| Autor: Michal Jonáš Publikováno: 22. února 2010 | Verze: PC/anglická/prodávaná Doba recenzování: 3 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Však o ten okolní provoz není co stát ani při jízdě na volných ulicích, protože ani tam vás doprava mnohdy vůbec nerespektuje. Vyjíždíte ze zastávky a auto za vámi nepřibrzdí, alebrž to prostě napere do autobusu, což se často stává, i když jen zastavíte před křižovatkou na červené! 
zdroj:
tisková zpráva
Nějaká ohleduplnost k hromadné dopravě tady neexistuje, a to ani mezi auty navzájem, která se mi párkrát prolnula přímo před očima, kdy křižovatkou projely dva vozy z kolmých směrů krásně přes sebe jako duchové. A to ani nemluvím o tom, že jeden směr měl mít v tu chvíli stopku… United States of Germany Kvituji ale reálný vozový park, kdy auta sice nemají pravé značky, ale jistě rozpoznáte Audi, BMW, Fordy, Mercedesy, Volkswageny, Neoplany, nebo minoritně domácí Mustangy, Jeepy a Dodge. Z toho je patrný další blud ve hře, kdy to na Manhattanu vypadá, jako by Němci obsadili Ameriku, protože právě okolní vozidla německé provenience jezdí na ulicích zdaleka nejčastěji. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Když na vás pak z rádia vybafne 43 německých fláků, v kampani německý film a i po několika záplatách se občas objevují německé titulky při dialozích, je to skoro na ručník do ringu minimálně z pohledu amerických patriotů. Ti ovšem tvůrcům spílají i to, že některé ulice skutečnému centru New Yorku neodpovídají… Město není tunel Po skvěle provedených podzemkách, kde je svět svázán mantinely úzkých tunelů, přechod na otevřenou scénu tvůrci vůbec nezvládli, což dokazuje třeba zčásti chybějící vodorovné i svislé dopravní značení, statičtí chodci na ulicích, patvary názvů známých firem (Bercedes-Men, ÜBS místo UPS, atd.), nebo okolní auta s nehezkými šmouhami místo oken. Přitom alespoň první okamžiky si budete jistě jako já lebedit nad zdánlivou pozorností k jiným detailům, kdy si můžete volit jízdu v jakékoli denní době (hra bere v potaz i systémový čas) a v dešti nebo mlze. Navolit si lze realistické vyčkávání před vyjetím pro nafoukání brzdové soustavy autobusu nebo tři stupně hustoty dopravy. Hra kromě klávesnice podporuje taktéž joypady a volanty. Ovšem rozsah zatáčení mého Logitechu Momo opravdu neodpovídá mnohočetným otočkám velkého volantu autobusu, takže požitek s volantem nebyl zcela přesný a raději jsem po vyzkoušení joypadu zvolil jako nejlepší obyčejnou klávesnici. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Bus huj, město fuj Po grafické stránce Bus Simulator, běžící jako metra na stejném licencovaném C4 enginu, zřejmě díky náročnějšímu otevřenému světu již tolik neuchvátí jako dřívější podzemky. Však textury domů a aut nejsou zrovna libové, ale váš autobus zase vypadá skvěle. Co naplat, že často nevidíte dále před sebe, než před vámi doskočí objekty a vozidla. Ten pohříchu maličký svět autobusového řidiče pak ohraničuje stejně jako dříve jen nepříliš detailní otexturovaná stěna vzdálenějšího okolí. Možná díky tomu není hra nijak moc náročná, však na mé sestavě (C2D 2,66 GHz, 3 GB RAM 800 MHz, GF NX-260 896 MB RAM) jsem jezdil busem za plného provozu naprosto plynule, i když je pravda, že ve městě s křižovatkou na každém rohu, se nedá zrovna uhánět s větrem o závod. Vysoká řidičská Problémy vás možná čekají už při první jízdě, kdy rázem zjistíte, že některá tlačítka, podle manuálu používaná, nejsou vůbec namapována a tak si je musíte navolit sami. Pokud se později budete chtít vrátit do továrního nastavení, to je smůla, jelikož nějaké resetování hra vůbec nepřipouští. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Samotný proces řízení autobusu je ale zpracován dokonale, když se opět můžete volně pohybovat nejen po interiéru vozidla, ale samozřejmě i po celém městě. A to navíc jak z pohledu první osoby, tak i zpoza vaší postavy, kterou tvoří nepříliš sympatický řidič Carl, toho času s culíkem a tradiční modrou košilí, kterou nesundává ani za hustého deště. Pokud se díváte na vaši postavičku zezadu, nevyhnete se asi nelibému úsměvu nad stylem chůze Karla, kterýžto se moc nepovedl, stejně jako skoky, nutné i pro překonání takové banality, jako je obrubník u chodníku. Mnohdy se ale nepěkně zacyklíte, to když Karlovi zajede jedna noha do škvíry mezi chodníkem a schody jeho autobusu. Pak se z toho jen těžko dostává, stejně jako z vjezdu do autobusového depa, kdy mi řidič kolikrát pěkně propadl skrze texturu vozovky až po pupek. Podobně vzdálenější pohled v autobuse taktéž dosti blbne, protože tvůrci neošetřili stěny vozidla, které vám překážejí ve výhledu. V pohledu z očí ovšem tyto problémy naštěstí mizí. Startujeme linku Když se vám tak konečně podaří nastoupit do vašeho autobusu, což se nemusí povést na první pokus, protože hra neobsahuje prakticky žádná vodítka, kam jít a kde svůj stroj nalézt, tak usednete za volant, spustíte motor a popř. čekáte, až se natlakuje brzdová soustava. V tomto je třeba objasnit, že palubní deska je sice docela pěkná, ale není animovaná, takže všechny budíky suplují další ukazatele v HUDu. Pak už jen stačí zavřít pneumatické dveře, rozsvítit světla (fungují i dálková), vyhodit blinkr a vyjet. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Řízení je pro každého majitele řidičáku pohoda, však bus má automatickou převodovku, takže blokovaný první a druhý stupeň ani nevyužijete, nota bene když jsou ulice jedna velká rovina. V dešti se vám budou zajisté hodit funkční stěrače, ale je škoda, že zpětná zrcátka autobusu již nefungují, musíte se složitěji přepínat do zadního pohledu. V užších křižovatkách pak zjistíte, že silnice nejsou zřejmě v odpovídajícím měřítku k autobusu, protože některé na pohled normální zatáčky bez několikerého couvání nemáte šanci projet. Ono by to šlo, ale zastaví vás jedna dopravní značka přesně ve vnitřním rohu křižovatky, a to za podivného ztlumení motoru. Výdej lístků je otrava V autobuse se stanice nehlásí jako v metru, takže postačí dobře zajet ke krajnici se zastávkou a otevřít dveře. V tomto musím na jednu stranu pochválit alespoň plně pohyblivé cestující, kteří k vám nastupují výhradně předními dveřmi. Při vstupu se vždy platí jízdné, takže část zákazníků zaplatí přiložením karty do čtečky, jiná sorta žebrá o lístek, který jim klávesou musíte vydat. Přitom jim můžete na konverzaci něco odfrknout ve třech tóninách, od přátelské, až po nabručenou. Na druhou stranu je ale vydávání lístků po pár jízdách ukrutná otrava a zdržování, pročež tuto funkci nelze vypnout. Sice do autobusu nastupuje mimo realitu vždy jen pár lidí, ale stejně se zaobírat každým z nich je později pěkná otrava. To buďte rádi, že jen občas potkáte postiženého spolucestujícího na vozíčku, jehož musíte obsloužit přepravní plošinou v zadních dveřích autobusu. To spočívá v poměrně složitých úkonech, kdy nejdříve zapnete pohon výtahu od motoru, poté snížíte podlahu a přesunete se z kabiny k zadním dveřím, kde je ovládací pultík. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Vysunutí, vytažení vozíku a zasunutí plošiny vyžaduje postupné zapojení dokonce půl tuctu kláves, což je dle mého názoru až moc velká daň za realitu tohoto úkonu. Alespoň, že dědula se s kolečkovým křeslem pohybuje sám a nemusíte ho ještě tlačit. To bych ho asi z toho autobusu již vykopl. S hendikepovanými cestujícími potíže nejsou, ani vám nemusí ukazovat průkaz ZTP, ale víc starostí nadělají zdraví pasažéři. Kolikrát se zaseknou třeba o koš nebo stojan na zastávce, zbrzdí je sedačka v autobuse, nebo mi po vyjetí ze zastávky prolétli stěnou a zůstali stát ve vozovce. Kdyby k vám ale nechtěli vůbec nastoupit, to není chyba, ale fakt, kdy musíte napřed logicky nastavit na světelných tabulích cílovou destinaci, protože standardně autobus ukazuje, že je mimo službu. Zločin na pozadí MHD Oproti podzemním dráhám se citelně rozrostl počet jízdních režimů, které se mimo obligátní volné jízdy bez jakýchkoli pravidel, sestávají ještě z 11 samostatných misí a menší kampaně, kdy v roli řidiče Karla během řízení autobusů rozplétáte kriminální nitky jednoho zločinu. Příšerná zápletka je vlastně jen vatou na neustálé pendlování na jediné lince, ale to ostatně děláte i v těch vedlejších misích. A to jen s drobným občerstvením při řízení malé odtahovky, třeba při vylepování jízdních řádů na lince. Což je jedna z duchaplných náplní těchto misí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Nesmíte ale přemýšlet nad tím, že malý odtahový pikap slouží k tahání porouchaných autobusů, i když se na to běžně používá speciální těžký kamion. Přestože dohromady balík kolem dvaceti misí a úrovní, včetně tutoriálu řízení autobusu, papírově poskytuje větší rozmanitost, než u podzemních bratříčků, v kostce se dá říci, že stejně je to všechno pouze řádně protrhaný obal stále stejných jízd po jedné rovné ulici tam a zpět. Ano, však výhradně toto nabízejí i tituly World of Subways, ale tam jsou stanice metra i vlastní jízda lépe a bez chyb provedeny než zde, kde si projížďka ve volnějších exteriérech žádá mnohem více úsilí a funkcí, než jsou v TML studios jak vidno schopni nabídnout. Pročež tu chybí plnohodnotná navigace, takže kromě značek zastávek mnohdy vůbec netušíte, kudy a kam jet. Tedy alespoň do té doby, než zjistíte, že jediná cesta je pouze rovně vpřed. Chybí tak jistě praktická minimapka, když ta velká navigaci taktéž postrádá a navíc má příšerné ovládání. Nové busy a editor Na jedinou lokaci a vozidlo sice tvůrci na konci minulého roku vydali lék v podobě patchů, jež do hry přidaly 5 nových autobusů od externích tvůrců Design-X, nákladní truck a druhak univerzální editor vozidel a tras. Jenže autobusy nejsou graficky alespoň na standardu hry a lze je použít pouze v režimu volné jízdy. Navíc to jsou všechno anonymní vozidla inspirovaná nikoli americkými, ale německými autobusy. A na plody editoru si budeme muset asi ještě počkat delší dobu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Minule jsem byl ze simulátorů metra nadšen, ale po té, co se tvůrci v New Yorku prokopali z tunelů zpět na povrch, se ukázalo, že jejich Bus Simulator 2010 je stejně špatný, jako ti další vypečení konkurenti ze stejné země na západ od našich hranic. Velmi malý svět se samojedinou ulicí linky hostí amatérské provedení dopravy v podivné variaci na německý vozový park zaplavující Ameriku, kdy provoz postrádá jasná pravidla. Grafika na detaily bohaté centrum New Yorku očividně nestačí a zcela absentuje jakýkoli kolizní a fyzický model. Jediný autobus použitelný v celé šíři hry dříve či později omrzí, stejně jako doslova ubíjející nastupování cestujících, které musíte zdlouhavě obsluhovat. Rádoby rozmanitá hra na vedlejší mise se motá stejně jen kolem pendlování na jediné lince a kampaň s kriminální zápletkou má scénář horší, než paperbacky Hardy Boys ze Studia dobré nálady. 
zdroj:
tisková zpráva
Z mého pohledu si hra zaslouží jedinou pochvalu za opravdu poctivé úkony při řízení autobusu, což je věc, která stejně jako pohled z kokpitu některým konkurentům z oblasti MHD chybí. Jako budgetovku za dvě stovky bych tuto šichtu bral, ale za vražedných 30 eur, které hra troufale stojí, bych jí nejraději omlátil dispečerovi o hlavu. Na první zastávce tak vystupuji a přestupuji na podzemku, v níž se nejen po New Yorku jezdí mnohem lépe! Stáhněte si: Patch a doplňky Související články: World of Subways recenze, Z Prahy do Bratislavy v Train Simulatoru a další články o něm, Rail Simulator recenze a Expansion Pack, Bus Driver recenze, Trainz Simulator 2009 recenze, 10 Wheels of Steel Extreme Trucker recenze, Traktor Zetor Simulátor 2009 recenze, Popeláři recenze |
| Michal Jonáš | |
| autorovi je 30 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry |
