungeon Master, Shadowman a Half-Life (všechny články autora) |
